Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (1 231)

plakát

Paralelní světy (2012) 

Zajímavý námět, ale výsledek je bohužel naprostý nesmysl. Víc nelogičností v jednom filmu jsem snad ještě neviděla. Po chvíli sledování, když to člověku dojde, pak už jen čeká, jaký další nesmysl objeví v následující scéně. No vážně, to nemohli tvůrci tenhle "paralelní" svět trošku víc promyslet? Ve výsledku to byla jen kopa nelogičností plus vcelku nezajímavý a ohraný romantický příběh. Ani sympaťák Jim Sturgess tomu nakonec moc nepomohl. Když se na konci pár konečně sešel při happy endu a došlo na větu "I am pregnant!", tak mi v hlavě proběhl sled předchozích událostí, kdy se tahle dvojice ve skutečností setkala jen párkrát a většinou dost v rychlosti, přičemž většinu času utíkali před nepřáteli, a zbývalo mi jen si říct: "Sakryš, kde tam vůbec měla příležitost s ním otěhotnět??!!!" Konec bylo gigantické klišé, což bych od takového filmu a takového námětu v podstatě nečekala. Nedá se jinak než protočit oči v sloup. ~(2,2)~

plakát

Ahiru to kamo no coin locker (2007) 

V pořadí třetí Nakamurův film, který jsem viděla. A jak zjišťuju, jeho filmy rozhodně nejsou špatné, právě naopak. Tohle je podobně zajímavá "skládačka" jako Fish Story. Taky si celý obrázek, co se vlastně stalo, skládáme postupně a na spoustu věcí přijdeme až spíš ke konci. Osobně se mi ale spíš líbila první polovina, která měla pár dost vtipných scén, i když to možná často beru i z pohledu japonštiny atp. (užití japonštiny u různých postav, oslovování bez "san", přízvuk - tady obzvlášť zaujal svým hraním Eita, nebo zkrátka některé vtipné repliky - "Máš ten Kódžien?" "Jasně, byla to hračka." "Ale to není Kódžien! To je Kódžirin!" LOL). Některé scény jsem si zkrátka užila. Jenom je teda docela nevěrohodné, že by se skutečně nějaký Bhútanec (nebo v podstatě jakýkoliv jiný cizinec) naučil japonsky tak dokonale, že by ani nebylo poznat, že není Japonec (no, takhle to dopadá, když do té role dosadí skutečného Japonce :)). Další z příjemných a trošku zábavných japonských filmů, které plynou pomalejším tempem. ~(4,2)~

plakát

Dívčí války (2009) (TV film) 

Teen filmy mě zkrátka baví, proto na ně koukám, ale samozřejmě se od nich nedá čekat nic světoborného. Tenhle je zrovna příkladem naprosto nulové originality a nemá dokonce ani žádný extra soundtrack (skoro bych některým jiným podobným filmům, které jsem viděla, zvedla hodnocení jen proto, že mají lepší hudbu), ale je to prostě nenáročný film na zpříjemnění chvíle, navíc s celkem "líbivou" herečkou, tak proč ne. Jen ten konec mi přišel nějaký rychlý. Čekala bych, že ten jejich "boj" bude trošku delší a že se na konci hlavní postava setká ještě s nějakými potížemi, ale došlo pak už jen na usmíření a The End. Takže konec slabý odvar, ale jinak takový průměrný obyčejný film na jedno podívání. ~(2,2)~

plakát

StreetDance 2 (2012) 

Jednička (3D) byla crossover streetu a baletu, tohle je pro změnu crossover streetu a salsy - což znamená, že je rozhodně na co koukat, ale malým problémem je, že tady je příběh už natolik odsunutý do pozadí a podřízený tanečním číslům a hudbě, že to působí neskutečně hloupě (a to je co říct - většina podobných filmů sice nemají děj nic moc, ale tady to bylo dotaženo skoro do extrému). Dochází tak i k drobným příběhovým nesmyslům, jen proto, aby se co nejvíc podpořila efektnost tance - například, kde na konci vzala celá ta grupa tak rychle převleky za roznašeče popcornu? No, nebudu se v tom šťourat. Na druhou stranu je pravda, že už jsem v jednom z dřívějších komentářů na jiný film napsala, že u podobného žánru hodnotím hlavně tanec a hudbu a jak jsem si to celkově užila. A v rámci tohoto je to vcelku příjemný film s dobrým výběrem hudby a spousty tanečních battlů. Bohužel se mi to ale líbilo o něco méně než jednička a navíc mi byla hlavní mužská postava neskutečně nesympatická (plus mě celou dobu z nějakého důvodu rozptylovalo, že měl jedno oko menší než druhé). Proto volím spíš silnější tři hvězdičky než slabší čtyři. Když to ale shrnu, tak se mi tenhle dvoudílný britský počin líbí o něco více než americká "tetralogie" Step Up (kde mě nejvíc zaujal tak akorát třetí díl). UK by klidně mohlo ještě udělat pokračování - byla bych zvědavá, s čím by přišli příště. :) ~(3,4)~

plakát

Otomen (2009) (seriál) 

V podstatě bych se mohla podepsat pod komentář Zízy, protože ta napsala téměř to stejné, co bych chtěla zmínit já. Otomen je od počátku hrozně zábavný seriál, který mi hned u prvního dílu připomněl tu vtipnou atmosféru, jaká si mě získala u seriálu Hanazakari no Kimitachi he. I tady jsem se totiž u některých scén musela nahlas smát. Obzvlášť mě dostala ta užvaněná třídní učitelka, neustále volající svým kamarádkám (ve čtvrtém díle, kde tohle prováděla přímo před ředitelkou, jsem málem padla smíchy). Ale vtipných a zajímavých postaviček tady bylo více. Obzvlášť ta čtveřice různorodých "otomenů" v čele s hlavním protagonistou Asukou (Okada Masaki). Byla jsem mile překvapená, že tady má jednu z poměrně velkých rolí právě Kimura Ryō, a bylo zábavné sledovat, jak se jeho postava liší od jeho role v Hanazakari no Kimitachi he. Jen je škoda, že ke konci seriálu ta zábavná atmosféra trochu povadla, i když pořád se jedná o dost silný nadprůměr. A abych zmínila jednu věc, která mi tady naopak moc nesedla, tak to je třetí díl, kde šlo o příběh o duchovi. Sama nevím proč, ale tenhle jediný díl se mi z nějakého důvodu moc nelíbil. Ostatní díly byly všechny buď skvělé nebo aspoň dobré, takže jsem si tenhle seriál náležitě užila. :) ~(4,2)~

plakát

Spring Breakers (2012) 

Měla jsem radost, že se k nám do kin konečně dostalo něco se Selenou Gomez (ne, Spy Kids 3D skutečně nepočítám - tam měla jako dítě jen úplně malinkou roli), takže jsem na to rozhodně chtěla zajít do kina. Ale musím říct, že můj typ filmu to teda není. Hlavní problém je to, že film podle mého postrádá nějakou myšlenku a zdá se, že režiséra fascinovala hlavně představa polonahých těl, pistolí a party na pláži... a už bohužel nedomyslel, co takovým filmem chce vlastně říct. A to je škoda. Navíc mě trochu rozčilovala forma dokola se opakujících replik - takový druh scénáře mi taky zrovna nesedí. A chlap, který vedle mě seděl v kině, byl trošku "creepy" - nepřišel ani s nějakými kámoši, ani třeba se svou holkou, ale úplně sám, takže to na mě dělalo dojem, že se přišel jen osamoceně pokochat třesoucími se zadky a kozami hereček (kterých tady bylo až až). Styl filmu byl zkrátka hodně o té vizuálnosti, spíš než o duchaplném obsahu. A taky se podle všeho pokoušel dost šokovat různými scénami. Chvílemi to skutečně bylo i dost bizarní - obzvlášť ta razie s puškami a růžovými kuklami v rytmu písničky "Everytime" od Britney Spears. To bylo trošku moc. Plus má za mě tak možná James Franco, který očividně zvládá širokou škálu rolí - zde konkrétně gangsterského rapera. Takže jedna hvězdička za něj, půl hvězdy za Selenu a půl hvězdy za hudbu. Na víc to podle mě nemá. (A mimochodem, nechápu, proč se ve všech popisech tohoto filmu chybně píše, že hlavní postavy jsou středoškolačky - ve filmu je jasně řečeno a v podstatě i ukázáno, že jsou to vysokoškolačky). ~(2,0)~

plakát

Kouzelníci z Waverly - Film (2009) (TV film) 

Po zhlédnutí druhé sezóny seriálu jsem se vrhla na tenhle tv film. Zhruba stejná úroveň jako samotný seriál. Protože se ale jedná o film, je příběh samozřejmě trochu komplexnější a promyšlenější, ale co si budeme povídat - stále je to jen film z Disney Channel, zamýšlený spíše pro mladé náctileté, takže žádné terno to není. Je ale zajímavé sledovat, jak mladá trojice herců, kteří hrají sourozence Russoovi, postupně dospívají. Nejvíc to jde samozřejmě vidět na Jaku Austinovi, který se od první série dost vytáhl a už to rozhodně není ten malý kluk. ~(2,3)~

plakát

Terapie láskou (2012) 

Povedený snímek s Jennifer Lawrence, kterou mám stále více v oblibě. Především scénář byl skvělý - trefný a vtipný. Zkrátka takový film ze života, který pobaví a je na úrovni. Dvou hodin strávených v kině určitě nelituju. ~(4,2)~

plakát

Mocný vládce Oz (2013) 

Jedna hvězdička za hezké efekty, druhá hvězdička za hudbu Dannyho Elfmana. To je ale všechno. Obecně mám sice pohádky a filmy od Disneyho ráda, ale tomuhle jako by chyběla duše. Ani herci jako James Franco nebo Rachel Weisz tomu nepomohli, protože to obsahově bylo zkrátka prázdné. Chyběl tomu nějaký inovativní prvek, který by to oživil. Skoro by se dalo říct, že to naopak dost vykrádalo některé jiné filmy (ať mi nikdo neříká, že mu při pohledu na okřídlenou opici a její chování v hlavě nevyskakoval obraz osla ze Shreka...) I když by to na první pohled mohlo dělat dojem pohádky pro dospělé, ve skutečnosti je to skutečně pouze efektně barevná pohádka, která se zalíbí spíš dítěti. A ty čarodějnické ksichtíky nepůsobily vážně ani trošku děsivě - efekt napínavosti byl zničen smíchem poloviny kina, protože to působilo spíše trapně. Když bych to srovnala s filmem podobného typu, který jsem taktéž viděla v kině a taktéž ve 3D - Alenka od Burtona, tak Alenka byla sice (v rámci Burtonových filmů) taky trochu zklamáním, ale přesto pořád zanechala nějaký dojem. Zato Mocný vládce Oz skutečně nezanechal žádný dojem. Dokonce mám ve skutečnosti pocit, že ani kdybych byla dítě, tak mi podobný film nezůstane dlouho v hlavě. Nemastná neslaná pohádka. ~(2,0)~

plakát

Hanamizuki (2010) 

Další z pomaleji plynoucích japonských filmů. Způsob, jakým Japonci podávají romantiku, by asi neseděl každému, ale mně se právě tohle líbí. Japonským romantickým filmům by se sice dalo vytknout, že polibky herců jsou příliš "statické", ale je zvláštní, že i když Japonci z romantického vztahu nezobrazují příliš, přesto cítíme tu sílu lásky mezi postavami mnohem víc než u některých filmů, kde je naopak zobrazeno všechno. A to je na tom to krásné. Tōma Ikuta a Aragaki Yui tvořili hezký pár. Navíc se zde ve vedlejší roli objevuje i jedna z mých oblíbenkyň, Renbutsu Misako, i když tady je v roli takové mírně prostořeké holky, takže to není vysloveně líbivá role. ~(3,8)~