Recenze (2 829)
Gérard Philipe: Poslední Cidova zima (2022)
Magnetizující, švarný černý rytíř božské polohy, korzující od úsvitu k soumraku po plátnech stříbrných. Šarmantní nápadník ze staré školy, kavalír romanticky založený. V klopě zvonivý tulipán, v mysli Filipa. Dvorní miláček dívek a dam. Korunní princ, monarcha jevišť. Éterický, květnatý, vábivý básník, klasik herectví. Ale pod oněmi girlandami krasořečnění sídlí přeci člověk. Žádný abonent mýtu. Život, ten bohatýr, ve smutečním kabátci, který zastavil srdce podzimu. V tichou vzpomínku.
Vražedná místa: Království kostí (2001) (TV film)
Do morku amorků, reku mezi mrtvými artefakty. Proti krokům výbušných kápí, co se nepostí, mstí náhrobky. Neo(d)pustí (si) své spády a nároky, sinný syn, baskervillský Pantalone ani tehdy, když spustí pád sebe na podlaží panství nebe, pykat tak za kopí krve.
Elitní zabijáci (2011)
Pod jejich rukama. Letíte do pekla. 1. třídou. Střelmistři, kteří mají za úkol zajistit váš sesun k zemi, přesun do místnosti s rubáši. Navždy.
Pár správných chlapů (1992)
Loďky proti parníkům. Kormidelníkům s výložkami, co si zakládají na egu nacionality. Žabaři nejsou ani ti. Pod kladivem o raportu, kteří mají zacákané, uniformy zamořené žabím pachem zavilých štik.
Nádherný listopad (1968)
A opodál. Co naplat. Škodlivý dopad her, lásky škádlivé. Erósův rajský strom, který neopadá. Svádivé světlice, "mrholí" hříšnice. Ožehavý čas vín. Sopečná, sošná siesta rozfouká chmýří nevinné, sežehne vrchol srdce. Blížence horkokrevné, vybarvené známosti podzimu.
Superpolicajti z Miami (1985)
Ti pod palcem, v malíčku. Políčeno mají, a to potom bude balet políčků, banket modrých otisků na líčku, až podrazí jeho zlatou stoličku.
Radioaktivita (2019)
Zrádný dar záře. Radar pro zápal, kráter lidstva.
Vražedná místa: Fotografovo křeslo (2001) (TV film)
Ne smrt, život bolí. Spásný ateliér, který stiskl hrdlo. Pro klid duše, bez žalu. Exorcista smítek pozemských. Černá magie v šarlatové volá, láká na sinavé album z objekt/iv/ů, havraní sekt andělů.
Amatér (1979)
Očima za. Zachycuje profily, přednostně. Padá do scén bytí. Nemate. Terén, jaký je. Motýlí maličkosti, tyjátr téru, až otočí. V rámci osvěty, "rozbije" sám sebe. Otevřený muž s klikou.
JFK (1991)
Jako fotogenický krajan. Karmínovým fiakrem jede. Jednatel konkláve, formulující fakta krve, kolem které klíčí kličky jisté finty kadeřavé.