Ony

Ony

Alena Šlingerová

okres Olomouc
Brouk & Šváb

homepage

111 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 4.5.2007  19:42
    Underground (1995)
    *****

    Místy mi Kusturicova křiklavost byla až protivná, měla jsem strach ze všech těch extrémů (příliš hlučná dechovka, herci hrající/přehrávající jakoby na pokraji šílenství, sám příběh je neuvěřitelně šílený). Ale nakonec mi tohle dílo, ač je skutečně monumentální a "vysoko nade mnou", připadá naprosto přesně odměřené a namíchané. A hlavně Slavko Štimac tu se svými zvířátky, koktáním a kulháním nejen luxusně dojímá, ale předvádí fenomenální herecký výkon.

    • 3.5.2007  18:52
    Touha (1958)
    ****

    Jaro, léto, podzim, zima... a jaro - Jasný si vybral jedno z nejbanálnějších a zároveň nejvděčnějších témat, která se dají umělecky zpracovat. Umožnilo mu vyřádit se ve venkovské romantice i obyčejnosti a lidovosti. Je to zvláštní film, ve kterém neustále poletuje množství nejrůznějších ptáků, krajem se řítí kolektivizace zemědělství a nic tu nijak nedopadne.

    • 1.5.2007  13:16

    Pro zdicí trojky a jim podobné mám pochopení. Mnohem víc mi vadí ta ideologie "je vedro k zalknutí, jdeme všichni na výlet", která bohužel přežívá pořád. Vtipu je tu přiměřeně, nechtěného možná víc. Zcela mě fascinuje scéna, kdy rekreanti pod vlajkou SSSR slzí při poslechu Dvořákovy Novosvětské.

    • 29.4.2007  18:57

    Film je to v mnohém skvělý, výjimečný a slibný. Sám námět je sice ohromně jednoduchý, ale tvárný. Scéna ohluchnutí je výborně natočená a některé detaily, včetně předmětů v pozadí (např. hodiny), jsou příjemně ozvláštňující. Bohužel ale děsně rušivě na mě působily podivně vyráběné emoce a vůbec jednání postav působí místy prapodivně - z nešťastné lásky si nechám rozjet hlavu, ale za pár minut už mám zase choutky a jsem ten největší hajzl z okolí... Hlavní hrdina je někdy podezřele bystrý (u lékaře), ale někdy přímo nepochopitelně tupý a naivní. Anna je úžasně labilní, což mi v podání Marie Glázrové taky zrovna nesedlo. Zkrátka by si jednotlivé charaktery zasloužily mnohem víc prostoru. Takhle pro mě byl nezajímavějším František Kovařík se svojí rakví.

    • 24.4.2007  21:23

    Představte si něco mezi trilogií Slunce, seno, ..., Spalovačem mrtvol a Extasí. Moc pěkně to končí.

    • 21.4.2007  18:44

    Téma obchodu s dětmi je zpracováno ve filmu, který od začátku do konce opojně poletuje mezi drsným dokumentem a nadzemskou poezií. Úvodní scéna, kde se anděl snáší na cikánskou osadu, je tak nepopsatelně krásná, že mě pro celý film tak trochu přiopila. Příběh a jeho věcnou korektnost jsem tedy nebyla s to vnímat nějak s kritickým nadhledem (Také samozřejmě proto, že v reáliích se vyznám pramálo.). Ljubiša Samardžić v hlavní roli mi sice nijak extra nesedl, ale nakonec je to dobře, protože kdyby se mi ještě k tomu všemu zalíbil, asi by mi puklo srdce. Anděl strážný je jeden z mých nejslzavějších filmových zážitků (A nejdojemnější je Paskaljević jako vždycky ve vlaku.). Jsou tu velmi silné detaily a krátké momenty (slepý žebrák, ovce, …), stejně jako rozsáhlejší kruté sekvence (kamera: Milan Spasić). Herci jsou úžasní. Hudbu složil legendární Zoran Simjanović (Maratonci, Otec na služební cestě, Sud prachu atd. atd.). Obzvláště zajímavá je herecká a pěvecká účast Šabana Bajramoviće, muže s neuvěřitelnou minulostí.

    • 21.4.2007  12:00

    To bylo něco tak hrozného, až mě to dojalo. Bude to pálení žáhy nebo osamělost.

    • 18.4.2007  16:10
    Vlčí jáma (1957)
    ****

    Trapnost - to není v žádném případě hodnocení tohoto filmu, ale atmosféra, která z něj tak děsivě čpí. Depresi vyvolává už samo prostředí, Klářino komandování ostatních a nemálo také smrtkovitá postava hraná Lolou Skrbkovou. Ale největší úzkost a znechucení ve mně vyvolává motiv zaslepenosti a posedlosti, které ubíjejí všechny ušlechtilé lidské city. Snímek se v podstatě obešel bez nějakého důmyslného příběhu, je to skutečně spíš pořádná "jáma".

    • 12.4.2007  22:18

    Krásné je to. Krásné je především to, že jsem Stříbrný vítr viděla dvakrát, a to dvakrát na plátně, když venku zpívali ptáčci, zelenaly se meze, bylo to veselé a smutné a tak. Znáte to. Předloha na mě měla až zdrcující účinek. Obzvlášť v kombinaci s Tolstého Kreutzerovou sonátou je to nebezpečná četba. Film je oproti knize tak trochu telecí. Chybí mrzáci, rebelantství je ztlumeno, necítila jsem se tak znechucená z prohnilosti světa. Ale příliš ochuzená nejsem, to zas ne. Nevadil mi ani literární jazyk postav. Tomu, co se zde říká, totiž věřím, ať je to řečeno jakkoli, třeba básnicky, třeba pateticky. Navíc Krška se stejnou pečlivostí převádí na plátno i tu vrstvu Šrámkova díla, která se dá nazvat jazykem filmovým. Celky a detaily, proplouvání prostorem, všechno tu je. I ta okna. Ta okna!

    • 2.4.2007  22:00
    Lucky Man (1994)

    Moc pěkný dokument složený z moudrých (nebo alespoň moudře znějících) slov Lindsayho Andersona, režiséra mých milých filmů. Vzpomínky na free-cinema, natáčení Toho sportovního života a filmů s McDowellem, nějaké to divadlo, nějací ti rozhněvaní mladí muži, ... Celkem stručné, ale potěšující. Hodnocení si odpustím, jelikož 38 minut řečí starého pána, byť je to Lindsay, asi hodnotit nelze. Navíc jsem to viděla (viděla je možná silné slovo) na nějaké hodně zvadlé VHS, vytažené odněkud asi z pekel.

    • 28.3.2007  21:51

    Achjo, nějak málo vkusné na Woodyho. Ale světlé chvilky jsou tak oslnivé, že musím přimhouřit oči a udělat z toho zase nadprůměr.

    • 25.3.2007  21:11

    Nemám ve zvyku se nějak rozplývat nad dlouhatánskými záběry, ale tady jsou některé skutečně okouzlující. A k tomu celkem monotónní, ale o to opojnější hudba. Do těch opileckých tanečních scén jsem se zamilovala, to je jasný, ale nevěřila bych, jak se vžiju do situací, jako bylo nalévání polévky nebo několik ještě větších "nic". Hodně rozvláááčné, ale pěkné.

    • 14.3.2007  18:59

    Scéna, kde se Kliment snaží oznámit matce svého kamaráda (miloučká nahluchlá Terezie Brzková), že její syn padl, mě úplně zruinovala. Zbytek filmu jsem sledovala v deliriu, ale mám pocit, že to bylo pěkné. Humorná složka působí až nepatřičně vtipně.

    • 10.3.2007  15:38

    Šestnáctiletý a blonďatý Slavko Štimac.

    • 10.3.2007  15:32

    Přehlídka surovostí a tragédií doprovázená skočnou cikánskou muzikou. Má duše je zase o něco zdeformovanější. Výborně.

    • 7.3.2007  21:53

    Vůbec nechápu zdejší nízká hodnocení. Tohle je jeden z nejvtipnějších filmů, které jsem kdy viděla. "Anjel?" Místy mi to připomínalo Monty Pythony. A hudba - nadskutečná.

    • 2.3.2007  20:52

    Suché a odbyté. Čekala jsem daleko kurióznější úmrtí, pískomila v řiti apod.

    • 27.2.2007  20:48

    Snad se mi nikdy nestalo, aby mi film byl tak odporný svou krutostí a tak nepřijatelný svou divností. Ale jsem přesvědčená, že ho chci vidět znovu a možná ho pak přehodnotím. Napoprvé jsem dost zmatená. Zcela úchvatné jsou exteriéry, které mají hlavní podíl na správně hnusné atmosféře. Některé scény berou dech, jiné na mě uprostřed té dystopické lázně působily trochu crazy. Skvělá je představitelka Staré, mladší herečky vypadají spíš jak zpěvačky ze Semaforu, které zrovna nemají den.

    • 20.2.2007  19:25
    Pravidla hry (1939)
    ****

    Na světě je hrozné, že každý má své důvody, aneb Já mám devět kanárů.

    • 14.2.2007  20:12
    Rodinná pouta (TV seriál) (2004)

    Viděla jsem jen necelý jeden díl. Nějaká slečna tam vyspávala po rušné noci, probudil ji miláček s pochoutkovým salátem. Posnídala a ani trošku se nepoblila. ?

    • 11.2.2007  17:07
    Intolerance (1916)
    ****

    "SOUTĚŽ: Sdružení kinomajitelů "Biografia" v Praze vypisuje tímto konkurs na stručné dvouřádkové vystižení geniální myšlenky amerického režiséra D. W. Griffitha v jeho slavném grandiosním filmu "Intolerance". Cenou poctěného textu užije "Biografia" jako vtipné a účelné reklamy k tomuto největšímu filmu světa. I. 1500 K II. 1000 K III. 500 K" (časopis Kinografia, č. 3/1921) Tak prosím...

    • 9.2.2007  16:15
    Hrbáč (1997)
    **

    Začátek vypadal dost vtipně a slibně, ale pak to šlo do háje. Slavná verze s Maraisem je taky celkem o ničem, ale má svoje kouzlo a švih.

    • 4.2.2007  18:56

    Potom, co jsem u knihy málem zemřela, mě film neskutečně potěšil. Nějak mi ušla ta jeho monumentálnost a stal se pro mě spíš takovým miláčkem, jenž mě jednoho dne vyvedl z myšlenek na vraždu.

    • 31.1.2007  19:26
    Taxidermia (2006)
    *****

    31.1.07 - Ačkoli se mi celou dobu dělalo zle, na konci jsem si všimla, že se mi to ohromně líbilo a že snad bych chtěla ještě... Bojím se o sebe. .... (9.9.07 - Původně jsem nechala bez hodnocení, ale protože vidím, jak se to tu neblaze a nepochopitelně vyvíjí s procenty, přestanu brát ohledy na svůj útlocit a dělat, že nevím, kolik si tenhle film zaslouží.)

    • 23.1.2007  01:48

    Poprvé jsem tenhle film viděla v původním znění bez titulků a ani náznakem jsem nepochopila, o čem to bylo, a v paměti mi zůstal jen ten sexy fotbalista. Napodruhé už jsem měla větší štěstí – simultánní překlad v Ponrepu. A málem jsem nepřežila to nečekané blaho, ten pocit postupného ožírání a ranního vystřízlivění s ježečkem. Rozkládající se spisovatel do sebe lije litry vína a účtuje se svými blízkými i sám se sebou v předsmrtném románu plném skleniček, teroristů, ukrutných dialogů („I've got an erection.“ „Oh, wanna do something about it?“ „It's not mine!“) a pomalých sanitek. Smrt je zatraceně zábavná záležitost.

    • 20.1.2007  14:24
    Výkřik (1957)
    ***

    Tahle Antonioniho krásně nevlídná atmosféra mě vždycky dokonale uspokojuje. Ale příběh zhrzeného dělníka Alda mi mnoho neřekl. Připadá mi jak vyklopený z nějaké letité formy, moc ukázkový. Taky mi nesedly ty zoufale předojemné chvilky: "Až se maminka vrátí, pořídím si zástěrku." U dramatického závěru už jsem měla co dělat, abych se nezačala nahlas smát.

    • 9.1.2007  23:36
    La Paloma (1944)
    *****

    Klaním se. V sále bylo vedro jak v pekle a ohlásily se mé spánkové resty. Ale pro Hanse Alberse a jeho La Palomu jsem prostě musela všechno fyzické strádání přetrpět. Jeden z prvních barevných německých filmů se natáčel hlavně v Hamburku, ale částečně i v Praze, kde měl také premiéru, protože v Říši byl Goebbelsovým nařízením zakázán. Bohužel nemohu moc sloužit ohledně historických okolností, které ale jistě stojí zato. Každopádně mohu říct, že atmosféra pochybného podniku, ve kterém vysedávají nachmelení deutsche Seehelden a lehké árijky, mi naprosto vyhovovala. Albers hraje skvěle, příběh má spád a donedávna mně zcela ukradený Helmut Käutner mě začíná velmi zajímat.

    • 6.1.2007  19:50
    Panenství (1937)
    ****

    Rozhodně zcela výjimečný film (jak už je tu v komentářích uvedeno a vysvětleno), který jsem si naplno vychutnala i s nezapomenutelnou cedulí ZUBY. Ale stejně mi jednání hlavní hrdinky připadá dost padlé na hlavu.

    • 6.1.2007  19:41

    Otomar Korbelář by mohl směle konkurovat Nicholsonovi v The Shining.

    • 30.12.2006  14:15

    Celkem ucházející ptákovina, ve které se předvedl hlavně Rudolf Hrušínský.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace