Raztubyl

Film byl natočen podle klasického perského příběhu a herci byli z místní divadelní společnosti.

Jedná se o první malajský film a také první film natočený v malajštině. Bohužel se nedochovala žádná kopie.

Jedná se o první Singapurský film. Ačkoliv stál více než 2 miliony singapurských dolarů, vydělal po uvedení jen 130 tisíc.

Film byl natočen podle skutečné série rituálních vražd ze Singapurské čtvrti Toa Payoh. Za ty byl vrah Adrian Lim v roce 1988 oběšen.

Pro natáčení scén s duchem Arp byla k hlavě velké panenky přilepeny prasečí vnitřnosti.

Film ja založen na tradiční pověsti jihovýchodní Asie o duchovi jménem Arp, v Thajsku známém jako Krasue, který vypadá jako vznášející se ženská hlava, pod kterou visí vnitřnosti.

Jedná se o první film natočený v Kambodži od nástupu Rudých Khmérů v roce 1975.

První čínský sci-fi film.

V závěrečné scéně odpálí partizáni japonský vlak. Shin Sang-ok však nevěděl, jak scénu přesvědčivě vytvořit pomocí efektů. Dostal proto od Kim Jong-ila opravdový vlak i se zásobou dynamitu a povolení vyhodit jej do vzduchu.

První severokorejský film, natočený jen necelý rok po vzniku státu.

Natáčení filmu Nang Sao Suwan je součástí příběhu komedie Nong Teng Nakleng-pukaotong (2006). V té se hlavní hrdina snaží přerušit natáčení Nang Sao Suwan, protože v něm vidí špatný vliv na tradiční kulturu Thajska.

V jedné scéně je zachyceno opravdové popravení vězně, což tehdy vzbudilo mnoho negativní pozornosti v místních médiích. Tato scéna se také uvádí jako jeden z důvodů, proč se tak rychle ztratily všechny kopie.

Film se v Bangkoku promítal pouhé tři dny a do USA se pravděpodobné nikdy nedostal. Krátce po té byly všechny kopie ztraceny.

Henry MacRae musel k natáčení dostat souhlas od siamského královského soudu. Po tom, co mu bylo filmování povoleno, dostal k dispozici 52 aut tehdejšího krále Vajiravudha, jeho 600 závodních koní, povolení využít thajské vojenské námořnictvo, královské paláce, železnice, mlýny na rýži, tisíce kilometrů čtverečních rýžových polí, vodní kanály, kokosové plantáže a královské slony včetně vzácných bílých slonů.

Jedná se o pravděpodobně první hraný film natočený v Thajsku. Bohužel se nedochovala žádná kopie, pouze několik fotek a propagačních materiálů.

Za roli ve filmu dostal Rajnikanth téměř 6 milionů dolarů, čímž se stal po Jackiem Chanovi druhým nejlépe placeným hercem v Asii.

Původním záměrem autorky Wallapy Phimtong bylo po skončení promítání v kinech film zdarma zaslat do každé školy v zemi. Díky tomu i odmítla nabídku jednoho podnikatele, který ji nabízel 200 milionů bahtů za práva na film.

Za vznikem filmu stojí thajská podnikatelka Wallapa Phimtong, která celou výrobu financovala. Rozpočet se původně odhadoval na 50 milionů bahtů, nakonec však byl téměř dvounásobný. Film navíc nedostal podporu z thajského fondu na podporu kinematografie. Wallapa Phimtong se dostala do dluhů a byla nucena prodat svá auta, pozemky a další majetek, aby mohl být film dokončen.

Payut Ngaokrachang se rozhodl vytvořit film ve chvíli, kdy musel kvůli nemoci zůstat nějakou dobu doma. Využil v něm postavy z komiksu, který kreslil pro místní noviny.

Payut Ngaokrachang sám navrhl a nakreslil všechny klíčové části filmu, postavy i pozadí a ostatní animátoři jen dokreslili vše dle jeho pokynů. Protože přes den musel chodit do zaměstnání, pracoval na filmu jen po nocích za světla lamp, díky čemuž po dvou letech práce téměř přišel o zrak. Jeho dalším filmem od dokončení snímku Sudsakorn se stalo až krátkometrážní My Way (1992).