ROBOTER

A na takové slátané ho*no se 90 milionů najde :-)

Velmi kvalitně a poutavě zpracovaný dokument. Erudice pana profesora Jana Rychlíka vše jen podtrhuje.

Neskutečně hloupá, plytká, ahistorická slátanina, která jde prvoplánově na ruku současnému běžnému přízemnímu divákovi. Každý, kdo se alespoň trochu orientuje v dobových reáliích, ví, že v minulých staletích bývaly mravy dosti uvolněné, nicméně rozhodně ne v puritánském 19. století, o kterém má být tento "povedený" seriálek... Jaká je to slátanina, ukazuje naprosto ilustrativní scénka z konce tohoto dílu, kdy na Domažlicku dospělí makají na poli, zatímco odrůstající děcka si vůkol skotačí a šermují se klacíky... Tak to obvykle dopadá, když se velení (= režie & scénáře) ujmou příslušnice slabšího pohlaví. Jak víme, ženy totiž obvykle jen klouzají po povrchu a neumí proniknout do nitra problému, a náročné na zápletky rozhodně taky nejsou. A tady tato krávovina je toho jasným důkazem. Jestli ještě navíc od příštího dílu nasadí do hlavní role tu škaredou, zrzavou nepříjemnou vítačskou Židovku, tak jsem s tímto počinem nadobro skončil.

Seriál se měl jmenovat Němec. Opravdu mi přijde, že celý stojí a padá na postavě, kterou bravurně zahrál Jan Hájek. Ta Kameníková a Geislerová tam byly tak nějak navíc...

Byl to moc podařený dokumentární cyklus a byl bych rád, kdyby natočili další sérii, konečně ale čistě o české minulosti a památkách od pravěku po současnost, každý díl věnovaný jednomu období (doba kamenná, bronzová a halštat, latén a doba římská, raný středověk, vrcholný středověk atd.)

Netflix se opět předvedl jako moderní nástroj masové propagandy. Tentokrát však nechává ekologii spát a raději si bere na mušku přepisování dějin. Jsme v Mnichově roku 1938 a nad Československem se stahují diplomatická mračna. Za fiktivním příběhem dvou kamarádů ale sledujeme počínání britského premiéra Nevilla Chamberlaina. Tento jinak docela dobrý politik, jehož zeměpisný obzor nicméně obsáhl maximálně tak jižní Itálii, kam jezdil s manželkou na dovolenou, se vyjádřil, že "Británie si nemůže dovolit riskovat válku pro zemi a národ, o kterém my Britové nic nevíme". Tou zemí a národem myslel Československo a Čechy. Zde nám však netflixovští propagandisté předkládají Chamberlaina jako moudrého a prozíravého politika, který má Hitlera přečteného, válku očekává, a podpisem Mnichovské dohody jen pro Británii získává čas... Asi netřeba dodávat, že Mnichovem získal čas, ale hlavně československé zbraně a průmysl, především Herr Hitler... Ale kdo ví. Možná, že film má hlubší "výchovný" záměr a dopředu umetá cestičku veřejnému mínění v Evropě, až Rusko na Ukrajině vykoná nový Mnichov...

Moc autentické mi to nepřišlo. Když si poslechnete rozhlasové projevy Emanuela Moravce, čiší z něj úplně jiný dojem než z Labudy. Z toho mála, co vím o jeho třetí ženě Jolaně Emmerové (např. z knihy Jiřího Pernese "Až na dno zrady" a několika málo jiných zdrojů), jsem si udělal obrázek, že byla poněkud jiného ražení, nežli sentimentální skoromáma. Byla i udavačkou, ovšem nevím, zdali z donucení gestapa, Moravce, nebo z vlastní iniciativy. Jan Rys-Rozsévač je ve filmu vykreslen jako podlý hajzl. Z knihy "Vlajka" od psychologa Milana Nakonečného mi přišel jako docela lidský člověk, ačkoli to samozřejmě byl zarytý antisemita...

Jakýsi pan Pokorný z Frýdku v 70. letech "studiem pramenů a legend" došel k závěru, že je Attila pohřben pod Štandlem. Odkud na tuto jistě velmi odvážnou myšlenku přišel, nikdo neví :-) Ale to nevadí - pan Vašíček spojil možné i nemožné, přizval si k tomu pár erudovaných vědců (tímto zdravím paní Bednaříkovou, na jejíž přednášky z dějin starověku rád vzpomínám, stejně jako pana doc. Kouřila, kterého bych rád poznal...) a násilím splácal dohromady něco, co moc pohromadě nedrží... Stále ale v tomto díle shledáváme alespoň metodu "zdůrazněme, co se nám hodí - přehlédněme, co se nám nehodí", na rozdíl od dílu o Voynichově rukopisu, kde si pan scénárista před napsáním scénáře asi dal onen zmíněný opojný nápoj "sóma"...

Byl by to úžasný film, nebýt několika věcí: Zaprvé, když už si dají takovou práci a natočí tak povedené záběry, nechápu, proč se tyto záběry střídají (hlavně v první půlce filmu) po zhruba jednosekundových sekvencích!? Aby se všechno vešlo do hodiny a půl a dnešní otupělá a roztěkaná Generace Z to vůbec zvládla dokoukat? Nebo je v tom nějaký hlubší záměr, který má ovlivnit naši psychiku a nastartovat nás k přijímání druhé části filmu? Zadruhé, proč tento precizně udělaný film předává to nesmyslné a za vlasy přitažené apokalyptické poselství, že život na naší planetě je ohrožen? Ano, chápu, co chtěl básník (režisér) říci... člověk sice devastuje životní prostředí, ale ekosystém má vysokou schopnost regenerace. Tak jako se (zatím) všem nástrahám v uplynulých statisících let přizpůsobil člověk, stejně tak se vždycky adaptoval (a bude adaptovat) ekosystém. Je zvláštní, že všichni ti ekopravdoláskosluníčkáři, kteří by se pod toto poselství určitě rádi podepsali, zároveň podporují Člověka v tísni a další neziskovky, které pomáhají zalidňovat Afriku a Asii a ve svém důsledku tedy tento problém ještě prohlubují... To nějak nejde dohromady. Jen další důkaz naivity této skupiny našich (bohužel) spoluobčanů. Pokud pan Attenborough svůj film směřoval pro přemnožené Číňany, samozřejmě vše předchozí beru zpět, neboť všichni víme, kdo je v současnosti největším znečišťovatelem a zatěžovatelem planety, spolu s rozežranými Američany v těsném závěsu... My Evropané to naštěstí zatím nejsme. Je prostě škoda, že dnešní nová politická levice i z takového na první pohled příjemného přírodopisného dokumentu musí udělat politickou agitku. Agitku podkreslenou sice nenápadnou, avšak o to účinnější hudbou, která v té nejjednodušší rovině útočí na lidské emoce, tak jak je to dnes bohužel zcela běžné. Jsme toho svědky ve volbách, ve zprávách, zkrátka všude, kde by bylo vhodné se řídit spíše rozumem... Všechno samozřejmě doplněné o záběry na umírající a trpící nám lidem sympatická zvířátka (tuleni, tučňáci, naříkající velryby, slůňata a malé opičky...), ale ty stejně ohrožené pavouky, nevzhledný hmyz a bakterie tam neukážou ani jednou. Takovému sice v jádru pravdivému, ale jinak značně zjednodušujícímu pamfletu britského přírodovědce všichni tleskají, ale např. paleobotanika a paleoklimatologa Petra Pokorného neposlouchá skoro nikdo. Ve filmu se dokonce objevují i účelové a neoddiskutovatedlné lži ("teplota vzduchu byla do 90. let celosvětově víceméně stálá" nebo že je teplota nejvyšší od počátku holocénu... No, myslím, že minimálně kolem středověkého či keltského klimatického optima byla alespoň srovnatedlná, a před holocénem byla mnohdy i mnohem vyšší...). Téměř na závěr náš průvodce dnešním zkaženým světem přijde s veeelice překvapivým zjištěním: Je nás na Zemi hodně. Je. Jen nevím, proč při těch slovech vidím na obrazovce nějaké německé státní symboly... Spíš bych tam dal záběry na ty sympatické mouřeníny někde v Nigérii následované radou: místo léků více kalašnikovů. Protože kdyby pan Attenborough věděl, že mnoho zemí světa je dnes ve druhé fázi demografického přechodu, a kdyby taky věděl, jak dlouho trvalo Evropě se z této druhé fáze dostat do čtvrté a kolik lidí ještě mezitím přibylo, takovou blbost by asi neradil. Stejně tak jeho rady, jak přecházet na "zelenou" energii, protože tato energie ve skutečnosti není vůbec zelená. Z čeho jsou ty větrné farmy postaveny? Vybere si Maroko, které má zrovna dostatek sluneční energie a mají tam poušť. Chtěl bych vidět nějaký podobný model např. pro Česko. Každý reálně uvažující energetik vám řekne, že v současné době neexistuje alternativa k fosilním palivům v poměru množství/výkon. Kromě jádra samozřejmě. Protože každý blb, který někdy alespoň prolistoval některou z prací Václava Smila, ví, že okamžitý úhrn solární energie tady a teď asi těžko může srovnávat s fosilními palivy, ve kterých je uložená solární energie za uplynulé stovky tisíc let... Ano, podíl zelené energie můžeme zvýšit, ale při současném fungování světa ho nikdy nenahradíme, pokud tedy na tu Čínu nebo Afriku neshodíme atomovku. Toto snížení počtu lidí by také pomohlo, spolu s rozumnějším nakládáním s jídlem, současnému problému s přetíženým zemědělstvím. A ne ta jeho stupidní teorie o drastickém snížení konzumace masa. Člověk odjakživa jedl maso. Homo habilis právě díky masu začal rozvíjet své rozumové schopnosti. Ale věřím, že autoři filmu by z nás rádi měli právě onu tupou masu býložravých přežvýkavců. Ale tak co bychom mohli čekat od Netflixu, který se — stejně jako před ním jiná sociální média — stává nástrojem k politickému ovlivňování nejširších mas.

Myslím, že se film vlastně docela podařil, protože vykreslil Havla tak, jaký dle mého názoru opravdu byl: poměrně rozporná a ne příliš zajímavá figurka. A přesně takový je i tento film. Moc nechápu, koho a čím Havel některé lidi fascinuje.