Ony

Ony

Alena Šlingerová

okres Olomouc
Brouk & Šváb

homepage

111 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 5.4.2013  19:32

    Tohle má přesně takovou pachuť, jakou od normalizačního filmu o dospívání chci. A je natolik mocná, že by se málem dalo přehlédnout, jaká je to jinak hovadina. Jen málem, protože ten konec (od Blážiny cesty z Prahy) je tupý až moc.

    • 24.3.2013  11:27
    Mnich (2011)
    ***

    Lewisův román je takový správný brak. Moll se jím však inspiroval natolik volně, že z filmu zdaleka nelze mít stejný požiteček. Vášně působí příliš cudně, umírání moc bezbolestně a nadpřirozené jevy jako pěst na oko. Ještě smutnější než srovnání s předlohou je nevyužitý potenciál filmu samého – herecké obsazení a atmosféra prostředí jsou přece tak silné...

    • 21.3.2013  11:24

    Připadá mi těžké tomuto filmu něco vytknout, ale zároveň nemožné nad ním nějak jásat nebo si ho oblíbit. Dozvěděla jsem se, že existoval nějaký Torgny Segerstedt, který psal do švédských novin antihitlerovské články a po kterém všechny ženy v okolí prahly, přestože se už sotva držel na nohou, ale odnáším si to spíš jako informaci než filmový zážitek. Snad mi rozumíte. Líbili se mi psi a nasvícení.

    • 15.3.2013  23:18
    The Bad Mother's Handbook (TV film) (2007)
    ***

    Na neznámý televizní film s Pattinsonem je to dost kruté. Až moc. Neuškodilo by těch ženských osudů pár ubrat a do zbytku přidat trochu života.

    • 4.3.2013  23:01
    Po noci den (1955)
    **

    "Noc" byla působivá a "den" povinný, jak jinak. Vývoj postav je napytel, taky jak jinak. Obsadit do role zapálené brigádnice zrovna Marii Vášovou byl nepochybně hodně avantgardní nápad, ale k opravdovosti příběhu to nedopomohlo. Zato prohnilý chlípník Pešek je výborný.

    • 2.3.2013  21:02
    Přiznání (1950)
    ***

    velice obratně a děsivě dojemně odvyprávěná cesta k soudružství a novému člověku

    • 21.2.2013  22:15

    V býčích zápasech fandím zásadně bejkům, takže jsem opravdu viděla trochu jiný příběh a nesnášela všechny lidské postavy včetně Sněhurky. Líbily se mi ty trefné vniky reality a banality na místa, kam v klasickém pohádkovém syžetu patří typicky pohádkové motivy. Nemyslím jen dominu místo zlé královny, ale taky třeba bulvární tisk místo kouzelného zrcadla. O tom, proč a jak to bylo němé, se mi moc přemýšlet nechce, ale jsem za to ráda. Obraz, pohyb a hudba stačily vrchovatě.

    • 16.2.2013  22:11

    Asi jsem měla příliš velká očekávání. A v prvních chvílích ve mně díky vláčné hudbě, městské poetice a absenci kladných hrdinů ještě vzrostla. Hudba mě začala otravovat velmi brzy, speciálně ten zpívaný leitmotiv, městská poetika až později, s jednáním postav jsem se prala docela statečně, ale taky to nešlo. Slibný potenciál zápletky i charakterů byl využit minimálně, scénář je zkratkovitý a povrchní. Jako by se tvůrci chtěli od tématu a prostředí záměrně distancovat. Tenhle odstup se úspěšně přenesl i na mě, a když pak Františka alias Freddyho topili, tak jsem se musela smát.

    • 19.12.2012  21:17

    Kino plné důchodců a uprostřed sedí Ony a roní slzy jako hrachy. Uf.

    • 5.12.2012  10:34

    Zdeněk Štěpánek hraje pekařova císaře a tváří se, že to mám brát úplně vážně. Moc to nešlo.

    • 28.11.2012  23:46

    On je Peter Bogdanovich syn Borislava Bogdanoviće? To jsem asi už měla vědět... Tak teď si to budu pamatovat. Jinak je to dobře splácaný dokument o česko-srbském kamarádění, ale mám pocit, že celovečerní formát tady není to pravé. Je to látka spíš pro televizní cyklus nebo tak něco. A teda strašně mě nadzvedávalo, jak v českém komentáři říkali [konJovič].

    • 22.11.2012  23:41

    Tohle jsem teda moc nepochopila. Trochu se to tváří jako Škola otců po 25 letech. Ovšem zatímco Helge ve svém filmu i přes vynucené úpravy udržel podstatu sdělení a pochopitelnost hrdinova jednání, Má láska s Jakubem jako by byla pro jistotu rovnou nesrozumitelná, respektive nic nesdělující. Rádoby artové pojetí s alegorickými vložkami tuhle dobovou sterilitu nevykompenzuje ani nezamaskuje, spíš naopak.

    • 13.11.2012  23:41
    Hunger Games (2012)
    ***

    Knižní předlohu jsem vnímala jako velice zábavnou odpočinkovou četbu, a jestli měla být něčím víc, tak to na ní naštěstí není znát. Film je trošku okázalejší, umělejší a nudnější, ale snesitelný.

    • 9.9.2012  00:53

    Signum laudis je nepochybně nadčasový snímek z té méně nadčasové světové války, ovšem s rytmem a dynamikou jeho vyprávění jsem se naprosto nedokázala sladit. Scéna s koňmi v lese je nejspíš vůbec to nejhnusnější, co jsem kdy ve filmu viděla, a předčasně mě paralyzovala.

    • 1.9.2012  23:52
    Takže ahoj (1970)
    ****

    Oslovilo mě to, i když ne úplně bezprostředně. Z filmu není cítit, co vlastně hlavní hrdinku k jejím milencům tolik táhlo. Erotické scény jsou suché, respektive spíše žádné. To možná způsobily tehdejší cenzurní zásahy. Hlavně mi ale mužské postavy připadaly dokonale nepřitažlivé a nudné. A tak jsem daleko víc ocenila, co film nabízí v druhém plánu. Ono toho není málo. Zaujaly mě dobové reálie, jako třeba Plzákova televizní poradna, kde zrovna vysvětloval, jak si zinscenovat "malé domácí psychodrama". No, a facky, to je moje...

    • 31.8.2012  23:06
    V pokušení (1939)
    ***

    Námět i zpracování jsou srandovně naivní, ale přesto to nepůsobí vyloženě tupě, protože tu jsou skvělé podvratné momenty a epizodní postavy.

    • 11.8.2012  15:20

    Je velice poučné přečíst si Mařánkovu knihu Ještěrka v červeném bludišti (1928), kterou je tento film volně inspirován, a sledovat posun, ke kterému došlo (mimo jiné) v pojetí hlavní ženské postavy. V předloze to není žádná Eva aka Erna, nýbrž pouze Erna, jejíž lehké mravy oceníme v několika poměrně odvážných erotických pasážích (doplněných lascívními ilustracemi Adolfa Hoffmeistera). Eva Gazdová v podání Vlasty Fabianové je naproti tomu ve své době ojedinělým typem ctnostné hrdinky s tváří vampa, čímž se pro mě stává jednou z nejzajímavějších filmových postav naší kinematografie budovatelského období.

    • 27.7.2012  23:17

    Měla jsem dojem, že tvůrcům je téma filmu ukradené, což je dost zásadní problém. Sám Epstein v diskusi po projekci říkal, že ho k napsání scénáře inspirovala praprateta, na niž už se nepamatuje, a jakýsi zaměstnanec domova důchodců, kterého jednou svezl autem a který mu vyprávěl cosi o sedativech. Vznikl z toho eklektický, povrchní blábol s několika silnějšími místy. Nemám samozřejmě nic proti obsazování starých dobrých herců, ale pokud je to touhle formou „dávání šance“, je to zlé. A jako francouzštinář nechápu to [defuró].

    • 7.7.2012  23:56

    Obsazení Jiřiny Švorcové do hlavní role byla větší chyba, než jsem čekala. Nepatřím sice k těm, kteří se ukájejí představou, jak se smaží v pekle, a dokonce si myslím, že byla zamlada docela hezká, ale jako Božena Němcová mě nepřesvědčila. Hází jeden trpký úsměv za druhým a všechny činnosti vykonává tak pětkrát pomaleji než normální člověk. To asi mělo působit důstojně, ale nepůsobí. Je pěkné, že oproti životopisným filmům z 50. let je tento o poznání modernější a v pojetí hrdinů kontroverznější – hlavně pokud jde o spisovatelčiny přátelské a jiné vztahy s muži. Josef Němec v podání Radovana Lukavského celkem žije. U těch ostatních mi ale občas nebylo jasné, co s nimi Božena vlastně má nebo měla. Myslím si, že její památka by unesla i odvážnější a dějově atraktivnější film.

    • 29.6.2012  18:54
    Ony (2011)
    ****

    Snad všechno lze v Nich chápat stejně dobře jako rafinovanost i jako omezenost tvůrců – od fragmentárního scénáře až po diletantský výběr hudebních skladeb. Celý film působí hrozně povrchně a tak nějak zle, ale právě v tom nakonec vidím jeho kouzlo. Je to společenská kritika (nebo výsměch?) a zároveň (možná záměrně, možná ne) zajímavá filmařská sebereflexe.

    • 23.6.2012  15:13
    Černé zrcadlo (TV seriál) (2011)

    První epizoda mi byla puštěna s tím, že je to "film, kde se šukají prasata", což mě naladilo do naprosto špatného režimu vnímání. Až zpětně jsem pak zjistila, jak to vlastně bylo skvělé. Druhý díl vypadá dobře, ale straší věcmi, kterých se zas tolik nebojím. Zato ve třetím jsem se viděla i se svým zrnem.

    • 3.6.2012  00:39
    Žurka (2004)
    ****

    Poloamatérské, jednoduché, černohumorné, vojvodinské. A překvapení večera bylo, když jsem v tom domobranci v džínách poznala Nenada Miloševiće – svého žáka, kterého jsem naučila říkat "ďábel".

    • 2.6.2012  22:11

    Hrušínský hláškuje a má to jakousi detektivní zápletku, ale abych řekla pravdu, moc jsem do ní nepronikla. Ne že by byla sama o sobě tak nepochopitelná, ale scénář je zbytečně komplikovaný a těžkopádný a vyšetřování nesměřuje ani tak k odhalení vraha, jako spíš k důkazu vyšší socialistické spravedlnosti. K dokonalosti tento obrázek ráje dovádějí kontrastní flashbacky ze 30. let a vedlejší "milostná" linka. V závěru své kariéry natočil Cikán zajímavější padesátkovou detektivku – Konec cesty. Ty názvy se mi pořád pletou, ale kvalitativní rozdíl mezi oběma filmy je velmi patrný.

    • 27.5.2012  22:24
    Chceme žít (1949)
    **

    Když jsem přečetla stejnojmennou knihu, kterou napsal Karel Nový už ve 30. letech, vůbec jsem si nedokázala představit, jak může vypadat její těsně poúnorová filmová adaptace. Vždyť když si odmyslíme všechno to souložení a potraty, s jejichž líčením jsem moc nepočítala, nic se tam neděje. Jen je řečeno, že kapitalisté jsou hrozní. Film moje nijaká očekávání vskutku naplnil. Nevypráví, ale konstatuje. Sestává z fragmentů, poslepovaných náhodičkami. V předloze byly alespoň lehké náznaky nějaké psychologie, když se hrdinové rozhodovali zda krást, či nekrást, kurvit se, či nekurvit, žebrat, či nežebrat. Ve filmu váhají tak leda nad tím, jestli jsou hodni svého místa mezi soudruhy, ale samozřejmě jen chviličku. Dejme tomu, že se Burian pokusil o něco v té době neobvyklého a kromě posledních několika záběrů anachronického - o filmovou proletářskou poezii. Ovšem výsledek není nic moc.

    • 26.5.2012  19:39
    Neporažení (1956)
    **

    Herci jen pózují před kamerou, jako by stáli modelem nějakému kresliči plakátů. Proto jsem se nad osudy hrdinů nedokázala ani trochu dojmout a taky úvahy o tom, jak moc je děj historicky (ne)pravděpodobný, podle mě nemají smysl.

    • 21.5.2012  17:56

    Představitel hlavní role sice vtipně ladí k těm záběrům na hejna racků nad Vltavou, ale jinak se podle mě pro úlohu Fučíka moc nehodí. Respektive při pohledu na něj a některé moderně vyhlížející filmařské postupy by člověk mohl soudit, že v roce 1961 už se teda někdo odhodlal k dosud mytickému hrdinovi Fučíkovi přistoupit nějak střízlivě a realističtěji. Ovšem zbytek filmu ukazuje, že do toho měl ještě hodně daleko. Dialogy a monology jsou více méně citacemi z knižní předlohy, a už ta navzdory svému názvu působí velmi přestylizovaně. Z charakterů je zajímavější jen Böhm, což bude dáno tím, že ho hraje Hrušínský. Když to shrnu, je to rozporuplný a hlavně docela nudný film.

    • 20.5.2012  21:10
    Kozie mlieko (1950)
    ***

    Na českých vesnicích se v té době taky točilo leccos, ale takovéhle psychedelické taškařice teda ne. Ještě štěstí, že to není barevné. Takhle je mi jenom trochu mdlo a ještě jsem si i dokázala všimnout, že Ctibor Filčík vypadá jako Jerzy Stuhr.

    • 16.5.2012  21:15

    Docela roztomilý film o tom, co dělal Ruda, než začal studovat národopis, kterému nikdo nerozumí.

    • 14.5.2012  15:01

    Hodně rozkolísané. Scény, které lze brát smrtelně vážně a které mají velmi životnou atmosféru (např. večírek na začátku), jsou střídány výjevy nepřesvědčivými a komickými. Měla jsem z toho takový dojem, že se Haas pokouší o černý humor, ale nemá dost odvahy, aby to úplně přiznal. Hezky režíruje sám sebe, ale ostatní moc nezvládá. Zvlášť Jozef Budský je osudový muž jak noha. I výbornou scénu s doutníkem svou teatrálností nakonec zabil. Vizuálně film vypadá slušně a velice zajímavé je použití filmové i diegetické hudby, ale scénář a postavy jsou mrtvé, jakkoli někde za nimi lze vytušit upřímnou snahu o útok na lidskou povrchnost a oslavu skutečných citů.

    • 22.4.2012  17:21

    Musím uznat, že vizuálně je tenhle film na úrovni (mimo jiné super scéna s metařem) a jeho světáckost a důsledná nemravnost jsou zarážející (satira to asi je, ale nikoli padesátkově „pozitivní, konstruktivní“). Hrdinové investují veškeré peníze do pití a hazardu, provozují trestnou činnost, nechce se jim na vojnu a navštěvují Lotos Club, a to vše bez náznaku toho, že by se s nimi divák neměl ztotožňovat (i když mě osobně tedy od sympatií odrazovala posedlost tou slípkou v belasom svetríku). Na druhou stranu scenáristicky a dramaturgicky je to špatné a nedostatek původního humoru je příliš často kompenzován vtipy typu "někdo chytá ryby, a vyloví starý klobouk".

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace