Recenze (155)
Raz, dva, tři (1961)
Je vůbec možné, že někdo dokáže mluvit tak rychle a zorganizovat tolik věcí najednou? Tomu říkám člověk na správném místě. Druhá půlka filmu vám doslova frčí před očima, že sotva stíháte sledovat, co se zrovna děje. A proč na sebe všichni pořád tolik křičeli? Perfektní herci - obzvlášť pan Pffifl a Ms. McNamarová. Výborně zasazená komedie, která vás upozorní na všechny klady hlubokého socialismu a tomu odpovídající negativa liberálního kapitalismu (s nádechem ironické nadsázky).
100 sladkých holek (2000)
Aneb skvělý případ toho, jak lze zazdít film: Dejte hlavní roli ňoumovi, kterej ani neumí hrát a neni se u něj nač koukat. V případě, že ani děj neni strhující, vtipný, uchvacující atd. atd. to můžete rovnou vypnout.
Má mě rád, nemá mě rád (2010)
V tomhle příběhu je mnohem vic než by se na první pohled mohlo zdát. Příběh o lidských vztazích, o lásce a o tom, jak se dva lidé na světě mohou míjet i když stojí hned vedle sebe. O tom jak může být těžké být spolu i když nejde o platonickou lásku. Nádherně zrežírované a kouzelně podané.
Chceš mě, chci tě (2009)
"Jej!" Konečně komedie u které jsem se opravdu bavila :D. Hurá. Izzie nezklamala ani tentokrát a hořké dialogy na téma Muži sou z Marsu a ženy z Venuše tomu dodaly šťávu a ostrovtip.
Vzhůru do oblak (2009)
Taky Vás to na začátku dohnalo téměř až k slzám. Mě tedy ano. A když už to tu takhle otevřeně přiznávám i já, tak musí jít o setsakramentsky dobrej animáč! Jen nevím, jestli je to dobře pro děti, kterým je určen, jsem si totiž jistá, že ty to buď nepochopí vůbec (5-ti letá sestra) nebo se u toho rozbulí úplně (10-ti letá sestra). Ale možná to je jen v naší rodině, viděla jsem totiž dokonce mojí maminku, jak zamačkává slzu.
Přízračný svět (2001)
Prostě si nedokážu představit, že takhle může někdo žít. Přechod ze střední školy do dospěláckýho života může bejt skutečně těžkej v případě že máte přespříliš liberální rodiče, kteří by Vás vykopaly z hnízda a donutili sehnat si práci. Je hodně zvláštní, že tenhle film nám onen přechod podává z pohledu rádoby intelektuálky/stoičky/flegmatičky, která by přeci, vzhledem k zajetým stereotypům, měla vědět, co se životem. Pěkné.
Jak na věc (2002)
Jak na věc vidím už podruhé. Smutné je, že jsem si to uvědomila asi až po čtvrt hodině jeho sledování. Svým způsobem vtipnej film, ZAJÍMAVEJ A NETYPICKEJ NÁMĚT, dobří herci, cynickej pohled Hugh Granta a to všechno v jednom. Prolnutí dvou naprosto odlišných světů vyúsťující v bizarní situace - "I´m bloody Ibiza". Jen jako komedie mi to přišlo velmi slabé. A očividně nejde o trhák, který by se člověku vžil do paměti.
Králova řeč (2010)
Nádherná hudba, ponurá atmosféra a vynikající herci. Chvíle dusného napětí před královým projevem mi svíraly žaludek, přesně tak jak to důvěrně znám (aneb tajemná zákoutí studentského života a studijních povinností). Jen ten konec se jakoby nemohl rozhoupat jestli tíhne k Happyendu nebo Badendu...
Život po životě (2010)
Zamířeno dobře, ale ten dopad byl opravdu daleko ode mě. Zajímavá jen první katastrofa a pak když už víte, o co ve filmu půjde, je to čím dál tím víc o ničem.
Interstate 60 (2002)
Viděno asi na čtyřikrát, protože po každé půlhodině jsem začínala mít opodstatněný strach z unudění k smrti. Děj mě nezaujal vůbec v ničem. Taková překopaná Alenka v říši divů. Pěkná road movie, kterou mi to připomělo: http://www.csfd.cz/film/222781-sebevrazi-love-story-z-onoho-sveta/