Mlle

I po 23 letech stále nejlepší film ever! Neskutečná pětka Ridley Scott + Hans Zimmer + Russell Crowe + Joaquin Phoenix + Connie Nielsen, samozřejmě se vší úctou ke scénáristům. Fenomenální, neopakovatelné! Určitě neexistuje film, který jsem viděla vícekrát :)

Upřímně řečeno, pokud jde o ryze klasický syžet, neznám ve světové kinematografii nic povedenějšího. Po všech stránkách mistrovské dílo.

S odstupem času (18 let po odvysílání) se na film dívám ještě trochu jinak. Vidím, že se Sophii Coppole podařilo kouzlem nechtěného natočit trefnou generační výpověď, která naznačuje i něco víc – „we are too young to reign“ je totiž problém celé stávající společnosti – osvícenci a Velkou francouzskou „revolucí“ jen odstartovaný. Začalo vládnout mládí. Je to roztomilé, nezávazné, plytké, rozverné a všechno to vypadá jako hra. Dokud je ovšem z čeho žít. A pak už zase není z čeho narychlo posbírat zkušenost a s nastalou situací se vypořádat. Zkáza je nevyhnutelná. Ovšem stále jde v první řadě o obrazově a zvukově fantastickou koláž, která přibližuje konec 18. století stylově nebývale přesně, a na plátno nostalgicky přenáší vrtkavé, ale nezapomenutelné okamžiky prožitých rozbřesků slunce za zvuků fenomenálně poskládaného hudebního doprovodu. Rameau, Lully, Siouxsie, Cure, New Order, Vivaldi, Strokes, Aphex Twin, Air, Scarlatti – v tomhle úžasném kaleidoskopu se sklíčko po sklíčku přesýpá bezútěšnost i hluboká krása momentů, které s osudem Marie Antoinetty sdílíme.