LaRhette

Pokud máte pocit, že vaše mládí je zmařené, nejste sami. Zdání bezčasí má taky Charis v Řecku à la léto roku 2008. Na druhé a vlastně docela blízké straně téhlého částečně teenage dramatu stojí status policisty Vasilise, na jehož city se často s odsouzením zapomíná. Policisti mají taky emoce! Snímek svým nedostatkem bizarnosti vybočuje ze skupiny znaků typických pro pomyslnou divnou vlnu řeckých filmů, přesto v něm zůstává všudypřítomný opar krize podpořený zlověstnou hudební dramaturgií i vypuštěným bazénem uprostřed parného léta. Observační snímek přibližující se formálně dokumentu vám možná nezpříjemní večer, ale Řecko nejsou jen turistické Athény, gyros a moře. „Býval to 50 Cent, ale teď za krize je to 5 Cent.“ (Filmové listy 2018)

Nejsem feministka, ale vždycky mám zvláštní pocit zadostiučinění, když vidím film vytvořený ženami (navíc o ženě/nách) nebo jinými kinematografickými menšinami. Koprodukční Útěk (2018) splňuje nejen to, ale i touhu po filmovém napětí a postupně odkrývaném tajemství příběhu. Ztráta paměti je jevem pro většinu z nás nepředstavitelným, často vytrhujícím člověka z dosud těžce budovaného života a společnosti. Představte si, že byste měli začít od znovu, nepoznávali svého partnera/ku, děti, domov. Zní vám to jako horror? V rukách Agnieszky Smoczynské, režisérky bizarního muzikálu Vábení sirén (2015) a scenáristky Gabriely Muskały vskutku je. (Filmové listy, 2018)

Romeo a Julie si už prošli různými zpracováními od Luhrmannovy verze zasazené do 90. let po animák zpodobněný dvěma tuleni ze znepřátelených rodů. V desetioscarovém a tříglóbovém muzikálu se přesouváme do drsných ulic New Yorku, které jsou prý doopravdy ulicemi L.A. V nich řádí nejen tancem a zpěvem gangy Žraloků a Tryskáčů. V češtině to bohužel nezní tak cool. Pro gangsterství jsem měla vždycky slabost, ale když se k tomu přidá ještě kontrastní lovestory klasické literatury, zahrnující tentokrát hlavní postavu deanovského Portorikánce v červené bundičce, nemůžu se než radovat, že roli nakonec nepřijal ani Presley ani Hepburnová, ale zůstalo to v rukách neokoukaných. (Filmové listy 2018)

„Až vyrostu, chci psát jako Lubor Dohnal,“ řekla jsem si v sedmnácti letech při své první návštěvě Filmovky. A stojím si za tím dodnes, mimo jiné i kvůli artovému filmu Kristove roky (1967) uvedenému existenciálním citátem „život je boj“, což je, řekla bych. Jedná se sice o debut s autobiografickými prvky Juraje Jakubiska, spojením dvou významných tvůrců Nové vlny ale vzniká záměrně chaotický, volnomyšlenkářský a částečně barevný klenot doplněný magickou až pohádkovou hudbou Wiliama Bukového, pro něhož byly právě šedesátky posledním obdobím života. Díky za rozpustilého Jiřího Sýkoru a jeden z nejlepších komplimentů vůbec. „Ježiš, ty seš ale krásná vobluda!“ (Filmové listy 2018)

„Jediné, co po něm na místech činu zůstávalo, byla vůně whiskey,“ stojí v anotaci biografického filmu, což je smyslově tak trochu nonsensový základ pro přenesení na plátno. K dokreslení atmosféry promítání, nazývejme to třeba 4D, proto doporučuji donést si vlastní láhev daného moku, která vám navíc pomůže vnímat a zpracovávat uspokojení žebříčku základních lidských potřeb, jež tento film přináší. Jmenovitě: romantická zápletka pro potřebu lásky, tmavá skla pilotek pro pocit bezpečí, bitky pro uznání a úctu, vykradení banky k seberealizaci, plus jako bonus oslavné večírky, kterým se ani na LFŠ pravděpodobně nevyhnete. Nic hlubokomyslného, jedná se o netradičně východní pop akčního žánru. (Filmové listy 2018)

Jako jeden dlouhej klip pro Rauryho <3 akorát plnej mladejch white trashes. Hlavně zvířecí scény jsou kouzelný.

Příběh dost zajímavej, ale to zpracování je téměř bezchybná nuda, čímž bohužel ztrácí potřebný náboj. Expozice s náznaky hrozícího nebezpečí izolace následované idylkou, pak je tam chvíle napětí a psychologie - když vyjde tajemství najevo - následuje zase nuda s téměř idylickým koncem, který ale přináší pouze nepatrné uspokojení, co se týká vztahu události k ostrovu s majákem. Škoda, pro mě nakonec docela klasický dopisový drama, ovšem pečlivě obsazené.

Asi neznám seriál, kde by byly všechny postavy úplně nesnesitelný, ale zároveň jsem je jako divák chtěla mít svým způsobem všechny za blízký osoby a přátele. Kromě tohohle.

Jsem z Jihlavy.

Jedna hvězdička je ani nevím za co, druhá za Jamie Lee Curtis. Žádné tajemno se nekoná, ztráta času.