mat.ilda

mat.ilda

Česko
náchylná k závislostem

homepage

64 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 13 25 36 48
    • 9.3.2017  23:43
    La La Land (2016)
    **

    Úvod natolik děsivý, že jsem se lekla, zdali jsem se nějakým nedopatřením nevyškrábala ze stroje času a neocejtila se na podivné retro-periferii, kde právě probíhá generálka výstupu spolku muzikálových ochotníků... Tak ne, ke sledování se mi zde nabízel oscarový nominát ve všemožných kategoriích a hit loňské sezóny, ve skutečnosti plytká odrhovačka, kde za poslech (nikoli za zapamatování) stály jen jazzové úseky, kde herci neuměle napodobovali béčkové hvězdy padesátých let a to celé v tak hloupě usekaných scénách, až by si jeden myslel, že sleduje dlouhatááánský teaser z hrubého sestřihu. Ukázalo se, že i snímek sám je jen sen, který se však vůbec neměl zhmotnit... nebo alespoň ne v tomto století. Vlastně, výjimečně souhlasím s verbalovým popisem děje i obsazení, ačkoli nechápu, proč nás v něm seznamuje se svým chorobopisem, možná by nebylo od věci překliknout na zdraví.cz a svěřit se tam... mno, já jsem poměrně zdráva, budu tedy s hodnocením poněkud velkorysejší.

    • 9.2.2017  00:39
    Elle (2016)
    **

    Tak nás chtěl starý lišák Verhoeven zase jednou šokovat - a jak jinak, než v žádoucím (a snad už i žádaném) trendu násilnicko-sexuální popkultury, dnes už zklasičtělé, nebojím se říct - jenže to se splet! My už se posunuli! On se totiž nikdo neděsí, naopak, hýří se zde superlativy - chytré, perverzní, nádhera, skvělé, osvěžující, postavy výjimečné... nikdo se nepozastaví nad zvráceností rodiny, nad naprostou absencí citů, nad ztrátou sebeúcty zaprodané heslu žít a užít, přes mrtvoly, třebas i ty vlastní... není divu, ono je to také k obdivu servírováno, snad až na asociaci s počítačovou hrou... nakonec, proč se pohoršovat nad realitou, která nás odráží ve virtuální zábavě, kde hodnotíme výbornou hratelnost, ohromující vizuál, skvělé ozvučení jakož i úrovně zvrhlostí, když se nikdo nezeptá - co to vůbec hraju? A hlavně - proč vlastně?? Tak si teď lámu hlavu, jaké ponaučení z filmu plyne, protože pardon, pobavení neberu, možná výstraha váženým občanům, praktikujícím katolíkům zvlášť; ne aby vás někdy napadlo vyvraždit půl ulice, protože pak půjdete bručet, z vaší dcery se stane amorální, nadržená mrcha, z vaší ženy "věčně mladé" monstrum, z vnuka vyschízovanej hlupák a z pravnuka černoch... ale stejně, úplně nejvíc nejhorší úchyl je ten, co má na zahradě kýčovitý betlém v životní velikosti, to abyste ho nepřehlídli (ten betlém). O výkonu Isabelle Huppert se snad ani nebudu rozepisovat, i přesto, že se na ni ráda dívám, mně po předchozích zkušenostech její poloha (herecká, i ty ostatní) nijak zvlášť nepřekvapuje, spíš podléhám pokušení myslet si, že odehrává samu sebe, i tak ale byla tím nejlepším, co mi bylo nabídnuto.

    • 24.1.2017  23:56

    Vděčné téma - magorů a zkrachovalců ve filmu (ne tak ve společnosti) není nikdy dost... Mně osobně se z rodin tohoto typu a jejich životů bohatých na události stahuje hrdlo ještě dřív, než dojde k nekalé zápletce a tento film s univerzálním nešťastníkem, který by se po x-té rád vymanil z osidel vyjetých rodových kolejí a tak nějak "správňácky" si navýšil kredit za nízkého výdeje energie, končí přesně tím, čím má... prokletím stereotypů. Ve výsledku mně ovšem chyběl plán, víš jak... nějakej návod nebo poučení z krizovýho vývoje, pojmenování... Ale vzhledem k neočekávanému hereckému nasazení bratrů Hádkových, zejména pak Kryštofa, to pořeším následovně - i přes silnou nechuť k tuzemské tvorbě posledních let, zejména díky veseloherním retrospekcím s nabádavým podtextem, se vycením slušnými šedesáti procenty jakožto sichrem pro opakovačku, která ani napodruhé nezklame. Filmová výzva 2016 od Frajera42.

    • 12.1.2017  22:26

    To tedy bude muset být arcipříběh - řekla jsem si pod prvními dojmy nervní, odpudivé čmáranice, vydávající se za animaci, maje přitom na paměti průměr hodnocení 93%... Jak jsem však měla šanci brzy zjistit, ty ledabylé a nedotažené kontury, splývající s prostředím, aby z něj vzápětí vystoupily a daly tak událostem důležitost a obrazu neobyčejnou živost, měly něco do sebe... Stejně jako depresivní cestopisné vyprávění o vyprahlém kraji, obývaném okoralými srdci. Příběh o skromnosti, pokoře a naději, ovšem návod na štěstí není univerzální, jelikož stromů (a všeho jiného) tady máme přece dost a přesto... Film viděn v rámci filmové výzvy pro rok 2016 od Frajera42.

    • 9.1.2017  23:36

    Ach, není nad ukecané staré filmové časy... a když se přidá projednávání mordu před soudní instancí, kde je u vycizelovaných polemik prověřené každé slovo, aby sedlo do dialogu - sázka na jistotu - alespoň u mě. Pokud do party noblesních ironiků navíc dosadíte Marlene Dietrich s hlasem bachařky z ženského lágru a Charlese Laughtona, ne nepodobného Tomu Hardymu, byť s následky nezdravého životního stylu, ale zato s jeho jiskrou, nemáte, krom podezírání podezřelých, co řešit. Vlastně ano, mimo nepřesvědčivého Tyrona Powera ještě rušivý element v podobě afektované ošetřovatelky, avšak s přihlédnutím k polehčující okolnosti, že právě ona byla častou příčinou páně Wildfridových sarkasmů. Přesto jsem se ani jednou neušklíbla a u emotivního svědectví úžasné Marlene se dala dokonce ochotně strhnout. No tedy a prosba k divákům ohledně konce... jó, to byly fakt časy! Stojí za vidění dle Frajera42, v rámci filmové výzvy pro rok 2016, toho času už restu :-)

    • 16.12.2016  01:35

    Pokleslá zábava ve filmovém poklesku Miloše Formana a patrně nejhorší biografie, kterou jsem kdy viděla... tedy když pominu Nitro Llewyna Davise, které si ovšem Coenovic vycucali z prstu a Affleckův, rovněž smyšlený, I'm Still Here, přesto se nemohu ubránit podivným pojítkům, která mi ty přetrhdíla asociují. A tak snad mohu ocenit pouze odvahu, se kterou se tvůrce pokusil vytvořit životopisný snímek, stavějíc na nevkusných (a nevtipných) - jak on, tak off stage - gazích. A jaký že byl ten Andy Kaufman vlastně člověk? No přece mešuge - přesně, jak prohlásil jeho otec, byť poněkud opožděně, já byla v úsudku mnohem čipernější. Unešené diváky podezírám ze špatně uchopeného vlastenectví hraničícího s nacionalismem, a vcelku mě i mrzí, že nemohu stejně, jako nemnozí jiní, Andyho humorem neuspokojení, vyzdvihnout pitvoření přehrávajícího Jima Carreyho, který jako by karikoval sám sebe... A vůbec, jednou musí vyjít najevo, že Muže na Měsíci nenatočil Miloš Forman, ale Tony Clifton! Pobídka k zhlédnutí vyšla z klávesnice Frajera42, v rámci filmové výzvy pro rok 2016.

    • 7.12.2016  01:37

    Rodinná adventura s leitmotivem KAM S NÍ... hm, tak to jo. Škoda jen, že mi moje ohraničenost nedovoluje porozumět srandě a užít si ji stejně, jako natureman Viggo a jeho polodivoká rukojmí s encyklopedickými znalostmi - a to jsem se domnívala, že všechny zvrácenosti velkým plátnem už prošly. Film o naprosté neúctě k čemukoli, především pak k životu - rodinné sounáležitosti, výchově, tradicím, morálce - chcete-li k civilizaci - v tom správném slova smyslu. To všechno spláchli do stoky spolu s úchylným přáním osoby, kterou omlouvá snížená příčetnost z přemíry rodinného štěstí na samotě u lesa, odkud je hippie-busem do KFC jen co by kamenem dohodil... Ovšem neopomněli se přitom pokusit o výsměch hodnotám, které se při veškeré námaze ještě nepodařilo zadupat do země, jako již obligátní snahou předvést nematrikové katolíky coby zkostnatělé, bigotní karikatury. Když už se zabývat alternativním způsobem života, což takhle dosadit do filmových postav jinší zálesáky, no ale to už jsem v docela v jiném světě, jakož i žánru...

    • 30.11.2016  23:27

    Stylová plážová chajda s přímým přenosem do léta, žití ležér a momenty, které dokážou uchvátit... jenže, takové plýtvání životem se musí někde projevit - na jednom více, na jiném méně... ostatně, ani Zorg si neudržel laťku velkorysosti ve stejné výšce až do úplného konce, není-liž pravda? Nemilým překvapením bylo zjištění, jak je Francie vlastně ošuntělá a ani bimbas v každém třetím záběru nebyl s to ukrátit nekonečno režisérské verze, ba právě naopak.

    • 28.11.2016  22:25
    Chronic (2015)
    **

    Tak nějak nic na povzbuzení... nehledě na zvláštní pohnutky Davidova počínání, kdy své já nechává prolínat s životními etapami svých klientů... to jsem patrně nepochopila. Zato mám jasno u finále - není radno hrát si na Boha, a to ani ze soucitu. Dávám za dvě - z leknutí.

    • 17.10.2016  18:18

    Žít z nalepování zažloutlých výstřižků vzpomínek vytržených z kontextu nelze věčně, jednou prostě budeš muset čelit výzvě prázdných stránek dychtících po aktualizaci... ale povězte duchovně nemajetnému bratrstvu spadlých kalhot z přešlechtěné generace, že k vytrhaným listům kalendáře existují alternativy, zvlášť poté, co jeho obnažené členy, posilněné halucinogeny, přistihnete při kačácích v místní bystřině... V maloměstské depce protkané vzpomínkami na dětství lze narazit na opravdu působivé pasáže a sugestivní hudbu (zvláště roztěkaná kytara), nešťastně zvolená bezobsažnost vyprávění podpořená jalovostí rozhovorů však působí vyprázdněně, až to duní... a diváka tak vyvrhne do filmové pustiny.

    • 17.10.2016  18:17
    Můj král (2015)
    ****

    Požitkářská, euforická, drsná i hravá, ale především dialogově vytříbená francouzská vztahovka s několika fantastickými scénami úměrně těm, co vzbuzují lehké rozpaky... ostatně jako v reálu. Skvělá Emmanuelle Bercot a naprosto okouzlující, živelný, vtipný a neodolatelný Vincent Cassel (nevěřím, že to říkám)... cítíte tu bezmoc? :-)

    • 17.10.2016  18:15

    Americká verze pohádky "O hloupém Honzovi", který si v zajetí svého zápecnictví nevidí na špičku nosu a po výpravě do světa je konfrontován se zlem, aby se za přítomnosti nadpřirozených úkazů (tím největším je on sám) neodchýlil od výstavby žánrového syžetu ani o krok, a to včetně zázraků... Patrně právě tenhle pan Smith přišel, viděl a zvítězil jako průkopník rétorického patosu s náplní neuskutečnitelných ideálů a ti, co přišli po něm, povýšili koncepci oblbování lůzy na vrcholné umění... Inu, nebýt bombastického zakončení, mohla to být krásná konspirační teorie, aplikovatelná na naši současnost, neboť všechny tyto pohádkové výdobytky dorazily i do našich končin... ale to už je jiná pohádka - aneb jak pravil sám Smith - jsou to všechno žvásty.

    • 10.10.2016  00:29

    Televizní spotřebitelé a hltači "novinek.cz" nechť si laskavě odečtou až čtyři hvězdičky... nebo se můžou profackovat, taky možnost.

    • 12.8.2016  22:59
    Orel Eddie (2016)
    ***

    Někteří lidi nevěří... tentokrát ze skokanského můstku. Zkrátka existují typy se sníženým pudem sebezáchovy, kterým se tento druh nažívání někdy i osvědčí, pokud se tedy dřív nezabijou... Tak jo - vcelku zábavný, tak trochu hraný Angry Birds na sněhu, ovšem s interesantní kamerou a šarmantním opilcem (a že ty zkrachovalé sportovní hvězdy nenaverbujou na reklamy s alkoholem, ještě by posloužily ;-)) Jackmanem, jehož fešácky padnoucí džíny by zasluhovaly samostatnou zmínku v titulcích. P.S. A to nic není - můj strejda na lyžáku skočil v nestřeženém okamžiku z harrachovského můstku. Taky premiérou. A s hůlkama! P.S.S. Ještě bych ocenila, že Eddie "Eagle" Edwards nebyl po olympiádě přijat na univerzitu... tedy alespoň se o tom nikdo v doslovu nezmínil.

    • 12.8.2016  22:55
    Temné kouty (2015)
    ***

    Jsou skutky a slova se zničujícími následky, se kterými nejdřív nemůžete a později ani nechcete nic udělat... tím spíš, když jste se nechali omámit zlem. Neuvěřitelné, jakých bizarních obětí je člověk schopen. A klasicky - Charlize Theron jako hlavní vymetačka pavučin z temných koutů bezchybná i přesto, že kostymérka s vizážistkou vybíraly dovolenou.

    • 12.8.2016  22:54
    Respire (2014)
    ***

    Přitažlivost je mrcha - i přes povědomost, že vám někdo soustavně ubližuje, jdete do toho znovu a znovu doufajíc, že i parazit může zapřít svou podstatu - to pak jeden nemusí udýchat, vlastně vydýchat... Výborný, naprosto ukázněný a prožitý výkon Joséphine Japy v roli samotářské Charlène.

    • 20.7.2016  02:06
    Shoda (2014)
    **

    By jeden nevěřil, nakolik tak sympatický zjev může odpudit svým projevem... Měla jsem ho dost, dědka sebestřednýho, co chce být za každou cenu zábavným a neopomene přitom urazit plno lidí, včetně svých servilních posluchačů, takovým se v reálu docela ráda vyhnu. Naštěstí - po vybalení zápletkové jobovky a nestandardního zákleku za účelem orálního násilí ho konečně humor přešel a ke konci se dalo dospět bez většího ošívání... Ačkoli, bez brblání jsem se přirozeně neobešla, tak například - co má bejt, že Mikeova matka dělala sekretářku? To dopadla ještě dobře, klidně mohla pobíhat s konvicí na kafe v nějakým zaplivaným bistru, jako zbytek tamějších svobodných matek... a navíc, nedělala by ji stejně, i kdyby Tobi přijal jho otcovství? Beztak, na hopsání by už stejně neměla figuru... a nějak jsem přeslechla, že by v neúplné rodině docházelo k hmotné újmě nebo tak něco, proto - o mrtvých jen dobře, ale nemůžu se zbavit dojmu, že se Mike naposlouchal poznámek o svém nevhodném příchodu na svět v návaznosti na baletní kariéru až na založení celoživotního traumíčka... A co si tak z viděného vzít? Snad že následkem jednoho špatného rozhodnutí můžeme zamíchat osudy i zcela neznámých lidí aneb jak vám mohou vzít i to, co jste nikdy neměli... Jinak slabota s útrpnou úvodní půlhodinou a pro mě těžce vstřebatelnými, obligátními konverzačními špeky typu budu tady... jsi opravdu dobrý kluk... no ale kdo nejste podobně zatížen, možná si ani nevšimnete.

    • 20.7.2016  00:32

    Tolik musím říct, že o události všeho druhu tady nebyla nouze - na to, že se jedná o romantický film - ehm, tedy pokud vaše představa romantiky zahrnuje výživnou porci adrenalinu na každé schůzce s pouličním raplem, jenž má natolik "ukrutnou" životní zkušenost, že zapříčinila jeho přeměnu z učiněného mazánka na nevyzpytatelnou mlátičku... Došlo i na takový - "Babi nebude stát v koutě, sem řek", prostě nebudu nic zastírat, přece jen jsem si trochu uslintla ;-), navíc bylo pořád na co se dívat (nejen kouzelná María Valverde), nechyběl slušný smysl pro detail, dynamika a dokonce jakási svěžest, se nebojím podotknout... Mimo to jsem si stačila vytvořit hrubý náčrt na pokračování, už bez romantiky, zato s asistencí policie a sociálky, a tím již tradičně přispěji svojí pesimistickou troškou do mlýna - takový pako se nikdy nezmění, jasný holky?

    • 27.6.2016  20:31
    Spectre (2015)
    *

    Tady jde snad už o povolení natáčet! Pominu-li dynamické intro s měkkým dosedem, skvělý mexický vintage look a úžasnou chůzi Craigovu, jsem na začátku a zároveň i na konci výčtu kladných zážitků... tak schválně - úvodní píseň totálně nechytlavá a s Bond girls - velká šlápota vedle, tak šestačtyřicítka, nejmíň! Bond hodně slevil z nároků - jedna sotva živá, druhá ošklivá a ostatní všechno tragické figury... muchlovačky samoúčelné, rvačky nepřehledné, zápletka, ač aktuální (i James Bond se musí potýkat s globalizačním špehovacím systémem, doufám, že si alespoň zalepil webkameru náplastí, hňup), přesto vyčpělá... Prostě úplné mučení lebky zvané budík , jak pravil Osvald, na kterého jsem si spontánně vzpomněla, na střídačku s pořadem Sama doma, blahé paměti. Tohle prostě nebylo důstojné zakončení Craigovy bondovské mise. Agent v traumatu.

    • 27.6.2016  19:40

    Jsou různé druhy mučení a Tarantinův poslední western Jak minimalizovat nespravedlnost nebo počet všiváků se na divákovi vyžívá obzvlášť rafinovaným způsobem - když už se vám zdá, že ty nekonečný kydy nedokážete dál poslouchat, přijde nějaký nechutný zvrat, kterým svého trýznitele sebepoškozovačně omluvíte přesto, že máte cestu k útěku otevřenou... Tarantinův skvělý duch nám poněkud vyvanul, jistě, nějaké pozůstatky zašlého umu by se našly, ach ano - parádní hudba, perfektní kamera, bezchybné vedení herců, natěšenost, zvědavost... aha vlastně, to už byly moje emoce, které zůstaly nenaplněny i když outlocit tady, zvlášť ke konci, opět nešéfuje, otázka je, jestli to stačí... Sotva tak na dvě - a to jsem si prožitek nechala řádně uležet.

    • 27.6.2016  18:41
    Divočina (2014)
    *

    Člověk se nezmění jen proto, že přejde devatero hor a devatero řek - no ale když tomu věříte... To já si zase připadám poněkud nakrmená... a jestli je předlohou skutečnost, pak musím odečítat - a nezačnu vahou batohu, ale psychickou nevyrovnaností hrdinky, které se při extrémním vystavení vlivu své matky (Laura Dern - stokrát šílená a pokaždé jinak), tvrdošíjně sevřené v nutkavých záchvatech bezdůvodného štěstí, jeden vůbec nediví... téměř při každém jejím vstupu se mně obracely oči jako při Pavlovově reflexu. A beztak se holka nevydařila, přesto, že jí jasně říkala, ať dělá jen hezké věci... možná, kdyby jí ta osvícenská máti rovnou sdělila, že promiskuita je eé a drogy blé, nemusela se táhnout divočinou jen proto, aby se přehrabovala v jinotajích života, bez záruky nechtěné recidivy svých městských návyků. Čekala jsem totální vyčištění hlavy a dostalo se mně úmorné cesty, na které mě nejvíc bavilo čtení návodů, příprava krmě a čištění vody. Nebylo by marný osobně vyzkoušet, když nečekáte žádnou očistu... jen pro tu šlichtu.

    • 27.6.2016  16:49
    Vzpomeň si (2015)
    ****

    Někdy je demence v jistém ohledu soucitná, pomůže zapomenout, že vám někdo drahý odešel, jindy se vám ale postará o parádní - překvapeníííí!! Pěkně temnej thriller na sklonku života, si prožil starý Zev, při namáhavé cestě za pomstou, která se tak trochu zvrtla v šokující katarzi, kterou jsem před koncem, z neblahých endových zkušeností, odhadovala spíše na milosrdně - korektní. Nakonec dostal každý to, co si zasloužil a mně nedá, abych nedodala, jakou zvláštní, posvátnou hrůzu nahání nacistické artefakty i po desítkách let... možná proto, že příšera nelidské ideologie stále ještě nezdechla, neboť úcta k ní se předává na další generace bez ohledu na to, kolik tragédií způsobila. Tak tak, někdy je lepší zapomenout, ale pravda se vždycky umlčet nedá, dokonce ani tím, jak se jmenuje... alzheimerem.

    • 27.6.2016  15:39

    Fuj, ještě aby to chování podle původu nebylo nakažlivý... to aby byl našinec za Brexit rád dvojnásob - za Brity, i sám za sebe! Rozhodně ne komedie, ale hluboká tragédie o společenském úpadku a destrukci rodiny a já opět vzdávám díky naší zaostalosti a třídní tuposti, která nám nevelí, kam je třeba se přesně zařadit. Jen s velkým sebezapřením jsem sledovala za uši tahající rodinnou komunikaci, balancující na hraně trapnosti a uvěřitelnosti, všechny ty přehrávané grimasy a fistulí pronášené zoufalé hlášky v chudinském londýnském hantecu... a to prosím Tajnosti a lži od Leigha patří k mým hodně oblíbeným socdramatům! Jestli ale počin skutečně odráží realitu, tak moje hluboká účast s Ostrovany, patrně demokracie, již jako vrozená vada, zdegenerovala do nevratných škod - jak já říkám, není nad střídání diktatur... Lehké překvapení nastalo obratem v chování matky, která přiřkla nastalé situaci okolo jedné z dcer status vážnosti až takového významu, že zanechala hloupého řehnění a uschopnila se k smysluplnému shrnutí své situační role. A ještě pobavilo, jak byli ti staří britští pardi o dost mladší... ne tedy, že by platilo i hezčí :-)

    • 23.6.2016  00:38

    Změna je život... i kdyby ho měla někoho stát! Allen svěží, jako téměř pokaždé, rozverné piano, jedinečný kostýmní styl a rozumná stopáž výhodou, jinak též vcelku zábavná existencionálně-detektivní hříčka s nádechem knihomolské romantiky a morálním dilematem. A taky ráda vidím Joaquina Phoenixe... akorát že mě nutil podumávat, jestli pupek, kterým se na plátně pyšní, je dílem přírody, potažmo nezdravé výživy, a pokud tomu tak není, a pro roli Abeho musel snad přibrat, proč mně uniká smysl? Toho pupku. Každopádně si přes všechno myslitelství měl pan profesor nejprve zjistit, kým byla ve skutečnosti matka ze soudní kauzy, tady vidíme, jak je teorie zrádná, téměř vždy se zachováme... prostě iracionálně! Tak si to zrekapitulujem - příjemné, jemně humorné a přitom rozhodně ne plytké... jen ten pupek se ukázal být rušivým elementem ;-) a vlastně ještě Parker Posey.

    • 23.6.2016  00:33
    Ex Machina (2014)
    ***

    A pak si udržte lásku robota! Ještě že lze vyrobit nové, pokusů je nekonečno... ale moc hezky vrněla, tak elektronkově... Teď vážně - není radno si hrát na Boha - zvlášť, pokud jste možná geniální, ale jinak obyčejně úchylný pivapytel.

    • 23.6.2016  00:31
    Spotlight (2015)
    **

    Co říct? Snad jen - to je hnus, velebnosti... a taky, že žádná zhovadilost by neměla uniknout trestu, ať je to Petr nebo Pavel. A že je fajn, pokud ještě někde existují novináři, co neinvestigují na politickou objednávku, smůla, že na dramatickou podívanou to samo o sobě nevydá - ono je rozdíl o problému jen tlachat (a špulit papulu, viz Mark Ruffalo) a nebo si ho pořádně podat - což zrovna nebyl případ amerických Kroupů a Klímů, spíš sólokapr bez emocí a napětí, až na zádrhel s veřejnou složkou, která nám ovšem zase šustí papírem :-) a se speciálně pro mě diskrétně podsunutým úplatkem v postavě úžasně dívatelného, protože opravdového, Stanleyho Tucciho. Někdo zde napsal "procedurální nuda par excellence", to by sedělo... nebo taky "natočeno podle slohové práce třídního suchara", říkám já. Tak příště, třeba nějakou naši, tu o sbormistrech.

    • 23.6.2016  00:30

    "Labyrint světa a ráj srdce" podle Malicka... Cizinec v sobě bloudí přepychem bídy a za pravidelného odvažování úbytků štěstí se pokouší zjistit proč, a kdy vlastně, zapomněl žít. Oblečen, jako by bytím jen procházel, a přesto, že neustále mluví z cesty, útržky jeho myšlenek jsou oslovitelné - stačí je dešifrovat poté, co se nechám vtáhnout do obrazu, pohybu, zneklidňujícího ohlušení, hlubokého prázdna... To je prostě Malick, ten, co si filmy točí pro sebe, ale kdo má zájem, může se dívat s ním... Vábivý Christian Bale ♥ . (Že se ale našmajdal, snad mu dali aspoň dobrý boty ;-))

    • 23.6.2016  00:27
    James White (2015)
    *

    Zrána v baru, dopoledne pro změnu... zase v baru, tedy v gay(sic!) baru, samozřejmě - a máme tu přežívací typ z iGenerace, kolikátý už... Jen další nahlédnutí pod pokličku poločasu rozpadu tradičních hodnot, proto netuším, co mě mělo oslovit na rozvrácené rodině s evidentním pochybením v matčině výchově, to snad všichni víme, máme to denně na očích... a že nakonec hošíček vzbudil nějakou tu lítost, tak to je teda fakt pecka! Když už se chce někdo probírat morálním marastem, který nám zbyl z primární jednotky společnosti, ať tedy předloží relevantní příčinu následků, namísto bezpředmětného rochnění se v důsledcích. Co jako? A že jste to vy, trochu si zavěštím a dodám pointu - sice úplně netuším, jakým směrem se bude nesympatický James ubírat, ale role milujícího otce v pařížském bytě jeho cílem určitě nebude (leda by měla matka hodně vysokou pojistku), je už totiž vcelku neodvratně lapen do osidel svého mizerného životního stylu. Ohledně zpracování - kamera vlezlá až obtěžující a na hudbu si nevzpomínám, takže jasno... a komu že to mělo být dvacet? Ale jděte! Jen Cynthii Nixon se ta rakovina dala skutečně věřit.

    • 4.6.2016  23:24
    U nás na farmě (2004)
    odpad!

    Násilnický westernový guláš v odpudivé animaci a bez štipky vtipu.

    • 29.4.2016  00:51
    Acid House (1998)
    ***

    Některé dny outsidera jsou prostě horší, než ty druhé... zvlášť ve vyloučené lokalitě (a to ještě kdoví jestli), kde britskému proletářskému potěru pomáhá žít snad jen pokleslá muzika... Snímek, kde se pozlátkem notně šetří a kde můžete hluboce soucítit i s tak bezvýznamným tvorem, jakým je kupříkladu moucha. Absurdní drama v sociálně-patologickém triptychu, které může vyděsit i pobavit, záleží, jak na tom sami právě jste.

<< předchozí 1 2 3 4 13 25 36 48
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace