j.svoboda

Tatínek odjel na dlouhou dovolenou, musíme se postarat sami o sebe a do života se nám pletou mrtví lidé. Úplně jako ze života. Nemyslel jsem si, že je vůbec možné natočit natočit poetický a makabrózní film, který je, pokud jde o morbiditu, ještě o dvě podlaží nad Švankmajerovou Alenkou. Ale ono to jde. A dá se na to koukat, opakovaně.

V džípu jede Američan, Francouz, Brit a Rus. Kde a kdy se nacházíme? (Spoiler) Na začátku přijde muž s křížkem po funuse, pak začne tušit, že něco nesouhlasí, a vynaloží hodně času a námahy, aby to objasnil. A na konci je vše v pořádku: teď už je v hrobě pohřbený ten, jehož jméno je uvedeno na náhrobku. I jako černá anekdota, tak by se dal odvyprávět příběh filmu. A přes všechnu bídu doby nadějná pointa: já nejsem na prodej.