maoc

Vidět legendu po 20 letech může být nelegendární. Jenže na Agentovi bez minulosti se ani po takové době nic moc pohanět nedá. Takže za 4. Hlavně kvůli téměř jediné opravdové pitomině filmu - skoku do mezaninu. Kdyby to byly 3 patra, tak snad. Ale tato scéna přepnulo strunu a z jinak dost uvěřitelného filmu čučí jak péro z divanu. PS: Zvláštní, jak se kinematografie posunula. Dnes bych čekal ještě nějaký twist, něco, co sledované znevěrohodní. A ono nic. Nebo scéna v rákosí, tam bych čekal, že se ještě něco udá. A ono nic. Nebo bych čekal, že Jasona napadne, že jet k příbuzným není bezpečné, když jindy myslel na všechno. A ono ne. Ale v podstatě opravdu dobré. Jen těch 20 let mne rozmazlilo, no.

Když ve vesmíru potkáte halušky a nejste si jisti tím, co je realita, dá se počítat s tím, že na Zemi se to nezlepší. Scénář ucházející, ale zpracování je zoufale nudné a nevtahující. Začátek a konec jdou, ale ten nudný soud uprostřed, to je bída. Také zachycení nejistoty kapitána, co je vlastně realita, mi tam chybí. Plochá historka okresního formátu, jak by řekl klasik. Chování aliena celkem logické. Eliminoval postupně všechna nebezpečí. S jedním mu to trvalo trochu déle a musel cestovat. Hodně mu pomohlo, že umí lidi přečíst. Tím byl osud kapitána zpečetěn, protože ten by nad tím nemávnul rukou a vždy trval na naprostém zničení Meridianu. Půl hvězdy navíc za jedny již poněkud uvadlé kozičky. BTW ta chemikova žena vypadá jak Gábina Partyšová zamlada a je úplně mimo jeho možnosti. Jo a pít víno ve stavu beztíže vypovídá o mentálním a psychickém stavu posádky víc než dlouhé výpovědi u soudu :-D

Od dob památné Krytonovy hlášky, jak Hercule Poirot vystoupil z parního vlaku a "vrahem jsou všichni", mám podobný pocit ze všech spletitých detektivek paní Christie. Filmové či televizní zpracování tomuto pocitu záměrně nahrává. Jako ve Vraždě v Orient Expresu mají i v tomto zpracování Zkoušky neviny motiv a v podstatě i příležitost všichni zúčastnění. A také rozuzlení se zmíněné vlakové vraždě podobá víc, než bych čekal. Oproti seriálové verzi, kde do velmi křehké a výbušné rodiny "dělá" slečna Marplová, je hodně jiné, ale není horší. Zhnusení kdo a proč vraždy spáchal kráčí jinými cestami, ale je stejně intenzivní. Tak jako katarze. Atmosféra a způsob natočení s mnoha retrospektivami oddělenými jinglem s hodinami a kapající krví od "současnosti " je poměrně přehledná, jen občas trochu vodí diváka za nos. Scénář sochá postavy do velmi detailních kontur, herci tudíž mají co hrát a pěkně se do toho obuli. Matthew Goode a Bill Nighty super, ale ostatní nezaostávají. Snad jediná postava, která mi úplně nesedla, byla postava kuchařky a chůvy Kirsten. Nedá se ale říct, že by byla vyloženě špatná. Její trpitelský charakter ji prostě předurčoval k nevyjadřování emocí, a to ani nad rakví v podobě bezmála Panny Marie. Prostě tak měla být. Všichni tak měly být, vypadat, žít. A konec měl být takový, jaký byl. S atmosférou, která se dá krájet a s očištěním od zla.... ovšem se stálým strachem ze zla ještě většího, zde zdůrazněného strachem z jaderné apokalypsy a psychického onemocnění. Jedinou skvrnou na jinak dokonalém díle jsou dvě věci. Jedna scéna, kdy všichni stojí jak mstitelé, vypadá jak vystřižená z Avengers, až jsem se musel zasmát. A druhá je to, že šlo jít ještě hlouběji a naplno odhalit skutečný původ dětí. Byl jen naznačen a ano, domýšlení je někdy lepší než holá fakta, ale tady to mohla být bomba v bombě a naprosté obrácení principu milujícího a nemilujícího rodiče a zároveň tortura na kvadrát. I tak po zvážení pros and cons plné hodnocení.

Jak to bylo, pohádko? Zabloudilo kuřátko. Za zahradou, mezi poli, pípá, pípá, nožky bolí... A pak přišel Pelle na skvělý nápad udělat si výlet do jeho rodné komunity někde na Švédskem venkově. Kuřátko se díky slunci, zdravé stravě, halucinogenním látkám a účasti na dramaterapii dalo do kupy, veselé mává křídly a neváhá zobáčkem klovnout do masa z volného chovu, vije kytici pozadu a hraje bingo (jako) o život. .... Teď vážně... Byl to silný film. Odvážný. Vypiplaný. Divný antihoror. Koukal jsem režisérský sestřih, ale dám si i normální. Vyčítat tomuto tripu nerealističnost a pomalou schematičnost je u mnohých pochopitelné, ale jen to svědčí o jejich minutí se s obsahem, mnohovrstevným poselstvím a záměrem Ariho Astera. Dovolím si ale přece jen tvrdit, že si v komunitě nechali nepravého člověka. Až se někdo rozhodne natočit dvojku, bude to survival psycho o rozložené společnosti (Mari vs. Dani) která marně bojuje se zimou a tmou o holé přežití. Na to možná odkazovaly ty první (jinak nelogické) záběry zasněžených tmavých lesů. A také na to, že jestli se Ari tímto filmem vypořádával s rozchodem a jeho holka byla Dani podobná, tak si může gratulovat, že už je konec. Mohl taky dopadnout jako medvěd. +++++ Hodně potěšil soundtrack od elektrického, zde ovšem také smyčcového kouzelníka Bobbyho Krlice AKA The Haxan Cloak. https://www.discogs.com/master/1574792-Bobby-Krlic-Midsommar-Original-Motion-Picture-Soundtrack-

Kdyby to mělo lepší závěr, tak bych dal plnou palbu. Ale konce panu Štěpánu Královi nikdy moc nešly, takže věřím, že tvůrci jen vyšívali podle předlohy. Ta česky naneštěstí nevyšla. Celkově je to ale skvělý díl s pár tísnivými scénami, dobrou atmosférou emerického vidlákova a emerického myšlení a lajfstajlu, víme? Jen k představitelům hlavních rolí mám výhrady. Becky hraje dost pěkná milfka Catherine O'Hara (Sám doma) a ani její pajdavý manžílek není ve skutečnosti ten správný looser pracující na poště. Vsadím se, že King je napsal o dost realističtěji. O to víc by vynikla změna, kterou Becky prošla. A o to vtipnější by byl konec a sexuální scény. Samozřejmě se na ně lépe kouká, ale věřit se tomu moc nedá. *** Vtipné je cameo režiséra dílu jako hezouna na fotce.

Rádiový signál z hvězdy jako poselství? Tvůrci si jakž takž pohlídali uvěřitelnost. Hvězda je cca 60 světelných let daleko. Už jim ale ujely detaily. Foto z roku 1937 je v databázi nějakého vědce. Samozřejmě barevně. A umí jej porovnat se současností jedním klikem na tehdejší 486ce nebo co to bylo. Ale budiž. Zbytek je úplně fantasmagorie o biologických změnách vlivem signálu. Zápletka je příliš jednoduchá, aby utáhla celou stopáž. Potěší Kirsten Dunst a Joshua Jackson v jedněch ze svých prvních rolí, ale tuto epizodu bych jako dobrou nehodnotil. Ledva průměrnou.

Rozvržení příběhu a zápletka jsou velmi dobré. Tento díl ale umírá na nerealističnost. Směšné je rozmístění úkrytů do politicky (a tektonicky) nestabilních částí světa (JAR, Japonsko, do víceméně stále nepřátelského Ruska). Na facku je šablonovitost postav - frikulínský elektroinženýr, klidná psychoanalytička, politický vězeň, sexy ruská vojanda - sirotek a ... wait a sec ... naprosto nevhodně obsazený těstovitý a nijaký mlamoj od US letectva. Celou dobu s nimi komunikuje jediný (sic!) člověk a přestože na nich závisí osud celé planety, klidně je nechá pár týdnů vyšťavit, než se zase ozve. Jakoby snad cokoliv jiného mělo vyšší prioritu! To by jako fakt riskoval?! Úzkost a stihomam z tohoto dílu MOHLY téct jak voda z březovského pramene, ale je to prostě blbě natočené. S romantickou linkou nemám problém, s trapně udělanými emzáky už ano. Celkově vzato promarněná příležitost.

Holky to mají rády a když jsem občas viděl kus s nimi, nepřišlo mi, že by to bylo nějak zvlášť škodlivé. Sem tam zelená agitka, sem tak poněkud zjednodušené až zkreslené informace o přírodě, ale nic děsivého. Pro děti fajn.

Začátek byl dost slibný. Pak jakoby se to překulilo do Akt X. Konec ukázal, že je vše jinak, a skutečnost dokonce dvakrát postavil na hlavu. Asi bych měl jásat a radovat se, ale bylo to tak samoúčelné a bez nějaké návaznosti na původní motiv, že jsem zklamán. Není to špatné, místy i docela strašidelné. Jen nevyužité. Dostat do rukou téma technologií stimulovaného probuzení člověka bez citů do nového života nějaký schopný scénárista a režisér s balíkem peněz, to by byl pecka psycho biják. Ale v tomto formátu a rozměru to bylo spíš promrhaná příležitost. BTW jen k úvaze - mozek se občas zobrazuje jako orgán, v kterém se nemáme vrtat, protože je tajemný a nedotknutelný. I v první řadě seriálu byl díl, kdy po operaci někdo začal slyšet cosi, co nikdo jiný. Přitom srdce je mystický a symbolistický orgán a v něm řádí chirurgové skalpelem zcela bez zájmu uměleckého podchycení zla či alespoň emocí a pnutí z toho pramenících. Nebo jen blábolím z nevědomosti?

Slušný díl, ale přece jen zase až tak moc nevyčnívá nad průměr. Souboj představ a reality v hlavě vesmírných trosečníků převážejících do kolonií ze Země sérum na virus, který se šíří galaxií. V mých očích sráží díl dolů naprostí nevěrohodnost astrofyziky, xenobiologie i technologie. Jasně, ve světle toho, jak to vše dopadlo, je to asi jedno, ale stejně mi to vadilo.