MariusDee

Jistě, neodsýpalo to ve vyloženě strhujícím tempu, ale na čas jsem se za celý film podíval jen jednou - uběhlo mi to opravdu příjemně. První polovina svou povrchností těžko mohla v divákovi probudit nějake emoce, je ovšem pravdou, že stejně povrchně se ze začátku rozvíjejí také samotné romány Sienkiewicze. Od chvíle, kdy se Wolodyjowski usadí s Baśkou v Chrepťovu jsem začal získávát k hlavním hrdninům nějaký vztah a byl jsem ochoten přistoupit na onu patetickou rovinu filmu, takže mě některé momenty v příběhu dokázaly i dojmout, popřípadě popudit. Celkově musím ocenit postavu pana Wolodyjowského, která vcelku věrně odpovídala představě, kterou jsem si udělal na základě knihy - polský rytířek jak má být :-) No a pak jsem propadl také kouzlu Magdaleny Zawadske jako Baśky - bylo opravdu sladká. O to víc je mi pak líto, když ani není na CSFD uvedena mezi herci, i když její role patřila k těm největším - Proč? Ve věci bojových scén musím ocenit jejich vskutku impozantní rozsah, o to hodnotnější, že si zde nikdo nepomáhal počitačovou grafikou. No a rozhodně, rozhodně velké ocenění pro kostýmy..precizní a nádherná práce.

Sleduji Dantona jak hrdinně stojí proti vládě teroru, nebojí se promluvit a je ochoten i zemřít..a říkám si - kdo jiný než Wajda, který dělal Člověka z mramoru a Člověka z železa mohl dostat k režii tenhle film? Zajímavé je sledovat také postupně se rozvíjející státnické úvahy Robespierra a Dantona, jejichž skutečné pohnutky nejsou patrné hned od počátku. Na druhou stranu - Danton jako mučedník, který jde vědomě na smrt jen aby pohnul masami? Podle mě jen jeden z několika různých úhlů pohledů na tehdejší situaci. Ale myslím, že Francouzi museli být s Wajdovým ztvárněním spokojeni, neboť se poměrně dobře vyrovnal jak s Dantonovou, tak Robespierrovou krvavou minulostí a vykreslil je jako hrdiny, kteří dokonce vzbuzují sympatie, což je pro přijatelný obraz francouzské revoluce nezbytné.

Tak tohle mě neoslovilo ani jako (proti)válečný film ani jako romance. Bojové scény působí vyloženě televizním dojmem a připomínají mi u nás poměrně hojnou italskou produkci televizních historických shitů. Promluvy o válce a utrpení jsou sice v zásadě pravdivé, ale tady mě to rozhodně nijak nezasáhlo. Pokus o rozvinutí milostného příběhu mezi hlavními protagonisty mě nechal bohužel chladným a přitom jsem se právě na tuhle rovinu filmu těšil..respektive na Zhao Wei. Bohužel ty plitké a otřepané repliky o lásce a přátelství byly sakra málo na to, abych ukápl slzu a Zhao Wei bylo pro tenhle film vyloženě škoda. Neurážíme tímhle nadprůměrným hodnocení tu spoustu kvalitních historických filmů, které byly vyprodukovány na západě ?

Film vskutku jen "na motivy" Dumasova románu. Zdá se, že tvůrci se nechali inspirovat pouze ústřední zápletkou a zbytek si udělali tak nějak po svém. Výsledkem je sice svižná dobrodružná komedie, která snad i baví, bohužel však jen velmi chabě odráží něco z ducha a elegance své literární předlohy. Klobouk dolů před vámi pane Dumasi... a hůl na vás filmařská holoto :-)) Zajimavý komentář: Mr.Apache

Zajímavá fikce, to pravděpodobně ano, ale nic víc. Rozhodně žádné hlubší intelektuální poselství, na to to bylo až moc plytké..pokud jste již někdy nad těmito věcmi přemýšleli (pravost náboženství, vznik života, boží existence), tak otázky ve filmu položené pro vás nebudou nijak originální a odpovědi na ně nijak překvapující.

Pokud to má být taková dobrodružná pohádka pro menší děti, tak je to v normě, ale pokud byl tento film určen dospělému publiku, pak je to průšvih jako hrom. Mne osobně iritovaly trapácké dialogy a nemotorný kompars.

Myslím, že je to velmi solidní filmové zpracování výtečného Goldingova románu...na rozdíl od pozdější americké verze.

Satira pro blbečky

Velmi, velmi pěkné dílko, které mě opravdu bavilo sledovat. Zejména po vizuální stránce pastva pro oči. Ale to co u mne kvalitu snímku sráží, je slaboučký scénář a ploché charaktery postav:(

Jistě, Bodarčukův počin před čtyřiceti lety mohl být filmařsky, respektive umělecky hodnotnější. Rovněž výpravné exteriérové scény byly rozmáchlejší a skutečnější, celé to mohlo působit jaksi velkofilmově. Nemůžu si však pomoci, ale mám dojem, že celému tomu filmařskému kolosu padly za obět charaktery jednotlivých postav, jejich hloubka, citovost. Působily na mne odtažitěji. A přitom právě romantismus kladl na vhled do nitra člověka takový důraz. O to milejší pro mne byla tahle televizní adaptace, která ač není výpravně tak velkorysá a nedosahuje ani po filmařské stránce takové kvality, je mnohem citlivější při ztvárnění hlavních postav. Konečně to nejsou jen figury, ale ožívají přede mnou. Pokud se člověk povznese nad chvilkovou přesládlost některých scén, dokáže se s postavami mnohem lépe sžít a soucítit s nimi, což si myslím, bylo i hlavním záměrem samotného Tolstého. Krom toho se mi také líbí kostýmy, interiéry a okénka do kultury tehdejší doby, je to vše velmi kouzelná, byť zkratkovitá, exkurze do života ruské smetánky počátku 19. století.