HVM

HVM

Česko

homepage

6 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 10.9.2011  13:55

    Starosvětský rodinný film o nonkonformním manželském páru a jeho dvanácti potomcích. Oproti podobným snímkům se děj nerozpadá na různá dobrodružství jednotlivých dětí, ale soustředí se na postavu excentrického otce (Clifton Webb, pořád řízek jako v Lauře) a jeho osobitý přístup k výchově. Na samém konci se sice docela zásadně změní žánr, ovšem díky tomu má film nějaký přesah a není tak jen pouhým souborem milých scén. Za stále neskutečně okouzlující Myrnu Loy lehce nadhodnotím a zaokrouhlím nahoru. 7/10

    • 28.8.2011  17:04

    Ano, je to slušná žánrovka, ano, mohlo to být o trochu kratší, ano, mohlo to mít propracovanější postavy a epičtější finále. Ale. Je to snad poprvé (nebo si ji aspoň nevybavuji), co jsem viděl Jolie ve filmu, a hned taková pecka. Její Franky má největší koule z celého filmu, je sexy a übercool. A hlavně v takovémto námětově vážně nevážném bláznivém filmu vypadá jako jediná uvěřitelně. Když se na plátně poprvé objevil Law, trochu mě zklamal, zachránce světa jsem si představoval jinak, Law prostě vypadá jako hejsek i tady. (A Paltrow kdyby ti roboti ušlapali, tak bych jim snad i zatleskal.) Zato ta Angelina! 6/10

    • 28.8.2011  16:21

    Film o té druhé podobě lásky, o té hořké, vysilující, v kruzích nikam nevedoucí, pouze pachuť zanechávající. Zážitek to byl smutný, sympatie nebylo pořádně ke komu cítit, akorát na konci byl letmý náznak lepších dní příštích. Co se kamery týče, po typické Wongově opulenci tu není ani náznaku, střídáním převládající černobílé s občasnou barevnou a typickým střihem film připomíná Van Santův snímek Mala Noche (1985) a Haynesův Jed (1991), zástupce proudu americké nezávislé filmařiny označovaného jako New Queer Cinema 8/10

    • 23.8.2011  13:41
    Roberta (1935)
    **

    Ginger a Fred tentokrát hrají pouhé druhé housle, příběh se zajímá hlavně o Irene a Randolpha, kteří prožívají takovou tu starohollywoodskou lásku, kde nikdo nikdy nevysvětluje žádné nedorozumění, kterých je přitom požehnaně, a ač se vroucně milují, chovají se nesmyslně a jeden druhému nic nedarují. Irene do toho ještě zpívá jakési patetické písně, což nejenže příběh nikam neposouvá, nýbrž zpomaluje tempo, které je už tak dosti dýchavičné. Což vede v mou nejzásadnější výtku - neodpustitelně málo tance. 5/10

    • 20.8.2011  22:31
    Přepadení (1939)
    *****

    Svižný film, volně inspirovaný Maupassantovou Kuličkou, ve kterém vše funguje tak jak má, až jsem se musel nadšením uculovat. Stručný úvod, seznámení se s umně načrtnutými postavami a za patnáct minut už dostavník uhání vstříc dobrodružství. Čeho si na filmu cením nejvíce, je to, že konečně už i já vím, proč je John Wayne taková hvězda. Nepamatuji se, že bych kdy viděl efektnější nástup na scénu, než když se John vyjeví před dostavníkem s puškou v ruce, jsa rámován svědeckými horami Monument Valley, jež ho ani v nejmenším neupozaďují. Radost pohledět.

    • 4.7.2011  21:26

    Za prvních deset záběrů na letadlo v letu * dolů a za těch dalších deset zase * nahoru. A tak to mám i s dalšími věcmi - některé scény, postavy nebo dialogy mají slušný náběh do trapnosti, jenže od určité míry to najednou všechno funguje, což dokládá i zlatá soška pro Anjeliku. Těším se na druhou projekci, tentokrát však v originálním znění.

    • 4.7.2011  21:17

    Stejně jako zahrada Finzi-Continiů, i film sám byl pro mě lemován vysokou zdí. Netečnost, odtažitost postav, jejich nezájem o okolní svět a v důsledku ani o vlastní budoucnost, všechny tyto stavy a pocity se v průběhu sledování přenesly i na mne, já se tak stal utlumeným pozorovatelem a ani jedna rovina příběhu ve mně nevyvolala hlubší zájem či odezvu. Bohužel. // Shodou okolností jsem včera viděl Bertolucciho Konformistu, film stejného tématu, roku vzniku, dokonce v obou hraje Dominique Sanda. A ač se Zahrada zabývá obětmi a Konformista pachateli, z obou mám stejné dojmy, asi duch doby nebo co. (Konformista má ovšem až neslušně lepší kameru.)

    • 26.6.2011  22:32
    Dědička (1949)
    *****

    Z vybroušeného celku jsou perfektně napsané i zahrané postavy tím hlavním, co Dědičce zajišťuje půvab a přitažlivost i po šedesáti letech. Po celé dvě hodiny jsem s velkým zaujetím sledoval odstíny v chování všech postav, zkoumal jejich pohnutky a zájmy, abych si nikdy nebyl nadlouho jistý, že vím, kdo to jak doopravdy myslí. Mně dosud neznámý Richardson, Clift ve svém třetím (!) filmu a neskutečná de Havilland, vedle jejíž proměny působí Černá labuť Natalie Portmanové jako ošklivé káčátko, ti všichni podávají pod Wylerovým vedením stoprocentní výkon.

    • 25.6.2011  14:36

    Na Větrné hůrce je jeden z mých vůbec nejsilnějších čtenářských - a díky Kate Bush i posluchačských - zážitků, proto jsem k jejímu filmovému zpracování přistupoval značně ostražitě, v obavách z druhého (dalšího) Světa podle Garpa... Wyler se ovšem (samozřejmě) vůbec nesnaží vyprávět příběh slovo od slova, zároveň ani nemá potřebu předlohu necitlivě upravovat a mrzačit. Jde mu o zachycení atmosféry a zprostředkování pocitů z četby knihy. Mně se třeba moc líbilo vykreslení rozdílů mezi Hůrkou a Drozdovem, mezi tamními poměry a obyvateli, zvlášť Niven jako Linton byl úplně jak z mých představ. S castingem jsem tedy moc spokojen, i když vidět tak Vivien Leigh v roli Cathy! ♪ ♫ Out on the wiley, windy moors…

    • 10.6.2011  19:18

    Už jenom slyšet Divine skákat z okna je neskutečný zážitek. To musela být žena! Kdo menší by se také zvládnul zabít skokem z prvního patra, že... Nejstarší dostupný film Johna Waterse.

    • 10.6.2011  19:05

    Mé z nejoblíbenějších Ginger Rogers a Doris Day spolu v jednom filmu? To jsem musel vidět! Božská Ginger, s léty ještě půvabnější (sic!), předvádí, že je stějně dobrá herečka jako tanečnice, a k tomu Doris, pozdější „nejstarší panna Hollywoodu“, v roli ženy plné touhy a vášně... Příběh je z těch, kdy jedinec stojí proti nepoměrné přesile a musí se rozhodnout, jestli se bezpráví podvolí, nebo vzepře. Nebyl by to film noir, kdyby rozhodování chvíli netrvalo, dobro a zlo bylo jasně vymezené a kdyby mrtvoly nepřibývaly s krutou pravidelností. Tentokrát to ovšem nebyl cynický detektiv v baloňáku nebo tvrdý chlápek zocelený válkou, ale křehká oděvní modelka, která myslí na budoucnost své sestry v očekávání... Právě to, jak Ginger postupně sbírá odhodlání a sílu k boji, se mi na filmu líbilo nejvíc. Naopak mě zklamalo, že ve filmu ani jednou nezaznělo pravé jméno onoho „Klanu“, který bojoval proti „cizákům ze severu“, a jeho obětmi byli samí černoši. Celkově ale solidních pět hvězdiček.

    • 2.5.2011  16:47

    Joaquin Phoenix toho trapáka sice - dnes už víme - jenom hraje, ale sledovat to jeho chování skoro dvě hodiny není nic, pod čím si představuju zábavu nebo nějaký filmový zážitek.

    • 2.5.2011  16:17

    Typické Sirkovo melodrama. Kdo viděl jedno, viděl všechna, a komu se líbilo první, tomu se budou líbit i ta další. Kamera je tentokrát černobílá, po barvách Technicoloru se vám ovšem stýskat nebude, film je natočen širokoúhlým systémem CinemaScope a třeba taková scéna leteckých závodů je doslova dechberoucí. Trojice hlavních herců si spolu pod Sirkem zahrála už ve filmu „Psáno ve větru“, jenomže zatímco tam chtěla Dorothy Rocka, tentokrát to je naopak :-) Dvě poznámky: Malone je dokonalá padesátková blondýna a řekl bych, že Marilyn ji v lásce asi moc neměla. Hudson má takový zvláštní přednes, v komediích super, ale v čemkoli vážnějším nezní moc přesvědčivě - z té jeho závěrečné deklamace v redakci novin mi cukaly koutky a vzpomněl jsem si na Simpsonovy, kdy Homer točil s Melem Gibsonem remake Caprova Pana Smithe...

    • 1.5.2011  23:08

    „Když ji svrbí, je to horší než podebraná pata.“

    • 18.4.2011  10:00

    Roztomilé i milé, přitom tak epochální!

    • 17.4.2011  16:06

    Překvapivě mě víc bavil začátek filmu, kde se muzikálová čísla teprve připravují, než jejich následná prezentace. První půlka se nese v horečném, až screwballovém tempu, šťavnatým dialogům prospívá, že film je ještě plnotučná pre-Code produkce, zběsilostí a vtipem mi to připomíná snímek "My Girl Friday". Samotná vystoupení, prology (hlavně oba krajní), se ovšem nesou v duchu tak poklidném, že to naprosto mění tempo filmu, což spolu s nereálnou, bombastickou výpravou působí pomalu jako z jiného snímku. Tentokrát za čtyři hvězdičky, mám ale pocit, že z Jamese Cagneye roste můj velký oblíbenec.

    • 28.3.2011  23:28

    Tématem i zpracováním navýsost britský film, jenž asi potřebuje britského diváka, který by docenil, proč si dvouhodinový snímek vybírá tu část života dvou jistě velmi zajímavých lidí, ke všemu z okruhu fascinující Bloomsbury Group, týkající se jejich milostného vztahu, když ona byla prakticky frigidní a on homosexuál... I tak jsem ovšem rád, že jsem měl možnost snímek zhlédnout, už jenom pro ten Pryceův výkon nevšední kvality. Co ovšem nepochopím nikdy, je vskutku dementní český název...

    • 28.3.2011  22:35

    Důstojné a naštěstí vůbec ne bezkrevné ukončení filmové kariéry jedné z nejzářivějších hvězd starého Hollywoodu. Cary je stále štramák a při síle, na to, že mu již bylo šedesát, vypadá skvěle. Jeho mladší herečtí partneři nehrají vůbec špatně, jsou sympatičtí a tvoří i celkem pěkný pár, navíc ta exotická atmosféra olympijského Tokia... Jenom kdyby to bylo kratší. Bezmála dvě hodiny délky ubírají filmu na svižnosti, což je u romantické komedie docela problém. Být to o takových dvacet minut kratší, dám bez váhání o hvězdičku víc, takhle jsou to sice velmi slušné, ale hvězdičky tři. I tak se ale někdy rád podívám znovu.

    • 28.3.2011  22:02

    John Waters, nejroztomilejší zvrhlík světa filmu, neodolatelně vypráví o svém životě a díle. V téhle půvabné one-man show nás seznámí s určujícími vlivy svého dětství (mezi jeho vzory byla i malá vražedkyně...), vcelku poutavě zrekapituluje svoji filmografii a přidá i nějaké ty „veselé příhody z natáčení“. Mně se moc líbila historka, kdy John vyprávěl, jak vedl nějaké kurzy ve vězení a jeho třída plná vrahů po projekci Růžových plameňáků prohlásila: „You are fucked up, man!“ :-) Závěrem přidávám své doporučení, myslím, že se u téhle show pobaví nejenom Watersovi skalní příznivci, ale i ti, kteří ještě nemají moc nakoukáno nebo z jeho díla nebyli úplně odvázaní, což byl i můj případ, a hle - pět hvězdiček!

    • 14.3.2011  12:29

    Romantika až za hrob. Neskutečně atmosferická podívaná půvabně mísící filmové žánry od komedie přes drama až po horor. Z perfektního obsazení bych chtěl vyzvdvihnout proti svému typu obsazeného Rexe Harrisona, na kterém je vidět, jak si roli mořského vlka náramně užíval, a George Sanderse - ten sice hraje pořád to samé, ale já mu to prostě žeru...

    • 12.3.2011  22:32

    Dědek-cyklista je sice úchyl jak se patří, ale ta hudba! Tu bych mohl poslouchat pořád dokola, tak mě uhranula. P.S. Nedávno jsem viděl Triumf vůle... tohle by do něj s přehledem zapadlo, mezi všechny ty homo-ero scény z nacistického tábora...

    • 4.3.2011  21:39

    Do prvního souboje včetně velmi vtipné, nápadité a svižné, pak už je to bohužel asi tak zábavné jako sledovat někoho, jak hraje počítačovou hru. Kieran Culkin ovšem potěšil.

    • 4.3.2011  14:43

    Celkem ucházející oddychový snímek, který pro mě pozvedává okouzlující Leonor Watling, chytlavá ústřední píseň a fakt, že jsem viděl verzi s maďarským dabingem :) Naproti tomu mně nesympatická Eliška Sirová a vůbec celá pražská návštěva vše zase táhnou zpět do průměru. Holt, Pedro to není.

    • 4.3.2011  13:35

    Perfektní dokument o ženě, která ví, co chce, a také ví, co je třeba pro to, aby toho dosáhla. Těžká profesionálka, ovšem tady nám dá nahlédnout pod pokličku. Před zhlédnutím filmu jsem Joan neznal, ale nepřišlo mi, že by mi to nějak ubralo na zážitku. Joan, přeju ti, ať máš stále plný diář, ty dračice!

    • 4.3.2011  13:33

    Pocta (travestie) šedesátkovým romantickým komediím s Doris Day a Rockem Hudsonem, která je však narozdíl od originálů zbytečně a nemístně vulgární. Jako plus vidím Davida Hyde Pierce, jehož roli by před čtyřiceti lety hrál Tony Randall (který se ovšem v tomto filmu objeví!). Souhrn: lehké zklamání.

    • 4.3.2011  13:26

    Na pozadí první války rozehraný milostný trojúhelník, který se tak nějak zaplete i vyřeší víceméně sám. Dnešnímu divákovi film moc zážitků nepřinese, na sedmdesáti minutách nebylo moc prostoru na nějaké sofistikovanější zpracování látky. Sám jsem se na díval jenom díky tomu, že v hlavních rolích jsou dva z mých oblíbenců v začátcích svých kariér. Cary Grant, výjimečně s knírkem, ani Claude Rains mě nezklamali, oba však natočili mnoho zajímavějších filmů.

    • 4.3.2011  12:56
    Nahá pravda (1937)
    *****

    Ďábelský sympaťák/sympatický ďábel Cary Grant a rozená komediantka Irene Dunne v jednom z vrcholů žánru screwball comedy. Příběh o manželích, kteří se po vzájemném odhalení svých nevěr dohodnou na rozvodu, aby tváří v tvář novým známostem svých chotí (a v zápalu jejich překazování) poznali, že se mají pořád rádi. Za sebe musím říct, že se mi Irene ke Carymu hodí a klidně ji přiřadím ke Katharine nebo Ingrid jako Caryho nejlepší partnerku. Dále ještě musím vyzdvihnout Cecil Cunningham v roli sarkastické tetičky (“I always say: Four´s a crowd.“), určitě si ji ještě proklepnu.

    • 4.3.2011  12:47

    Druhý díl série o manželském páru, kde on chce přestat být detektivem, zato ona by se jím ráda stala, je pro mě i dílem druhým nejlepším (pětka vede). Mezi Williamem Powellem a Myrnou Loy to krásně jiskří, jejich Nick a Nora se neustále škádlí, vydatně popíjejí a kudy chodí, tudy perlí. I v tomto díle na nás čeká vražda, tedy spíše vraždy, a tentokrát je v zástupu podezřelých i Nořina sestřenice, a tak se – k našemu pobavení a Nickově zděšení - seznámíme s její rodinou. Než dojde k odhalení vraha, kdy Nick typicky sezve všechny podezřelé na jedno místo a čeká, až vrah podlehne atmosféře okamžiku a prořekne se, navštívíme například party, kde naživo zazní i slavná píseň „Sing, Sing, Sing“ – zde poprvé ve filmu. Když k tomu všemu přičtu ještě psí hvězdu Skippyho jako pana Astu a fakt, že se zde objeví Jimmy Stewart v jedné ze svých prvních rolí (a jaké!), je to u mě bez váhání za plný počet. You bet you!