Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (100)

plakát

Adaptace (2002) 

Podobně jako třeba 'Magnolia' klouže Adaptace bezpečně na blýskavém povrchu závažných myšlenek. Typické pro dnešní sobeckou dobu mi připadají dvě scény v závěru filmu(SPOILER - nečtěte dále, kdo jste neviděli): Cage pláče a sklání se nad svým umírajícím bratrem, aniž by se on nebo aspoň kamera jakkoliv zajímali o osud řidiče z druhého auta, a Streepová (která svou roli jako vždy zahrála skvěle) se zabývá svým zpackaným životem, přičemž ho zhatila někomu jinému. 5/10

plakát

Alfréd Veliký (1969) 

Sice mi nikdo jen tak nevymluví, že jde o vrcholně romantizovanou a dnešními hodnotami zdeformovanou podobu raného středověku, nicméně pouze jako zábava spojená s poučením o historických událostech nadprůměrné. S mírnou benevolencí, která je vzhledem k datu vzniku na místě, snesou bitevní scény srovnání i s vrcholem v této oblasti, jímž je Statečné srdce. 7/10

plakát

Anděl zkázy (1962) 

Civilizaci dělí od anarchie 3 dny... (... 3 dny, během kterých nefungují životně důležité procesy, jež však již dnes považujeme za samozřejmé). Film se dá určitě vykládat mnoha různými způsoby, kritika lidského pokrytectví, přetvářky, která vychází jen z materiální zajištěnosti a jež spolu s dalšími civilizačními vymoženostmi bere v nedostatku (prostoru, soukromí, potravy, vody) rychle za své, zároveň varování před tím, jak je naše zdánlivá civilizovanost a "kulturnost" chatrná, je pro mě naprosto evidentní. Nádherně je tu ukázané rychlé zborcení domečku z karet civilizovanosti a sestup zpět k primitivnímu stadiu - začíná to otupením společenských zdvořilostí, pokračuje narůstajícími spory o zdroje či z potřeby vybití nahromaděné agresivity a vrcholí v hledání mystické jistoty, nových pověr, obětních beránků. Geniální a aktuální film.

plakát

Andrej Rublev (1966) 

Při sledování tohoto filmu jsem měl dosud nejintenzivnější pocit, že se skutečně dívám na středověk. Zvlášť ve srovnání s filmy jako Statečné srdce nebo Dobytí ráje. Díky jeho mimořádně flegmatickému tempu jsem upadal do letargie, ze které mě ale často vytrhly působivé scény. Z nich nejlepší byl asi nájezd Tatarů na Vladimir a následná zvěrstva páchaná na jeho obyvatelstvu, a výroba zvonu. Celý rozsah filmu, nejen jednotlivé scény, však asi ocení pouze obzvláště zkušený divák. Snad jím časem také budu. 7/10

plakát

Bad Taste - Vesmírní kanibalové (1987) 

První film Petera Jacksona potěší mnoho milovníků stupidních béček a "na koleně" dělaných filmů (i když 'Vesmírní kanibalové' prý dohromady stáli 11 000 dolarů, což není zase tak málo). Takových filmů moc neznám a tak jsem se na Kanibaly podíval ze zvědavosti. Je to opravdu veliká ptákovina. Prvních asi 20 minut s honičkami a tvrdým bojem proti vetřelcům je docela napínavých, mimozemšťané jsou houževnatí a jedna rána je jen tak nezastaví. Klasický podvod na diváka, ve zbytku filmu to je úplně jinak. Humor i akce jsou už pak jen stereotypní. 4/10, fandové "žánru" dají jistě víc.

plakát

Balablok (1972) 

Výborný kraťoučký animovaný film, který na malém prostoru karikuje lidskou nesnášenlivost a netoleranci k odlišnému. Filmeček se odehrává ve světě, kde žijí "hranatí" a "kulatí" - ti nejsou schopni akceptovat tuto vzájemnou odlišnost a dochází tedy k válce, s překvapivým koncem.

plakát

Banáni (1971) 

Skvělá komedie bavící pochopitelně především gagy Woodyho Allena. Často mě během filmu napadlo srovnávat ho s Monty Pythony nebo i s Chaplinem - třeba scéna se sportem v kanceláři mi velice připadala inspirovaná krmícím strojem z "Moderní doby". Na začátku a v závěru film paroduje dryáčnické televizní reportáže (viz. uřvaný reportér, který se snaží dostat nějaké dojmy z umírajícího člověka). Bohužel asi ve třech čtvrtinách filmu už jsem trochu zazíval a čekal konec, taktéž legrace v podobě poprav už pro mě byla v tomto případě přece jenom silné kafe. 7/10

plakát

Cesta domů (1999) 

Občas snad až sklouzávající do kýče (zesilovaná hudba v nejvypjatějších momentech, občas příliš barev, závěrečná prolínačka do minulosti), jinak ale nádherný, jednoduchý příběh věrné životní lásky, kterého se dotýká i další téma - nepřehlédnutelná eroze tradiční společnosti. 8/10

plakát

C'était un rendez-vous (1976) 

Život jako bezohledný hon za perfektním okamžikem štěstí. Skoro celou dobu mi režisér pil krev, ale tím závěrem film získal na působivém významu. Sobec je koneckonců každý, jen chudák automobil je nejviditelnějším příkladem sobectví.