nmafan

nmafan

Česko


6 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4
    • 11.5.2019  20:23
    Sud prachu (1998)
    *

    Film, který vznikl z frustrace. Což by nemuselo nutně být chybou, kdyby si autoři dokázali zachovat trochu tvůrčí sebekontroly a nadhledu. Kdyby dokázali svou snahu o "bití" diváka protkat jemnějšími tóny a emočními kontrasty. Sud prachu ale bohužel vypadá, jakoby ho natočil neurvalý mladý začátečník, který si ještě myslí, že více vyhrocenosti přináší i více emocí. Výsledek je přesně opačný - po půl hodině už jsem jen znuděně a nezúčastněně očekával, jaký další sadistický psychopat na mě vyskočí v další epizodce. Nebylo mi smutno z krutosti dění na plátně, ale spíše z toho jak blbá doba dokáže i talentované autory dovést ke ztrátě tvůrčí soudnosti.

    • 17.3.2019  21:05

    Úsměvný, roztomilý a ryze šedesátkový úlet. Pokud nemáte rádi tuhle éru a k tomu slabost pro westerny, tak na to raději ani nekoukejte, pro "běžného" diváka je to asi nepoužitelné... :)

    • 3.1.2019  01:25
    Dny slávy (1944)
    *

    Film sice špatný, svou scénáristickou hloupostí se nijak nevymykající jiným v té době natáčeným válečným agitkám, přesto ale zajímavý jako unikátní artefakt doby. Nevím, jestli existuje ještě jiný film, ve kterém Holywood - v době amerického spojenectví se Stalinem - takhle vehementně glorifikuje heroismus sovětských partizánů. O rok dříve ani o rok později by asi něco podobného nemohlo vzniknout. Doporučuji sběratelům filmových kuriozit, kteří ocení možnost vidět Gregoryho Pecka, kterak ve své první filmové roli pojídá boršč, zabíjí nacisty a líbá soudružku z moskevského baletu.

    • 29.7.2018  16:09
    Rosetta (1999)
    *****

    Překvapuje mě, že tolik diváků vnímá Rosettu jako depresivní film (nebo vlastně nepřekvapuje?). Viděl jsem od Dardennů většinu jejich (hraných) filmů a nikdy ve mě - navzdory složitým osudům jejich hrdinů - nazanechaly sklíčenost, spíš naopak - vždycky jsem měl pocit, že mě jako člověka zase učinily o chloupek lepším. Dardennové svoje postavy milují, mají pro ně pochopení i ve chvílích, kdy se chovají amorálně a zbaběle, odpouštějí jim, aniž by relativizovali jejich viny, nahlížejí s respektem na jejich utrpení, aniž by je zahrnovali soucitem, vedou je k sebereflexi a pokání. Dardennovské utrpení neprobouzí depresi ani beznaděj, neskličuje, ale zušlechťuje. Dardennové diváka - na rozdíl od řady jiných evropských "artových" režisérů - netrápí, ale směřují ho ke kráse a polepšení. Rosetta je ve všech těchto ohledech jedním z vrcholů jejich tvorby.

    • 7.3.2018  19:43
    Sladké sny (1985)
    **

    Reisze mám celkem rád, ale tady bohužel točí podle scénáře, který nemá ambice být něčím víc než banální životopisnou love story určenou zejména příznivcům samotné Patsy Cline (aniž by se aspoň na chvíli zamyslel nad tím, zda je opravdu správné živit v divákovi sympatie ke zpěvačce, kterou ke zpívání motivuje touha být v televizi, vydělat prachy a "mít dům se žlutými růžemi"). Film tak lze chápat i jako poněkud naivní antitezi k Altmanovu Nashvillu, který mnohem pravdivěji osvětluje zoufalou povrchnost a prázdnotu všech těch romantických brnkalů a celého country byznysu. Jessica je sice ve své roli celkem zajímavá, ale i tak mi její Patsy byla od začátku protivná a na konci se u mě místo slz dostavil spíše náznak cynického uspokojení...

    • 9.7.2016  13:36
    Ten jediný (1999)
    *

    Susannino rané tvůrčí období. Její obvyklé postavy, obvyklá témata, obvyklé morální otázky. Jenže je to tak přihlouple limonádovitě zpracováno, že se člověk nemůže ubránit myšlence na to, jak banální režisérkou by asi byla, kdyby později neobjevila svůj scénáristický poklad v A. T. Jensenovi. Tohle je výplach.

    • 10.10.2015  12:58

    Není nad to, když si podřežete pod kariérou větev experimentem, za který získáte Zlatého medvěda v Berlíně, ale skoro nikdo vám na něj nepřijde. Vyzvání k tanci je asi nejodvážnější muzikál, jaký byl kdy v Hollywoodu natočen. Bez jediného - ať už zpívaného či mluveného - slova; vše vyjadřuje jen prostřednictvím hudby a tance. Gene Kelly snad ani nemohl očekávat, že bude z takového filmu divácký hit; ale čím by byla kinematografie bez snílků, kteří se nebojí riskovat?

    • 8.10.2015  21:17

    Paris Blues je možná trochu klišovitou reklamou na "svobodné ovzduší" Paříže, tak jak si ho američtí liberálové rádi představovali a dávali do kontrastu ke stále ještě přetrvávajícím sociálním nerovnostem soudobé Ameriky (spoluautorem scénáře byl jeden z holywoodských "blacklistees" Walter Bernstein), ale naštěstí svým politickým podtextem nepřesahuje hranice snesitelnosti a neubírá prostor tomu podstatnému, o čem film (snad) měl být - totiž hudbě. Jako sonda do jazzové subkultury totiž funguje skvěle a svým půvabem nakazí i diváky, kteří - tak jako já - v žádném jazzovém klubu v životě nebyli...

    • 16.8.2015  14:06

    Zajímavě podvratná a demytizující variace na hoodovskou legendu, jaká asi mohla v Hollywoodu vzniknout opravdu jenom v sedmdesátých letech. Lester u mě poprvé zabodoval a za zmínku určitě stojí i další skvělá práce Johna Barryho.

    • 27.5.2015  17:15

    Skvělý film. Není vůbec nutné dívat se na něj jako na kriminálku o mafii a vnímat jej v kontextu dobových italských reálií. Bude fungovat i když si jeho téma zobecníte na boj jednotlivce proti systému. Damiani vás bravurními filmařskými prostředky přesvědčí o marnosti jakéhokoliv podobného boje a o tom, že všechny vaše ideály jsou směšným plýtváním času. Emocionálně drtivé (i díky Ortolanimu).

    • 28.4.2015  22:51

    Marloweův záporák výborný, Susan Hayward standardně velmi dobrá a Jacku Elamovi prostě stačí, když se tváří jako Jack Elam. Scénáristicky a režijně taky dobrá práce, takže potud OK. Jenže pak je tu Tyrone... Nikdy jsem nepochopil, proč se z toho člověka stala až taková hvězda; průměrný talent, podprůměrné charisma. A když nefunguje hlavní herec, táhne to dolů celý film.

    • 30.3.2015  21:19

    Můj vztah k Buñuelovi je poněkud zvláštní. Jeho nejproslulejší surrealistické opusy mě (většinou) zase až tak neberou, zatímco jeho méně známé civilnější filmy mě dost často dokáží mile překvapit. Smrt v této zahradě rozhodně není dobrodružný film, tedy alespoň pokud za dobrodružný film nepovažujete třeba i Herzogova Aguirrea. Tohle je hlavně ve druhé půlce trochu podobná záležitost, a to nejen motivem putování skrz neprobádanou džungli, ale i jistou mystickou, lehce vyšinutou atmosférou s jemnými existenciálními podtóny. Všechny klíčové postavy jsou navíc skvěle nejednoznačně napsané, a když se ještě v obsazení sejde pro mě neodolatelná trojice Piccoli, Vanel, Signoretová, pak nemůžu jít pod čtyři hvězdičky...

    • 1.2.2015  15:20
    Birdman (2014)
    **

    Můj třetí Iñárritu a zase špatně. Dle referencí jsem doufal, že už konečně dospěl, a že v Birdmanovi nabídne něco jiného než svou chorobnou posedlost formou a neskrývané nutkání do zblbnutí dokazovat, že právě on je ten nejvíc originální, nejvíc postmoderní a nejvíc cool filmař na světě. Nedospěl. A asi už se mu to ani nepodaří. Film bez jediné skutečné emoce.

    • 20.11.2014  21:30
    Hud (1963)
    *****

    Proslulý levičácký liberál Martin Ritt natočil jednu z nejkrásnějších elegií za konzervativní hodnoty "staré dobré" Ameriky. Paradox hodný velkého režiséra. Opus magnum.

    • 27.10.2014  09:50

    No jo. Tak se nás ten pán, který v civilu vypadá trochu jako úctyhodný profesor matematiky, zase jednou pokouší přesvědčit, že rozhodně není jen tak normální. Jenomže zatímco v sedmdesátých letech působily jeho útoky na měšťáckou kulturu svěžím dojmem (neznám moc tak čistých a upřímných filmů jako jsou Buzíci), u jeho pozdější tvorby mívám bohužel dost často pocit křečovité pózy. Sice jsem trochu zestárnul, ale pořád jsem ten velký provokatér a znovu vám to dokážu.

    • 7.9.2014  11:50
    Jezdci (1971)
    ****

    Ze strany Frankenheimera (a Columbie) tak trochu komerční sebevražda. Žádná orientální pohádka, ale strohý a realistický (?) pohled na život afghánských obyvatel se všemi jejich krutými zvyky a tradicemi (ochránci zvířat ať se filmu vyhnou velkým obloukem). Bez jakékoliv uvědomělé humanistické katarze a s naprostým respektem k muslimské kultuře a hodnotám (umíte si představit, že by něco takového natočil nějaký mainstreamový holywoodský režisér dnes?). Pro útlocitnou duši západního diváka byla ovšem tohle silná káva i na rok 71, a těžko se dalo očekávat, že takový film získá širší divácký ohlas. Filmařsky výborné.

    • 30.7.2014  10:19

    Ne v Globusu, ale tady je svět ještě v pořádku. Rychlého běžce jsem během několika let zhlédl už potřetí a v jistém smyslu mě nepřestává fascinovat. Ne kvůli své formální filmařské stránce či příběhu (i když i tyto aspekty má přinejmenším zajímavé), ale hlavně díky unikátnímu náhledu do fungování společnosti, či spíše společenství, které se ještě nezvrhlo ze svého přirozeného řádu, kde nejvyšším Zákonem je příroda a základní hodnotou lidská pospolitost. Mají tu sice zlé duchy, ale nemají tu vegetariány a feministky.

    • 3.7.2014  19:12

    Dobře Dick. Opovrhovaný holywoodský námezdník natočil film, který svým naturelem nemá daleko k festivalové artovce. Všechny obvyklé znaky "diváckého" filmu jsou zde potlačeny - New Centurions mají jen minimální dějový vývoj, skoro žádnou klasickou synopsi a dramaturgickou strukturu; spíše jde o soubor ledabyle pospojovaných fragmentů zachycujících na ploše několika let všechny odstíny běžného života několika obyčejných poldů (škoda, že v češtině nemáme tak hezký výraz jako "cop"). Stroze realistické, přitom místy velmi zábavné a podbarvené Quincyho stylovou hudbou.

    • 26.5.2014  16:59
    Sacro GRA (2013)
    ****

    Na dokumenty koukám poměrně zřídka; dost často mi totiž připomínají spíš publicistiku než kinematografii. Pro Sacro GRA to ovšem neplatí. Tohle natočil Filmař.

    • 4.3.2014  20:50

    Neskutečně protivný film. Většina emočně "naléhavých" scén působí vyloženě trapně. Tedy alespoň pokud nejste ten typ, co si pobrečel i u Nedvědů na Strahově...

    • 3.1.2014  13:08

    Po druhém shlédnutí stále souhlasím, že je to moc pěkný film, a že Simonina Alice je jednou z naprosto zásadních kreací filmového plátna, ale přece jen... Mám trochu problém s tím, že jsem si mezitím taky přečetl Brainovu předlohu a najednou si mnohem víc uvědomuju, jak banálně sentimentálním melodramatem ten film vlastně je. S pěknou formální filmařinou, ale také s pečlivě uhlazenými hranami cynismu a společenské kritiky. S mnohem jednorozměrnějšími vedlejšími postavami a plytce slisovaným příběhem. Rozhodně doporučuju sehnat si někde v antikvariátu Brainovu (dle mého famózní) knihu. Ta závěrěčná Joeova věta prostě ve filmu chybí...

    • 21.11.2013  20:50
    Komorník (2013)
    ****

    Po syrové Precious a lehce úchylném Reportérovi je docela příjemné zjistit, že Lee Daniels dokáže natočit i docela krotký, ale vkusný mainstream. Ano, Komorník je sice filmem s ne úplně zvládnutou dramaturgickou strukturou, jenž často působí zkratkovitě, a místo uceleného vyprávění nabízí spíše slepenec tu více, tu méně zajímavých epizodek ze života nenápadného "muže z davu", jenž tiše přešlapuje na okraji velkých dějin (a vzhledem k oscarově potentnímu námětu to lze považovat za dost významný scénáristický průšvih). Nicméně i přes vlažné přijetí, přes lehký nános patosu a přes poněkud jednostraný pohled na problematiku černošského obyvatelstva v USA - já jsem si to zcela subjektivně dost užil; i díky technicky brilatní filmařině, skvělým hercům a báječné hudbě.

    • 7.10.2013  21:45

    Film, který má několik zjevných (nejen dramaturgických) slabin, ale také řadu silných stránek (Katharine se mi asi v žádném filmu nelíbila víc). Nakonec se přikláním k pozitivnímu hodnocení a to hlavně díky skvělé závěrečné etudě na téma "feministka v kuchyni".

    • 27.6.2013  10:42

    Špatné. Film, který se těmi zhovadilostmi, o nichž vypráví, natolik opájí, a ve svém kritickém pseudoposelství je natolik naivní, že si ho nakonec paradoxně nejvíce užijí holčičky, jež na Facebooku, módních značkách a celebritách samy ujíždějí (ověřeno v kině).

    • 16.6.2013  17:46

    Mně tedy Veronica příliš neučarovala, a těm zvěstem, že to byla v civilu kráva, bych docela věřil. Fredric March o tom asi něco věděl, neboť si film soukromě překřtil na "I Married a Bitch."

    • 1.6.2013  10:37

    Chudák Rock Hudson. Jako studiová hvězda ze "staré" holywoodské éry neměl asi na počátku sedmdesátých let příliš nabídek k filmování, a tak přijímal role i v takovýchhle obskurnostech. Aby nedošlo k mýlce - mám rád některé lehce ujeté, netradiční či třeba přímo béčkové filmy. Ale tohle je od začátku do konce přehlídka absolutní režisérské a scénáristické bezradnosti a filmařského amatérismu, jež po většinu času působí dojmem pornofilmu, z něhož někdo vystříhal "klíčové" scény. Tarantina by za takovéhle tipy neměli v anketě Sight & Sound příště připouštět k hlasování...

    • 13.5.2013  21:00

    Nejlepší němý film, jaký jsem zatím viděl. Mistrná kombinace humoru a napětí, natočená s ohromující vynalézavostí a filmařskou bravurou. Vůči zubu času naprosto imunní.

    • 16.1.2013  20:04

    Somebody up there likes me je přesně ten typ filmu, který by se mi - papírově vzato - neměl nijak zvlášť líbit, protože je to takový ten klasický "velký americký příběh", zatímco já mám radši deziluze. Jenomže trio Lehman - Wise - Newman tady ve svých oborech odvedlo tak fantastickou práci, že nakonec absolutně strhlo i mě. Už dlouho jsem nikomu na konci tolik nefandil... (i napodruhé)

    • 23.12.2012  16:26

    Od Joea Wrighta jsem dosud viděl jen Pokání, což sice byl vykonstruovaný kýčovitý blábol, nicméně prostě obsahoval tu úžasnou (!) pětiminutovou kamerovou jízdu z pláže, a ta mě přesvědčila, že ten režisér přece jen musí něco umět. A tak jsem doufal, že když bude mít k dispozici kvalitní předlohu a inteligentního scénáristu, může být jeho film zajímavý i více než jen jednou scénou, a na Annu Kareninu jsem se vydal rovnou do kina. A nelituju. Z kvalitní předlohy a inteligentního scénáře Wright paradoxně zase až tolik nevytěžil, protože nechává příběh vlastně tak nějak stranou, jakoby ho emoce, které z něj plynou nijak zásadně nezajímaly. Zato ve svých formálních hrátkách tentokrát sešlápl pedál až na podlahu a svou opulentní stylizací vytvořil vlastní svět, ve kterém sice nefunguje příliš zákonitostí světa reálného, ale přesto mě ani na chvíli nepřestalo bavit se na něj dívat. Ovšem nevím, jak ho za takový přístup pochválí investoři. Protože tohle je opravdu spíše film pro fajnšmekry než pro slečinky, které si odskočí do multikina na romantiku s Keirou Knightley mezi návštěvou kadeřníka a obchodu se spodním prádlem...

    • 21.12.2012  14:17

    Až nečekaně dobré. Ty úderné slogany na konci si sice autoři mohli odpustit, ale to vnímám jako daň době, ve které film vznikl, a naštěstí už to nestihlo celý film pokazit. To, co se odehrávalo předtím, totiž rozhodně žádná zkreslující propaganda není; umím si představit, že takových osudů byla v té době celá řada, a nejtragikomičtější na tom je, když si uvědomíme, že dnes je ten film už zase aktuální, neboť lichvářství zažívá opět zlaté časy.

<< předchozí 1 2 3 4
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace