Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný
  • Mysteriózní

Recenze (974)

plakát

Krajní meze - Poslední večeře (1997) (epizoda) 

Dost prázdný díl. Herci moc neměli co hrát, přesto nemohu říct, že by se mi na ně nekoukalo hezky. Obzvláště Sandrine Holt je moc krásná, ale ani Dey Young nevypadá špatně. O to víc zamrzí, že konstrukce dílu je tak chatrná. Konflikty mezi bývalým vojclem a jeho ženou, o vědci ani nemluvě, působí vykonstruovaně. Proč se díl jmenuje Poslední večeře, to už nechápu vůbec. Snad svatý grál, pramen mládí, voda života nebo tak něco. Slabší díl, i když jisté napětí nepostrádá.

plakát

Michael Clayton (2007) 

Thriller bez většího napětí. (Řekl bych že záměrně) neosobní jako peníze a moc, o kterých převážně pojednává. Zahalen do zvláštní atmosféry nevyhnutelnosti i volnosti zároveň. Není tak dráždivý jako Ďáblův advokát, ale mluví o podobných lidských vlastnostech. Promlouvá jazykem pracovní náplně, úkolu z meetingu pro kolečko v soukolí, které jen dělá svou práci. I vražda tu vypadá jako rutina u kopírky, jak trefně vypíchnul Enšpígl. Ethereal nádech pomocí fantasy knihy a snad i hry je to pravé podbarvení. Mohlo být více propojen. Ne až tak jako v Serenity, ale více ano. Takto kniha slouží spíš jen jako prostor pro důležitou záložku. Líbí se mi nejasnost dobra a zla. Teď přijde pár spoilerů, ale řekl bych, že nic zásadního. Třeba takový Marty Bach. Ve filmu je jako hodný strýček a podporovatel, ale zároveň je v něm dovedně skryt zazní důkaz, že celou dobu dobře věděl. Je dobrý? Je zlý? A Karen v podání velmi dobré Tildy Swinton (Za tohle Oskara? Není to moc, Antone Pavloviči?)? Jen hasí, co napáchali jiní, ovšem i jí hoří koudel u zadku. Dělá to víc pro sebe nebo pro ostatní? No a Michael. Ten mi přišel poněkud nevěrohodný. Přepracovaný fotřík s firemním Medvědem v Sku na lízačku, hodňák každým coulem, co kope za kamaráda, který není ve sračkách plovací blánou jedné nohy, ale smáčí v nich už i pytlíka. Finále, které bylo dost hodně happy, kde jakože zlo dostalo na frak, mi na něj prostě nesedělo. To je podle mě slabina filmu. Mělo to dopadnou jinak. Ale když jde o eko/agro, tak přece musí být zlí potrestáni, aby plebs měl pocit, že tomu tak je i v reálu, ne? Jinak scénář neměl chybu. Dokonce i to přeskočení času mi nevadilo. Alespoň jsem mohl vidět víc koníků. Tři jako jsou společníci ve firmě? Nebo tři jako Marty, Karen a Michael? Otázky, samé otázky. Druhé shlédnutí bude velmi vítané. Asi by to chtělo bez dabingu, ale jsem moc líný.

plakát

Tucker & Dale vs. Zlo (2010) 

Nápad skvělý, provedení slušné, jen ta poslední třetina trochu ztrácela dech a vyměnila parodii za parodii na kvadrát (vztah vidlák vs. kočka, vidláctví jako stigma a důvod k násilnému chování), což už není vždy tak zábavné, místy skoro trapné. Ale kouknout se na to dalo. Paradox: žena se synem, nefanoušci hororu, se bavili asi víc než já.

plakát

Rituál (1973) 

Viděn director's cut a byl to nádherný i děsivý zážitek. Perfektní vizuál, střih, scénář, detaily, písně (Gentle Johny nazpívali třeba i moji oblíbení Sneaker Pimps), kontrast křesťanství a pohanství, krásná Britt Ekland, prostě všechno úžasné. Stavby na ostrově vypadají britsky, ale palmy a ibišky nikoliv. Zajímalo by mne, kde se film vlastně točil nebo zda kvůli scénáři vysazovali rostliny na nějakém skutečném ostrově. Velmi mne překvapilo, jak promyšleně a uvěřitelně naturalisticky byly natočeny náročné scény (exhumace, jeskyně, závěr) . Každý záběr mne vtahoval víc a víc do archetypálního příběhu, do místa a času a mimo ně. Tvůrci také netlačili na pilu kterému náboženství drží palce. Seržant měl své klady, ostrované také. Ani závěr nedává odpověď, i když jsem čekal, že na konci titulků se objeví černobílá fotografie ze sklizně 1973 a divák bude vědět. Ale odolali tomu pokušení, za což jim patří palec nahoru. Jediná skvrnka na filmu je asi příliš dlouhá vysvětlovací scéna před samotným závěrem. Proč se museli handrkovat o úrodě, proč musel Howie ještě jednou vystartovat a začít se vemlouvat, to mi hlava nebere. Ale je to opravdu jen skvrnka. *** Čím více nad filmem přemýšlím, tím mi přijde vlastně víc a víc "křesťanský". Konec naznačuje, že zapření sama sebe a přijetí svého kříže vede do nebe. Když v to věříte. Budu se muset podívat brzy ještě jednou.

plakát

Armáda démonů: Matka slz (2007) 

Trapnost, nuda, plytkosty, překotný střih, téměř nulová atmosfera. Jakobych sledoval jeden díl Charmed, jen blběji natočený. Suspiria za něco stála a měla styl, dvojka se ještě dala snést, ale zabil ji příběh a dialogy, ale toto je propadák. Chvílemi probleskla zašlá Dariova invence, ale většinu stopáže jsem jen nevěřícně kroutil hlavou. Asi tomu nepřidal český dabing, ale jinou verzi jsem nesehnal. Fakt zklamání. Jdu si napravit chuť Wickermanem z roku 73.

plakát

Suspiria (2018) 

Velmi důstojné rozvinutí motivu legendární Argentovy Suspirie. Děj je vsazen do propršeného Berlína 70. let, a to na obě strany Zdi. Na pozadí se řeší baader-meinhofovský rudý terorismu. Do tohoto prostředí přijíždí z extrémně rigidní ohijské rodiny mladičká Suzzy Banyon a chce vstoupit do světoznámé taneční skupiny ve škole Markos naproti Zdi. Je přijata učitelkami hlavně proto, že zmizela jedna z dívek, kterou podezřívají, že se dala k rudé brigádě. Suzy uchopí příležitost za pačesy a tančí. Těmito několika detaily v podstatě podobnost s původní Suspirií končí. Všechno ostatní je jiné nebo alespoň hlubší. Více se tančí, místo pití těžkého vína k večeři se dívce zdají útržky myslí, atd. Zajímavou vedlejší linkou je psychiatr z Východního Berlína, který v sobě skrývá víc, než by jeden na první pohled řekl. Napoví jeho hlas. Za mne tento podpříběh mohl být včleněn nějak lépe. Přišlo mi to jako nedokončená črta. Kromě toho, že byl svědkem a hybatelem určitých událostí v hlavní linii (pátrání polizei) byla jeho osamělost a bolest prostě jen plácnutím do vody. Neměla smysl a šla odnikud nikam. Taktéž svět Matek mi nedával moc smysl. Pokud tedy závěrečné kataklyzma neměla být jen pomsta za přivlastňování si "titulu". Kdyby tvůrci oboje domysleli a uspokojivě dovyprávěli, pak bych musel dát plný počet hvězd. Protože jinak nemá film snad až na určitou (záměrnou?) prkennost herectví Dakoty Johnson chybu. Obzvlášť mi chutnala srdeční rodidla, strhující tanec a balíčky ve skladišti. A absolutně přirozené působení zla. Jakoby bylo součástí všedního dne.*****Drobný postřeh: Ke stylizaci do 70. let mi nesedí hodně vykrojené černé kalhotky ze scény s močí na záchodě. Tehdy se nosilo něco jiného. Obzvláště když jste holka z prudérní rodiny.

plakát

Děsivé dědictví (2018) 

Vezměte mamku ze Šestého smyslu, kluka z exhumovaného Jumanji, tatínka z Cornenbergova Pavouka a holčičku z obludária, usídlete je v obrovském rustikálním domě obklopeném vysokánskými břízami uprostřed kopců v Utahu, nasolte jim nějaké ty handicapy (hulením a traumaty sníženou sebejistotu, alergii na ořechy, totálně posranou původní rodinu nebo třeba zničující vlastnost být vždy dobrý a chápající manžel a otec) a nechte jim umřít babču. Jo a taky nějaká ta nová traumatíčka na ně pusťte. A máte rodinný psychohoror jako víno. No a pak to ke konci pokakejte příklonem ke klasickému hororu, takže nevynikne, jak divní a ujetí byli sami o sobě. Ale jako dobrý a měl jsem potom znepokojivou noc, takže to asi nebude tak blbý ani na hororové rovině. Obzvláště šťavnaté byly rozpité obrysy postav a zvuky. A abych nezapomněl, dejte tam do vedlejší role pizdu z Compliance, aby zase zahrála pizdu. Mlask! Čekal jsem do konce titulků, zda se neozve po veselé písničce znovu, ale ne. Rejža je buď nýmand nebo machr.

plakát

Inferno (1980) 

Tohle že má být druhý díl skládačky tří Matek po výborné Suspirii?! Vždyť to nemá žádnou hloubku, chybí zajímavé postavy jak v hlavních tak vedlejších úlohách a hudba je o dva řády níže (a nepomůže tomu ani kuchání Verdiho Va Pensiero, spíš naopak)! Samostatnou kapitolou úpadku, o které se rozepíšu, je příběh, přesněji řečeno jeho absence. V Suspirii byl sice také naprosto jednoduchý, ale navěšovala se na něj mytologie Matek. Divák přemýšlel o učitelkách školy a dalším personálu a dohadoval se, kdo z nich je čarodějnice nebo černokněžník či kdo ze studentů byl příliš velký šťoura a stane se mu něco velmi nepěkného. Tady je likvidace postav přímočará jak pila. Inferno je strukturou spíš exploitation a ne atmosférický horor. Ani o jedné smrti nemohu říct, že by byla zobrazena nějak skvěle. Nejhororovější a nejlepší scéna pod vodou se odehraje hned za začátku a pak už je to bída. Chybí personifikace zla. Je jím spíš samotný dům. O samotných Matkách nám něco prozrazuje jen stará kniha jakéhosi alchymisty, který stavěl sídla matek ve Freiburgu (ten už máme odškrtnutý), Římě a New Yorku, což působí jako vtip. NY není zrovna historické město. Za renesance, kterou bych označil jako dobu alchymistů, to byla provinční díra New Amsterodam někde na světové periferii. Kdo by tam stavěl dům jedné z Matek :-o ? Summa summarum: Inferno je hodně špatné mohu jej s klidem doporučit jen pro studenty designu a bytové architektury. Jinak je to prázdné jak našminkovaná štětka a kvalit Suspirie nedosahuje ani smykem. Dost možná že kvůli rozpočtu, ale to jej neomlouvá, protože i s málem peněz jde natočit něco, co má sílu, ale hlavně hlavu a patu, což tento nudný až trapný film postrádá. Na milost jej beru kvůli krásně oblečeným holkám. Lehká saténová blůzička tak ráda ukazující mokrá ňadra, plisované sukně tak rády se vyhrnující nad kolínka. Dnešní hadry holkám nesluší.

plakát

Slavnosti sněženek (1983) 

Příručka pro všechny dementy a malé lidi, jak být dementní a malí občas i okouzlujícím způsobem. Socialistický zmar a zároveň pokus o únik z toho přímo dýchá. Hrabalův text jsem nečetl, ale jiné ano, tak si ho umím docela představit a řekl bych, že převod do filmu se povedl. Ale co z toho, když předloha je ve své podstatě ... hm ... dementní? Mám proto, že se koukám na ještě větší dementy, než jsem sám, někam vyrůst? To je asi stejně naivní jako to, že bych vyrostl sledováním života superhrdinů. Ale to bývá aspoň občas zábava. Potěšila mě živá předloha natěračů Pata a Mata a samozřejmě herectví, které je tu bez debat za plný počet. Jenže v dementním filmu. Stejně dementním a (pro mne) divácky nudném a nepříjemném, jako jsou Homolkovi, Mr. Bean, a Hoří, má panenko.

plakát

Lovec trolů (2010) 

Je velmi snadné nechat se unést positivy Lovce trolů. Nebo jej naopak strhat za hloupost, naivitu a plagiátorství. Já si vyváženě užil a "užil" všeho. Chválím hlavně slušné řemeslné zpracování, naopak mi vadilo, jak ke konci film ztrácel dech. Nejdivnější mi přišlo, jak mladí filmaři jdou několik dní v tahu za svým cílem. Ve stejných špinavých šatech, páchnoucí trolím pižmem, odraní a nemytí (i dívka!). Scifi jak hrom. A když přijdou o kameramana, nahradí jej a jedou dál, jakoby se nechumelilo. Nejzábavnější zase bylo, že tvůrci asi nechtěně potvrzují, že na křesťanství něco je, kdežto islám zobrazují jako prázdný.