Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Animovaný
  • Krátkometrážní

Recenze (307)

plakát

Zelený sršeň (2011) 

Když si odmyslím ten komerční a vychvalovaný blivajz zvaný 3D, který je dnes pomalu každému filmu bez větší podstaty nucen, dostanu přestřelenou komedii, která s trochou nadhledu jednoduše pobaví. Nejlepší postavou je každopádně Kato (Chou), Chudnofsky (Waltz) a Franco ve své mini roli. Rogen z toho naopak dělá až moc velkou frašku, která to komiksové téma spíše pohřbívala a snímek pak připomíná parodii na komisaře Clouseaua. Postava sekretářky - důchodkyně (Diaz) filmu zase dodává nadbytečnou (sex)romantickou rovinu, která navíc stejně nikam nesměřuje. Možná je lepší, že to bylo celé pojaté jako komedie, protože Rogen by nikdy vážnou roli temného mstitele nezahrál nebo bych mu to prostě nikdy neuvěřil. Na Kick-Ass to sice nemá, ale i tak je to pohodová akční jízda, která má svoje silné momenty a zajímavě natočené scény. Jako komiksová adaptace to bude nejspíše epic fail, ale jako parodie na hrdiny to má občas dobrý koule. Díky úžasnému 3D crapu, který mě však s**l po celou dobu filmu, nakonec trochu ubírám a dávám zasloužených (6/10). Kato rulez, 3D sux!

plakát

Ong Bak 3 (2010) 

Tony padá a padá, ale ještě úplně neumřel. V poslední části série se toho bohužel moc neděje a většina stopáže pokrývají nezajímavé až nudné scény. Navíc se ta akční část opět odsunula snad ještě více do pozadí a místo ní tu máme mystiku, magii, sny, halušky, černý kouř, vrány a blesky (wtf?). Po technické stránce to také není žádná sláva, místy to dokonce vypadá jako laciné béčko za pár $. Na tomto snímku je bohužel vidět, že byl natočen v podstatě z donucení, což potvrzuje nejen samotný závěr filmu, který absolutně postrádá spád a napětí. Bojový styl tentokrát přešel do nattayuth - tancující techniky boje, která asi mnohým nebude po chuti. Ong Bak 3 se snaží působit hrozně spirituálně a mysticky, až jsem tomu musel přidat přívlastek fantasy. Je však dost prázdný, nudný a především nedotažený, neboť na mě působil, jako by to Tony splácal po cestě do kláštera. (4/10)

plakát

Dostaň ho tam (2010) 

Film je nabitý (sprostými) hláškami, drogami a sexem během jedné bláznivé cesty na koncert. To je ta první část, kterou uvidíte z větší části celého snímku. Po všech těch strastech i slastech, nastává nevyhnutelný přerod a na povrch se dere další dějová linie, která se začíná formovat v přátelství Aarona a Aldouse . Není to však na škodu, film má aspoň trochu hlubší význam, než jen ujetá cesta z bodu A do bodu B. Celkově se jedná o slušný průměr. Nebýt ale několika málo věcí, které z tohoto snímku dělají lehce nadprůměrnou (v některých momentech i tězce) komedii. Nejen dva hlavní protagonisté jsou výborně sehraná dvojka, ale takový producent Sergio je kapitola sama o sobě. Nejlepším zážitkem je jistě příběh o Jeffreym spojený s chlupatou stěnou. Dále nezapomenutelný Moby a Kubrickova chodba mě také dostala nemálo do kolen. K tomu si připočtěte i celkem povedené "rockové" skladby, které celému tomu kolotoči přidávají na dynamice a právě za tyhle poslední řádky nakonec uděluji vyšší hodnocení. (7/10)

plakát

Počátek (2010) 

Inception je jeden z mála filmů, na který se rozhodně vyplatí jít do kina a to nejlépe odpoledne, kdy vás neruší četné stádo chroustačů popcornu či nudící se pipky píšící během promítání četnou řadu sms. S odstupem 24h se mi Inception v hlavě slušně rozložilo, poslouchám Zimmerův soundtrack (stále si říkám, jestli to složil vůbec on) a při skladbě Time, ke které si již dokážu přiřadit i obraz, píši tento komentář. Jelikož mě Nolan opět potěšil a snad ještě více než u TDK (však to znáte, Batman je sice Batman, ale už těch netopýrů je pěkná řádka a tohle je přeci jen něco "nového"). Každopádně mám dobrou náladu a tak si trochu rejpnu kolem. I tenhle film má své mouchy a není tak revoluční jako třeba Avatar (smích) - pro ty, kteří už zvedají modrý ocas na znamení protestu, čtěte raději dál. Nolanův vysněný počin mě ale dokázal přesvědčit, že stojí jít i na druhou projekci a užít si jej zase trochu jinak (za posledních 10 let jsem na nic dvakrát nešel). Jaké jsou tedy mé pocity z filmu? Nadmíru pozitivní. Zpočátku jsem se trochu obával, že bude první hodina filmu moc ukecaná a v kombinaci se spánkovým deficitem se dostaví má oblíbená noční činnost - chrndo brndo neboli zZzzZzzomet. Naopak, přes dvě a půl hodiny jsem nepřestal sledovat plátno a film mě nenechal spadnout ani do první úrovně. Může za to jistě poutavě zpracovaný a vesměs dramatický příběh, místy odlehčený vtipnými hláškami (ta s aerolinkami nemá chybu). Nejdříve jsem netrpělivě čekal, kdy se Cobbův riskantní plán rozjede a v druhé polovině filmu jsem zase s napětím trnul, jak si s námi Nolan pohraje. Pokud aspoň víte, že se jedná o nějaké sny, které se odehrávají v několika rovinách současně, nemělo by vám po skončení filmu vlastně nic připadat příliš komplikované nebo dokonce nepochopitelné. I když nějaké otázky si bude klást asi každý a to je jen správně. Vychvalovat zde technickou stránku, ať už jde o vizuální zpracování, triky, inovativní nápady nebo dobře sladěný hudební doprovod snad ani nemá cenu. Po herecké stránce je film nabitý hvězdami celkem solidně, ale nejvíc se mi líbilo trio - Leonardo DiCaprio, Joseph Gordon-Levitt a Ken Watanabe. Jednu výtku, ba přímo WTF moment, ale přeci jen mám. Akční deštivá scéna v zablokovaném taxíku… Nebudu prozrazovat, kdo střílí na koho, jen řeknu, že netrefit, respektive bez problému nezabít úplně všechny, které mám pár metrů před sebou, kor když mám v ruce automat, to mi hlava prostě nebere. Výsledný dojem to ale zas tolik nekazí a obzvláště závěrečná cca půl hodina prolínajících se úrovní, která začíná pádem auta z mostu, je prostě takový malý masterpiece uvnitř jen skvěle postaveného a zpracovaného filmu (i když ta zasněžená úroveň podobající se úletu skupinového Jamese Bonda byla trochu jiná). Tak si teď možná říkáte, že Inception bude na lidi působit trochu chladně. Opak je však pravdou, na emoce taky dojde. Ony tam jsou v podstatě pořád, jednak jde o výčitky Cobba a zároveň je zde rozebráno i téma vztahu umírajícího otce a syna. Když nebudeme chodit kolem horké kaše, řekněme si na rovinu, že hlavní příběh je vlastně love story, která je zabalená do nevšedního hávu a celá komplikovaná akce, kterou sledujeme je vlastně ten líbivý prostředek k vyjasnění vztahu muž vs. žena. Lepší ale bude víc neprozrazovat a nejlíp uděláte, když na to co nejdříve zajdete. Ať už se vám to bude líbit nebo ne (filmy jsou tu už více jak 100 let a včetně kraťasů existuje již přes milion snímků, takže hlavně nehledejte nějakou originalitu v příběhu), jedná se o novátorskou záležitost. Je to prostě unikátní prožitek toho, co již známe a co taky dobře funguje v jiných (populárních) filmech. Obzvláště u audiovizuálního díla jakým Inception bezesporu jistě je, bych neměl zapomenout popřát všem CAMařům příjemný a ničím nerušený zážítek, nechť vám brzy upadnou ruce, abyste nemohli honit svůj modrý o… (9/10)

plakát

Čtyři lvi (2010) 

Skvělý černý humor na téma terorismu a nespočet vtipných hlášek, z nichž některé jsou doslova smrtící. Pro mě jednoznačně nezapomenutelná scéna byla ta s odstřelovači na střeše aneb Wookie down. Dále si vybavuji trénink vrány, nebohé stádo ovcí, běh s výbušným materiálem, natáčení se na kameru nebo dobročinný běh v převlecích a mnoho dalšího. Tento film jistě nesedne každému, už jen kvůli svému vážnému tématu, ale kdo má rád britský humor a bude to brát s nadhledem, jistě bude potěšen. Nejvíc mě pobavil Faisal + Barry, ale ani ostatní nezaostávají pozadu, ostatně film stojí právě na hereckých výkonech a hláškách postav. Je nutné si uvědomit, že tu jde především o zábavu a na to Christopher Morris rozhodně nezapomněl. (8/10) [MFFKV 2010]

plakát

Poezie (2010) 

Tragické drama s prvky černé komedie, ve kterém vyniká především hlavní představitelka Mija (Jeong-hee Yoon). Ta pravá linie příběhu se sice objeví až později, ale zaměřuje se na vážná sociální + morální témata nejen korejské společnosti. Vedlejší část příběhu pojednává o vymírající poezii a hrdinčině cestě za tou pravou básní. I přes svou délku a pomalé tempo mě film snad nikdy nenudil a scény hodiny poezie nebo snídaně se synem a fotkou na stole se mi moc líbily. (7/10) [MFFKV 2010]

plakát

O bozích a lidech (2010) 

Místy brilantní a jindy zas poněkud nudné. Filosofické spirituální "drama" o víře, násilí, islámských extremistech a v neposlední řadě hlavně film o nezodpověditelných otázkách, které si kladou sami mniši. Ať už trpí misionáři či divák sledováním tohoto snímku, jednu scéna je nezapomenutelná. Jedná se o jakýsi předzávěr, kde kamera zabírá každého člena při "hostině" za doprovodu Labutího jezera, při které už jen čekáte, kdy to přijde… (6/10) [MFFKV 2010]

plakát

Na cestě (2010) 

Na cestě je dramatickým příběhem postupného odcizení milujícího se a relativně spokojeného páru. Jejich zdánlivě normální vztah však jednoho dne naruší nová práce Amara, který našel svou cestu, cestu tradičního - skoro až ortodoxního islámu, kterým začíná být postupně uchvacován. Luna však toto odmítá a stále žije svým dosavadním moderním životem ve víru zábavy, tance a alkoholu a doufá, že se vše časem urovná. Dostávajíc se však do neustálých konfliktů a vztah se pomalu rozpadá, a to i přesto, že se oba stále milují. Výrazné jsou hlavně herecké výkony a to především hlavní představitelky (Zrinka Cvitesic). Navzdory tomu, že se jedná o drama, objeví se zde i několik scén, které ve mně vyvolaly menší úsměv na rtech. (7/10) [MFFKV 2010]

plakát

Armadillo (2010) 

Trochu netradiční dokument zachycující přímo probíhající akci a život dánských vojáků v Afghánistánu. Místy se dočkáme i zajímavého vizuálního zpracování. Vojáci prostě dělají svou práci a snaží se přežít. Jak už to tak bývá, nejlepší je konec, který dává tušit, jak se bude vyvíjet jejich budoucnost. Škoda, že jim ještě nebyl dán prostor pro jejich osobní zhodnocení pobytu v Afghánistánu (7/10) [MFFKV 2010]

plakát

Ženy bez mužů (2009) 

Na mě příliš rozvláčné, na 95 min se to strašně vleklo. Film navíc kombinuje více žánrů, které se mi moc nelíbily. Chvíli se jedná o drama, pak hraje na mysteriózní strunu a do toho se odehrává hlavní dějová linie politicko-historické revoluce. (5/10) [MFFKV 2010]