ad

Určitě zcela výjmečný film. Nic podobného hnad tak neuvidíte, režie je perfektní, výprava nezvykle rozmáchlá, herci úžasní (do jednoho) a myšlenková struktura filmu (Vito, který vytvořil celou svoji "rodinu" aby zaopatřil svoji rodinu a své syny se již nedožil toho, jak se po jeho smrti rodina Corleonových pomalu rozpadla a jak se bratři začali nenávidět) je vypracovaná do detailu a fascinující. Ovšem jeden problém tu je: tempo filmu, které díky nadstandartní stopáži a poněkud střídmému ději místy stagnuje... Kdo se ale necha pohltit, nebude litovat...

Wow, tak tenhle film ve mně bude ještě pořádnou chvíli rezonovat!!! Takový zážitek jsem popravdě ani nečekal.. Ono se toho zpočátku ani tak moc neděje, postavy mluví tajuplně o věcech, která zprvu nedávají smysl, ale jak do sebe začne vše zapadat, dostává film na neuvěřitelné síle a dojde i na proslulé mrazení v zádech... O čem tedy Vojáček je? Hmmm... Možná o mučení, jak psychickém, tak fyzickém... Nebo o lidské nesvéprávnosti a manipulovatelnosti, nebo o smutně vykoupeném dospívání jednoho člověka, který byl zmaten nesmyslným světem okolo něj plným idejí a prázdných frází... Nebo je to prostě jen romantický příběh, vystřižený podle klasické tragédie (muž a žena z různých zemí, které spolu vedou tajnou válku - ten Shakespeare je snad všude)... Možná od všeho trošku, ale určitě je to veliký filmový zážitek, ke kterému se trochu hodí i ten již dnes trochu zpopularizovaný přípomen "noir"... TO F1 : Díky, kouknu, už je to dlouho, co sem to viděl naposledy :)

"Jendo já se bojim..." lakonické, prosté a děsivé... jako celý film.

Opravdu vynikající vestern, kde opravdu nikdy vtěřinu dopředu nevíte, co se stane... Film uteče jako voda, Zlý je opravdu zlý, Hodný není vlastně nijak moc hodný, ale nějakým zvláštním způsobem je divákovio nejsympatičtější a ta mrcha Tuco je trochu od obojího -- chvíli ho nenávidíte a chvíli ho milujete a držíte mu palce (velikou zásluhu na suverénosti této nejednoznačné postavy má perfektní Eli Wallach). Celá scéna na hřbitově je jednuduše geniální a před panem Morriconem smekám vše, co kdy budu nosit na hlavě!!

Bezprostřední dojem: Magický kus filmové poezie, nezapomenutelný film, o kterém se moc těžko mluví... Film o umění, o všech jeho podobách a možných osudech... a o údělu lidí, kteří umění šíří... V mladém zvonaři jsem chtě nechtě viděl Tarkovského, který praděpodobně během natáčení také tak dlouho usilovně tvořil, až vznikl tento velkolepý filmový skvost... Kdo neviděl - měl by vidět :) Nezapomenutelný zážitek...

Pravděpodobně nejsyrovější Bergmanův film... první půlhodina je relativně normální, ale potom přelétnou stíhačky, válka se začne týkat i obou hlavních postav a začne peklo! Nejzapamatovánííhodnější je především veslování přes moře plné mrtvol... Liv Ulman i Max von Sydow jsou úžasní, především von Sydow dokazuje,že přemíra citlivosti se snadno mění v necitlivost a že největší sobci vznikají z těch nejslabších jedinců... Ve Skammen je ale především naprosto výborná kamera Svena Nykvista, který tvoří velikou část působivosti snímku. Počínaje Personou chytil Bergman velmi svěží nový směr!!!

Ano, samozřejmě perfektní film - dobří herci, Newmanova hudba, emotivní scénář a přesná režie... to vše je v naprostém souladu... i když jedno malinkaté mínus bych viděl a to mínus je pro mne jediným možným vysvětlením přední příčky na TOP 200 ... Ten film prostě nemá odvahu se nelíbit, vše je sázkou na jistotu, která samozřejmě vychází... Proto si budu vždy více cenit trochu "jiných" filmů (z těchz vězeňských třeba Frajera Luka)...

Obrovský ohňostroj fantazie a zábavných asociací, kdybych měl vypočítávat zapamatování hodné hlášky a situace byl bych tu do rána (pozn. je 17:40) ... Největším plusem jsou především nekonvenční scénaristické postupy a režie, která dokáže výborně vystavit gag, stejně jako dojemně povědomé chvíle... Navíc... mno, myslím, že všichni "potřebujeme vajíčka".

Vytříbený kus krásné filmařiny a zatím zcela určitě nejlepší Kurosawa!! Režisér zde (na dobu vzniku) moderním způsobem kombinuje malé příběhy a sklídí z nich jednu velikou fascinující mozaiku příběhů a osudů. Rudovous je film, ze kterého člověčenství a láska ke člověku vyloženě odkapává, nepostrádá humor, ani veliké emoce... Kdo neviděl, nepochopí... PS. : Výborný T. Mifune!!!

Oproti jiným (lepším) Jarmuschům tento film místy trochu drhne,ale závěr a celkové vyznění je doslova vynikající, tak nemohu jinak...