LucyW.

Oldřich Daněk je můj oblíbenec. Miluji jeho metodu historických útržků s báječnými dialogy, které vypovídají o době i o lidech, o lidech zvlášť. Takže jsou ve většině podpořeny kvalitními hereckými výkony (v tomto případě naprosto bravurními). Mám ráda i televizní inscenace, které dokazují, že i s málem se dá vytvořit hodně. Což mě vede k jedné obecnější stížnosti (než je současná televizní tvorba) a tou je současná úroveň scénářů a jejich naprosté nedocenění. Navrhuji zavést na ČSFD i kategorii scénárista.

No, tak za vidění stojí, to zase jo, ale že by to bylo to nejlepší, co může český film nabídnout... Tak mám zase dojem, že tu všichni viděli jiný film. Protože ten Protektor, co jsem viděla já je naprosto o ničem. Lépe řečeno, podobně jako u Avatara, co si tam člověk nevymyslí, to tam není. Je prázdný. Snaží se být zajímavý (přinejmenším výtvarně), ale přece jen je neskonale nudný. Postavy nejsou ani zajímavé a ani moc uvěřitelné (ale to je možná kruhy, kde se pohybuji). Atmosféra je v některých momentech celkem příjemná. Zvlášť kolem atentátu příjemně těžká, ale zdá se, že z toho tvůrci nedovedli nic vytěžit. Já většinou po filmu nevyžaduji bravurní dějové zvraty (ani ten děj moc ne), srcervoucí dramata a konečně ani bryskné dialogy... Ale tady by to něco chtělo, teda něco víc než poučení, že v těžkých dobách není čas ani místo na teatrální (neřku-li hysterické) reakce. A nevím jak vy, ale já mám pocit, že je ten film hrozně amatérský a neostrý (ale možná to bylo kopií). Barevný film natřený na černobílo, tak ale působit musí. Vitex má asi pravdu.

Dovolila bych si nesouhlasit s J.Connorem ohledně vysoké historické úrovně Dee Browna. Tak kniha má velikou cenu jako celkem ojedinělý revizionistický pohled, ale vzhledem k tomu, že jejím autorem byl novinář, je to spíš populárně-naučné, s celou řadou formálních nedostatků, které viniknou třeba ve srovnání s Lidem Rudého oblaka od George Hyda (dokonce již z 30. let) a zvláště s klasikem indiánské odborné literatury Robertem Utleyem. No, ale on ten film s Brownovou knihou nemá prakticky nic společného. Snad jen téma konce starého Západu.

Tak koukám, že je tu pěkná antiromantická klika :D. No, já už si dávno všimla, že holdování červené knihovně je bráno jako známka špatného vkusu, ač absolutně nechápu proč, dvojnásob u lidí s pochybnými zálibami jako je slash. A tohle je pravá romantika. Všichni jsou neustále nešťastní a když se zdá, že by se jim přece jen mohlo něco podařit, umřou.

Něco na tom filmu bylo... Jenomže co?

Víte, co je na tomhle seriálu nejlepší? (Jasně víte, všechno, byť časem opravdu ztrácí dech) Že přece jen, přes to, že je to nekonečná legrace... působí autenticky. (viz Kanibal)

Miluju britskou armádu (v jakékoliv podobě a v té červené zvlášť:-D) a potom, Monty Python Boys dobře vědí, jak podstatné jsou ryby.

Knížky jsou asi opravdu lepší (ale kde ne, že? A nejlepší je Pozdě v listopadu). Ale i tak jsou skvělí. Neznám jinou knihu/seriál/cokoliv, kde se lze identifikovat se všemi postavami, ale hlavně Dá se ležet na mostě a hledět na tekoucí vodu. Nebo běhat a čvachtat se bažinou v červených holínkách. Nebo schoulit se do klubíčka a poslouchat, jak do střechy bubnuje déšť. Dobrý život je náramně lehký.

Buzzova složka! Tak celou tuhle scénu jsem zírala a v duchu uvažovala, jestli má vůně po jahodách něco znamenat nebo v tom vidím vyšší smysl jen já a jde jen o moji profesionální deformaci (zájem o Velký teror - 30. léta v SSSR, 50. léta a pod.) Poslední velké filmy, na které se dá dneska chodit, dělá Pixar.

Naivní a ahistorické:-) ale koukatelné.