Raztubyl

Gen Sekiguchi byl ujetý už od začátku, jak dokazuje ve svém prvním krátkometrážním filmečku.Ten se zezačátku podobá Červenému Trpaslíku - dva naprosto odlišní humanoidi na omezeném prostoru vesmírné lodě ale staví na dosti odlišném humoru. Kdo ví jak dlouho by vydržel Rimmer s tvorem, jehož nejoblíbenější zábavou jsou pokusy o zabití svého spolubydlícího :) Je vážně škoda že Sekiguchi se věnuje jen tvorbě reklam a klipů, obzvláště po Survive Style 5+, tenhle týpek by rozhodně měl světu co předvést. Snad se od něj v budoucnu ještě něčeho šíleného a originálního dočkáme.

Od keňského sci-fi by člověk normálně očekával něco ve stylu ugandského blockbusteru Who killed captain Alex nebo ghanské velkolepé sci-fi akce Obonsam besu, nicméně Pumzi svým profesionálním spracováním vytře zrak. Po technické stránce jde s ohledem na stopáž a zemi původu o dosti velkolepý projekt, škoda že díky klišovité eko postapokalyptické zápletce je zřejmé, že jde spíše o tech demo. Rozhodně by mě zajímal celovečerní film od stejných tvůrců, ačkolv tady to zatím moc nedokázali, tak v budoucnu by díky svému původu mohli vnést do žánru trochu nových nápadů, stejně jako se to povedlo Neillu Blompkampovi.

Jee-woon Kim se po šaškování s Arnoldem vrátil do Koreje a natočil svojí první romantickou komedii, nejdůležitější korejský žánr, ačkoliv jen jako krátkometrážní reklamu na outdoorové oblečení. Na velmi korejském příběhu neschopného trotla ukazuje jak je kámen nůžky papír důležitou filozofickou hrou a je důležité k ní přistupovat s respektem! Po celodenním sledování South Parku mi tenhle kraťas přišel fakt milý a hezky natočený....

Pánové ze Studia Ghibli se pokusili o svůj první krátký live action film, kombinovaný s CGI animací a vybrali si tradiční japonský žánr kaijū. Je jasné že se takto věhlasní tvůrci nesnížili k obyčejnému bezduchému rozbíjení Tokia v godzillím stylu ale snažili se mu přidat i hlubší smysl. Naštvaného boha navrhoval samotný Hayao Miyazaki a zřejmě se inspiroval u cirkusu, navíc to trochu přehnal s jeho destrukční výbavou - pro celovečerní film by jej musel lehce downgradovat, protože po 15 minutách už by nebylo co ničit. Zvláštní je animace, zřejmě záměrně dělaná v lehce papundeklovém stylu, ale kompletně na počítači, s městem vytvořeným z obyčejných 2d fotek, díky čemuž se přibližuje starým klasikám i vzhledově.

Dokument o největší hvězdě českého rapu, breakdance, electro čekoholiv atd. jež ale trestuhodně zneužívá potenciál na hromadě jiných nezajímavých osob, místo aby se věnoval samotné legendě z Hroznové Lhoty. Navíc poměrně technicky nezvládnutý, protože v sále nebylo rozumět téměř ničemu co bylo ve filmu řečeno. Nejhorší však je uplný závěr, ve kterém autorka našeho velíkána Metrixe zasype pomluvama, které by mohly znamenat konec kariéry tohoto nadějného interpreta!!

Buddha a Ježíš si vyrazili na dovolenou do Japonska, už od začátku jim ale dělají problémy jejich nadpřirozené schopnosti a hlavně jejich domácí, Matsuda. Obyčejný život mezi lidmi není něco na co se dá po více než dvou tisících let v nebi jen tak zvyknout. Anime zpracování mangy, jež si dělá srandu z hlavních postav křesťanství i buddhismu, se nějak nezatěžuje s příběhem a nabízí jen několik poměrně vtipných epizod z pobytu dvou svatých trotlů v penzionu vedeném pod tvrdou rukou staré domácí a humor dost vsází na parodování jejich nejznámějších činů . Spíše než samostatné dílo jde ale o poněkud delší trailer na chystaný celovečerní film od stejného režiséra.

Hodně zvláštní film, označení Šifra mistra Leonarda v Japonsku tu sedí skoro dokonale. Obě díla jsou totiž velmi zábavné, založené na alternativní historii a především si nelámou hlavu s jakoukoliv logikou. Díky tomu teď vím že v Osace nejsou žádní turisti, mladí chapci a všichni chlapi nad 30 let už přišli o otce. Taky je po tomhle jasné, že Haruka už nikdy nebude hrát nic jiného než zábavně roztržité kawaii bytosti, kterým jde jen o to se pořádně najíst (Ne že by to vadilo, tohle jí jde totiž nejlíp :D ). I přes to ale jde o zábavný mysteriozní film s několika epickými scénami, u kterého se nesmí příliš přemýšlet a který dokáže spolehlivě navnadit k navštívení nějaké Osacké restaurace!

Filmové zpracování první části mangy legendárního Osamu Tezuky. Kromě mládí samotného Siddharty se příběh točí i kolem vymyšlené postavy, mladého otroka Chapry a jeho matky, což sice není ta hlavní ale tady, oproti vcelku nudnému dětství ještě neosvíceného prince, poněkud zajímavější část. Zezačáku film působí poněkud infantilně a kýčovitě, obzvláště úvodní scéna se zvířátky, avšak po té, co se Siddharta začne s paláce vydávat mezi prostý lid tak film dosti přidá na vážnosti a drsnosti. Jeho procházky mezi nemocnými otroky, s úžasně pozitivním komentářem o nemocech a smrti i masivní bitvy působí impozantně. Jsem zvědavý na další díly, pokud se na ně tedy někdy dostane (a pokud ne tak je tu pořád původní manga).

Při hraní původního Phoenixe Wrighta, logické adventury s hromadou textů a téměř bez animací, s praštěným příběhem a ujetýma postavičkama, bych nikdy nečekal že se podle ní někdo rozhodne natočit film. A přesto se do něčeho takového někdo pustil a není divu že zrovna podivín Takashi Miike. Asi i díky tomu si film zachovává ujetou atmosféru, všechny postavy své velmi charakteristické účesy a až na určité drobnosti následuje události herní předlohy (Ačkoliv jen její druhou polovinu, první dva případy, s Larry Butzem a Steel Samuraiem, jsou jen krátce zmíněny během úvodních pěti minut.). A stejně jako hra tak dokáže i přes svojí ukrutnou délku a to, že se více než polovina odehrává u nečeho tak nudného jako je soud, spolehlivě bavit. Pro mě asi zatím nejlepší herní adaptace (Advent Children beru za přímé pokračování hry) a vůbec by nevadilo, kdyby se Miike pustil do dalšího dílu, nebo ještě lépe do nějaké jiné z mých oblíbených japonských her.

Chatrichalerm Yukol možná udělal chybu, že svůj nekonečný historický válečný epos zahájil dílem, ve kterém se vůbec nebojuje a celých 160 minut sleduje život mladého Naresuana a jeho kamarádů v zajetí krále Bayinnaunga a intriky mezi sousedními královstvími. Vpodstatě jde tedy o zřejmě nejdražší telenovelu, kterou kdy kdo natočil a téměř určitě o jedinou, kvůli které někdo postavil 1:1 repliku historického královského města. Mě osobně to nevadilo, protože se o historii Thajska celkem zajímám ale i tak se mi dařilo se v přívalu jmen dost slušně ztrácet. Je ale jasné, že to mnohé diváky spolehlivě odradí od sledování dalších dílů, které jsou naprosto odlišné a o epické bitvy v nich není nouze.