ad

- "My spoon is too big... my spoon is too big...my spoon is too big...my spood is too big..." - "I´m a baňana!!!!" Jeden z nejlepších pointless vtipů, které jsem kdy viděl, už jen za něj si minimálně 4 zaslouží...

Jeden z těch filmů, na které vždy nevědomky léta čekám a který se poté zjeví kdoví odkud a udělá mi neskutečnou radost...

"Důležitej je začátek. Já třeba řeknu: Ještě jednou cekni a máš ji! - To žádná nevydrží a ty seš pak v právu. Ono se říká, že nemáš jít rovnou na ksicht, ale to já neuznávám, i když je fakt, že jí vždycky dovolím sundat si alespoň brejle. Pak jí čapnu a zleva, zprava! A ještě budeš kecat, ještě budeš kecat? Ne? Natáhnu ti jí, že se posereš! A hovno, druhý hovno! A ještě nějaký žvásty? Budou, nebudou? A žádný sraní, žádný sraní se starou paní!"

Gondry 4, Carax 5, Bong 3

Ničím objevné, dějově téměř primitivní klišé...ale je to velmi uvolněné a proto vlastně neodolatelné....3,5 s tím, že s radostí a ve filmem způsobené pohodě zaokrouhlím nahoru...

Scénář, režii a herecké výkony nelze než pochválit (snad až na obligátně nepotřebnou ženskou postavu)...ale stejně je to film, který za pár let zapadne mezi stovky jemu podobných...

John Woo se vrátil tímto neskutečně monumentální čtyřhodinovým opusem zpět na vrchol a natočil další ze svých filmů, kvůli kterým na něj historie filmu nezapomene... Škoda jen, že příběh je pro našince zajímavý asi tak, jako by byla pro číňany zajímavá rekonstrukce husitských válek... PS. : Ty 4 platí pro oba díly za sebou...

Ritchieho nejlepší film... Proč? Protože tady ještě z každého rohu nevykukuje snaha být za každou cenu cool, protože bezelstná rošťácká radost ze hry je v tomto filmu nejmarkantnější, protože Ritchie se ještě nesnažil naplňovat něčí očekávání a natočil si film jen tak pro sebe, protože obsahuje skvělou atmosféru podsvětní anglie, která se k němu náramně hodí a protože narozdíl od ostatních Ritchieho filmů měl tady víc nápadů než peněz...

Trochu příjemného kýče nikdy neškodí... čtvrtá hvězda je v tomto případě pouze a jenom za Phillippa Noireta...

Je to snad poprvé a možná i naposled, co se pro mě Pasolinimu podařila i atmosféra...