Mlle

Mlle

veronika jelinkova

Česko

5 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
1 4 7 9 10 11 12 následující >>
    • 1.2.2014  20:00
    Stoker (2013)
    ***

    Průměrná, mírně přestylizovaná romance o vražednickém strýčkovi, jenž si předsevzal rozvinout ve své oblíbené dospívající neteři psychopatické dispozice rafinovaným prohlubováním citové a sexuální závislosti. Záměr se vyvedl, několik lidí bylo na cestě k cíli povražděno, zkrátka nepřijde ani strýček, a divák se zaplaťpánbůh vše dozvídá až pomalým zpětným rozkrýváním souvislostí mezi jednotlivými střípky. Přehlédneme-li celkové vyznění filmu, který je zjevným chvalozpěvem na tu prohnanější, ženskou formu psychopatie, jde o relativně příjemnou podívanou, materiál však mohl být zpracován podmanivěji a s větší dynamikou, kterou trochu postrádá.

    • 1.2.2014  19:25
    Operace Silver A (TV film) (2007)
    ***

    Absolutní rezignace na dobovou realitu jazyka v dialozích trochu frustruje, zejména u Táni Wilhelmové, která coby dáma z lepší společnosti mluví s vlastní služkou jak s kamarádkou z klubu nad ránem na konci 20tého století (ééé na začátku věty a podobně). Projev Táni Wilhelmové obecně výrazně snižuje celkový dojem, pro roli ženy s dobrým vychováním z lépe postavené měšťanské rodiny se prostě vůbec nehodí a Táňa W. není tak dobrá herečka, aby se dokázala překonat. To je velký režisérský laps. Řada herců i zde recituje dialogy jak naučenou básničku, to je bohužel v Čechách těžko obejitelný fenomén, z něhož ale pro účel filmu Jiří Strach vytřískal myslím maximum. Vynikajícím výkonem září Klára Issová, obvykle profesionální Ivan Trojan zde však nepůsobí přesvědčivě. Líbí se mi snaha Jiřího Stracha o pohled na český odboj bez růžových brýlí, výzva k diskuzi o atentátu na Heydricha i pokus smést ze stolu naškrobenou představu heroických českých odbojářů vyškolených v precizních a neomylných anglických školách. Ta ovšem mohla nabýt herecky trochu přirozenější formy, i když i hůře zahrané postavy jsou scénářem psychologicky dobře rozpracované (Bartoš v podání Jiřího Dvořáka).

    • 1.2.2014  18:58
    Případy 1. oddělení (TV seriál) (2014)
    *

    Po druhé sérii výrazně snižuji hodnocení ze čtyř až na pouhou jednu hvězdu. Herci své texty neemotivně odříkávají, jako by se je učili hodinu předem, ve vedlejších rolích je to snad už jen o náznak lepší než intonace stewardek v autobusech Studentagency. Zejména je tu ale hodně znát, jak moc I. série stála na Polívkovi, který byl ve II. sérii upozaděn do okrajové role. Parta sekundujících čtyřicátníků, snaživě oblečených do obyčejných hadrů slušných Čechů, dostala od režisérů zřejmý rozkaz – policajti jsou lidová, nízká „střední“ . A tak se sveřepě drží svého úkolu: hloupě žvatlají, vyslovují, jako kdyby se učili anglicky s horkou bramborou v puse, frajersky gestikulují, pohupují se coby drsní kamióňáci, kteří za celý život nesvlíknou tu svou jedinou smradlavou koženou bundu, a v každém jejich pozdravu na půl huby slyšíte už to další večerní štamgastovo pivo. Žádný z nich nebude Polívkovi v jeho věku sahat ani po kotníky. Jedinou výjimkou je relativně kvalitní výkon Igora Chmely, jednookého krále mezi zdejšími slepými.

    • 1.2.2014  18:01

    Účinnější než meduňkový čaj či ukolébavka. Trailer vyvolával obavu, že mě film naštve. Nebo dokonce, že vykreslením bezbřehé lidské hlouposti přivodí silnější emoce, vhodný snad také coby instruktážní snímek pro světové proti-euroamerické teroristy bez rozdílu vyznání. Nic takového se nestalo. Ze všech emocí jediná přítomná byla nuda. Film patří mezi mnohé, které zbavují sex veškeré erotiky, a tak z něj činí celkem nezáživnou asexuální podívanou. Podobně film nakládá i s ostatními předměty soudobé lidské touhy - drogy, peníze, prestiž, majetek - ze všeho je nudný spotřebitelský artikl, který nedokáže vzbudit motivaci. Jediné, čím by tak film mohl naštvat, je jeho neobyčejná stopáž. Ale protože při něm možná spokojeně usnete, nejspíš mu to nebudete mít za zlé. Herecké výkony nejsou vůbec špatné, jen se skoro nechce věřit, že tak obrovská parta lidí tak dlouhý snímek dobrovolně natáčela bez velkých dávek ve filmu všudypřítomného kokainu. Jazyk filmu je omezený, ale to je problém americké angličtiny obecně. Po řemeslné stránce je to jistě dobrý film, avšak neuvěřitelně zbytečný. Kdosi tu zmínil Scorseseho snahu zkopírovat výsledný dojem Formanova Larryho Flinta. Ač z ničeho takového Scorseseho nepodezírám, Larrymu Flintovi nesahá nic v tomto filmu ani po kotníky.

    • 31.1.2014  22:53

    Pozoruhodné, silné drama o vyspělé dětské duši. Skromný, ale výjimečně hluboký příběh mimořádného chlapce, který ke svým odvážným činům nepotřebuje frajerská gesta ani členství v snobských protiněmeckých organizacích. Jedná sám za sebe a tam, kde se cítí užitečný. Čestně, ze svého srdce, bez publika a se schopností mlčet, která za války zachraňuje životy. Malý Michael se nejprve z chlapecké touhy po dobrodružství odhodlá pomáhat anglickému letci, který se po pádu letadla skrývá v lesích za městečkem. Sled válečných událostí jej ale nepromění v chvástavého playboe pyšného na účast v hrdinském příběhu, ale v "muže" činu se srdcem na pravém místě. Postupuje šlechetně, ale na svůj věk i překvapivě vyspěle a racionálně. Musí se přitom vyrovnat se smrtí vlastního otce, jež je Němci zastřelen právě za skrývání "Michaelova" Angličana, o němž sám ale paradoxně ani od Michaela nic neví. Chytrý Michael nakonec prokoukne lest svého strýce a dokáže se rozumně rozhodnout i v nezvyklé situaci. Věrohodnost děje podporuje jeho prosté ztvárnění a také realistická psychologizace postav, která se obejde bez černobílého vidění, bez výčitek, bez patosu a často i bez zbytečných slov. Herecký výkon Martijna Lakemeiera v hlavní roli je pro film naprosto zásadní devizou. Pro mě osobně nezvykle upřímný a ryzí filmový zážitek. Jen doufám, že při natáčení filmu bylo pamatováno na dobré zacházení se zvířaty a kůň, který je zastřelen, když si při útěku zlomí nohu, se během natáčení i po něm těšil dobrému zdraví!

    • 19.1.2014  19:53
    Síla odvahy (2008)
    **

    Překvapilo mě, že tento francouzský film je hodnocený výše než americká Enigma. Rozhodně za to nestojí. Herecké výkony občas připomínají typické české neherce, školácky jsou zpracované i jednotlivé dialogy. Doufám, že se někdo (jiný) v budoucnu konečně tematicky ujme jiného než striktně židovského (solidní Uprising) nebo komunistického odboje v době války. Film činí zajímavým snad jen téma samotné, postava zrádkyně v podání Déborah Francois a zdařilý výkon Sophie Marceau i Moritze Bleibtreu. Vše ostatní je na úrovni večerní televizní zábavy a nemá cenu to blíže komentovat.

    • 19.1.2014  19:47
    Enigma (2001)
    ****

    Enigma je taková moje slabost. Je to dobře odvedené řemeslo, leč vpodstatě průměrný film. Ale je to špionážní (mé oblíbené téma) film o II. světové válce (má oblíbená doba). K tomu navíc brýlatá Kate Winslet rafinovaně zvedající obočí jako snaživá úřednice na stopě velkého odhalení. Špionážní kombinatorika je někdy až zbytečně složitá, jako když je detektivku potřeba naplnit důvěryhodným obratem ve vyšetřování i za cenu divákova neporozumění. Vztahové situace zůstávají naopak na půl cesty chyceny v pasti stereotypu. Jakoby blonďatá Claire byla až příliš blonďatá a matematik Thomas až příliš nesvéprávný. Je pravda, že tak lukrativní téma mohlo ve filmu zazářit výrazněji. Přesto se k němu ráda vracím, pro jeho příjemnou atmosféru. Bohužel, většině filmů z II. světové války let vládnou koncentráky.

    • 19.1.2014  19:46
    Kauza CIA (2006)
    *

    Jaký typ člověka bych musela být, aby mě oslovil tento film? Pedantský puntičkář, který vytahuje ze sekretáře složku za složkou, aby zkontroloval, jsou-li správně abecedně seřazeny? Trpělivost, jakou vyžaduje tento snímek od diváka, překračuje hranice, které jsem mu ochotna obětovat. Spousta zdvořilostních frází na všech stranách zastřešuje nudnou osobní pouť. A kabátek pro to všechno je příliš formální. Těžko uvěřit, že s dostupnými prostředky vypadl tento film z americké produkce v roce 2006. Naopak lehko uvěřit, že s americkými představami o II. světové válce žije právě v USA tolik popíračů holokaustu. Všechno je to jak sešítek s nalinkovanou školní osnovou, která má nakonec naštěstí i svůj konec.

    • 19.1.2014  19:42

    Člověk nemusí být žádná citlivka na to, aby se z toho všeho (nejen) euroamerického pokrytectví jednou za čas nepozvracel. Tento film nabízí onu ne zrovna vzácnou příležitost. Už začátek nevěstí nic dobrého. Scéna, v níž se máme dozvědět, jak jsou afričtí vesničani mírumilovní a z posledního se snaží, aby jejich hodné děti mohly chodit do skvělých evropských škol. Idylka jak od Martina Friče. Pak přijedou dva náklaďáky plné hřmotných banditů a už se africké realitě dostáváme trochu víc pod kůži. Boj dobra a zla, žádné z nich ale nikdo nereprezenetuje. Ach Leo, ano. Trochu pompéznosti do toho umírání (jako vždy doslova). Koho jiného najmout na roli všemohoucího frajera, který zemře. Je v tom skvělý, i když jeho patos působí občas komicky. Těžko k filmu zaujmout nějaké stanovisko. Je to taková celkem poetická a místy filozofická hra základních instinktů. Asi tak jako vyretušovaná obálka časopisu GQ ;) Černobílý svět je jednoduchý a je ideálním prostředím pro výměnu několika granátů a střel. Střílečka je zpestřena dojemnými záběry, například dvou "bratrů v triku" běžících přes most při západu Slunce, nesmí chybět ani zvuk peruánské flétničky (Svěráku, díváš se?). Dobro se pojí se zlem, aby se z ústřední dvojice stali soudruzi na život a na smrt, a hlavně na diamant. Potácíme se od jednoho naaranžovaného prostoru pro boj o "svědomí" k druhému - tak nějak v duchu Škvoreckého - hlavně ten patos podat lidově, aby se prodával. (jako děvka). Stejně jako ve známém vtipu o žárovkách se můžeme ptát, kolik lidí musí zemřít, aby někdo ze země vyhrabal kus šutru. V tom ovšem film reflektuje realitu. Čím více se přibližujeme k závěru filmu, tím se jeho kvalita zlepšuje. Vpodstatě lze říci, že jakmile se Leo s Djimonem vydají na cestu, lze mluvit o určitém spádu a vývoji. Konec je prediktabilní, to mě ale zase tak nepobouřilo. Celé je to prázdné nákladné aranžmá, kdyby však jen několik málo lidí přivedl film k tomu, aby si o špinavé práci otroků v diamantových dolech zjistili něco více, je vše odpuštěno - a za to jsou i mé dvě hvězdičky.

    • 19.1.2014  19:34

    Tento film vyžaduje trochu trpělivosti. Hlavně vydržet první polovinu. Potom to celkem stojí za to. Přestože ... nevyléčitelná nemoc některého z hlavních protagonistů je pro film obvykle slabým a těžko zvladatelným námětem. Není divu. Tohle je velmi intimní a už vůbec samotný pokus o sdílení, dokonce prostřednictvím tak masového média jako je film, nemůže než vyznít vždy trochu naprázdno. Každý takový film má v sobě notnou dávku jalového klišé, liší se pak jeho porcí. Přesto... jsou tu momenty, které stojí za to vidět, a zní tu úvahy, které není od věci slyšet. Čtveřice "přátel" (no spíš než ti nejlepší přátelé jsou to lidé, kteří se tak nějak ocitli v Jimově životě), plní Jimovi s rakovinou poslední přání a doprovází ho na výlet do zátoky mimo civilizaci. Jeho poslední přání. Vydáni sobě napospas mimo civilizaci prožívají krušné i veselé chvilky, na kterých toho většinou zase tolik zajímavého není - asi tak, jako kdyby někdo natočil váš soukromý výlet na Karlštejn. Vstříc smrti se nevyhnou vzájemné upřímnosti, a tak se na plátně odehrává pro tyto momenty typická hlubinná kolektivní psychoterapie. Naštěstí není přehnaně patetická, byť se film dojemnému sladkobolu zcela nevyhne, a sem tam tu zazní i něco britsky vtipného. Film končí happy endem, Jim zemře, tak jak si přál, a o tom, že by eutanázie měla už být dávno legální, snad po shlédnutí filmu nemůže být pochyb. Herecky excelují Benedict Cumberbatch a Tom Burke. Na závěr jedno varování - pro lidi, kteří doprovázeli někoho z blízkých s rakovinou na cestě ke smrti, je tu pár docela nepříjemných scén.

    • 19.1.2014  19:29
    Konec přehlídky (TV seriál) (2012)
    *****

    Brilantní série, výjimečné herecké výkony. Mé seznámení s Benedictem Cumberbatchem, jehož hereckému umění jsem zcela propadla. Vynikající výkon Adelaide Clemens, které je prostor k vyjádření doposud dopřáván spíše v béčkovějších titulech. Dílo dává vyniknout střetu dvou morálně odlišných epoch, které potkává přímo na jejich rozhraní. Nevím o filmovém zpracování, které by tento dějinný přerod vylíčilo věrohodněji, nebo ho vůbec pojalo za hlavní téma. Záměr tvůrců se setkává se stoprocentní odezvou - film je výzvou k uvědomění si proměny kulturního prizmatu, z něhož plyne i naše chování a naše názory. Ty považujeme za samozřejmé a někteří z nás bez vědomí kontinuity a vývoje jejich kulturního kontextu skrze ně bez skrupulí rázně hodnotí svět. Tím se vyjma řady omylů dopouští velkého hříchu sami na sobě. Film si všímá nutnosti osobního vkladu a schopnosti zaujmout vlastní postoj k událostem i lidem, a ukazuje výhodu takového přístupu - namátkou skvělá scéna v zákopech, kdy "donucen" okolnostmi Christopher Tietjens (Benedict Cumberbatch) automaticky přejímá velení. Film je také o schopnosti společenské adaptace jedince, samozřejmě (a ne zrovna málo) o lásce a tak nějak zhruba o tom, v co dokáže vnější okolnosti transformovat láska upřímná a jak to dopadá, když jde jen o rozmar. A blond vlasy Benedicta C. jsou fakt good :)

    • 19.1.2014  19:08
    Barbara (2012)
    ***

    Nemohla jsem se rozhodnout, zda je zpomalení tempa v duchu 70. let příjemné či otravné. Je-li pro film výhodou, a naplňuje ho autentičností, nebo jej naopak sráží k zemi, když tam, kde lze očekávat spád či alespoň náznak výzvy k psychologickému přehodnocení, nabízí houževnatě a trpělivě, znovu a znovu, navzdory divákově škemrání, jen nutnost vnořit se až do morku kostí do nepružných reálií socialistického městečka. A také do černobílého uvažování - dobrá vs. špatná strana. Ve skutečnosti jde ve filmu opravdu jen o vcítění se do dobových kulis, a tudy do společenského prizmatu tíživosti doby. Příběh sám o sobě je tak lapidární a zřejmý, že překvapit - ani nabídnout příležitost k hlubším úvahám - nemůže. Tak dejme tomu, že tuto roli nakonec plní slušně. Kdybych se dopustila chyby a srovnávala, musela bych ho po boku takových, jako byl Životy těch druhých, zapřít. Ale když dva dělají totéž, není to totéž. Zcela na odpis nakonec určitě není, a Nina Hoss je dobrá herečka :)

    • 19.1.2014  16:09
    Kolja (1996)
    *

    Velký filmový kýč. Jeden z největších důkazů kultury pseudohumanistického, na efekt vypočítaného a zcela populistického falsu, která nás v České republice pronásleduje na každém kroku. Kultury, která se výrazně přičinila na tom, že právě zde komunismus ve své nechutné konzumní formě tak utěšěně vzkvétal, a která se stejně tak nyní podílí na rozkrádání "svobodného" státu za doprovodu zvučných a silných masarykovských hesel. Kultury, která do značné míry osvětluje naši ideovou spřízněnost s churchillovskou, post-churchillovskou a obamovskou či obecně americkou filozofií, jež nachází oblibu a následovníky i v některých dalších zemích svého globálně koloniálního vlivu (zejména v Číně, kde konzumní komunismus ne náhodou poskytuje velmi obdobné výchozí podmínky). Tato myšlenková podobnost umožňuje pochopit i nadšené přijetí Koljy americkými diváky, a mám na mysli opravdu nadšené americké diváky - udělení Oscara je rutinní politika, o kvalitě ani oblibě filmu nakonec nevypovídá. Typický člověk oslavovaný v Čechách musí být neschopný, průměrný, pomalu chápající a nepříliš samostatný. Je-li (neúspěšný) děvkař nebo má mentální vadu hraničící s psychickým onemocněním, ještě lépe. Musí mít rád svou pohodu, peníze a alkohol, musí se samozřejmostí přejímat průměrné názory či názory svého okolí, nesmí být aktivní, o nic mimo lidově akceptovatelný průměr by se neměl zajímat a neměl by toužit po uplatnění talentu či přemýšlet o tom, jak zlepšit cokoli kromě svého auta či domu. Ze všeho by měl obviňovat režim (stát, politiky, zaměstnavatele... ). Musí se zbůhdarma protloukat životem jako Oblomov a každým svým činem zároveň se zamženýma očima žádat o odpuštění, aby se stejně průměrných, zbytečných a "neúmyslně" bezohledných činů mohl dopouštět hned v další minutě, či v nové situaci. Svěrák, vrcholný vývěsní štít této kultury maskovaného zla nám zde stejně jako jinde přikládá revolver k spánku a křičí: soucit nebo život! Bylo by hezké smět doufat, že směšné myšlenky zemřou se směšným dědou a jeho generací, Česká republika však v tomto směru zatím mnoho nadějí nedává.

    • 19.1.2014  16:08
    Nepohodlný (2005)
    *****

    Výjimečný snímek, který překvapí dokonale realistickým zpracováním. Barvy, záběry, lokace - divák ztrácí dojem, že sleduje film, a ocitá se na místech protagonistů. Stejně tvrdě skutečná je i linka příběhu. Reálné emoce prožíváme od začátku do konce, žádná nestřídmá hra s city, žádný levný kalkul. Trajektorie dramatu není překombinovaná, přímočaře je rozplétána i detektivní zápletka. Ve filmu hrají dobře všichni, včetně mnoha domorodých Keňanů. Ostří příběhu je pronikavé - stačí vyměnit značku TreeBees za Merck či Monsanto. Prožitek umocňují inteligentní dialogy. Filmové postavy bez výjimky dostaly do vínku intelekt na úrovni, a tak se nenudíme ani na chvíli a dočkáme se i svěžích vtípků. Je velmi příjemné, když kinematografie plní i jinou funkci, než je zábava davů, a činí tak profesionálně a s šarmem. Jen Bůh ví všechno, a ten pracuje pro Mossad.

    • 19.1.2014  16:02

    Stoprocentní film. Zábavný, temperamentní, od začátku do konce není místo pro hluché místo ;) Kamera, režie, produkce - vše je tak dobré, že vás během filmu ani nenapadne posuzovat herecké výkony. Žádné intelektuální ponaučení na každém kroku film nenabízí, přesto je velmi svěží, vtipný, nenucený, a právě touto široce přijatelnou formou se zabývá i velmi důležitými otázkami. Výborný Miroslav Táborský v každém záběru je inventářem, bez nehož by scény postrádaly svůj význam, právě jeho dialogy jsou humorným kořením filmu. Stále nejlepší španělský film, který jsem kdy shlédla. Trefně reflektuje španělský postoj k seriózním problémům. To někdy v reálu dopadá katastroficky, ale minimálně pro film je to velmi příhodné. Penelope Cruz je jako jako herečka i jako ztělesnění ženství dokonalá. Karel Dobrý předvádí skvělý výkon a dobře zosobňuje tragiku polského a ukrajinského židovství (skrytou ve smutných očích Hany Karadžičové a celého tohoto etnika). To je osvěžující, vzhledem k jeho většinou ortodoxně "árijským" rolím.

    • 19.1.2014  15:52
    Arn (2007)
    **

    Pohádka o tom, jak Saladin potřeboval templářského rytíře k tomu, aby věděl, co dělat. Papež Urban II. vyslal do Jeruzaléma křižáky s politickým záměrem zamezit domácím rytířským šarvátkám. Kultura cti a msty měla za následek nekončící rodinné a rytířské boje po celé Evropě, což devastovalo jak pole feudálních pánů, vesnice a životy jejich poddaných, tak knížecí a církevní kasy křížem krážem Evropou. Úmysl se nezdařil, hněv si synové evropských rodin pryč z Evropy neodnesli, nýbrž rozšířili pole jeho působnosti i na "Svatou zemi". Tato "mírumilovná" křesťanská politika plná "milosrdenství" měla za následek mnoho zmařených životů a mimo jiné i první židovské pogromy. Jako Evropané bychom však měli mít tradici, na níž bychom měli být hrdi. Nemaje k tomu příliš čerstvých reálných podkladů, vytváříme pohádky, jako je ta o statečných a moudrých templářských rytířích. V daném filmovém pojetí jde o sentimentální epos s vůdčí romantickou linkou a předem strukturovanou šablonou, z níž se film neodchýlí ani na krok. Slovní zásoba i výrazové prostředky jsou omezené a prosté. Ve filmu se objeví můj oblíbený Stellan Skarsgard, zbylé herecké obsazení ve mě přílišné sympatie nevyvolává, Bibi Andersson v hlavní roli na mě nepůsobí dobře. Zpracování má ovšem i své světlé okamžiky a ne zcela nezdařilou snahu o celkové epické vyznění musím odměnit alespoň dvěma hvězdičkami.

    • 19.1.2014  15:51

    Nepříjemný film. Snad každý neruský divák si musí říct: ještě že v Rusku nežijeme. Film zosobňuje nepříjemné aspekty této velké ukradené země a myšlenek, které dovoluje utvářet, a to teatrálním stylem poplatným často právě ruskému prostředí, kdy se občas průměrná kvalita vydává za svébytný "styl". Beznadějné, avšak zajímavě spletité kořeny ruské filozofie jsou ve filmu uchopeny myšlenkovým úzusem vyšší toskásnské třídy. Ten není ruské romantické aristokracii zase tak vzdálen, proto lze říci, že se tvůrci s ideovou cizostí materiálu vyrovnali relativně dobře. V popředí atakuje smysly setrvale zatuchlý princip románové figury s dvěma romanticky vyostřenými protipóly (gulag vs. velkorysost ducha) a několika nezbytnými ženami mezi tím vším.

    • 19.1.2014  15:50

    Stále nejlepší filmové zpracování Artuše, Excaliburu, Camelotu a o toho všeho okolo. Čest a romantika za pět hvězd, dobrodružství, vtip, exemplum, naděje, zábava i poselství, dobří herci, perfektní aranžmá, nosný děj, okázalá muzika, svižné bojové scény, oslava ctností v každém z nás. Velký příběh, jak má být. Jeden z nejpovedenějších romantických filmů vůbec. Bude mě bavit v každém věku. Jakoby se člověk vrátil do čistého světa, v němž být dobrým a statečným člověkem je nejlepším úkolem lidského života. Film je v mnohém odrazem doby svého vzniku, velkolepé a bezstarostné doby naděje, kdy v Evropě a Americe povolily ledy na všech stranách a bohaté země slavily svůj zenit. Jak krásně lze vyjádřit lidské emoce a drama i bez soudobých efektů. Komentáře dožadující se reálného historického zadostiučinění v kulisách i zápletce jsou úsměvné. Jestlipak recenzenti alespoň z povzdálí tuší, že dnešní legenda o králi Artušovi je "disneyovka" převážně z 12. století, literární dílo z pera více autorů, z nichž si každý něco přidal (de Troi Camelot, de Boron meč atd.)... Historickou realitou je tu jen samotná existence pravděpodobně dvou vůdčích mužů "artušovského" formátu, z nichž jeden dost možná ani nebyl Brit. Chatrné zmínky o nich se staly podkladem pro legendu. Jejím účelem bylo vyvolání dojmů a emocí a reflexe společenských problémů své doby. To je jedním z účelů filmu a dalších uměleckých forem obecně i dnes. Žádat historickou důslednost v dílech, jako je První rytíř, je stejné jako dožadovat se toho, aby červená karkulka zemřela a pohádka s hezkými obrázky pro děti končila kanibalistickou hostinou, jako je tomu v jejích původních, předgrimovských verzích. První rytíř je legenda našeho věku. A jako taková obstojí za pět hvězd.

1 4 7 9 10 11 12 následující >>