Bloody13

Já, jakožto milovník pavouků a chovatel sklípkanů, vyhledávám každý snímek, ve kterém se objevují pavouci a nejlépe velcí (druhej Harry Potter a třetí Pán prstenů nejsou vyjímkou :-)) Trochu úchylka, ale já jsem opravdu rád za každej horor, kde se má tato "havěť" objevit. Ale tohle je masakr! Filmový omyl, kde vládnou příšerní herci a neuvěřitelně špatní digitální pavouci. Ice Spiders jsem tak musel sjíždět na 3krát, abych nepřišel k psychické újmě. Obrovská bída! Bodík ale dám za mrtvýho jelena. 2/10

Režisér Olatunde Osunsanmi kráčí moderní a superlevnou cestou, kterou mu vyšlapali slavní kolegové. To ve výsledku znamená dokumentární formu vyprávění, pyšnící se nálepkou „podle skutečných událostí“ a nedovysvětlený závěr. Ne že by si to filmový trh vyloženě žádal, ale pokud chcete dneska na sebe upozornit a vydělat tuny prachů, taková volba vám při troše štěstí může vyjít. Nesmíte ale zapomenout na důležitou věc a tou je samotný příběh, protože ten zde tentokrát chybí. Přestože se nejedná o zázračné dílo s kdovíjak znepokojujícím tématem (žánrově spřízněný seriál Akta X mi byl bližší), tak alespoň nepostrádá cit pro vyvolání napětí ve správný okamžik, a nechybí mu ani depresivní atmosféra, kterou zapříčinilo hlavně chladné prostředí Aljašky. Svůj účel - a to pobavit - splnil tedy docela dobře, ale nehrozí, že bych kvůli němu trpěl nespavostí.

Na to, že muzikály nemusim, protože mi vadí vždycky právě ty písničky a skoro vždy tím zdržujou děj, tady tomu bylo naopak. Songy mi nevadily, některé mě dokonce očarovaly, že jsem si je "broukal" ještě druhý den. Režisér dosáhl asi své nirvany, jelikož je to opravdu neobvyklá podívaná plná úchylností, komiksové stylizace, sytých barev a především známých tváří, mezi nimiž nejvíce válí zpěvačka Sarah Brightman a muzikant Ogre. Ale ty písníčky... prostě můj šálek kafe. Sakra, a je to tu znova: "All you need is surgery, surgery!" :-)

Tahle trilogie je jedna z nejlepších, co se v hororových vodách urodila, i když Armáda temnot je určitě spíše fantasy komedie než horror. Bruce Campbell tu hláškuje po každym úspěšnym zásahu, hlavně jeho hláška "Hej, zavaž si tkaničku!" na adresu jednoho rytíře je pro mě už zcela kultovní. Raimi stvořil obdivuhodnou sérii, jejíž každý díl je naprosto odlišný, než ten předchozí, a přesto funguje jako celek.

Tohle je pro mě absolutní nářez! Britové znovu dokazují, že mohou západním horrorům směle konkurovat, možná jsou v lecčem dokonce lepší! Syrovost a beznaděj z něj přímo čiší (to nemluvim o drsnym finále, které si nebere servítky), v takové situaci bych se ocitnout opravdu nechtěl. Kor když jsou zombie takhle nasraný a rychlý. Celou sérii jsem shlédl téměř na jeden zátah, hltal jsem každou minutu, všechny aktéry, hlavně Patrick byl hustej, když sral do kýblu :). Další podobné projekty, prosim! 9/10

Režisér Dekker (ten má na starosti i skvělé Záhrobní komando) byl očividně velkým fanouškem hororového žánru, jelikož se do svého debutu snažil narvat všechny jeho atributy. Proto tu najdeme pohromadě prvky jako mimozemské parazity, zombies, nebo uprchlého maniaka se sekerou. Film je plný odkazů na jiné hororové snímky, hlavně na jejich kultovní režiséry. Všechny postavy tak mají povědomá jména; třeba Hooper, Gordon, Carpenter, Raimi atd. Výborná je taky postava detektiva Camerona v podání Toma Atkinse, která hláškuje jako o život. Tahle povedená hororová komedie je pro mě prostě srdcovou záležitostí mezi ostatními béčky 80. let.

Před 200 lety byla na jednom místě popravena čarodějnice. Dnes tam stojí dům, do kterého se nastěhuje americká rodina. Pomstychtivá bosorka však dává o sobě brzy vědět a neušetří nikoho, natož pak děti. Skoro klasika z počátku 80. let, kterou jsem měl možnost si zopakovat, poprvé zhlédnuto na dřívější tv nova. Superstition je atmosférický horor bez happyendu, ve kterém vyniká hudba připomínající italská gialla a některá brutální úmrtí, například úvodní skřípnutí do otevřeného okna nebo nadsaditý skon kněze brusným kotoučem. I když z čarodějnice uvidíme jen postavu s pláštěm a ohyzdné drápy, nějak zvlášt mi to nevadilo. Za to ta detektivní vložka tam byla jaksi trochu navíc.

Tři narušení vrazi utečou z ústavu. Schovají se v blízkém cirkusu, kde zabijí tři klauny, převezmou jejich kostýmy a začnou terorizovat tři děti - mladé bratry, jenž se ocitli sami doma. Klasický snímeček z konce osmdesátých let, kde si zahrál mladý Sam Rockwell, vyniká hlavně nápadem s vraždícími klauny. Obzvláště ten největší z nich, to byl docela děsivej bastard! I když to neni dvakrát krvavý, přesto mě to bavilo.

Akčnější a krvavější pokračování atmosférického norského slasheru mě nezklamalo. Dvojnásobný počet mrtvých a tentokrát neohrožená hrdinka Jannicke (ta tu svým postojem a minulými zkušenostmi připomíná Ripleyovou) je přesně to, co od pořádného sequelu čekáme. Nemocnice v horách je plná čekajících obětí, takže maskovaný zabiják si přijde skutečně na své. Pokud se líbila jednička, pokračování vás nezklame. Nejen skvělá kamera a hudba, ale i závěrečné prohození hry na kočku a myš se Fritt Vilt 2 povyšuje nad ostatní běžné slashery.

Má úplně první zkušenost s norským horrorem. A musím podotknout, že dosti tvrdá. Rovdyr není zcela určitě pro slabší povahy, je drsný a krvavý. Na husté atmosféře přidává jeho prostředí - severské lesy jsou pro takové snímky jako stvořené. Tam bych nechtěl zabloudit. Film začíná jako netypický slasher, aby se zvrhnul v nefalšovaný hixploitation, i když ne zrovna originální. Hudba na začátku příběhu mě trochu štvala, ale při "loveckých scénách" mi to hezky vynahradila. Jinak určitě spokojenost. Nějak jsem těm exploitation a hixploitation snímkům přišel na chuť...