Kvítek

I believe she´s a Selkie!

Předvídatelný a průměrný zástupce žánru, který ovšem určitě nepřehlídnou fanynky Penna Badgleyho.

Konečně záležitost, která se může honosit nálepkou "komedie". Hvězdu navíc za ultrasympaťáka Bradleyho Coopera, na kterýho je radost pohledět s tygrem, slepicí či opicí.

Hezky podaná rekonstrukce nehezké vraždy. Věrná stylizace 70.let vytváří optimální živnou půdu pro podivínské samotářské sousedy, kteří si krátí dlouhou chvíli stavěním impozantních domečků pro panenky. Vypravění odněkud mezi nebem a zemí je téměř mírumilovné a tudíž v rámci žánru velmi nestandartní - pro mě jeden z hlavních elementů, který pevně poutá pozornost.

Hudební retro ujeťárna šplouchající famózním obsazením (Ajťáci rulez), kvalitními záseky a pohledným finále. Úplně na stejné vlně jsem naladěna nebyla, ale i přesto tohle radio ROCKS!

Vydržela jsem kvůli poetickým obrazům a z úcty k výkonu handicapovaných protagonistů. A taky odsuzuju odcházení z kina během filmu. Jinak to na mě bylo příliš silný umělecký kafe. [44th MFFKV 2009]

Nadějný kousek, jehož závěr ovšem zcela nekoresponduje se zbytkem filmu, který vás napne jako špagáty.

Snímek, který by si stejně jako výtečný výkon Kristin Scott Thomas zasloužil mnohem víc pozornosti.

Machinace s časem a sledem událostí vyznívající na prázdno. Nic nedávající a zoufalá snaha o prodloužení Donnieho odkazu, na kterou se ovšem díky líbivému vizuálnímu zpracování a stejně líbivým (více či méně známým) tvářím dá dívat. James Lafferty, Ed Westvick a Jackson Rathbone dovedou nalákat, o tom žádná.

Bond. Sherlock Bond. Naspeedovaná verze nehynoucí legendy zaujme především vizuálem a suchým anglickým humorem. Ústřední trojice Downey-Law-Adams funguje na jedničku a na to že, v režisérském křesle sedí Guy Ritchie, se dá v ději kupodivu orientovat. V podstatě není moc co vytknout, těšilo mě, ale víc z toho asi nebude.