buchli

Hodně velká očekávání a pak... průměr. Jako Arnie je super a jeho deutschácký tantrum ještě víc a když se mu do ruky dostal ten samopal, slintala sem blahem, ale hlavní postavou bohužel není on - a Sly jako by se tu snad ani nesnažil. Jako jo, plán útěku je patřičně složitý a geniální a vůbec (teď mluvím o tom plánu, ne o filmu), ale jako by se mu nedostalo té správné formy (filmu, ne plánu), a tak od druhé poloviny už jen tak tupě čekáte na závěrečnou útěkovou scénu, protože ta z té otupělosti aspoň vytrhne...

No tak, všichni jsme čekali, že na nás bude Verbinski házet jednu nesmyslnou vizuální atrakci za druhou a že příběh bude spíš sled gagů než nějaká duchaplná dějová linie, tak nekňourejte. Ústřední duo tu disponuje dostatečnou chemií (rozhodně větší než obligátní "romantická dvojice") na to, aby udrželo naši pozornost, o Tontových sólo eskapádách ani nemluvě (rozhodně jsem se naučila něco o výměnném obchodu), a závěrečná vlaková honička je skoro geniální. Jednou si ji budu muset nakreslit, abych zjistila, jestli dává smysl. Ale ne dnes, ne dnes. Nemůžu se dočkat hypotetickýho spin offu The Spirit Horse - koník má velký potenciál. A co se těch doslovných citací Tenkrát na Západě týče, no a co? Když už točíte pseudowestern, kde hraje zásadní roli stavba transkontinentální železnice, tak proč ne? Zbožňuju nespolehlivého vypravěče.

WOW. Nevidět to v IMAXu, tak to asi za chvíli vypnu, ale právě díky tomu obřímu 3D obrazu a opravdu netradičnímu a zavádějícímu soundtracku Gravity v podstatě pocitově a zážitkově zastupuje výlet na oběžnou dráhu, jen mínus těch pár evidentních nevýhod (můžete každou chvíli umřít, v tom skafandru se fakt blbě manipuluje s věcma...) a plus pár neocenitelných výhod (teplo, pohodlí, hustá hudba). Jo, je tam pár klišé, hlavně po dějové stránce a v dialozích, a celá ta premisa je trochu přitažená za vlasy (SPOILER, sort of, ale nijak zvlášť: ne, že bych do toho nějak viděla, ale opravdu pochybuju, že by Rusové jen tak nezodpovědně něco odbouchli a nezvážili důsledky - a to se tam teď budou ty odpadky touhle rychlostí pohybovat napořád? co naše satelity? kdyžtak mi to někdo vysvětlete ve zprávě - dík KONEC SPOILERU), ale už dlouho jsem v kině nic tolik neprožívala, možná tak od 127 hodin. A opravdu mám pocit, že jsem viděla Zemi zezhora/zdola/zboku - prostě zvenku - a už kvůli tomu to přece musí stát za to!!!

Jako, kdyby to tak nevysumelo, klidne bych hodnotila i vys, ale jaksi mi tam chybela výraznější pointa. Jinak mi tam ty dlouhé záběry ani přemíra červené nevadily, prolínání představ a skutečnosti jen dál upoutavalo pozornost, Ryan vypadá tradičně dobře (ačkoli toho tentokrát moc nehrál), Kristin byla skvělá (i když fakt divná matka) a ta divná hudba to fakt krásně podkreslovala. Celkově to je docela připomínalo I come with the rain, jen s umelectejsimi ambicemi a tak trochu horší...

Ne, že bych se nebavila. Tu zábavu ale měla na svědomí hlavně high-schoolová dějová linka (která mohla dostat trochu víc prostoru... kdyby hlavním cílovým publikem byly patnáctiletý holky... což nejsou... a ty by asi stejně šly vedle na One Direction) a vtipný přezdívky superhrdinů a superpadouchů (a jejich český překlady). Ne všechny ty kecy kolem superhrdinů ani nějaký (jakýkoli) napětí, případně důvtipné dialogy nebo tak něco. A, což je pro mě dost překvapivý, protože se v těhle věcech většinou vyžívám, ta drsná přehnaná brutalita, kterou si nejspíš tvůrci snaží vykompenzovat všechen ten čas, co film věnuje patnáctiletým holkám, mi občas (skoro pořád) přišla až příliš prvoplánová a na obtíž. O přílišném CGI ani nemluvě. Jo a ten konec jako by se nemohl rozhodnout, co tím chce vlastně básník říci. A jakto, že ačkoli Matka Rus a Hit-Girl jsou tam bezkonkurenčně největší drsňačky, stejně hrajou všem těm slabochům druhý housle? Prostě, hravost Vaughnova filmu se kamsi vytratila a místo ní tu je vykalkulovanost a nedotaženost a šablonovitost a všechny tyhle sajrajtoidní věci. Přesto to ale není špatný film: hlavní hrdinové jsou sympatičtí, je tam pár cool hlášek a bitek a docela jsme se nasmáli, jen mi tam toho prostě trochu dost chybělo, no...

Juchú, přesně po tomhle jsem toužila - opravdu Smrtonosná past v Bílym domě! Jasně, Smrtonosná past to není a nikdy ji nic nenahradí, proto jsem odolala pokušení dát za 5, ale jen těsně a s vypětím všech sil (vždyť to má všechny ingredience: hrdinu v tílku jménem John občas trpícího samomluvou, co krade teroristům samopaly, Beethovena, ztracené boty, výtahové šachty, rodinné příslušníky, vybuchující střechu... ale k tomu ještě riziko třetí světové války a snahu o řešení krize na BV a prezidenta, který opravdu dokazuje, že pero je silnější než meč). Nikdy jsem si nemyslela, že budu vděčná, že něco natočil Emmerich a ne někdo víc... ehm... Amík? Žádné slo-mo ohořelé americké vlajky pateticky plachtící k zemi, všechno s nadhledem (ok, to není zrovna moc emmerichovské) a odsýpá to (narozdíl od Olympus Has Fallen, kde neodsýpalo nic a byla tam tak jedna vtipná scéna). A je hezké, že tu postavy zmiňují Den nezávislosti (kam Emmerich zase nacpal všechen ten patos, jehož nás tady ušetřil). Narozdíl od Olympu, který jako by nevěděl, co se sebou, WHD to ví naprosto přesně a opravdu to funguje, a to bez ohledu na to (nebo možná právě proto), že tvůrci vědomě citují motivy, scény, záběry a postupy z našich oblíbených akčňáků 80./90. let... Kdyby se tvůrci příštích Smrtonosných pastí (pokud k něčemu takovému má šanci ještě někdy dojít) chtěli přiučit, jakým způsobem zachovat ducha Die Hard pro příští generace, tenhle film je jasná volba...

Od začátku dost jízda, atmosféra skvělá, variující tempo nenaštve, triky dle očekávání, skoro celou dobu sedíte na kraji sedačky a poctivě se lekáte na místech, kde se lekat máte... Takže proč tak nízké hodnocení? Asi 5 minut před koncem jsem se ještě rozhodovala mezi 4-5, ale ten zkratkovitý závěr úplně zabije jakékoli vyznění. Chápu produkční problémy, spory, narychlo přepisovaný scénář a vůbec, ale nějakých pět minut navíc by je nezabilo a nás taky ne. Jasně, dojde přesně k tomu, co jsme čekali, takže po příběhové stránce se žádné překvapení ani zklamání nekoná, ale ta otravná zkratkovitost a voiceover prostě v závěru zadupe jakýkoli pocitový dopad, což mě štve. (jo a way to go, MUSE!)

Ano, situace Kurdů je těžká. A všech ostatních uprchlíků všude nejspíš taky. Uspořádat fotbalový turnaj je asi dobrý nápad. Co ale dělat, když si ve filmu rozehrajete 4 paralelní dějové linie, do minimálně tří z nichž se diváci tak nějak citově zainteresují (nijak zvlášť, jen tak trochu), a vy nevíte, jak to uspokojivě rozmotat? Řešení je jednoduché - nerozmotávejte. V životě taky nic nerozmotáte. Tak to teda pěkně děkuju...

Je to dobře natočené, žádná experimentální roztřesenina, jak by sliboval první záběr. Je tu i dost vtipných scén, ať už takových, které vyplývají z nám neznámého a dost absurdního prostředí, nebo čistě situačních. A příběh se zdárně vyvíjí - 3 různé postavy se vydávají na cestu, zdolávají překážky a sledují různé stopy, aby se nakonec dostali k titulním dívkám... Ale nedořešený závěr to celé shodí. Takže bavíte se, bavíte, bavíte, zainteresujete, a pak... nic.

Nedá se říct, že bych se nudila, ale stejně... Mám ráda filmy, které si pohrávají s klišé a žánrovými konvencemi a kdesi cosi, Útěk si s nimi však nepohrává vůbec - skoro jako by si udělal výtah ze všech filmů, které spadají do podobného žánru, vyfiltroval si všechny formální i dějové prvky, které se tam objevovaly nejčastěji, a pak je všechny zužitkoval. Opravdu nechápu, jak se Uthaug s něčím takovým dostal do výběru nadějných režisérů časopisu Variety. Ale krajina pěkná, chladně působící a natáčení tam asi nebyl žádný med, takže alespoň za něco klobouk dolů...