Dragoni

Cesta trvala 938 dnů při počtu 35 navštívených zemí. Osádku tvořilo 15 lidí na palubě (lůžek na lodi je 14), za celou expedici se vystřídalo na palubě 196 lidí, z toho 70 členů posádky a 126 vědců.

Loď Caractéristiques de Tara je dlouhá 36 m, široká 10 m, váží 120 tun a materiál trupu je z hliníku. Loď navrhnul Luc Bouvete a Olivier Petit.

Xavier Rosset, bývalý snowboarder a dobrodruh, zůstal na ostrově po 300 dnů od 15. září 2008 do 30. června 2009 pouze s švýcarským armádním nůžem, mačetou, háčkem a rybářským vlascem, fotoaparátem a solárním panelem pro dobití baterií do kamery, na kterou natočil své dobrodružství.

Ostrov, na kterém byl dokument natočen, se jmenuje Tofua nebo také Amatofua, Tofooa. Populace ostrova je 5 obyvatel.

Oliver Queen (Stephen Amell) jezdí v první serii na motorce Ducati Diavel Carbon.

V závěrečné bitvě v kostele, která obsahuje bílé holubice, či také třeba ve scéně s honičkou v motorových člunech, lze najít podobnosti se závěrečnou konfrontací klasického snímku režiséra Johna Woo Killer (1989).

Scéna s plastickou chirurgií Dr. Malcolma Walshe (Colm Feore) se natáčela v Henman House, 33583 Mulholland Hwy v Malibu. Scéna s lodí v závěru filmu pak byla natočena v San Diegu.

Stavba komplexu započala dne 18. května 1961 a byla dokončena 8. února 1966.

Komplex NORAD se stal plně funkčním dne 20. dubna 1966.

Vojenský komplex NORAD je zřízen v Cheyenne Mountain. Jedná se o žulovou horu nacházející se v jihozápadní části města Colorado Springs ve státě Colorado ve Spojených státech amerických.

Románová verze "Werewolf Boy" byla uvedena na pulty knihkupectví dne 31. října 2012, jejím autorem je Kim Mi-Ri a knihu publikovalo vydavatelství Publishing Esoope v Jižní Koreji. Román je založen na filmu.

Natáčení začalo 21.prosince 2011 v jihokorejském Jeonju.

Fallschirmjäger jednotky byly většinou velmi dobře vybavené, měli přístup k nejlepším zbraním německé armády.

Slovo "Fallschirmjäger" je z německého "Fallschirm", tedy "padák", a "Jäger", tedy "lovec", světlo elitní pěchoty pruské armády.

Berlínský Bundesarchiv měl pouze několik záběrů z tohoto filmu a až roku 2005 se celý film záhadně objevil na internetové aukci. Kopii filmu koupil norský vysokoškolský profesor a filmový expert pan Jostein Saakvitne.

Film nikdy nebyl uveden v Německu z neznámých důvodů. Byl považován za ztracený po mnoho let.

Skládací kanoe, kterou Lars Monsen během svého dobrodružství používal, je od Norské firmy Ally Canoes. Tuto kánoi využívá ve svých dalších výpravách, které zdokumentoval, např. v dokumentu Nordkalotten 365 (od r. 2008).

Několik posledních záběrů bylo natočeno pomocí telefonu iPhone s aplikací 8mm Vintage Camera, protože na dokončení filmu režisérovi došly peníze .

Snímek byl zahajovacím filmem na filmovém festivalu Sundance v lednu 2012, kde získal Zvláštní cenu poroty a Cenu diváků za nejlepší mezinárodní dokument.

Krev ostrorepa amerického se využívá v medicíně k určení pyrogenity látky. Tato metoda je velmi citlivá, v případě přítomnosti nebezpečné látky se totiž krev srazí v gel. Ostrorepi tímto způsobem kompenzují svůj jinak primitivní imunitní systém. Dříve byl také využíván ke krmení hospodářských zvířat. Jeden litr krve ostrorepa stojí od 15 000 amerických dolarů.