ad

Tři a půl, film je to dobrý a zajímavý, ale dlouho v paměti nezůstane...

Začátek hodně dobrý... ale poslední půl hodina ve filmu vůbec nemusela být :( alespoň mně by tam nechyběla, určitě by vše šlo vyřešit lépe.

Rozhodně slabší než dokonalé a nadčasové Koyaanisqatsi, ale pořád se jedná o nevšední projekt s krásnou hudbou, který rozhodně má co říct a málokterý divák, kterému nevadí náročnější požadavky na sledování, by si jej měl nechat ujít, ať už jeho výsledné pocity budou jakékoli...

Kieslowski napsal úžasný scénář (jak jinak), Tykwer ho nepokazil (jak jinak), Cate Blanchett byla skvělá a krásná (jak jinak)...a mě se ten film prostě líbil...jak jinak...

Velmi zajímavý film, jehož největším kladem je skvělý Daniel Auteuil...

žádné veledílo, ale účel splní...

Dobře, u Dvou věží jsem už neusnul (i to je úspěch), ale možná jsem měl, protože u mnoha scén, které pravděpodobně neměly být vtipné, jsem se potichu usmíval (aby to nikdo z přítomných zaujatých diváků naviděl :)) Vizuální stránka slušná...to je tak vše.

Temný a dusný film, k jehož sledování a vychutnání jsou zapotřebí silné nervy a pohodlné křeslo. Zdaleka ale nesouhlasím s tvrzením, že ve filmu nejde o nic, jde o hodně velké NĚCO, problém je v tom, že málo který divák se dokáže ztotožnit s duševně nemocným člověkem, takže najednou chybí někdo, kdy by ho příběhem provázel. Pokud si člověk bez takovéto postavy neporadí, chápu, že se mu může film zdát nudný...

Nelze hodnoit klasickým "filmovým" hodnocením, stejně jako je nevhodné se řídit jakýmkoli hodnocením... člověk musí vidět a sám zvolit, jak ke Králíčkům přistoupit....

Kde je soundtrack lepší než film samotný, tam je nějaký problém...