Curfew

Ušlo to i napodruhé po pár letech. Ale ten konec je... no prostě něco takového se dalo čekat. Proč tam tvůrci nešoupli nějaký opravdu drsný noir???

Je to sice v podstatě hovadina, ale já jsem se nenudil ani, když jsem na tenhle filmík náhodou narazil v TV už celkem potřetí... tak proto ty tři hvězdičky. Jjasně, je to odhadnutelné od začátku do konce, ale minimálně jeden úsek miluju: tu scénu, kdy se flashbackově ukáže, co se na lodi odehrálo. Brilantně natočeno, skvělá hudba, mrazí z toho v zádech. kdykoli tenhle film někde zahlédnu, na ten flashback si počkám!

Napoprvé jsem dal pět hvězdiček, ale z odstupem času jsem se k Jerrymu nachomýtnul znovu a byl jsem nemile překvapen: chvilkama jsem se dost nudil... Po novu tedy 80 %, i tak ale musím vyzdvihnout Cruise, který tady hraje jako o život, a zajímavý námět, který může na pohled působit banálně, ale Crowe se ho ujal realisticky. Nejlepší scéna: Jerry jede v autě, kariéra agenta sportovních super hvězd se mu každou minutou nezadržitelně víc a víc hroutí, a on ladí rádio tak dlouho, až si zazpívá s Tomem Pettym Free Falling. Velmi dojemná, velmi silná...

Úžasně snový film, musím přiznat, že pro mě jeden z nejsilnějších za poslední dobu. Mám slabost pro Cruise, Penelopku Cruz i Cameron Diaz, ale Vanilkové nebe není jen o nich, i když jsou všichni přesní. Složitá psychosomatická záležitost, kterou stojí za to vidět několikrát a pokaždé něčím překvapí: dokonale řemeslně natočená, ukázněný Rusell ve vedlejší roli psychoanalytika, hudba střídající žánry s lehkostí... co já vím... vanilkového cukru? :))) Prostě jedinečný film. Cameron Crowe umí střídavě (Singles skvělí, Jerry Maguire už "jen" dobrý), ale Vanilla Sky je pro mě mimořádný film.

Není to sice žádné velké umění, ale docela fajn zábava. Tenhle film si určitě ještě někdy dám: relativně inteligentní komedie, která si na nic nehraje, hýčká v hlavních rolích herce s opravdu komediálním talentem, a romantickou stránku nechává na opravdu pohledných herečkách. Vaughn je jedním slovem skvělý, Wilson se taky vytáhnul, a scénář na rozdíl od jiných pseudotaškařic baví. Škoda, že filmu ve druhé půlce opravdu dochází šťáva a tahá z rukávu "nečekané" zvraty a prapodivné umanutosti k tomu, aby vyždímal happyend. Přesto rozhodně nadprůměr a čistých 80 %. PS: Moje milovaná scéna je s bicyklem z balónků :)))

Mnozí zřejmě právem soudí, že jde o soukromou pomstu Mela Gibsona (právě on Paparazziho produkoval) dotěrným fotografům. Může to být pravda a nemusí, Gibsonovo osobní cameo na mě spíš působí dojmem, že se tomu sám v duchu směje. Tak jako tak, scénář je plytký a logicky děravý, Cole Hauser v hlavní roli slavného herce toporný až běda a další camea (Vince Vaughn, Matthew McConaghey)... jsou prostě jen camea :) K dobru je třeba přičíst řemeslnou stránku věci: film je natočený opravdu jako thriller, hudba i kamera jsou v pořádku a jestli je pravda, že tenhle film režíroval původní profesí kadeřník, pak klobouk dolů. Z herců obstojí jen Sizemore v roli hlavního paparazzi padoucha, jinak šeď a nuda. A morální vyznění celého filmu je samozřejmě velmi, VELMI sporné. Celkově? Vychází mi z toho, že tohle snad Gibson myslel jako takový menší fórek pro nenáročné publikum: takový vůl, aby tomuhle pohledu na svět věřil, snad nebude. 40 %.

Rachel Weisz je nádherná, ale na takový zmatek v charakterech jednotlivých postav nestačí ani její překrásné nohy...

Nemůžu si pomoct, ale pro tuhle sestavu jsem měl vždycky slabost! Na Vítr v kapse se dá podobně jako na Lásku z pasáže nebo Kamaráda do deště mrknout i po letech a neurazí, naopak je to KLASIKA!!! "Jedno morfium!" :-)

Vzpomenu-li si, že se Travoltra s Jacksonem kdysi sešli jako parťáci v takové lahůdce, jakou bylo Pulp Fiction, tak se musím jenom smát tomu, do čeho se nechali uvrtat tentokrát. Zelené peklo je fakt pekelné: zmatek, nepravděpodobný scénář, postavy mají podobné jména a scénárista je navíc nechá v poslední třetině filmu zaměnit, což u diváka způsobí naprostý zbytek orientace. A závěrečná pointa? Fujtajbl!

Žánrově nevyhraněnou detektivko-thrillerovou společenskou sondu drží po herecké stránce hlavně staří harcovníci Stropnický s Bartoškou, jejich (především Stropnického) výkony stojí za vidění na celém filmu nejvíc. Z kladů se dá vyzdvihnout ještě slušná atmosféra, přesně obsazený mladý Kraus, erotické scéna se Štefánkovou a velmi dobrá Anna Polívková. Naopak naprosto k neukoukání jsou dle mého soudu zdlouhavé a manýristické scény s bolerem, které mi připadají zcela přebytečné, mnohokrát zmiňovaná dvojice mladých kriminalistů, která jako by vypadla z nějakého sitcomu, slaboučký Harapes a taky neujasněnost v žánru: není to ani detektivka, ani thriller, ani drama - od každého něco a ode všeho nic. Přesto se film dá dodívat a myslím si, že pořád patří k tomu lepšímu, co je u nás v tomto směru k mání.