Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Thriller

Recenze (212)

plakát

Zrod synthwave (2019) 

Velmi přínosný dokument o lidech podobně postižených jako já, které zvuk syntezátorů přivádí do tranzu. Některé z autorů sleduji už léta (Nina, Dynatron, Lazerhawk, Ogre), některé jejich nahrávky patří mezi nejlepší vůbec. Pohled do historie je docela přesný, vše podstatné zazní, konečně někdo plně ocenil vliv Tangerine Dream ve filmové hudbě (Thief, Risky Business). Na závěr otázka: co česká stopa, kolikrát se ve filmu objeví slůvko Prague? Ani jednou, přesně jak jsem čekal (nepočítám zmínku o seriálu Miami Vice, která ale vyzní do prázdna). Přece jen ale existuje jeden projekt, kterému rád udělám reklamu - Marvel83 z Prahy, doporučuji k rozšíření obzorů.

plakát

Cesta bez návratu (2017) 

Nechápu, co jste čekali za film, jako psychologické drama to dokonce předčilo má očekávání. Nejvíc se mi líbí obraz moderní společnosti ve filmu. Už to oznamování tragédie na letišti bylo docela na hraně. Nastoupí na vás armáda psychologů, ale ve skutečnosti je každému jedno, jak vám je. O emoce nikdo nestojí. A když chcete udělat něco po svém, nastoupí na vás armáda právníků. Hlavně aby si nikdo neumazal ruce. Dokonalý obraz novodobé korektní společnosti.

plakát

Stockholmský syndrom (2020) (TV film) 

Již od časů Hitchcocka jsou pro thriller v zásadě nejpodstatnější dvě věci. Za prvé je to skvělý padouch. Moderní otrokářství je jedna z nejohavnějších věcí, jaké si dovedu představit. Ve filmu žádná ze záporných postav výrazně nevyčnívá, což je třeba ocenit. V podstatě jsou to obyčejní, bezcitní lidé, které klidně můžeme potkat na ulici. Za druhé je důležité obsazení ženských postav. Zuzana Mauréry je prostě nádherná. Vzpomenu na scénu ve výtahu a naskočí mi husí kůže. A co předvádí Elizaveta, zdráhal bych se nazvat herectvím. Ona se ve filmu prostě zjevuje, a já jen zalapám po dechu a zírám s otevřenou pusou. Je to až bolestně silné. Po druhém díle: tento film je založený na psychologii postav. Jejich vývoj a vzájemné vztahy je radost sledovat. Pokud jde o samotný příběh, už to není taková sláva, takže motivace postav je jasná, ale jejich chování (nebo naopak pasivita) je někdy dost zarážející. Přesto si syndrom rád někdy připomenu.

plakát

Píseň pro Rudolfa III. - Dinosaurus (1969) (epizoda) 

Především velké díky všem, díky nimž jsme mohli tuto epizodu nakonec spatřit. Pro mě jsou tu dvě větší negativa. Několik scén by potřebovalo výrazněji sestříhat a celou epizodu tak zkrátit. Za druhé současný příběh o Šárce je dost slabý; je to v podstatě jen přehnaná variace na předchozí příběhy. Musím se tak víc soustředit na to lepší, což naštěstí není takový problém - jde o druhý příběh o cestování časem. Ten je naopak jeden z nejlepších z celého seriálu. Pro mě bylo vrcholem setkání s dinosaurem, které je naprosto božské. Nedá se to slovy vypovědět, musí se to vidět. Takže pro mě pozitiva převládají, ale občas prostě musím přimhouřit oko.

plakát

Muž, který pronásledoval sám sebe (1970) 

Ve skutečnosti jde o remake epizody S1E10 The Case of Mr. Pelham z cyklu Alfred Hitchcock Presents z roku 1955. Kdysi to běželo i na ČT a je to jedna z nejlepších epizod z první sezóny, rozhodně doporučuji ke shlédnutí i původní verzi.

plakát

Hlubinami vesmíru (2007) (pořad) 

Tento pořad by potřeboval větší reklamu. Narazil jsem na něj čistě náhodou na TV Noe a právě včas, abych shlédl Žeň objevů 2017 s panem Grygarem. Psaná Žeň objevů je dost možná nejzajímavější čtení vůbec. Naživo je to stručné, ale vydatné a vidět přitom pana Grygara, jak zaníceně hovoří o posledních objevech, tomu se vyrovná jen máloco. Pan Grygar ve mně před lety probudil zájem o vesmír.

plakát

Píseň pro Rudolfa III. - Miss Diorling (1967) (epizoda) 

V této epizodě zazní podle mě nejlepší píseň celého seriálu (lepší než Modlitba pro Martu) Denně čekám Marty Kubišové. Je to převzatá píseň, v originále jde o Anyone Who Had A Heart a zpěvačku Dionne Warwick, autorem hudby je Burt Bacharach. V originále je to pomalá soulová skladba. Verze pro Martu je rychlá a má neskutečnou energii, hned s prvními tóny mi naskočí husí kůže. I český text mi připadá lepší než ten původní. Den se zpátky nevrací. Běžně tenhle žánr neposlouchám a tento komentář je pro mě způsob, jak se vypořádat s emocemi, které ve mně ta skladba vyvolává, už od chvíle, kdy jsem ji slyšel poprvé.

plakát

Stará panna (1939) 

Mnohem silnější než následující filmy, které odsud bezostyšně opisují (The Great Lie [1941], To Each His Own [1946]) a opět platí, že Oscary měly být udíleny zde, a ne u těch pozdějších filmů. Síla příběhu vychází z vyrovnanosti obou hlavních postav (Miriam naštěstí nehraje druhé housle, jak jsem se obával). Obě ženy si uvědomují, že udělaly chybná rozhodnutí, a jejich následky že je nakonec dostihnou. Nejlepší filmy často vznikají z divadelních her, nad jejich příběhem se totiž dostatečně přemýšlelo.

plakát

Příchozí (2016) 

Kontakt (1997), Koule (1998), Gravitace (2013), Interstellar (2014), Marťan (2015). Všimněte si té 15-leté mezery, kdy sci-fi nebylo v kurzu. Už jsem si vážně zoufal a moc si přeji, aby to při současném tempu jednoho kvalitního filmu ročně ještě nějakou dobu vydrželo. Příchozí (2016) mají naprosto perfektní úvodní třetinu, plnou zděšení i fascinace, přesně jak bych si takovou situaci představoval. Toto téma se přímo nabízelo a vůbec nechápu, že to někdo natočil až teď - natočil tak, jak bylo třeba. Vlastně mě i docela překvapuje, že tak zvláštní film byl zároveň tak vřele přijat. Snad se konečně blýská na lepší časy sci-fi.

plakát

Román modelky (1930) 

Mám raději méně vyumělkované filmy. Vřele doporučuji například Waterloo Bridge (1931) - prakticky stejné téma, ale autenticitou má značně navrch. Stejně tak je velmi podobná klasika Camille (1936), v jedné scéně je to více než zřejmé

Ovládací panel
15 bodů

Reklama

Reklama