Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Romantický

Recenze (1 722)

plakát

Když letí havran (1984) 

Jsem v rozpacích. Nejprve, co mě nejvíc vadilo - hrozná (nepříjemná, všudypřítomná) elektronická hudba, kterou by v dnešní době k podobnému filmu použil pouze režisér dočasně zbavený smyslů. Nebýt jí, hodnotil bych výš. K pozitivům: Doopravdy zajímavé provedení. Na rozdíl od lidí, kterým vadilo časté ježdění na islandských ponících, jsem toto považoval spíš za prvek, který umocňoval atmosféru filmu. Film z islandského středověku navíc u nás nevidíme často. Něco jsem o středověku na Islandu četl a film svým zobrazením do puntíku odpovídá (konzervativní a s ničím se nemazlící společnost žijící na vesnických usedlostech). Brutalitou mi občas připomínal Markétu Lazarovou, zápletkou kurosawovo Yojimbo (což není konstatováno jako negativum). Na rozdíl od obou zmiňovaných, se však jedná o film značně pochmurnější. Za mě čistých 70%. ■ Jedná se o první díl trilogie. Další jsou "Í skugga hrafnins / Ve stínu havrana" a "Hvíti víkingurinn / Bílý viking".

plakát

Romeo a Julie (1968) 

Určitě nejautentičtější Romeo a Julie, jaké jsem viděl! Exteriéry, interiéry, kostýmy, věkem obou herců, režisérem (Zeffirelli je Ital). Krásná hudba. Do poloviny filmu jsem měl problém s hereckým výkonem Julie, protože mi připadal být v některých okamžicích dětský a lehce afektovaný. Jenže on vlastně má být! Skutečná Julia by zřejmě nejednala jinak. Proto jsem nakonec filmu vše odpustil, "hru režiséra" akceptoval a dávám maximální hodnocení. Mám velmi rád moderní verzi s di Capriem a Claire, ale toto se s ní nedá porovnávat. Určitě ne horší. Jiné. ■ Doporučuji komentáře: dopitak, Kulmon, Zazie, Morganela. ■ Po třetím vidění - obvykle herečky nevychvaluji, ale Olivia Hussey byla v tomto filmu krásná a "dětsky" půvabná! Škoda, že jí příští rok bude šedesát :).

plakát

Divoké vlny (2007) 

Můj komentář z blogu z roku 2008: "Animovaný film o tučnácích se dostal do kin současně s Ratatouille, což byl, řekněme si to upřímně, v roce 2007 docela handicap. Zuzka ho viděla v kině, porovnala s Ratatouille a prohlásila Ratatouille za lepší. Jenže, když jsem přinesl po čase domů DVD, pouštěli jsme si ho znova a znova a ona prohlásila, že se jí "kupodivu" začal líbit. Divoké vlny jsou totiž značně atypický film. Film vyžadující alespoň špetku inteligence a smyslu pro ironii (televizní přenos, otázka na surfera-profesionála: "Odhadněte nebezpečí na stupnici od jedna do deset." "Dvacet."). Film točený jako "dokument ze života tučňáků milujících surfing". Film, který má reálný a velmi pravděpodobně vypadající příběh. Film doplňovaný zpětně rozhovory, "dobovými" (a patřičně černobílými) filmovými ukázkami, "fotografiemi", "pohlednicemi". Hlavní důvod, proč Divoké vlny doporučuji, je, že z filmu "čiší" láska ze surfingu, celý film je evidentně dělaný s láskou a některé surfovací scény oplývají takovou lehkostí, až se zatají dech." ■ Po dvou letech se jedná o film, který máme stále rádi a stále si doma pouštíme. Naposledy dnes (dívají se už i naše dvouapůlletá "prťata". ■ Kromě Divokých vln jsem tehdy doporučoval další dva filmy. Celý blog zde: http://scobak.blog.sme.sk/c/175950/Tip-na-vanocni-darek-ze-tri-DVD-byste-si-jedno-meli-vybrat.html

plakát

Sekai no čúšin de, ai wo sakebu (2004) 

Začněme, že jsem už viděl lepší japonské filmy. Třeba takový Heavenly Forest nebo A Song to the Sun jsou, pokud hovoříme o melodramatech, podle mě lepší. Ve filmu "Vykřikne láska v srdci světa" je mi příjemné emocionální "netlačení na pilu". Volně plynoucí film (samozřejmě výborně vizuálně a a atmoférově vytvořený - "zarámovat" dějovou linii filmu tajfuny je poměrně neobvyklé). Zajímavý příběh o muži, který si po sedmnácti letech pouští kazety namluvené svojí první láskou. Prochází místy, na kterých byli spolu a vzpomíná. Příběh o duši, která došla svého klidu trochu později, než mohla dojít. A o životě s otevřeným koncem. Přestože něco schází, abych mohl tento film zařadit mezi své nejoblíběnější (nedokážu definovat co), je to stále solidní nadprůměr. Čtyři * a 75 procent. ■ Potěšil mě další film s hercem Mirai Moriyama (zaujal už epizodní rolí ve Fish Story). Líbila se mi Masami Nagasawa (naopak nezaujala Kō Shibasaki). A Tsutomu Yamazaki se ve svých sedmdesáti letech (a po druhém shlédnutém filmu s ním) stává mým docela oblíbeným hercem :).

plakát

Pýcha a předsudek (2005) 

Člověku se velmi chce porovnávat tuto verzi s bollywoodskou. Kdysi jsem se vyjádřil, že jsou obě stejně dobré i když každá jinak (obě patří mezi filmy, které si budu rád opakovaně poušet). S odstupem času však u tohoto filmu vysoce oceňuji poetičnost a atmosféru. Dlouhé pohyby kamer mi připomínaly některé záběry v bondarčukově Vojně a mír. Plus navíc velmi realisticky působící zobrazení doby a vynikající herecké výkony. Před chvílí jsem viděl napodruhé a přesto mě film držel od začátku do konce. Výrazně lepší 4*.

plakát

O dívce, která proskočila časem (2006) 

Vzhledem k faktu, že jsem sledoval v angličtině, bylo to trochu komplikované a proto nedávám plné hodnocení. Vlastně je to "holčičí" film, o vztazích a uvědomování si pocitu lásky, doplněný sympaticky chaotickým "skákáním" v čase (už jen proto, že někdy je třeba víc pokusů, abyste dosáhli toho, co chcete). Každopádně nelituji, že jsem sehnal originální DVD.

plakát

Juhong geulshi (2004) 

Potřebuju se vypovídat. Představte si, že se díváte na krimi. O policistovi vyšetřujícím vraždu, který v soukromém životě funguje mezi manželkou a milenkou. Thriller. Vztahy. Jenže pak přijde poměrně dlouhá scéna, která duši oloupe ze všech "slupek". Svlékne donaha. Polije litry krve. Psycho. Brutální psycho. Geniální (nikdy jsem podobnou scénu neviděl). Brilantní (nepamatuju, že by na mě od prvního sledování Old Boye něco takto "zafungovalo"). Kruté. A vám najednou jako divákovi dojde, že to vše okolo bylo vystavěno jen proto, abyste se dostali sem. Že není podstatné odhalit vraha. Že "oběťmi" mohou být vlastně všichni. Budu to chtít vidět znova, protože v tuto chvíli mi není úplně jasné, o čem to vlastně je. ■ Jsem si jist, že to není film, který bych chtěl ukázat dceři a tak trochu nevím, jestli je pro manželku. Jsem si jist, že nad jiným hodnocením, než maximálním, nepřemýšlím ani vteřinu. ■ Trailer (pokud nemá prozradit příliš) nemá šanci tento film naplno vystihnout. ■ K nahým scénám: Snažil jsem se zapomenout, co vím o osudu Eun-ju Lee. A nahé scény se mi líbily. Ne proto, že by byly erotické. Byly "jiné" (například scéna u bazénu se stříháním nehtů na nohou). Víc intimní, než erotické. Odlišný způsob vnímání sexu.

plakát

Dobré ráno, Vietname (1987) 

Výborní snímek, představující válku ve Vietnamu ze scela nového pohledu. K hodnocení 5*: Brát toto jako válečný film by mě nenapadlo ani ve snu. Kdybych ho měl hodnotit jako drama, povím si, že jsou mnohá lepší. Vnímat ho jako úžasný koncert Robina Williamse - ANO! Nenapadá mě role, ve které bych ho viděl lepšího! Moje dcera si bezprostředně po shlédnutí přála pustit některé jeho scény znova, ale zahnali jsme ji do postele :). ■ Jako nedostatek však vnímám dabing. Po úvodním dialogu z úst hlavních představitelů jsem se souhlasem zbytku rodiny přepnul angličtinu s českými titulky (a nedovedu si představit, že bych měl poslouchat Williamsův "slovní vodopád" v češtině).

plakát

Pád do ticha (2003) 

Byl okamžik, kdy jsem si přál, aby ostatní v táboře byli, čistě proto, protože se mi nechtělo se dívat, jak se plazí dál, až do civilizace. Takže "jen" 4*. Ale jinak výborný film!