opravdu velmi působivý a dobře natočený kraťas (snad až na hudbu, která mi nesedla, bez hudby by možná v tomto případě bylo lépe)... co všechno se asi stalo ve světě během těch deseti minut, co jsem ten film sledoval?
Největším problémem 2046 je, že navazuje na Stvořeni pro lásku, a není přitom odlišnějších filmů.... Zatímco In The Mood For Love je intimní, křehká, neskonale smutná a dojemná romance bez doteků, plná silných emocí a opravdové melancholie, 2046 je spíše obrazovo-zvuková báseň, kde děj jakoby neexistoval (možná existuje, ale nejde napoprvé pochytit), opravdové city jakoby neexistovaly (zato doteků je tentokrát opravdu hodně) a tím pádem i emoční síla jakoby neexistovala.. Zato má ale prazvláštní, jedinečnou a v jistém slova smyslu strhující atmosféru, kvůli které opravdu stojí za to vidět... Pokud se ale těšíte, že uvidíte další pokračování příběhu pana Chow, nutně dojde ke sklamání (už proto, že Chow z 2046 je pomalu narcistní hejsek, a k uťápnutému zamilovanému introvertovi z In The Mood For Love má dost daleko)... Vnímejte 2046 spíše jako inventář, či kolekci režisérových prostředků v jednom svébytném (samostatném!) filmu a nebudete sklamáni...
Pro mě osobně lepší než Amores Perros, Inarritu se "vymakal", režijně bez chybičky, hudba je nádherná, herci úžasní (Del Toro, Naomi Watts) a do plného hodnocení chybí alespoň jedna nezapomenutelná scéna, která by film rázem vyšvihla... je prostě vynikající,ale není ještě jedinečný... Snad to Babel spraví :)
Spike Lee válí! Ed Norton válí!.. Oni vlastně všichni válí. Scéna "fuck" je jedna z nejlepších filmových scén v historii! PO dlouhé době jsem se v kině opět skvěle bavil! Ps. : A nesouhlasím, že by scéna se studentkou byla zbytečná, Hoffmanova postava si tím vším, co vyvede zadělává na podobný průšvih, v jakém je Monty teď... Souhlasím s tím, že je to poněkud nedotažené, ale jako předzvěst smyčky to funguje.
Ale mě se to v podstatě velmi líbilo, hernajs!!!! Má to dobrou atmosféru, celou dobu poctivé napětí a několik vynikajících až dokonalých scén... Věčná škoda každého z desítek klišé, prkených dialogů, a příšerného "herectví" Joshe Hartnetta, které táhnou film do průměru... Ale talent Slade stoprocentně má...asi jako Snyder...ale prostě nemohu dát 4 ani kdybych nakrásně chtěl...
V podstatě veliká militaristická sra*ka... ale kurňa Zack Snyder má veliký talent a umí natočit efektivně i sra*ku... jen škoda, že ten talent utápí v podobných projektech
Neskutečně krutý a "zlý" film...ale asi právě proto, že působí tak reálně...každopádně napodruhé ho nedám a asi jsem si to měl rozmyslet i napoprvé...opusťme pocity a co nám zůstane? Klasický, upřímný, bez zbytečných režijních okras natočený film s několika snad až moc okatě "dlouhými" psychologickými vyhrávkami... Mmch, zapůsobil asi jak měl, takže dávám čtyry, ale opravdu nemám důvod, proč se na něj dívat znova...
Občas se stane, že mi nějaký film i přes svoje nepopiratelné kvality nesedne. A 500 jsem se vysmíval od prvního nevtipného "vtipu" někdy v páté minutě... Možná někdy jindy, ale dost pochybuju...
Jak příběh, tak scénář, tak postavy jsou neskutečně stupidní... ale film funguje jako důkaz, že i z vody se dá s trochou talentu něco poctivého uvařit... poctivá oddychovka
Těžce průměrný film, který začíná jako problematické sociální drama (ve kterém divákovi chybí podstatné informace) a pokračuje jako stokrát ohraná chabá variace na Wall Street... Charisma Michaela Shannona a svižná režie mnohé zachraňují...
No jako film to sice neobstojí ale... Co na tom, že to jsou již stokrát viděné scénky (a mnohdy doopravdy v původním provedení lepší), legrace je to pořád náramná (jeden vtip je dokonce smrtící) a podvratná
Medvídek je vážně moc bezva :) Celé to má dobrou atmosféru, ale celému toho dost chybí... Herci+technická (tj. vizuální) stránka věci je super, ale když ono je to tak MOC sladké, až je to člověku líto... Mám na mysli poslední půl hodinu, pryč s ní, nemá tam co dělat, jen ruší celkový dojem... A charismatický Jude Law by si zasloužil více než nakonec dostane (samozřejmně jsou i maličkosti, tipu trapného vyvrcholení roboshow, ale forma vše jistí).
Tentokrát si daleko více cením režijného přístupu, díky kterému si film udržuje solidní tempo (že to ale muselo dát práci) a který zručně převádí i ty nejbláznivější nápady do reálu (obě bouračky), než hereckých výkonů (Streepová je dobrá, ale Cage jsem měl mnohdy problém rozeznat - ale i tak je to jeho nadstandart) a v podstatě mi ani ten scénář nepřišel TAK geniální,jak všichni básní... prostě mi daleko lépe sedla krize a lá Felliny v 8 1/2...takže 3.5 a rychle pryč, než si to rozmyslím....
Přes všechny kvality, které tento film má to musím napsat: je to utahané, fádní, ploché, zcela bez náboje, naprosto předvídatelné a vlastně místy dost nudné (ale nechci říct, že je to špatný film, k tomu má daleko)... teprve v porovnání s tímhle vynikne vklad, který do série dal svým hyperakčním stylem Greengrass...
Proklate divny film, ve kterem najednu stranu nic nefunguje a na druhou stranu vas jeho atmosfera natolik strhne, ze mate pocit, ze vse funguje tak jak ma... Kazdopadne je Aguirre velmi zajimavy a jistou pusobivost mu nelze uprit, ale tyhle moderni nemecke klasiky (Fassbinder, Schlöndorff, Herzog...) proste nejsou muj salek eintopfu...
Přiznám se bez okolků, z duše se mi příčí všechny ty filmy, jejichž forma a množství bitev jen zastiňuje klišé a nevěrohodnost děje, který napsaný na papíře působí až směšně a ve kterých nevystupují opravdoví lidé ale jen jejich karikatury (právě až v Alexandovi je věrohodně ukázáno, co asi cítí vojevůdce po bitvě)... Všechny ty filmy, jejichž boom začal Gladiátorem mě hrozně iritovaly a moc jsem bál, že Alexandr nebude jiný... BYL!! A mám z toho radost, protože Alexandr je především film O LIDECH, primárně zaměřený na člověka, kterého zničil jeho náhlý a nečekaný vzestup (kolik už bylo filmů o lidech zničených pádem?). O člověku, který podlehl mýtu o své vlastní velikosti (a nejen jemu)...prostě lahůdka a veliký oddych, pro ty, co chtějí filmu naslouchat a ne se jen dívat (a že je na co, v jediné bitve Stone dokazuje, že klidně mohl natočit sekvenci bitev bez děje, kdyby chtěl). Ale musím přece jenom dát hvězdu dolů za věci, kterým se mi zpětně nechce věřit, ale které jsou pravdivé... Je to snad poprvé, co mi vadila Vangelisova hudba a herectví Colina Farrella (což je u hlavní postavy trochu problém)... Což jsou vady, za které nakrásně nemohu dát čtyry...
Upřímně řečeno, muzikály moc nemusím, protože mi přijdou ploché a o ničem... Ne tak tento, užil jsem si ho od svižného začátku, až do halucinogeního, geniálně vystavěného konce, který je sám o sobě jedním z nejsilnějších filmových finále, co jsem kdy viděl (vlastně nejsilnější) - "Some of these days, you gonna miss me..." :)MMCH, Rob Scheider se tu občas zaobírá střiháním filmu o standup komikovi, a následnými kritikami na tento film...že by odkaz na Lennyho?
Nádherná pocta filmovému řemeslu u které se (přinejmenším) potrháte smíchy, jen tak nahodím: opilá herečka si neustále plete dveře, kterými má odejít, "ochočené" kotě odmítá pít na scéne mléko (nezapomenutelná scéna:)), všechny ty herecké "vztahové" eskapády, nebo už jen "doslovná" režie ("Paní se psem rychleji!") tak dále a tak podobně...filmová lahůdka.
Moje komentáře
10 minuta (2002)
opravdu velmi působivý a dobře natočený kraťas (snad až na hudbu, která mi nesedla, bez hudby by možná v tomto případě bylo lépe)... co všechno se asi stalo ve světě během těch deseti minut, co jsem ten film sledoval?
15 minut (2001)
Dvě hvězdy filmu. Roden je pak kategorie sama o sobě.
2001: Vesmírná odysea (1968)
Tento film není jednoduché sledovat, ale o to krásnější je si jej užít...
2046 (2004)
Největším problémem 2046 je, že navazuje na Stvořeni pro lásku, a není přitom odlišnějších filmů.... Zatímco In The Mood For Love je intimní, křehká, neskonale smutná a dojemná romance bez doteků, plná silných emocí a opravdové melancholie, 2046 je spíše obrazovo-zvuková báseň, kde děj jakoby neexistoval (možná existuje, ale nejde napoprvé pochytit), opravdové city jakoby neexistovaly (zato doteků je tentokrát opravdu hodně) a tím pádem i emoční síla jakoby neexistovala.. Zato má ale prazvláštní, jedinečnou a v jistém slova smyslu strhující atmosféru, kvůli které opravdu stojí za to vidět... Pokud se ale těšíte, že uvidíte další pokračování příběhu pana Chow, nutně dojde ke sklamání (už proto, že Chow z 2046 je pomalu narcistní hejsek, a k uťápnutému zamilovanému introvertovi z In The Mood For Love má dost daleko)... Vnímejte 2046 spíše jako inventář, či kolekci režisérových prostředků v jednom svébytném (samostatném!) filmu a nebudete sklamáni...
21 gramů (2003)
Pro mě osobně lepší než Amores Perros, Inarritu se "vymakal", režijně bez chybičky, hudba je nádherná, herci úžasní (Del Toro, Naomi Watts) a do plného hodnocení chybí alespoň jedna nezapomenutelná scéna, která by film rázem vyšvihla... je prostě vynikající,ale není ještě jedinečný... Snad to Babel spraví :)
25. hodina (2002)
Spike Lee válí! Ed Norton válí!.. Oni vlastně všichni válí. Scéna "fuck" je jedna z nejlepších filmových scén v historii! PO dlouhé době jsem se v kině opět skvěle bavil! Ps. : A nesouhlasím, že by scéna se studentkou byla zbytečná, Hoffmanova postava si tím vším, co vyvede zadělává na podobný průšvih, v jakém je Monty teď... Souhlasím s tím, že je to poněkud nedotažené, ale jako předzvěst smyčky to funguje.
3-iron (2004)
Opravdu nevšední a povznášející zážitek, ale do plných pěti cosi chybí...
30 dní dlouhá noc (2007)
Ale mě se to v podstatě velmi líbilo, hernajs!!!! Má to dobrou atmosféru, celou dobu poctivé napětí a několik vynikajících až dokonalých scén... Věčná škoda každého z desítek klišé, prkených dialogů, a příšerného "herectví" Joshe Hartnetta, které táhnou film do průměru... Ale talent Slade stoprocentně má...asi jako Snyder...ale prostě nemohu dát 4 ani kdybych nakrásně chtěl...
300: Bitva u Thermopyl (2006)
V podstatě veliká militaristická sra*ka... ale kurňa Zack Snyder má veliký talent a umí natočit efektivně i sra*ku... jen škoda, že ten talent utápí v podobných projektech
36. komnata Shaolinu (1978)
V tuto chvíli nedokážu být ani já objektivní
4 měsíce, 3 týdny a 2 dny (2007)
Neskutečně krutý a "zlý" film...ale asi právě proto, že působí tak reálně...každopádně napodruhé ho nedám a asi jsem si to měl rozmyslet i napoprvé...opusťme pocity a co nám zůstane? Klasický, upřímný, bez zbytečných režijních okras natočený film s několika snad až moc okatě "dlouhými" psychologickými vyhrávkami... Mmch, zapůsobil asi jak měl, takže dávám čtyry, ale opravdu nemám důvod, proč se na něj dívat znova...
451° Fahrenheita (1966)
Film je zábavný a čímsi zvláštní v každé vtěřině svého filmového času... ojedinely jev
500 dní se Summer (2009)
Občas se stane, že mi nějaký film i přes svoje nepopiratelné kvality nesedne. A 500 jsem se vysmíval od prvního nevtipného "vtipu" někdy v páté minutě... Možná někdy jindy, ale dost pochybuju...
96 hodin (2008)
Jak příběh, tak scénář, tak postavy jsou neskutečně stupidní... ale film funguje jako důkaz, že i z vody se dá s trochou talentu něco poctivého uvařit... poctivá oddychovka
99 Homes (2014)
Těžce průměrný film, který začíná jako problematické sociální drama (ve kterém divákovi chybí podstatné informace) a pokračuje jako stokrát ohraná chabá variace na Wall Street... Charisma Michaela Shannona a svižná režie mnohé zachraňují...
A teď něco úplně jiného (1971)
No jako film to sice neobstojí ale... Co na tom, že to jsou již stokrát viděné scénky (a mnohdy doopravdy v původním provedení lepší), legrace je to pořád náramná (jeden vtip je dokonce smrtící) a podvratná
A.I. Umělá inteligence (2001)
Medvídek je vážně moc bezva :) Celé to má dobrou atmosféru, ale celému toho dost chybí... Herci+technická (tj. vizuální) stránka věci je super, ale když ono je to tak MOC sladké, až je to člověku líto... Mám na mysli poslední půl hodinu, pryč s ní, nemá tam co dělat, jen ruší celkový dojem... A charismatický Jude Law by si zasloužil více než nakonec dostane (samozřejmně jsou i maličkosti, tipu trapného vyvrcholení roboshow, ale forma vše jistí).
Abeceda (studentský film) (1969)
Now I set my ABC, tell me what you think of me...
Abigail's Party (TV film) (1977)
Úžasná divadelní hra, ale chápu, že se zde moc nehraje... je moc o nás :)
Absolvent (1967)
Jeden z těch několika málo filmových zážitků, na které se nezapomíná...
Adaptace (2002)
Tentokrát si daleko více cením režijného přístupu, díky kterému si film udržuje solidní tempo (že to ale muselo dát práci) a který zručně převádí i ty nejbláznivější nápady do reálu (obě bouračky), než hereckých výkonů (Streepová je dobrá, ale Cage jsem měl mnohdy problém rozeznat - ale i tak je to jeho nadstandart) a v podstatě mi ani ten scénář nepřišel TAK geniální,jak všichni básní... prostě mi daleko lépe sedla krize a lá Felliny v 8 1/2...takže 3.5 a rychle pryč, než si to rozmyslím....
Afrika aneb Češi mezi lidožravci (divadelní záznam) (2004)
"Jak je krásné mít svoji rodinu.... takhle hluboko pod sebou."
Agent bez minulosti (2002)
Přes všechny kvality, které tento film má to musím napsat: je to utahané, fádní, ploché, zcela bez náboje, naprosto předvídatelné a vlastně místy dost nudné (ale nechci říct, že je to špatný film, k tomu má daleko)... teprve v porovnání s tímhle vynikne vklad, který do série dal svým hyperakčním stylem Greengrass...
Aguirre, hněv Boží (1972)
Proklate divny film, ve kterem najednu stranu nic nefunguje a na druhou stranu vas jeho atmosfera natolik strhne, ze mate pocit, ze vse funguje tak jak ma... Kazdopadne je Aguirre velmi zajimavy a jistou pusobivost mu nelze uprit, ale tyhle moderni nemecke klasiky (Fassbinder, Schlöndorff, Herzog...) proste nejsou muj salek eintopfu...
Akt (divadelní záznam) (1997)
"...takové jakoby... čtverečky..."
Alexander Veliký (2004)
Přiznám se bez okolků, z duše se mi příčí všechny ty filmy, jejichž forma a množství bitev jen zastiňuje klišé a nevěrohodnost děje, který napsaný na papíře působí až směšně a ve kterých nevystupují opravdoví lidé ale jen jejich karikatury (právě až v Alexandovi je věrohodně ukázáno, co asi cítí vojevůdce po bitvě)... Všechny ty filmy, jejichž boom začal Gladiátorem mě hrozně iritovaly a moc jsem bál, že Alexandr nebude jiný... BYL!! A mám z toho radost, protože Alexandr je především film O LIDECH, primárně zaměřený na člověka, kterého zničil jeho náhlý a nečekaný vzestup (kolik už bylo filmů o lidech zničených pádem?). O člověku, který podlehl mýtu o své vlastní velikosti (a nejen jemu)...prostě lahůdka a veliký oddych, pro ty, co chtějí filmu naslouchat a ne se jen dívat (a že je na co, v jediné bitve Stone dokazuje, že klidně mohl natočit sekvenci bitev bez děje, kdyby chtěl). Ale musím přece jenom dát hvězdu dolů za věci, kterým se mi zpětně nechce věřit, ale které jsou pravdivé... Je to snad poprvé, co mi vadila Vangelisova hudba a herectví Colina Farrella (což je u hlavní postavy trochu problém)... Což jsou vady, za které nakrásně nemohu dát čtyry...
All That Jazz (1979)
Upřímně řečeno, muzikály moc nemusím, protože mi přijdou ploché a o ničem... Ne tak tento, užil jsem si ho od svižného začátku, až do halucinogeního, geniálně vystavěného konce, který je sám o sobě jedním z nejsilnějších filmových finále, co jsem kdy viděl (vlastně nejsilnější) - "Some of these days, you gonna miss me..." :)MMCH, Rob Scheider se tu občas zaobírá střiháním filmu o standup komikovi, a následnými kritikami na tento film...že by odkaz na Lennyho?
Alphaville (1965)
Stylovy maglajz a zároveň zajímavé pohrávání si s divákem... Určitě je těžké s tímto filmem udržet krok, ale pro mě to za to stálo...
Amarcord (1973)
Krásný filmový zážitek. Jen filmař jako Fellini dokázal natočit film, který je o ničem a zároveň o všem.
Americká noc (1973)
Nádherná pocta filmovému řemeslu u které se (přinejmenším) potrháte smíchy, jen tak nahodím: opilá herečka si neustále plete dveře, kterými má odejít, "ochočené" kotě odmítá pít na scéne mléko (nezapomenutelná scéna:)), všechny ty herecké "vztahové" eskapády, nebo už jen "doslovná" režie ("Paní se psem rychleji!") tak dále a tak podobně...filmová lahůdka.