vanadium

Kdepak, tohle se nepovedlo. Zbytečně naturalistické a dovedené do zbytečného extrému. Zlo, které vyplodilo ještě větší zlo. Film se zbytečně táhl, byl relativně předvídatelný (jak postupné události, tak pointa), některé scény jsem musel zrychlit (dívat se 5 minut na vytrhávání zubů kleštěmi ztrácí na svém "kouzlu" - nehledě na nesmyslnou perverznost takové scény). Udělal jsem si teď španělskou thrillerovou jízdu - ale po perfektním Contratiempu následovaném slabším, ale přesto nadprůměrným El cuerpem je tady pokažené Bajo la Rosa - takže je to jízda z kvalitativního kopce. Ano, herecké výkony super, napětí (kolísavě) dobré, ale celkově to konání hlavní trestající postavy postrádalo onen morální rozměr snahy o dosažení spravedlnosti čistými prostředky, jak bylo brilantně zobrazeno v Contratiempu. Namísto toho se trestající postava v Bajo la Rosa mnohočetně svým konáním ušpiní, protože se snižuje ke zvrácené osobní pomstě, která je cestou do pekel. Lukáš 8:17 rozhodně neměl na mysli tohle.

Původně jsem dal 4* ale budu přísný, měním na tři - ale hodně silné tři, rozhodně stojí za zhlédnutí. Z Paulových režijních kousků jsem viděl nejdříve Contratiempo - to mě nadchlo a stále ve mně rezonuje. Logickou další volbou od stejného režiséra byl jeho celovečerní debut El cuerpo. Velmi podobný styl, perfektní hra s divákem i všemi postavami, hodně náročná dějová spletitost, která se k divákově neyvýslovnému údivu rozplete v absolutně nepředvídatelném a šokujícím závěrečném rozuzlení. Proč jsem ale tedy při hodnocení tak přísný? Stopáž by rozhodně mohla být kratší. Oproti Contratiempu bylo u některých scén a událostí poměrně těžko představitelné, že by se takto mohly reálně stát. Herci nebyli úplně sympatičtí a některé herecké výkony nepůsobily přirozeně. NÁSLEDUJÍ ZÁSADNÍ SPOILERY EL CUERPA I CONTRATIEMPA! Zároveň v Contratiempu bylo všechno, co rodiče mladíka provedli, morálně čisté a legální, prostě toho zmetka Adriána Doriu dokonale přechcali, zatímco v El cuerpo detektiv a jeho dcera překročili meze zákona i morální bezúhonosti a fakticky navedli Alexe k vraždě - a vraždu nakonec i sami provedli, když Alexe zavraždili. Kvůli tomu je pak i rozdíl ve velikosti trestu pro hlavní viníky - zatímco Alex měl krušných posledních 8 hodin života, Adrián Doria bude trpět za to co provedl až do konce života ve vězení; trest byl ve druhém případě podle mě horší. Každopádně, to je jen srovnání těchto dvou filmů stejného režiséra. Obecně je El cuerpo rozhodně nadprůměr. A Španělsko má výborného režiséra mysteriózních thrillerů. Těším se na další!

Brilantní! Zvláště poslední třetina filmu vygradovaná do dějově, psychologicky a emocionálně dokonalého koncového vyvrcholení mě přesvědčila o pětihvězdičkovém hodnocení, které si tento mrazivý, psychologicky brutální, perfektně vystavěný a v závěru absolutně odrovnávající thriller jednoznačně zaslouží.

Nádherný film! Pohlazení po duši a citový nával, kterému podle zdejších komentářů podlehnou i muži - a i já beze studu přiznávám, že jsem podlehnul. Všechny hlavní postavy (strýc Frank, jemu do péče svěřená neteř Mary, a doslova vypočítavá Frankova matka/Maryina babička Evelyn) odvedly perfektní hereckou práci. Dějová páteř filmu (konflikt mezi snahou o zajištění normálního dětství dítěte a snahou o realizaci jeho nesmírného talentu) generuje jak láskyplné scény rodinného štěstí, tak dramatické scény chladně racionálních ambicí - obojí skvěle vyvážené. Hezká kamera, příjemná hudba. Několik dech-vyrážejících momentů (hlavně vyvrcholení rozhovoru započatého 1:29:43 - takhle krutý políček jsem fakt nečekal!), divák se i trochu vzdělá (třeba se dozví, jak se naučit násobení vysokých čísel z hlavy) a koneckonců se při pár vtipných scénách i trochu zasměje. A jak budete mít na konci filmu již několikátý úsměv na tváři a slzu v oku, tak vám jako završení celé té krásy dojde, že celý film byl i o jiném velkém daru než byla Maryina matematická genialita...:)

Chválím snahu o autentičnost použitím ostravštiny, ale z úst některých herců z Čech to bylo utrpení. Zvlášť Plzeňák Langmajer byl příšerný, jeho verze ostravštiny byla neskutečně umělá a trhala uši, naprosto neuvěřitelná. Ale jinak po všech stránkách kvalitní film s hutným námětem, tísnivou atmosférou a perfektní výpravou.

Zbytečná rozvleklost, arcinesympatická hlavní postava (Tony Hughes) a nesympatická většina ostatních postav dokázala dokonale zabíjet moje prožitky z tohoto seriálu. Pokud se na něco díváte 1,25x rychleji, a i tak se vám to zdá příliš pomalé, a pokud si nedokážete vytvořit větší sympatie k postavám, natož když vás hlavní postava arciirituje, jen těžko můžete emocionálně silněji prožívat příběh a myšlenkově hlouběji přemítat nad předloženými tématy.

Are we serious? Banda nedomrlých dementních puberťáků se zvládne postavit skvěle technologicky vyzbrojené společnosti a za pomoci pouliční spodiny dokonce tuhle společnost zničit, včetně celého perfektně fortifikovaného Města. A těch klišé! "Půjdu Miňa zachránit sám." "Nenechám tě jít samotného, je to nebezpečné. Půjdu s tebou." "Nemůžu tě vystavovat nebezpečí." "Záchrana Miňa je priorita, je to i můj kamarád, půjdu s tebou! Neopustím tě!" Trapnější a klišovitější dialogy snad stvořit nejde. Z logických kiksů jeden za všechny: tři z těch nedomrlých dementních puberťáků přežijí skok do vody ze snad stometrové výšky. A nesmí chybět fakáč nakonec pro pronásledovatele. Are we serious?! První film se mi líbil, byl originální a snad bez výše zmíněných negativ. Dvojka byla už trapná, stejně jako trojka. Ještěže už to nebude pokračovat. Byť ta poslední scéna, kdy si Thommas-the-pretty-face (možná) uvědomil "aha, kdybych nebyl takový dement, nemusel jsem přijít o polovinu přátel, o svou lásku, a ke všemu jsem mohl zachránit miliony lidí" mě trochu vystrašila. Tedy že tenhle Thommas bude chtít ve čtvrtém díle jít zachránit zbytek světa, který tak sobecky zavrhnul kvůli pár fakanům. Celé triologii se každopádně nedá upřít kvalita zpracování, skvělé efekty, akčnost od začátku do konce, našlapaný (byť děravý a notně nelogický) scénář. Ale vzhledem k výše uvedeným negativům, které film v mých očích srážejí, a taky protože nejsem cílová skupina tohoto filmu (náctiletý divák), nemůžu dát víc jak dvě hvězdy.

Skoro v každém komentáři zaznívá otravně neoriginálně slovo "Burton" jakoby snad všichni chtěli ukázat, že vědí, kdo to režíroval... Tak já se neoriginálně přidám, ale opačně - tenhle Burton je vlastně důvodem mého nízkého hodnocení protože přesně jeho styl a jeho filmové prostředí a jeho atmosféru nemám rád a příčí se mi. Nemám rád to temné prostředí, černovlasé bledé hlavní postavy a různým způsobem škaredé a postižené vedlejší postavy, křečovitě kýčovité naturalistické scény, steampunk-nebo-jak-to-nazvat, a to vše usazené do historické špíny, bláta a mlhy amerického venkova přelomu 18. a 19. století, kde na pustých sklizených polích při setmění sekají bezhlaví jezdci z pekla hlavy těm škaredým a postiženým vedlejším postavám a kde při zatnutí sekyry do Stromu mrtvých vystříkne té černovlasé bledé hlavní postavě do obličeje zahnívající krev mrtvol. Taky nemám rád Deppa. Asi nikdy nepochopím, proč se tyhle filmy tolika lidem líbí. Uznávám, výprava objektivně zvládnutána jedničku. Hudba trochu předimenzovaná. A zbytek jak jsem popsal. Slovu "Burton" se musím do budoucna vyhýbat.

Měl jsem chuť na historický film odehrávající se ve středověku. Zadám do googlu "film historický středověk" a vyjede mi to mj. tenhle. Podle prvních tří vět tady v obsahu se mi zalíbí. Trochu mě zarazí žánr "romantický" a velkým varováním je "komedie". Ale budiž. Od prvních momentů je nicméně zřejmé, že to bude opravdu lehce, nevážně a komediálně laděné. Což jsem zrovna nehledal. Při "We will rock you" začnu wtfovat a rozplynou se mi veškeré iluze o tom, že by film naplnil mou původní představu o realistickém středověkém prostředí a pochopím, že středověk je tady jen kulisou a dobou, do které je děj usazený. To mě zklamalo, očekával jsem něco jiného. Nicméně přeladil jsem se na notu filmu a ten si mě získal a začal mě bavit. Je vtipný, můj oblíbený Heath charizmatický jako vždy (je ho fakt škoda!), do kovářky Kate jsem se hned zabouchl a zbytek rytířovy družiny tvořili sympaťáci s rozdílnými povahami, které předurčovaly vtipné třenice mezi nimi. Stereotyp stereotypů o tom, jak se z neurozeného díky jeho odvaze, důvtipu, vytrvalosti, hrdosti a dobrotě stane urozený jsem velkoryse přijal. Dojemný moment setkání se s otcem jsem taky poamericku přijal, málem s kapesníkem. Romantickou linku mezi Heathem a Džoslyn jsem bez většího skřípění zubů a vytáčení očí vsloup taky přijal. A díky tomu z toho byla 4* oddychová zábava, která mě nakonec dostala do lepší nálady než by mě bývalo bylo dostalo nějaké středověké realistické drama, které jsem původně chtěl. Objektivně to na těch 80 % asi není, ale subjektivně za mě rozhodně.

Tak rozporuplné, že ani nevím, jak popsat, proč se mi to nelíbilo. Skvěle to okomentovali Anthony a Dadel, s jejich komentáři se ztotožňuju. Naopak jen nechápavě čtu arogantní komentář igi B., který označuje tenhle film za určený pro "poučené a zralé", kteří ho jako jediní dokáží ocenit. No, nevím o čem bych se měl ještě poučit a do čeho uzrát, abych tu orgasmil s pětihvězdičkovým hodnocením. A radši ani nechci.