Meijin

Třetí díl mohl být jen honbou za dvojicí vražedníků naservírovaných divákovi v předchozí epizodě, ale přinesl  důležité rozkrývání 10 let starého případu a novou až humorně laděnou vraždu dalšího ze zbylé trojice přátel. Chvílemi jsem se bavil u (scénářem dané) neschopnosti policie, ale zejména se mi nabídlo srovnání se severskými kriminálkami, kde policie a sériový vrah se střídají v imaginární šachové partii. Zločiny z pomsty do sebe perfektně zapadaly, do hry vstoupilo velké množství osob, z nichž některé byly pro vyšetřování bezvýznamné a jiné naopak klíčové. Policii se podařilo zjistit motiv a vztah vrahů ke svým obětem. Vše se propojilo a pomalu gradovalo v poslední nevyhnutelnou (neukázanou ale opět humornou) vraždu. 82%

Až moc dějových linek najednou. Proč nestačí vyšetřovat vraždu toho zavražděného ve vaně? Do toho baronka a případ Mládkovi u řeky, obcházející skinhead s ukradeným kolem a více než 10 dílů se táhnoucí kauza Ulrich-Hamplová-Kořen. Bylo velmi těžké se v tom vyznat a navíc podstatné detaily k vyšetřování zmíní jednou a všelijaké domácí problémy a bolístky tam zabírají spoustu času. Ten formát vyřešení každého případu v rámci 2 částí mi také nevyhovuje. V první části je divák sveden na falešnou stopu a někdo se tam celý díl producíruje před kamerou, aby se v druhé části ukázalo, že vrah je někdo jiný, do té doby téměř nezmíněný.

Rozdělení na dvě série nedává smysl. Souhlasím, že rozjezdové 1. a 2. díly byly velmi slušné (65%). Sehnat rychle výkupné za syna v hodnotě cca 7-8 ročních platů nebylo snadné a stejně ty peníze nakonec neposloužily pravému účelu. Boďa a Ljusja poskytují Mámě útočiště na kraji válečné zóny. Ve 3.díle začala kvalita klesat (55%) a děj se omezil na strach, zákazy a hraní na city. Do konce nesmyslné 1. série se rozhodně nevyřešilo to hlavní - nalezení syna Vitalika. Moje hodnocení pokleslo u 4. dílu na 45%. Naštěstí několikaměsíčním odjezdem Mámy z Donbasu zpět do Žitomiru nabral děj opět grády. V 5.díle v dobrém tempu s lepším scénářem se konečně Máma jako lékařka setkává se svým polomrtvým synem. Usvědčila zloděje Hejkala z okrádání matek vojáků a poslala ho tím na 10 let do báně. I pro místní civilisty se vše odehrává za válečného režimu, ve kterém musí přežívat. 5. a 6. díl hodnotím 70%. Závěrečné 7. a 8. díly (65%) přinesly napětí, akci, solidaritu místních k Matce a soudržnost její rodiny. Vyrostla postava Bodi a všehoschopný plukovník (v Donbasu za trest) nebyl až takový záporák, jak se ho snažili ukázat. Celkem slušná gradace i závěr.

Případ nadprůměrný, ale ten příšerný scénář, že Bříza 3 roky pije a jí v hospodě aniž by si na útratu ušetřil stranou jedinou korunu. Přitom za co utrácí a nemá plat? K tomu ani jeden kolega nemá k půjčení víc jak 10 tisíc na tuhle sekyru a za pár dní se ti samí kolegové složí na 150 tisíc za Carevnu z bazaru? Geňa dobře zahranej prodejce/dealer.

Toto je hodnocení z roku 2014 (v závorce odlišné hodnocení po roce 2020):    1.díl: Zrádce (Hádek, Taclík, Pidrmanová, Plesl) - 3*, 2.díl: Vedlejší příznaky (B.Kodetová, Zach, Rázlová) - 2* (3*), 3.díl: Na dně skleničky (Majer, Vilhelmová, Vlasáková) - 2* (3*), 4.díl: Moje pravda (Vágnerová, Preissová, Vyorálek) - 2* (3*), 5.díl: Hra (Vetchý, Krobotová, Trnavský) - 3*

Policisté hlídkují před krematoriem, suspendovaný Bjorn jim uniká a dostává se až do domu milence své bývalé ženy, kterého konfrontuje. Zariskuje a vysloví intuitivní hypotézu složenou z řady událostí vedoucí k vraždě jeho dcery. To zapůsobí, vede k náznaku přiznání a očekávanému překvapení na závěr.

Každý díl této dánské kriminálky by se dal popsat jako dialog vyšetřovatele Bjorna s jednou osobou. Začínáme na patologii, kde se Bjorn projeví od počátku jako rejpal a pak se dozví šokující věc, která se stane námětem jeho spontánního vyšetřování mimo obvyklé meze.

Karel Gott byl nesmírně lidský a miloval svoje fanoušky, což jeho jinak kritický kamarád Ladislav Štaidl, doložil vyprávěním, že žádný koncert pro Karla nekončil vystoupením, ale trpělivě a s láskou rozdával podpisy každému, kdo na ně čekal. A lidi ho nejen za to zbožňovali. Poslední Gottovo setkání s fanklubem (v jeho 80 letech) udělalo tolik radosti a splněných snů, to bylo taky neskutečné vidět.

4.epizodě dávám 4* ta je v 2.sérii nejnapínavější a nejpropracovanější. Rysem E. B. je, že manipuluje nejen svým okolím, ale i s divákem, takže v části děje jí přejete a v části zůstává odporným monstrem.

Vycházíme-li z faktu, že na Islandu se moc vražd nestává a se sériovým vrahem se setkali vyšetřovatelé poprvé, pak se dá pochopit, proč jim vyšetřování moc nešlo a museli povolat zkušenějšího Ragnara z angažmá v Norsku. Překvapilo mě ale, jak dostávali pořád přes držku od zločinců, protože pistolí ozbrojený policista na Islandu, to je příliš barbarské a násilnické. Příběh je založen na silném námětu 30 let starých událostí v chlapeckém dětském domově Valhalla. Kata a Ragnar jsou detailně vykresleni včetně jejich problémů v soukromém životě. A přes malé polevení uprostřed série se to od 6.dílu znovu skvěle rozjíždí a divák se dočká pár zvratů. Ano s těmi skandinávskými těžko zapamatovatelnými jmény mám taky problém a v závěrečném rychlém tempu událostí by se mi občas nějaké okomentování situace hodilo, ale celková atmosféra a sympatie s postavami to přebyly.