Axineya

Utírám slzu, krásný.

2 a půl hodiny nebytečné nudy, pokrytectví a psychického deptání... Ani Mansell to nezachránil. Jedna hvězdička za herecké výkony. Ale usínala jsem u toho celou dobu...

Film nebyl špatný... ale může mi někdo vysvětlit, co to má být za Andersonovu předlohu? Sněhová královna je jedna z mých oblíbených pohádek z dětství, ale vůbec mě nenapadlo, že to má být jako předloha, protože s Andersenovou pohádkou nemá Frozen absolutně nic společného...

JO! Po dlouhý době mě konečně něco pořádně chytlo. Po velkém zklamání z Heirs přichází překvapivě zábavný k-drama s duchařskou zápletkou, po které bych normálně nešáhla. Ústřední dvojice je skvělá, jiskří to, je to vtipné a romantické, dialogy jsou fajn, duchařský příběh každého dílu mimo hlavní dějovou linii je příjemným osvěžením. Zvlášť jsem se dobře nasmála, když se Tae Gong Shil poprvé opila;D Taky potěšila postava sekretáře Kima, který byl děsně nenápadnej dohazovač;) Poslední čtvrtina seriálu je slabší a sklouzává do dramatického klišé, ale vzhledem k tomu, že přináší s sebou skvělou hudbu, budiž jí to odpuštěno. Painful Memory je naprosto úžasná skladba, kterou teď poslouchám dokola, a Fire of Love ze City Huntera taky velmi nostalgicky potěšilo=) Celkově OST nadprůměrný. Musím říct, že rozuzlení hlavní dějové zápletky se jim taky celkem povedlo. Super - 5 hvězd!

Film mi stylem připomínal The Social Network, ale narozdíl od něj je taky dost vtipnej. (při rozhovoru o postižených dětech a "mozkový obrně" jsem brečela smíchy) Co mi ovšem chybělo byl nějaký pocit zadostiučinění. Celej film jsem byla přesvědčená, že se mu to přeci musí vymstít.... a místo toho se díváme na detektiva v metru a Belforta opět na výsluní a mně je z toho nějak hořko.

Ubrečený a nudný... Dokoukala jsem to, protože jsem furt čekala kdy se to třeba nějak rozjede a začne mě to bavit... nezačalo. Ústřední dvojice nuda nuda šeď šeď. Celkem mě bavila ta kamarádka-stíhačka a taky mamča Kim Tana, ale celkově se mi seriál moc nelíbil.

Když jsem shlédla první díl, nadšeně jsem jásala. Haru mi silně připomínal Sousuke Sagaru z Full metal panic - prostě asociál/podivín, kterému vůbec nedocházej souvislosti a vzniká z toho dost vtipných situací. Shizuku je skvělá - naprostej opak běžné shojo hrdinky aka nesnesitelné hodné blbky - je chladná, cílevědomá a až přehnaně přímočará - co na duši, to na jazyku. Spolu s Haru tvoří netradiční a velmi zábavný pár. Humor je velice příjemný, ačkoli postupně ustupuje na pozadí, vždy se našly situace, kterým jsem se nahlas zasmála. Poslední díl trochu zklamal, protože jsem čekala nějaké to dovršení, a místo toho byl jen obyčejnej díl s otevřeným koncem. Ale tak, doufám v druhou řadu;)

Nanami vskutku nijaká, ale neštvala mě, jak to často bývá. Tomoe nabručený sympaťák. Humor místy naprosto skvělý (třeba to Mizukiho hraní na flétnu mě odrovnalo). Celkově je to takové roztomile blbounké shoujo=)

Ze začátku mě to moc nechytlo. Říkala jsem si, že je to klasická ubrečená korejská melodrama, kde se moc nehledí na logiku, postavy se chovaj divně a samozřejmě nikdo nikomu nic neřekne, takže jedno nedorozumění střídá druhé. Kolem 19 dílu nastane zvrat, který mě konečně trochu přitáhne k obrazovce a pak jsem se od ní už neodlepila a konečně mě to začalo bavit. Nevlastní matka je prototyp dokonale-zlého záporáka, zahrála to skvěle a líbila se mi. Zábavná byla postava věčně nedospělé matky Hwana, která mi připadala stále lehce opilá, ale nakonec roztomile blbá až legrační. A hlavní hrdinku jsem neustále chtěla ostříhat, nebo alespoň učesat, protože debilnější účes jí vymyslet asi nemohli.

Asi moje oblíbená komedie od Kvarteta I a vlastně první film, co jsem od nich viděla (koukla jsem se pak na vše ostatní včetně divadelních představení) Tento typ humoru - to je moje. Normálně bych tuto komedii všem doporučila, ale obávám se, že valnou většinu vtipu by cizinec nemusel pochopit a ani by se to nedalo přeložit.