Angerr

První tři řady jsem vyloženě protrpěl - myslím, že hlavně z důvodů špatného scénáře. Znovu a znovu sledovat nepravděpodobné situace, do kterých jsou hrdinové vrháni, aby se děj hýbal kupředu a poslouchat trapně nabubřelé dialogy plné patosu, to bylo fakt utrpení. Přitom je tam spousta zajímavých, pěkně zahraných postav (dokud teda nezačnou mluvit - Smith, Juliana, Kido, ministr obchodu, Childan...). Moct je tak sledovat v něčem, kde se nebudou většinu času scénáristovou vinou chovat a mluvit jako úplní idioti! Tyto fajn postavy byly asi hlavní důvod, proč jsem u toho vydržel a nakonec se to během čtvrté řady vyplatilo. Celý ten pracně budovaný svět začal dávat smysl a během posledních epizod jsem si vyloženě říkal, že je škoda, že to právě končí, když se to zrovna tak pěkně rozjelo. Úplně poslední epizoda působí, že byla utnuta předčasně - možná bezradností, jak to celé vlastně uzavřít. Asi už se na to nikdy znova nekouknu, leda bych zapomněl, jak těžký bylo vydržet první 3 série - ale díky té čtvrté vlastně nelituju...

Dlouhé minuty nehybná kamera na mě působí - v dnešní době "rychlých" filmů se zběsilým střihem - jako balzám na duši. To jsem si uvědomil až na konci. Jinak jde o vzácně intenzivní a nepříjemný zážitek. Tady rychlý pohyb není třeba, do sedačky vás zarazí pouhá rozmluva postav zabíraná kamerou stojící celou věčnost na místě a očekávání věcí příštích. Za sebe můžu ještě dodat, že bych rád viděl i film, v němž si statečná žena dítě ponechá.

Palčivý, nepříjemný filmový zážitek. Několik scén si zapamatuju hodně dlouho; snímek mě do sebe vtáhl velmi rychle a sledoval jsem jej fascinován celou dobu, přesto jsem se zaříkával, že už to nikdy nechci vidět znovu. Teď, když to rozvažuju pár hodin po shlédnutí, bych se rád podíval ještě jednou. Film mi připomíná Pasoliniho "Saló" (a Pasolini - spolu s Bressonem, jehož vliv můžeme vidět v práci s neherci a jejich minimalistickém projevu - prý patří k režisérovým vzorům): jde rovněž o film o zlu v člověku, aniž by bylo přítomno jakékoliv vodítko, které by nám poskytlo útěchu, ulehčení, vysvětlení. Tím je film otevřený různým interpretacím. Je to snad o hnusu a hrůze z moderní doby? To si nemyslím, pak by se děj (scény z venkova) spíše odehrával ve městě. Tenhle "příběh" by mohl být zasazen do jakékoliv doby. Snad Dumond naznačuje, že člověk se od ostatní přírody téměř neliší. Ještě dodám, že mi film strašně rychle uběhl. Měl jsem pocit, že trval hodinu, při tom je ještě o 30 minut delší.

Konečně někdo natočil film o tomto tématu. Je mi celkem lhostejné, že film možná znamená budoucí Gorovy politické aspirace, nebo pro ně dokonce chystá půdu. Skousnu i střípky z jeho osobního života, i když mi vadí, že odvádějí od hlavního tématu. Hlavně, že se důležitá osobnost takto angažuje v propagaci velkého současného problému a neplácá chlácholivě po zádech řečmi o tom, že vliv člověka na fenomén globálního oteplování dosud nebyl uspokojivě prokázán. Je mi sympatický Gorův apel nejen na politické elity, ale i na důležitost změny životního přístupu každého jednotlivce (jaký to na nás bude mít dopad je ovšem druhá věc). Film jsem bohužel zatím viděl pouze v originální verzi bez titulků (navíc dost unaven), takže mi toho z konkrétních dat a srovnání spoustu uniklo. Proto jej chci shlédnout ještě aspoň jednou.

Velmi příjemné překvapení v českém filmu posledních let. Ještě k tomu je to vlastně režisérův debut, když nepočítám onen televizní dokument. Napínavý děj, tajemství, které vás u filmu drží celou dobu a hlavně velké množství skvěle napsaných a zahraných postav (i když ty ženské dostaly, s jednou výjimkou, přece jen méně prostoru), které si budete pamatovat. Všem jsem ty feťáky a ztroskotance bez výhrad věřil. Závěrečný propouštěcí rituál, při němž všechny účastníky vidíme jako na přehlídce, na mě trochu působil, jako by režisér z pozadí se zaslouženou pýchou mrkal na diváky (a režisérské konkurenty): Podívejte na ty perfektně vytvořené postavy! Jedinou slabinou snad mohou být výjimečně trochu křečovité dialogy. Doufám, že pan Sedláček co nejdříve natočí něco dalšího.

Množstvím témat, která jsou během něho probrána či jen letmo naznačena a zase opuštěna, je to rozmáchlé dílo. Na pochycení všech detailů a rozluštění mnoha spojení hudby, obrazu a komentujícího slova pravděpodobně nepostačí jediné shlédnutí. Mnohdy mi význam těchto spojení zůstal utajen; nejvíc na mě zapůsobil záběr z auta jedoucího po dálnici na nahuštěné parkoviště kamionů, zvukově spojený s bitevní vřavou historické rekonstrukce z předchozí scény - že by naznačení, kam se řítí současný životní styl vyspělého západního světa? Mnohé další montáže mi jsou zatím záhadou, přesto je na mnoha místech filmu cítit (a z různých projevů autora mimo tento film je to také jasné - viz. např. rozhovor s ním v jednom z posledních čísel "Filmu a doby") Vachkův odsudek k povrchnosti různých oblastí dnešního života přesycené společnosti, která "už neví roupama coby" a staví tak i psí hřbitovy, a zájem o alternativní životní styl. Z tohoto okruhu mi v paměti utkvěl výklad o (anarchistickém) ideálu života v soběstačných komunitách, v rámci kterých je člověk ještě v přímém kontaktu s důsledky svého jednání a se svými bližními; fakt, že počet obyvatel takové komunity by neměl přesáhnout 10 000 lidí a konstatování, že dnešní vývoj se tomuto ideálu vzdaluje. Vzhledem k mému pesimistickému pohledu na současnou západní civilizaci je mi tato převládající kritická poloha Vachkova filmu velmi sympatická. Další, mně ne tak blízká témata (nebo ta, u nichž jsem jejich vztah k ústřednímu tématu nedokázal odhalit - rád bych si vyslechl důvod, proč autor zmiňované československé osobnosti považuje za "mystiky") mi ale film nezkazila. Díky zábavným a svižným Závišovým písničkám, které jednotlivé části oddělují, film rychle ubíhá. Rozhodně jsem z něj neměl pocit délky přes dvě hodiny. Už proto, že mě film prostě hodně bavil, ale i pro množství naznačených témat a otázek na něj rád zajdu znovu a také se pokusím seznámit s dalšími autorovými díly. Českému filmu chybí témata? Tady je těch závažných na deset filmů.

Minimálně zatřepe s přesvědčením o politické nezávislosti soudů, pokud vám ještě zůstalo, a názorně ukáže, jak to vypadá ve skutečnosti v zákulisí. Jinak jde o standardní, pěkně zahrané televizní soudní drama. 6/10

Další televizní film z naší současnosti se mi opět docela líbil. Zabývá se několika citlivými tématy (jak se postavit k ženám, které se živí prostitucí, nebo aspoň "masážními službami" - co vlastně ta ženská přesně dělala?) a jak tržně orientovaná společnost mele lidi přežívající z dob minulých. Dvě hlavní herečky hrají své role velice dobře a přesvědčivě. Nepřesvědčivý, i když pěkný, je bohužel závěr filmu a nenásilné řešení vztahu hlavních hrdinek. Kromě toho mám dojem, že vzhledem k současným (leden 2006) změnám v oblasti regulovaných nájmů je uvedení tohoto filmu v hlavním vysílacím čase na ČT1 také politickým tahem - majitel domu je jednoznačně záporná postava a má tak asi vytvořit předpojatost ke všem majitelům (tím neříkám nic o svém vlastním názoru na tento spor!). 6/10

U televizních filmů mi obvykle vadí trapné výkony herců. Tento film není výjimkou, naštěstí ale většinu času pozorujeme pouze skvělého Pavla Zedníčka v roli muže, jež má jedno z nejodpornějších povolání vůbec. Film je jen obrazem naší současnosti (to je poznat i z hudby, kterou tvoří velké pecky posledních let), žádné řešení nenabízí. Smutný konec završuje zpráva o čekaném dítěti. Potřebuje to komentář? 8/10

Kletba bratří Grimmů je především pěknou pohádkou, která je zasazena do skutečného světa a dějinného období, jímž je začátek 19. století. Tato doba je ve filmu velmi pěkně ztvárněna, chaloupkami ve městě i vybavením a oblečením vojáků, vesničanů a šlechticů. Příběh sám, v němž jde o zrušení staré kletby, není příliš originální, ale dojde v něm i na další témata. Jednak je to vývoj vztahu rozdílných bratrů a jejich poznání vzájemné bratrské lásky, dále pak střet tradičního, dobráckého starého světa (německá vesnice) s agresivně militaristickou totalitou (Francouzi), jež by vše tajemné a staré chtěla kontrolovat nebo zničit. Celý film má rychlý spád a nenudil jsem se ani chvíli, kromě toho je zde minimálně jeden dechberoucí záběr (rozhled z vršku věže). Je mi líto několika zbytečně brutálních scén, kvůli nim není film vhodný pro menší děti, pro něž by to dle mého jinak byla ideální pohádková podívaná. 7/10