mat.ilda

Rázem se mi zdá náš svět o něco krásnější, ale jen o chlup... A vážně v Gothamu stávkovali jen popeláři? Ledaže by opožděný Chaplin čelil #Me Too, to by lecos vysvětlovalo. Celkově se vařilo z vody, a to tak dlouho, až se na samém dně plácal už jen osamělý, ač skvělý Joaquin Phoenix.

Pohádka od Pasoliniho? Erben by záviděl - kdeže oči naší Dory!

Úpadková balada v takřka neutrálně genderovém aranžmá... zvláštní, ale koukatelné a navíc poslouchatelné, což vzhledem k nezpěvné polštině může být bráno až jako kompliment.

Cestopisný dokument, walk movie i sociologický průzkum... od každého trochu, dohromady možná až dost.

Naspeedovaný animák pro diváky s diagnózou ADHD, ti si skutečně přijdou na své :)

Jedno místo a dost aktuální vzorek obyvatelstva, v inovaci dokonce 3 v 1, aby se ušetřilo a nevznikla nuda, neboť některé typy nám již zevšedněly... nu, a po prvním vybočení z komfortních zón se dostavily chvilky upřímnosti následovány rozborem osobností, které při záchraně životů významně přispěly k jejich završení (rozuměj ukončení)... asi tak nějak. Jinak dobrý.

Vcelku zábavná hříčka na motiv - JÓ, ŽIVOT PÍŠE ROMÁNY - kde padlo hodně hezkých slov od jednoho trucovitého nemotorného chlapíka s ortodontickým úšklebkem a sympatickou nelegálkou, která tedy na můj vkus nebyla dvakrát neochvějná ve svých životních rozhodnutích, avšak v časech nástupu odlehčených mravů to v romantické rovině asi nebylo na závadu, jak se ostatně ukázalo ve vícero ohledech...

Tak pobavilo - což jsem v podstatě očekávala... i když, upřímně, mimo Jemaina Clementa by zde rozhodně každý neobstál, možná jen pro něj, když jsem se sama sebe v polovině času ptala, jestli ten konec, co se nabízí, chci vidět, odpověď zněla - určitě!

Variace na alzheimerovské téma, kde se tentokrát nikdo neposral... tento průvodní jev by zvlášť zamrzel, kdyby jím utrpěla důstojnost té přenádherné ženy, která jí zůstala až do konce. Filmu, rozumí se. Citlivě předestřené důkazy lásky v období, kdy už je vlastně ani nečekáte, o to jsou krásnější... Umocněno tichem zimní krajiny i zvláštním smutkem Youngova Harvest Moonu.

Takže k věhlasu jména přihodíme dvě mladé a jednoho starýho, něco nahoty zahalíme do (kvazi)sexuálního napětí a bude to cajk... tak za mě ne, Luisi, za mě ne - a to se nechci nimrat v tragických výstupech vedlejších postav, nerada hatím statusy labutích písní.