Jirka_Šč

Dodatečně jsem změnil hodnocení ze 4* na 5* a to hlavně kvůli prvnímu a třetímu příběhu, na které se klidně a rád podívám znova (prostřední bych však nezatracoval - byl prostě jiný). Zaslouží si lepších 90%. Něžné, citlivé, milé, komorní. Nejlepší pocit jsem měl z prvního příběhu, v třetím byla nejlepší kamera (záběr přes sklenici vody - a to okolo - byl krásně zvláštní). V každém příběhu spolu hlavní postavy komunikují jinak - v prvním příběhu prostřednictvím kreseb, v druhém se domlouvají rukama-nohama, ve třetím využívají i angličtinu. Jak v prvním, tak v třetím příběhu, nechávají režiséři poslední slovo ženám - a vždy výborně! Zajímavé je, že mezi příběhy jsou souvislosti. Dívka z prvního a chlapec z druhého jsou kamarádi - telefonují si a oslovují se jmény. Chlapec z třetího příběhu se mihne v prvním příběhu jako učitel japonštiny. Také je možné, že ve Španělsku žijící bývalý přítel dívky z prvního příběhu potkal právě dívku chlapce z třetího příběhu (potkal "dívku svých snů"). Spojení tak nevidím jen mezi druhým a třetím příběhem.

"Jak vypadám?" "Jak za milión lajků!" ■ Krátkometrážní varování, jak snadné je skončit ve virtuálním světě.

Nudilo mě. Ale vygooglil jsem si víc o Kolčakovi, což je K+.

Druhý film s Ranbirem Kapoorem, který vidím a musím říci, že je skvělý herec, protože ztvárnit takové občas doslova pako a přesto tak, že mu člověk drží palce, není snadné. Navíc se hodí do tématu neopětovaná láska. Taková, u které se nedá říci, co je správně (film si ani tyto ambice neklade). Super pro každého, kdo něco podobné alespoň jednou prožil. ■ P.S. Závěrečné nevyslovení konce mi nevadilo. Naopak se mi do příběhu, který balancuje, aniž by se rozhodl, hodilo. ■ Téma tohoto filmu by se dalo hodně rozebírat.

Ona má před svatbou, on zítra odlétá na Zanzibar. Potkají se ve výtahu, on ji zve na skleničku, pak na sebe několikrát narazí a prožijí první společný sex. Před sebou mají jeden večer a jednu noc. Odchází, potkávají se, milují a uvažují, co dál. Miniaturní psycha. Je to korejská kinematografie, ve které nikdo do poslední chvíle netuší, jak to dopadne (pravděpodobné pouze je, že pokud se film odehrává jeden den a jednu noc, neměl by nikdo stihnout smrtelně onemocnět a zemřít). Minimalistické herectví, při kterém člověk na někoho hledí a divák docela přesně rozumí, co se mu honí hlavou. Velmi otevřené (na asijský film) sexuální scény (přestože zajímavě "decentní" až "poetické" nebo "nepodstatné" - natočit toto v Americe nebo v Evropě, budou vypadat jinak - ale těžko definovat jak). Okamžiky, které bych ohodnotil maximálně, momentky, které člověkem pohnou (telefonování během sexu). Uvěřitelné. "Treba vidieť." Jen se připravte na to, že to nebude vyloženě bombastické. Milenec (Aein) je spíš takový méně nápadný film. ■ Viděl jsem na Nový rok, šel spát před čtvrtou. Zdálo se mi, že jsem na ČSFD našel druhý díl, sehnal si ho a koukal se na něj (co se dělo, nenapíšu, nechci spoilerovat). Sen byl tak živý, že jsem ráno sedl na počítač, abych si skontroloval, jestli druhý díl existuje (samozřejmě neexistuje). Zajímavé.

Animace souboje byla jako Kung Fu Panda (ohraná). Liška fajn.

Vynikající film dvou hereckých legend Bogart a Hepburnová. Aktuálně jsem se na něj podíval znova a říkám si, že ho v rámci povinné filmové výchovy ukážu svým dětem. P.S. Asi se budu muset víc zajímat o Johna Hustona.

Respekt. Dnes už unikátní dokument. A nostalgie. Také jsem lezl na Kilimanžáro. Hned jak jsem viděl s původním komentářem, pustil jsem si kousek i nového a nakonec i ten dokoukal do konce. Je čtvrt na tři ráno a jdu spát :).

Nerozumím, co se nelíbí. Postavy nejsou hloupé, reagují uvěřitelně a rozumně. Není zde afektovanost, naopak se mi celý příběh líbí tím, jak je přirozený. Je to jednoduché, což ale není zákonitě negativní. Příjemné, pomalé, jemně citlivé. Erotiku nečekejte. Podle mě film sráží trailer, který evokuje současné tuctové romance víc, než by bylo zdrávo a fakt, že se podobných filmů tvoří víc, takže kdo ve svém výběru filmů nediverzifikuje, může být přesycen (dobře mu tak). Příběh a realizace za tři hvězdičky, na čtvrtou hodnocení vytahuje sympatická Josephine Langford, která v podstatě celou dobu nesleze z plátna.

Turbulentní a erotičtější. V zásadě ne špatné pokračování. Klišoidní, ale funkční. Souhlasím s recenzí v Červeném koberci, ve které se uvádí, že film “ svým způsobem podivně funguje”.