Ony

Dobro došli u kloaku. Jebo te Merlin, ten rozjezd teda byl! Už jsem se málem pasovala na objevitele horrorového pokladu a těšila se, čeho se dočkám od filmu, který je už v prvních minutách takovou nekompromisní undergroundo-balkanisticko-fekální ryjbou. Bohužel po chvíli radikálně ubude gore, nadsazená aplikace žánrových i jiných klišé omrzí a celkově film předčasně vyčichne. Pořád je to ale docela zábavný kousek, pohybující se někde mezi Fulcim a Wajdou.

Podle trochu divné knihy vznikl až moc normální film se sterilními dialogy a ňuňu Ondřejem Sokolem. (Viděla jsem režisérskou verzi z roku 2006, která má 110 minut.)

Tento film se mi úplně sám vetřel mezi mé oblíbené „ponorky“. Je to příběh o nudě a stereotypu, o životním údělu, o vztazích. To vyžaduje perfektní herecké obsazení. Povedlo se.

Moc hezké, roztomilé a oddechové. Díky tomuto večerníčku si třeba budoucí generace nebudou plést vydru s úhořem. Víc takových seriálů namísto zhovadilostí o přátelství pomeranče s banánem nebo míchačky s topinkovačem! ALE hlavně: nepouštějte svinstvo do vody!

Tento film mi trochu připomínal Bergmanovy Lesní jahody. Snad to bylo hlavně jemnou fyzickou podobou hlavních hrdinů, ale také střetem mládí a stáří, přítomnosti a vzpomínek (na nezměnitelné). Především je to velmi pěkně propletené, a tudíž dynamické, vyprávění o hazardu (a hrdinové si zdaleka nepohrávají jen s ruletou), slibech (ať už jsou to sliby lásky nebo přísaha čerstvě napraveného hráče před jeho milou i samým Bohem) a jejich neplnění. Myslím, že se nemusí zlobit příznivci zajímavých filmů ani Stefan Zweig.

Něco tak kýčovitého a přiblblého se jen tak nevidí. Je to ale překvapivě tajemné a napínavé. Je to taková příjemná odpočinková a roztomilá detektivka s výbornou pointou obsazená skvělými herečkami. Pěkné kostýmy, dobrý humor.

Jestli čekáte, že se v tomto filmu dozvíte něco o Warholovi, tak to se nedočkáte. Ale je to výborná dokumentární komedie dotýkající se kromě radostného civilizací nedotčeného života i sociálních a rasových problémů. Rozhodně stojí za to.

Tento film mi byl zkrátka sympatický. Takový dobře stravitelný. Je pravda, že původního tady bylo málo, ale tenhle snímek je založený právě na parodickém i nostalgickém pohledu zpět. Je na něm opravdu vidět, že byl natočen s láskou.

Kromě dílu Když vraždí ženy, který se na mně mimořádně významně podepsal, tento cyklus raději minimálně do jeho zopakování nehodnotím. Má paměť je totiž zlá. Ovšem mám pocit, že co se píše tady v prvním odstavci Obsah/Info, je pravda, tudíž si troufám doporučit.

Snad nikdy se mi nepoštěstilo pocítit takovou poctivou hrůzu při pouhém sledování televize, tím méně dokumentu ČT.