raroh

raroh

Pavel Straka

okres Litoměřice

homepage

63 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 8 15 22 29
    • 18.9.2018  08:16

    Od romantismu k realismu.

    • 15.9.2018  09:25
    Paříž 36 (2008)
    **

    Staromilecké,a samozřejmě, že to Clair není ani náhodou.

    • 21.8.2018  10:51
    Ztracená brána (TV seriál) (2012)
    odpad!

    Neuvěřitelná snůška klišé o zednářích a "židovské tematice", člověk by přímo řekl nálož antisemitských klišé (boháč Samuel Goldstein, rabín, který je zároveň členem zednářské lože - tedy židozednářské spiknutí, pokud pomineme "vtip", kdy rabín říká svému sekretáři, že není bohatej na to, aby zaplatil doporučenou zásilku), nemluvě o dalších pitomostech, která pronáší "historik" hraný Ivanem Trojanem.

    • 14.8.2018  09:35
    Jarní vody (1968)
    *****

    Čtenář Stříbrného větru ví, kolikrát Šrámek odkazuje na Jarní vody, tudíž je docela logické, že Krška je též adaptoval. Jestliže ve Stříbrném větru však je Šrámek spíše záminkou pro Krškovo vidění světa, Turgeněvovi je víc věrný.

    • 14.8.2018  09:09

    Stříbrný vítr jako film je adaptací Krškova života (a se Šrámkem se dost míjí, estetizuje si ho, přitom to byl drsný hoch - nehledě na to, že u Šrámka jsou postavy ve věku cca 15 až 16 let, u Kršky jsou tak kolem maturity), k níž využil Šrámkovu prózu, která lavíruje mezi doznívajícím anarchismem a nastupujícím vitalismem (s odkazy na Šrámkova oblíbeného Turgeněva). Kromě toho Šrámkův román je sexuální ve smyslu dívání se na ženské různého typu, naopak Krška před ženami utíká. Přesto film vnímám jako zajímavé vidění přelomu 19. a 20. století, byť se mi dnešní optikou zdá, že se Krška Šrámka předělává do Moderní revue a Nový kult je mu víc než vzdálený.

    • 29.7.2018  14:44
    Vydatá slečna Rosita (TV film) (1985)
    *

    Nepochopení Lorky, až to bolí.

    • 14.4.2018  20:18

    Literátština.

    • 1.4.2018  10:40
    Nevinný (1976)
    *****

    Aneb jak se rodil (a rodí) fašismus.

    • 14.3.2018  18:58

    Mezi Kuličkou a Dr. Živagem.

    • 7.3.2018  09:48
    Casanova (1927)
    *****

    Kombinace francouzského filmového impresionismu, který měl mnohé společné se surrealismem, s ruskou melodramatickou předrevoluční tvorbou, v níž ovšem nechybí díky postavě Casanovy ironický nadhled. Vizuální stránka je fantastická, ať už jde o Benátky, Rusko či noční scény spojené s tajnými naukami.

    • 21.2.2018  08:24

    Nezapře se, čí byl syn režisér snímku.

    • 21.2.2018  08:22

    Vypadá to jako běžná love story, ve skutečnosti snímek, který reaguje na to, co známe opět dnes - strach z uprchlíků (tehdy z nacisty obsazeného Rakouska).

    • 3.2.2018  20:42

    Balanc mezi limonádou a realističností (až na patetický závěr) a retro více ironické než sentimentální.

    • 31.1.2018  08:58
    Václav (2007)
    **

    Líbezné nic s trochou moralismu, aneb linie Vesničky mé střediskové.

    • 25.1.2018  08:12
    Dopis psaný španělsky (TV film) (1980)
    *

    Normalizace se vším všudy.

    • 21.1.2018  12:36

    Je dobré si pustit po sobě Tichou dohodu a Americkou krásu, podobný námět dochází s postupem doby k jiným závěrům, které charakterizují proměny doby.

    • 18.1.2018  14:21
    Můj strýček Archimedes (TV film) (2018)
    **

    Chyběla tomu pohádkovost, fantastičnost, poetičnost, námět si o to říkal. Takto to vypadalo polorealisticky, přitom to realistické vzhledem k bájivosti být nemohlo.

    • 8.1.2018  08:51

    Tak je dobré si asi uvědomit, že tento film hovoří k současnosti, v níž vznikal - a zemi o něco východnější než Francie.

    • 31.12.2017  14:56

    Film je příliš maloměšťácky pojat, neví, zda být poetickou komedií (do Kachyni fakt dost daleko, vtipnost je taková polopivní) nebo jakobydrsňáckým dramatem. Výchovné povídání, jak to bylo za Rakouska, působí dost účelově - a tím schazuje vše ostatní dolů ještě víc.

    • 30.12.2017  21:33

    Tristan a Isolda v New Orleans.

    • 29.12.2017  19:17

    Film dost odpovídá estetickým a ideovým názorům avantgady (a to i ve výtvarné složce - architektura, stroje a davy na automobilových závodech), k níž Vančura patřil. Technické problémy jsou viditelné, ale vlastně ty snímek dělají ještě zajímavějším.

    • 28.12.2017  14:03
    Lízino štěstí (1939)
    odpad!

    Ideologická sračka říkající, že žena je nic a muž vše.

    • 24.12.2017  11:46
    Sedmero krkavců (TV film) (1967)
    *****

    Československý expresionistický horor.

    • 16.12.2017  19:48

    Otázkou je, zda Krška přeci jen Šrámka nepoetizoval až moc a netáhl ho víc do sentimentálních než kriticko-anarchistických vod /už v tom, že celkovou estetikou posouvá snímek víc do Rakouska, přitom dílo reflektuje už proběhlou válku/, v nichž byl doma. Šrámek tematizoval mladickou vzpouru, stejně tak životní pragmatismus, Krška tu do značné míry pracuje v určitých paraelách uchopení třeba Jesenina v sovětské kultuře v podobných vodách (proto si nemyslím, že lze označit film mimo tendence raných 50. let). Nevím, zda nejsou příliš v kontrastu někteří příliš výrazní (což třeba u Radoka v Daleké cestě sedělo dokonale) herci (Medřická, Cupák a Plachý) proti obrazové filmovosti snímku, i když Zdeněk Štěpánek je tu nezvykle uměřený (Baldová, ale i Vydra mladší a Waleská jsou dokonalí). Osobně dávám přednost Stříbrnému větru, který je prostoupen právě anarchismem raného Šrámka a vzdorem proti všemu duševně rakouskému. Ovšem skrytému erotickému napětí nelze nepodlehnout.

    • 14.12.2017  19:27
    Mladé rampy (1960)
    *****

    Každému nemusí sedět poetika jednotlivých zde uvedených divadel - a ta se od sebe dost lišila /Pickův Paravan byl literární a přehánějící v akcentu - zvlášť patrné u Ladislava Mrkvičky schazujícího z piedestalu budovatelské reportáže, Rokoko paraelou dobové televizní zábavy včetně budoucího pendlování k propojení s tehdejší pop music, Zábradlí předstupněm Semaforu hlavně v mimografii L. Fialky, L. Hermanová je v kramářských písní a žižkovském folkloru tak trochu mimo čas, ale bez ní by malá divadla nebyla/ - ale atmosféru jak publika, tak tehdejší noční Prahy přenáší dokonale.

    • 14.12.2017  11:29

    V rámci snímku je zařazena imaginární sekvence natáčení filmu Poslední hra, kde Miloš Kopecký hraje gestapáka a Karel Höger židovského vězně, Höger mluví i o studiu role, kdy si pouští Kol nidrei a díval se na Dalekou cestu a Jakubowské Osvětim.

    • 12.12.2017  07:46
    Žena upír (1926)
    *****

    Díky argentinskému drsnému prostředí nakonec Garbo pařížskou alkoholičkou aneb jako by to natočil Buňuel.

    • 5.12.2017  11:23

    Pavel Jiras zde hovoří o tom, že komunisté údajně neměli žádné výrazné osobnosti v předválečném divadle a filmu, to by ovšem musel vyškrtnout celou avantgardu v čele s E. F. Burianem a Osvobozeným divadlem, nemluvě o osobnostech Václava Vydry nejst. či Valtra Tauba v klasických divadlech.

    • 3.12.2017  21:40

    V protiválečné tendenci ne o moc horší než Na západní frontě klid.

    • 18.11.2017  21:10
    Germinal (1963)
    *****

    Nikoliv velkofilm, ale realismus.

<< předchozí 1 2 3 4 8 15 22 29
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace