DaViD´82

DaViD´82

Libůrek Nývltů

okres Praha
(ne)Kulturní referent bez názoru

homepage
ICQ: Nostalgia isn´t what it used to be.

772 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 27 54 80 106
    • 20.11.2017  17:24

    Naturalisticky špinavá rutina budižničemů, zevlounů, nemakačenků, floutků a wannabe mafiánů přepočítávajících každý dolar. Staví se čistě na situacích, živelnosti (mnohdy to působí jako improvizace), atmosféře a postavách, o děj tu nejde. Ostatně až na jakýs takýs oblouk kolem Johnyho dluhů tu ani žádný není. Sice s výhradami (samoúčelné zpomalovačky, papírem šustící vnitřní monology), ale solidně to obstojí i dnes samo o sobě a nikoli pouze jako „doplňující materiál pro zajímavost“, který by fungoval čistě v rovině předobrazu Taxikáře, Mafiánů či Casina.

    • 7.11.2017  22:48
    Beyond Stranger Things (TV pořad) (2017)
    ***

    Tak jako jsou filmy o filmu, tak toto je seriál o seriálu formou podcastu s tvůrci. Dle očekávání se samozřejmě všichni poplácávají po zádech a chybí tomu jakýkoli kritický odstup či aspoň méně fanboyovský moderátor debaty, ale pod povinnou PR rovinou je i velká spousta zajímavých pohledů "za oponu"; speciálně když mají slovo přímo Dufferovic chlapci. Vyloženě si to říká o výpravu na plac, zachycení praktických efektů či podobných témat, ale na to se tu nehraje. Ovšem je třeba uznat, že tomu nemálo pomáhá jeden prostý fakt; a sice že oné sympatické omladině vzájemná chemie evidentně funguje i mimo rámec jejich postav.

    • 7.11.2017  22:39
    Gad Elmaleh: Part En Live (TV film) (2017)
    ****

    Na jednu stranu je poněkud laciné, že Elmaleh montrealskému frankofonnímu publiku servíruje trefování se do Američanů a Francouzů. Na tu druhou je to jedno, protože mu to v této poloze sedne a je v ní opravdu trefný i vtipný. Zvládá i skvěle komunikovat s publikem; což ne každý umí. Bohužel v druhé polovině vystoupení mu poněkud dochází dech, zvolňuje tempo, mění styl i téma večera a navíc se uchyluje k častému pitvoření, kdy v nejedné scéně jako by se Čejkovi z vejce vylíhnul.

    • 5.11.2017  22:41

    Tvůrci se netají tím, že to neberou jako druhou řadu, ale jako klasické osmdesátkové (jak také jinak, že?) pokračování; odtud ostatně ona dvojka v názvu. Má to tedy veškeré příznaky právě dvojek; větší, delší, dražší, epičtější, více postavené na tom, co se prvně osvědčilo, zalidněnější, více je v sázce a vůbec je to pojaté (i vystavěné) jako druzí Vetřelci k prvnímu Vetřelci. Můžete slyšet kritiku, že to má pozvolný rozjezd, jednotlivé linie si jedou až příliš dlouho po své ose, některé ze songů jsou používány vyloženě prvoplánově a samostatně stojící sedmá epizoda je jak z jiného seriálu (stylově a co hůře i kvalitativně). A jde o oprávněné i pravdivé výtky. Speciálně ta poslední, doufám, nepředznamenává směr, kterým se to hodlá v budoucnu ubírat. Jenže... Klady (od obsazení a práce s charaktery přes vyloženě neseriálovou filmovost až po působivou atmosféru zvládající multižánrový pastiš a kongeniální plesový epilog) stále drtivě převažují a i nadále je to v každém myslitelném ohledu od Dufferů točené přímo mě na míru; zvlášť pak pátá, šestá, osmá a devátá epizoda.

    • 25.10.2017  22:05

    Celovečerní epizoda nablblého tuctového sitcomu za bezmála čtyři miliardy korun, na které je zdaleka nejzajímavější záměrná guilty pleasure stylizace à la přebaly osmdesátkových metalových alb a synťákový soundtrack. Naštěstí jsou si všichni zúčastnění (a že jich tu je pěkná řádka) vědomi "k čemu se upsali" a tak si zdejší na sílu tlačený hahafest (stavěný na tom, že jde v podstatě o parodii Thora akorát s Thorem) aspoň náležitě užívají skrze přestřelené výkony, které to jako jediné drží nad vodou.

    • 23.10.2017  01:23
    Wheelman (2017)
    ****

    Locke meets vydařenou variaci na Getaway (2013) aneb zemitější (Baby) Driver, ve kterém forma neválcuje obsah. A to ani ta forma není k zahození. Vystačí si totiž s jednou nocí, vyprázdněnými ulicemi, interiéry dvou aut, do mrtě využitou handsfree sadou a zarputilým Grillem. Koncept je to tedy natolik minimalistický, až papírově zavání po čase možným přejedením se. Rush si tohoto rizika však naštěstí je vědom a tak zvolil více než rozumnou stopáž i tempo čili žádné omrzení nehrozí.

    • 15.10.2017  16:56

    Hravější (formálně, narativně a především vtípky) klučičí animák pro raubíře aby pohledal. A nenašel by. O co více nedoslovná o to duchem věrnější adaptace Pilkeyho kultovních (u chlapců předškolního až raně školního věku samozřejmě) předloh o eskapádách George, Harolda a Kruppa/Bombarďáka (ups, spoiler) během revolt proti upjatosti školního systému. Předlohy nejsou žádná velká literatura, ale jejich zábavnost je díky uprděnému a přesto inteligentnímu humoru nezměrná. A to i pro na dobrou noc čtoucí dospěláky. S celovečerní verzí se to má shodně. Najdete sice rozhodně přínosnější i ambicióznější tvorbu pro děcka, ale stěží tak zábavnou, abyste se na to s gustem podívali i z pozice jakože seriózní (ehm, ehm) autority. A bavili se ve výsledku snad i více než cílová drobotina.

    • 15.10.2017  01:23

    Zahler umí psát; a to scénáře i knihy. Proto je zarážející, že tentokrát ho tolik zrazuje právě psaní. Zatímco první polovina (a speciálně pak prolog) si dává načas opodstatněně, aby dodala pořádné maso motivacím a pod povrchem bujícím běsům Bradleyho "Hulk" Thomase, tak druhá od vstupu do systému to celé zazdí. Postavy jsou v ní ploché až nechtěně směšné, akce je pomálu (což špatně není) a je až neumětelsky pomalá (což špatně je), děj pak absentuje zcela, lokace věznic jsou pak přesvědčivé asi jako předvolební sliby. Místo přímočaré údernosti (zúročující důsledně budované Bradleyho motivace) se začne sázet na až absurdní u-t-a-h-a-n-o-s-t. Nikoli však stylovou, která by budovala tenzi ticha před bouří či se věnovala postavám, ale nadbytečnou, kdy mělo skončit pěkných pár desítek minut ve střižně. A o co více je Vaughn v úvodní civilní "d'onofriovské" poloze respekt budící, o to méně mu to sedne v následné muklovské poloze mlátičky jedoucí v napřesdržkuvšem módu Michaela "Bronsona" Petersona. Prostě tuctový grindhouse, kterému hraje do karet, že tu dlouho žádný seriózně míněný nebyl.

    • 14.10.2017  16:22

    Kdyby se to ve druhé polovině nepřeklopilo v otravné schéma "skrze brekot, řvaní a konfrontace si k sobě po dekádách hledáme cestu", kdy přes ohlušující šustot papíru není slyšet nic jiného, tak to mohlo být novodobá "allenovsky neallenovská" klasika. Ostatně to na ní úvodní dvě kapitoly i vypadá, protože dialogy jsou břitké, zahrané je to perfektně (speciálně Hoffman, který léta letoucí neměl tak vděčnou roli, do které by se s takovým gustem zakousl a že Sandler se Stillerem umějí hrát, když mají co, už dnes snad také nikoho nepřekvapí) a daří se načrtnout vztahy v jedné dysfunkční rozvětvené rodině tak, že v nich ty ze svého okolí bezpečně poznáte; a to vtipně, trefně a kousavě. Jenže pak Baumbach vezme veškerý prostor pro Hoffmana, vedlejší postavy přestávají být živoucí a hraničí až s karikaturou sebe sama a tahákem má být zmíněná honba po rodinných katarzích, kterou nikdo nechce (nejméně pak divák) a to skrze více závěrů do prázdna než jich bylo v Návratu krále. Čili nejdříve nehorázně dobré a následně otřesně tuctové.

    • 13.10.2017  15:18
    Mindhunter (TV seriál) (2017)
    *****

    There´s a tension. Zodiac goes Mad Men. Precizně vycizelovaný (ve všech ohledech; od každého jednoho záběru přes každou jednu větu až po každého jednoho herce bez ohledu na rozsah role/štěku) distingovaný pomalu plynoucí procedurální analytický thriller postavený čistě na dialozích, který oplývá stejně působivě znepokojivým podprahovým pnutím a mrazivou atmosférou jako právě Zodiac. Pod kůži se to však zadře nejen atmosférou, ale i ambivalentností činů "těch dobrých". Autoři vás totiž nechají tápat v morální šedé zóně ohledně toho, kdy, kde a jak se z dobrých úmyslů stává pověstná cesta do pekel. Pokud tedy „svého Finchera“ máte rádi v utlumeném odosobněně chladném módu žádajícího si trpělivého diváka à la Zodiac/House of Cards, tak tenhle majstrštyk nesmíte (a především nechcete) minout. Škoda snad jen (ne)konce úvodní řady. | S1: 5/5 |

    • 8.10.2017  19:32
    Suburra: la serie (TV seriál) (2017)

    Celovečerní Suburru považuji za jeden z filmů dekády, seriálovou podobu Gomorry zase za jeden z nejlepších seriálů vůbec. A tento seriálový prequel odehrávající se během tří týdnů výše uvedené kombinuje a to od tvůrčího týmu celovečerní i seriálové verze Romanzo Criminale. Proč to však komplikovat a rozepisovat, když to lze vyjádřit stručně a jasně; tohle má veškeré předpoklady být právě novou Gomorrou. A v zásadě se dá říci, že to tyto předpoklady naplňuje. Zvlášť když jí to nekopíruje, ale jde si to vlastní cestou vyšlapanou právě celovečerní Suburrou. Zaměřuje se to tedy na komplexní (jestli se vám narativních linek ve filmu zdálo příliš, tak tady jich je v jedné každé epizodě ještě více; a všechny fungují samostatně i jako nedílná součást mozaiky) a syrový vhled do mafioánsko-politicko-církevní odvrácené tváře Říma; od naprosté spodiny mafiánských podržtašek až po politické špičky. Jediný větší zádrhel je obsazení některých rolí, kdy několik málo protagonistů své party nezvládá. Což bije do očí o to více, o co si to ti ostatní dávají levou zadní.

    • 7.10.2017  22:46
    Strike (TV seriál) (2017)
    ****

    Jako detektivka nefunguje ani jeden z dvojice dosavadních případů; motivace, pachatelé i indicie, které Strike k jejich usvědčení použije, už ani nemohou být jasnější, i kdyby byly nakrásně od úplného počátku zvýrazněny blikající růžovou svatozáří. Předlohy jsem nečetl čili netuším, zda je to problém již Rowlingové či až scenáristů seriálu, kteří přepis žánrových linií nezvládli. Co naopak je ryze "rowlingovské" to jsou postavy ((kupříkladu ta hlavní je v zásadě přepsaný Lupin). A autoři adaptace jsou si toho dobře vědomi a tak to nestaví až tak na samotných případech, které tu spíše plní roli "aby ústřední dvojice měla co dělat", ale právě na "potterovsko-grangerovské" dynamice dua Cormoran/Robin. V této osobní linii to díky postavám i obsazení funguje o poznání lépe; speciálně Burke si démony sužovaného pajdavého bručivého medvěda se srdcem na správném místě užívá takovým způsobem, že by byla radost se na to dívat, i kdyby to v detektivní linii napadalo na jednu nohu ještě více než nyní.

    • 5.10.2017  19:16

    O nejeden parník lepší než čeho jsem se obával, ale o poznání horší než v co jsem doufal. První uvedené platí především díky přesně vystihnuté svébytně pomalé hypnotické "nedivácké" atmosféře (nesporně to pocitově má 2049 minut), řešení velkých existenčních otázek skrze lehké náznaky (jakkoli hůře než u předchůdce), designem i nápady vymazlené funkční aktualizaci světa o třicet let, dunivé a opojné audiovizuální stránce, že nejde "o to samé v jiném hávu" či skutečně hrajícímu Fordovi. Druhé pak kvůli několika dějovým linkám ze závěrečného aktu, které jsou diskutabilní až vyloženě na přes držku, nemalému množství natahovaných či přímo nadbytečných scén, chladnosti navzdory tomu, že by to rádo bylo tuze emocionální a příliš tématům, která se nakousnou, aby se záhy vytrácely rychleji než slzy v dešti. Nadčasová legenda z toho rozhodně nebude, to jedině snad po stránce řemesla, ale více než pouze sakra dobrý antiutopický snímek to je každopádně. Otázkou však samozřejmě zůstává, zda "více než sakra dobrý" je dostačující v případě pokračování jednoho z nejvlivnějších počinů kinematografie.

    • 30.9.2017  13:25

    Life doesn't mean living. Zatímco první dva kraťasy působily spíše z ranku nadbytečných, kterým by to slušelo v zapadlého menu v sekci vystřižených scén na domácích nosičích, tak tentokrát se nedá popřít, že Black Out obstojí i sám o sobě jako funkční povídka, která se světem Blade Runnera pracuje po svém, rozšiřuje ho zajímavým způsobem a to nejen po dechberoucí stránce designu a animace. Sice to má blíže k Ghost in the Shell (a nikoli kvůli anime zpracování) než Blade Runnerovi, ale to je věc jiná.

    • 30.9.2017  00:32

    Je paradoxní, že když už je jednou za uherský rok King adaptován věrně, tak je to zrovna dle předlohy, které by jedno či rovnou lépe dvě kola nekompromisního editorského připomínkování jen a pouze prospěly. Čili beze zbytku platí, že co fungovalo v předloze (v zásadě veškeré pasáže v posteli; charakterová studie, ztráta koherentního uvažování, realita versus halucinace, nalomenou psychiku ovládající dětské strachy, vyrovnávání se s vnitřními démony, vůle po přežití za každou cenu či bdělý "Cujo" na stráži) to funguje i zde. Jenže zrovna tak platí, že co v ní nefungovalo (v zásadě veškeré pasáže mimo postel; komplet otřesný závěr, souvislé flashbacky; slušely by tomu pouhé prostřihy/záblesky à la Divočina a navíc nepříliš prostoru pro prvotní fázi "jsem v hajzlu, ale ještě mi nehráblo"), tak to nefunguje ani zde. A jakkoli to mělo být kratší (nejen o zmíněný epilog), tak díky duu Carla/Bruce to není zase až takový problém. Prostě solidní průměr s několika památnými momenty a výtečným obsazením. PS: Pro kingfanatiky je tu i pár odkazů na kingversum.

    • 27.9.2017  14:06
    GLOW (TV seriál) (2017)
    ****

    GLOW Is the New Orange Is the New Black akorát na o poznání menším prostoru (stopáží i počtem epizod na sérii), v přesně vystihnutých osmdesátkách zastřešujících prostředí ženského wannabe wrestlingu a s vynikajícím ústředním duem nenalíčenou Alison Brie (ta se do své role položila pěkně od podlahy; a to doslova) a lloydovskokaufmanovským Marcem Maronem. Prostě na skvěle napsaných i zahraných charakterech vystavěné komediální drama s poněkud ohraným průběhem (jakkoli jde částečně o záměr). Stejně je však těžké tomu nepodlehnout; a to i kdybyste nakrásně byli osmdesátky a zvláště pak wrestling z duše nesnášejícím šovinistickým prasetem. | S1: 4/5 |

    • 25.9.2017  11:19

    Tradiční zástupce BBC dokumentární série „Wild XY“. Tentokrát především o střetu, prolínání i soužití divoké přírody s civilizací na japonských ostrovech; lesy, hory, města, oceán. Od volně žijících jelínků sika v centru města Nara až po život na úpatí aktivní sopky, kde jsou z nebe padající kameny na denním pořádku a co pár týdnů město zapadne pod nánosem popílku. Dechberoucí audiovizuál je u BBC tvorby samozřejmostí, mnohé záběry dle očekávání unikátní, informační přínos nezměrný. Problémy to však má dva. Tato série má v posledních letech striktně tři epizody, ovšem Japonsko by potřebovalo více dílů. Takto je to strašně hrrr a letem japonským světem, kdy nejedno téma by si zasloužilo podstatně větší prostor než zdejší pětiminutovku. Druhým je komentář Michelle Dockery. Lépe napsáno nikoli obsah komentáře, ale jeho přednes, který je otravně monotónní. Což je s podivem, tohle si BBC většinou umí pohlídat.

    • 24.9.2017  20:08

    Připravte své Ninjago chtivé synátory na to, že tohle nemá se seriálem dvakrát velkou spojitost; respektive žádnou. Ušetří si zklamání nad tím, že zrovna ten jejich oblíbenec se tam sotva mihne (v našem případě ohnivý Kai). Předloha je sice neskrývanou vykrádačkou Želv Ninja a Power Rangers, ale solidní vykrádačkou, která má různorodý tým, kde každý je stejně důležitý. Ve filmu jde pouze o Lloyda (ten zelený). Což je na úrovni toho, kdyby celovečerní Želváci byli jen o Leonardovi a ten by navíc neměl ani své meče, ani nestál proti tradičním protivníkům a navíc řešil problém rodinného rázu. A řeší se to ve stejném ztřeštěném stylu a se stejnými tématy jako v předchozích dvou LEGO® filmech. Tentokrát o to hůře, že to nefunguje jako celek; scénář nebyl silnou stránkou ani u Příběhu/Batmana, ovšem zde absentuje již zcela. Stále to však má tak zběsilé tempo a tolik nápadů, vtipů a aluzí (tvůrci neopomenou ani na tradiční titulkový sestřih Jackieho nepovedené eskapády), že se u toho nelze začít nudit. A to ani pokud jste v roli povinného doprovodu/nechtěného rukojmího.

    • 22.9.2017  10:10
    Dobrý časy (2017)
    ****

    Odysea jedné noci odnikud nikam, s papírem šustícím průběhem a s chováním postav, které je vyloženě debilní i pokud bereme v potaz, že se pohybujeme ve světě vysmažené spodiny společnosti, kde to na inteligencí osvícené zrovna dvakrát bohaté není? Nesporně. Jenže bratři Safdieové nedávají ani ten nejmenší prostor si to uvědomit. Od samotného počátku chytnou pod krkem syrovým vpřed uhánějícím přímočarým tempem jaké nepamatuji, což jde navíc ruku v ruce s pohlcující hypnotickou atmosférou a výkonem Pattinsona, který si nutí vaši plnou pozornost. Jenže… Jenže v polovině filmu to dupne na brzdu (opodstatněně), ale pak se to již znovu nikdy pořádně nerozjede. I kvůli rozdrobení pozornosti na další novou postavu. A tak je rázem, bohužel, dost prostoru vymanit se z podmanivého tranzu první poloviny a uvědomit si v úvodu zmíněné problémy, které začnou vadit. A to tak, že ne zrovna málo. I tak si to lze užít, ne že ne; Pattinson je i nadále výtečný, pár scén kouzlem první poloviny oplývá a synťákový tepající soundtrack od Oneohtrix Point Never by neomrzel ani v jednou tak dlouhém filmu. Jenže si chtě nechtě uvědomujete, že koukáte na trestuhodně promarněnou příležitost namísto události dekády, ke které to zpočátku nekompromisně mířilo.

    • 20.9.2017  21:40

    U svého prvního pokračování měl Vaughn jedinečnou možnost pohrát si s „pravidly" i zlozvyky pokračování, tak jako si v minulosti vyhrál s pohádkovými, komiksovými i bondovskými zákonitostmi. Jenže místo aby je adresoval, tropil si z nich šprťouchlata a využil je ku svému prospěchu, tak "sequelitidě" naplno podléhá. Výsledkem je film trpící veškerými neduhy pokračování; tedy všeho více, větší, delší, bombastičtější, zalidněnější, šílenější, přepálenější a... A v důsledku méně zábavný (neplést s nezábavný). Především proto, že se koncept nikam neposunul, délka je neopodstatněná, vtípek s Eltonem opakován až se stane otravným, Julianne sice výborná, ale odtržená od veškeré interakce s ostatními, přepálené je to tentokrát přespříliš, aby to zároveň fungovalo i jako (skoro) regulérní bondovka (což se jedničce povedlo vybalancovat), původní postavy se nikam nevyvinou, emoce krom "Merlin pěje" momentu zcela absentují a většina nových postav jsou karikatury bez jakéhokoli náznaku osobnosti. Znamená to, že by snad Vaughn ztratil drajv, nápady a natočil zbytečnou tuctovku? Neznamená, na to je až příliš dobrý režisér a má k ruce evidentně se bavící obsazení, ale má k tomu povážlivě blízko.

    • 20.9.2017  00:02
    Vikingane (TV seriál) (2016)
    ****

    Vikingové meets Monty Python a Svatý Grál se špetkou nepřehlédnutelného vlivu Černé svi... Ehm, zmije v postavě Orma. A překvapivě není problém, že by to snad nebylo vtipné jako spíše v tom, že se to především v první polovině mnohdy trochu táhne. Není to nonstop řachanda. Ona to ostatně řachanda není vůbec, nesnaží se to o humory za každou cenu a situační komika či vizuální gagy absentují zcela. Sám o sobě je to vlastně ucházející vážný (ehm, ehm) historický seriál (pravda, s absurdními charaktery i dialogy) o nelehkém severském životě za doprovodu skvostné hudby, který si poklidně plyne svým vlastním tempem a dvakrát či třikrát za epizodu (či v případě čtvrtého a šestého dílu po celou dobu) dostane do kolen scénkou či dialogovou výměnou, která má na to zkultovnět a usadit se ve zlatém kánonu absurdního humoru. Prostě nadprůměr s občasnými záchvěvy naprosté geniality. PS: Byť seriál vzniká současně v norské i anglické verzi, tak ta norská působí, že hercům sedne do huby přeci jen lépe a tím pádem má pocitově lepší komediální timing. Ovšem některé slovní hrátky v anglické verzi jsou vyloženě vymazlené, takže ani ta není k zahození. | S1: 4/5 |

    • 18.9.2017  17:51
    Sneaky Pete (TV seriál) (2015)
    ****

    Spojení rodinného dramatu s kriminálním má v posledních letech hned několik zástupců, kteří stojí na piedestalu novodobé quality TV (ano, samozřejmě v čele s Breaking Bad či Sopranovými) a není se co divit, jelikož propojení komplexních charakterů s dramatickou kriminální linií nabízí emoční angažovanost, silné ambivalentní charaktery i jejich Sofiiny volby. A Sneaky Pete ke všemu zmíněnému má papírově veškeré předpoklady; v zákulisí ostřílené tvůrce Justified, před kamerou fenomenální obsazení a navrch nosný heist námět. Jenže… Jenže výsledek je sice solidní podívaná na několik večerů (tedy až na otřesný pilot, který se zdá být něčím jiným než čím se, naštěstí, seriál od druhé epizody ukáže být), ale stěží aspirant na přední místa pelotonu tohoto ranku seriálů. A že snad každá stanice i streamovací služba minimálně jeden takový v portfoliu má. Problémem je především na straně scénáře, který pracuje s mnoha zajímavými tématy, nabízí i solidně vybudované konflikty (byť je třeba si logické lapsy omlouvat tím, že se celá série odehraje během jednoho týdne), ale postavy jsou na podobný styl seriálu až příliš papírem šustící. Ne nezajímavé, ale fungují z větší části především díky obsazení a ne tím, jak jsou napsány a propracovány. Ovšem když vám ústředního "záporáka" hraje Cranston v raném zlověstném Heisenberg módu, v rodině tvrdí muziku Margo Martindale, která umí polohu hodné babičky i respekt budící nekompromisní „mafiánské“ matky pluku jako žádná jiná charakterní herečka a Ribisi, který je typově ztělesněním tak trochu slizkého (přesto charismatického) sebestředného nenápadného vychcaného podvodníčka, který vás však vmanipuluje přesně tam, kde vás chce mít, tak to vadí méně než by jeden čekal. Dostává to tedy svému papírovému potenciálu? Ani náhodou. Je tam prostor pro zlepšení? Nesmírný. Jde o seriál, kde kvalita druhé heistové poloviny série zachraňuje nekonzistentnost té první? Absolutně. Je to dobré? Ale jo, pokud nebudete čekat nic více než solidní žánrovou oddechovku, tak ano, je to nesporně dobré, jakkoli ne vynikající. | S1: 4/5 |

    • 16.9.2017  01:41
    Plácek (1993)
    ***

    Daří se zachytit správně trefenou atmosféru zaprášeného letního klukovského dobrodružství na plácku za domem. Jenže se to samo vyautovává neopodstatněnou délkou (speciálně pasáž s eskapádami kolem získávání míčku si vyloženě říká o údernou střihovou sekvenci a nikoli o dobře patnáct minut stopáže), nevyrovnanými výkony děcek (ústřední trio z toho vychází se ctí, ovšem zbytek je do počtu či rovnou na zabití; zdravím brejlouna) a s otřesně napsaným nesnesitelně vlezlým voiceoverem vypravěče (sám režisér), který je ještě navíc i zhola zbytečný, protože vše co v něm zazní, stejně dětský divák (o dospělém raději ani nemluvě) ví, vidí či si odvodí. Nebyl by sice o nic lepší ani kdyby ho vyprávěl přímo malý Scotty, ale aspoň by to mělo nějakou logiku. Výsledkem je film, který dnes obstojí již pouze dětskýma očima či skrze natěsno nasazené nostalgické brýle (pokud jste se k němu dostali v tom správném věku) a nikoli i sám o sobě.

    • 12.9.2017  16:52
    Bílý pes (1982)
    ****

    Sofistikovanější než by jeden z čistě béčkového prvoplánově kontroverzního nástřelu „Goro bílý pes makabrózně morduje Afroamíky“ čekal. Fullerovo velké vítězství je, že to funguje v obou zamýšlených rovinách. V první žánrové polovině z „jejího pohledu“ jde o tradičně vystavěný znepokojivý thriller staromilského střihu, který je v mnoha aspektech lepší adaptací Kingova Cuja než filmové Cujo samotné a plně si vystačí s pozvolně budovanou atmosférou, táhlými záběry, tu a tam obnaženou mordou, mrazivým zavrčením a geniálně posmutnělým Morriconeho podkresem. Ve druhé metaforické polovině „z jeho pohledu“ pak jde o mnohovrstevnatou alegorii na rasismus a xenofobii, která je komplexnější, znepokojivější a působivější než leckteré „jakože serióznější“ snímky na totéž téma. Třešničkou na dortu je pak relativizující závěr, který se v dušičce usadí a ne a ne z ní ven.

    • 12.9.2017  00:23
    Goliath (TV seriál) (2016)
    ***

    Seriál, který se ne a ne rozhodnout, čím vlastně být. Rád by byl seriózním spletitým dramatickým seriálem o korporátním právu à la Damages. Jenže by zároveň rád byl i o ne až tak smrtelně vážně se beroucí charismatické alkoholické trosce s traumatem a krizí středního věku à la Californication (či dnes již spíše BoJack Horseman) a jejích rodinných i vztahových eskapádách v LA. K tomu ždibec sitcomu "právník a jeho děvky dělají byznys na koleně" a aby toho snad nebylo málo, tak by zároveň chtěl reflektovat něco toho "sociálna" skrze pohled na soukromý zbrojní průmysl. No a v neposlední řadě být seriálem s bondovsky střiženým popáleným überzlotřilým záporákem, který z ústraní své sluje skrze kamery šmíruje celé město, tahá za nitky, luská na všechny, je popálený a má poskoky. Zkombinovat Damages s Californication na papíře není vůbec zlý nápad, jenže jakkoli zde obě ty linie fungují, tak čistě každá za sebe a nikoli pospolu jako součást jednoho celku. Ta právní je sice pohádková, protože podobný případ by se nikdy neodehrál v rámci (tý)dnů a samozřejmě by se ani na míle nepřiblížil soudní síni, ale funguje, ne že ne. Rozměr se zlými korporacemi a Dr. No pak nefunguje ani trochu a jde vyloženě o guilty pleasure materiál. Jenže... Ono se na to výborně dívá; od skvostné znělky to epizodu za epizodou odsýpá, slabší momenty táhne duo Thornton/Arianda, silnější skvěle gradované nereálné (mimo)soudní pasáže plné osobních záští i vendet a sledovat Billy Boba chlastat, fuckovat všechny kolem a k tomu trousit ten rádoby právnický žargon se prostě neomrzí. Čili byť by tomu jen a pouze prospěla větší scenáristická jednota, tak to (za)baví obstojně. Jakkoli pouze v případě, že ty asi tak dva tucty lepších právnických seriálů již máte nakoukaný. | S1: 3/5 |

    • 9.9.2017  02:35

    Prostřední část Lumetovy volné trilogie (Serpico, toto a Q & A) o boji s policejní korupcí; tentokrát volně na motivy kariéry Roberta Leuciho známého to zkorumpovaného poldy a informátora, který svého času potopil celé oddělení newyorkských narkotik a na stará kolena udělal kariéru jako autor solidních drsných kriminálek i jako odborný poradce u filmů. Filmová verze "jeho" osudů je díky tomu nikam nespěchající detailní a realistický pohled na drama "zrádce svých nejbližších". Jakkoli to začne jako stylová špinavá kriminálka, tak tato linie se (až příliš) záhy z logických důvodů opustí, stane se z toho osobní drama a v závěru pak procedurálka o léta trvající byrokratické mašinérii v pozadí usvědčování a výslechů. Byť tedy k tomu, jak je celý dějový oblouk vystavěn, lze mít oprávněné námitky, tak nelze popřít, že to funguje a to přímo skvěle. Má to ovšem jiný zásadní problém; a to sice Treata Williamse v hlavní roli. On je vhodný do určitého typu rolí, ale komplexní role kdysi macha, co měl na háku celé čtvrti a který zvládal hrát "brácha na mě, já na bráchu" s mafií, feťáky, dealery, šlapkami, kolegy, nadřízenými apod. a nyní vnitřně rozervané sebelítostivé krysy, kterou pohrdají všichni od nejbližších po bývalé i aktuální kolegy, mafie a především on sám, tak taková role mezi ně nepatří. Což bije do očí o to více, že všichni ostatní ve filmu jsou naprosto výteční. Korunu tomu pak nasazuje fakt, že mu scénář co deset minut předhazuje neskonale vděčnou "oscarovou" scénu, kdy se má v amoku "alpacinovsky" sesypat a moralisticky seřvat všechny kolem. A tam pak herecky selhává na celé čáře. Ne snad že by byl vyloženě trapný či snad směšný, ale mít v té roli někoho, kdo by se v tak vděčné roli nenechal zastínit všemi ostatními na place, to potřebovalo jako království krále Já Prvního sůl. Ovšem na skutečnosti, že jde o prvotřídně natočený fascinující pohled na odvrácenou tvář boje s drogami, to nic nemění.

    • 6.9.2017  23:10
    To (2017)
    ****

    O poznání lepší osmdesátková amblinovka se vším všudy než horror; což je problém, jelikož to měla být stejnou měrou dobrá amblinovka jakožto i regulérní horror (přitom hudba tuto svébytnou dualitní dynamiku skvěle adresuje), ovšem jde spíše o temnou pohádku pro dospělé než o kombinaci "Gonnies versus Freddy Krueger". Jakkoli může jít o záměr, aby tam byl znatelný případný posun stylizace mezi dětskou a dospěláckou částí. Každopádně to kvůli tomu do značné míry působí jako celovečerní Stranger Things. Což je dost paradoxní s ohledem na že vycházejí právě z To a Stůj při mně. Nebojí se to tnout do problematických pasáží předlohy a přesto se věrně zachycuje pro předlohu stěžejní atmosféra pohledu party (skvěle obsazených!) přehlížených dětí na prahu puberty spojených bojem proti dospělými neviděnému primárnímu zlu. Spíše než na děsu se staví na všudypřítomné znepokojivé atmosféře, kde se za každým druhým rohem může (a nemusí) skrývat zhmotnění vašich nejniternějších strachů či co hůře, nemesis v podobě šikanují mládeže. V tomto ohledu bez výhrad. Problém nastává v momentě, kdy si Pennywise se svou kořistí pohrává; a to je na(ne)štěstí často. Skarsgård je sice naprosto výtečný (jakkoli zvažovaný Mendelsohn by dle mého byl ještě lepší), a speciálně to co dělá s hlasem či jeho "mrtvé" šilhavé oko jsou geniálně znepokojivé detaily, ale krom prologu ho nikdy nevidíme ve scéně, kde by zvolnil a zkusil se někomu ze Smolařů dostat do hlavy jinak než skrze bubáky. Buď po nich jde přepáleně naplno "uááá" geronimo způsobem a nebo není na scéně. Nic mezi tím, žádný plíživý postupně gradovaný strach z neznáma tu není. Veškeré scény zhmotněných nočních můr jsou sice intenzivní a některé i setsakra působivé a památné, ale nejsou ani ždibíček děsivé či dokonce strašidelné, jde prostě o akční atrakce za denního světla. Vše je strašně hrrr, že ve stopáži zůstalo jen a pouze to, co se nějak přímo (do)týká strachů některého ze Smolařů. A nic více. Žádná omáčka kolem, žádná scéna v rámci jejich rodin, nic s dospělými, žádné probdělé noci z prožitých traumat, prostě až na něco málo odkazů na kingversum nada. Je to ohlodané až do morku kosti. Ten morek je sice chutný, ale mírná pachuť promarněné šance na něco více než "pouze" nejlepší kingovinu posledních let po něm zůstane, ne že ne. Chtělo to holt krom té kosti i nějaké to maso na ní.

    • 6.9.2017  11:05
    Q & A (1990)
    *****

    Neprávem opomíjený snímek Lumetovy na kvalitní počiny bohaté filmografie. Korupce je tu hlavním tématem. A to nejen ta materiální, kdy někdo vezme za službičku naditou obálku, ale především ta pragmatická, kdy nadřízení sice ví, že kdyby si pořádně posvítili, tak by tu službičku i odhalili, ale proč by to dělali, když to nese výsledky. A kde jsou výsledky, tam nejsou otázky. A tak se krok za krokem korumpuje celý systém; o to více, že postava Nolteho to přivírání očí vidí a začne už i tak zkorumpovaný systém zneužívat². Do toho pohled jak to chodí při denní rutině na ulicích, nenásilně (a o to více působivě) zapracovaný sociálně-rasový přesah a dobře napsané i zahrané (především Assante) charaktery (předlohu má na svědomí autor Carlitovy cesty), kdy naštěstí hlavní hrdina není typicky dušínovský naiva přicházející o panické iluze, ale bývalý polda, který jen chce být čistý a chce aby i systém byl čistý. Jakkoli na poli seriálů již toto bylo posunuto o řád výše, tak na poli filmů (minimálně do chystané adaptace Winslowova majstrštyku „The Force“) stěží aktuálně hledat lepší nepřikrášlený obraz denní rutiny špinavých poldů než právě Lumetovo duo Prince of the City/Q & A. Lumet navíc podmanivě zachycuje genius loci zapadlých nočních harlemských uliček a daří se mu i spletitý propletenec vzájemně se ovlivňujících pouličních děvek, pochůzkářů, informátorů, dealerů, středního managementu (policejních složek i mafie a gangů) až po šarže z kruhů nejvyšších držet na uzdě čili to nepůsobí přeplácaně ani nedotaženě, ale komplexně a promyšleně. Jediným vážnějším problémem pro mnohé bude pozvolnější tempo toho všeho, ale sem to sedne a patří to k tomu, jen to holt nebude pro každého.

    • 31.8.2017  18:09
    Blake et Mortimer (TV seriál) (1997)
    ****

    Kapitán Blake z MI5, přední světový profesor/vědec Mortimer a zlotřilý plukovník Olrik jsou na západ od nás slavné postavy dobrodružné komiksové série, která je takovou vyspělejší verzí Tintina. Ostatně jejich příběhy právě v Tintinovi od padesátých let vycházely. Je to na stejné vlně a ve stejném stylu, jen tu absentují odlehčující prvky tolik typické pro Tintinovy eskapády; přeci jen Tintin je mladík, má za pobočníka hláškujícího opilce, situaci vždy zachraňujícího psa a o humor se stará ono detektivní duo. Tady nic takového není; je to pravověrná vážně pojatá braková šestákovka do morku kostí, což je hlavním důvodem, proč to navzdory tomu, že jde o animovaný seriál, není zase až tak moc pro děcka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tato série od autorů seriálového Tintina (jak také jinak, že?) zpracovává devět příběhů z předloh a čtyři vytvořené speciálně pro seriál. V zásadě se dají rozdělit do třech stylů; indianajonesovských výprav za poklady, detektivních případů a špionážních ve stylu původních filmových bondovek. A tato animovaná série ducha předloh zachycuje perfektně. Má to spád (předlohy jsou z dnešního pohledu přeci jen hodně ukecané a popisné), akci, napětí, skvělé hrdiny i padouchy a žádná z epizod není vyloženě špatná, byť kolísavou kvalitu nesporně mají. Každopádně ty nejlepší z nich patří ke zlatému fondu dobrodružného žánru.

    • 29.8.2017  01:24
    Hra o trůny - Série 7 (série) (2017)
    ****

    Stěží říci, zda jsem více rozladěn tím, jak to pohrdá a jde proti vlastním zákonitostem (teleportace, nedotknutelní hrdinové), logice, uchyluje se to k nerealisticky laciným řešením a absolutně to ztratilo jakoukoli dosavadní konzistenci chování postav (platí to o každé, tuplem pak o Tyrionovi s Malíčkem) či jsem nadšen tím, jak kvalitní fanouškům poplatná přímočará béčková generická high fantasy se z toho vyklubala. Mám k této řadě prostě ryze ambivalentní vztah; na jednu stranu jí pohrdám s ohledem na to, jak to poplivává vše poctivě po šest sezón budované (o předloze raději pak pomlčet úplně, ale s tím už je jeden smířen pěkných pár sezón), na druhou stranu si jí pro samou tu epičnost, bitvy, oheň dštící draky, akci, hlášky a burácející soundtrack užívám jako zatím žádnou jinou. Ano, nesporně to působí jako by veškerý scenáristický tým musel jít dělat kompars do oněch davových scén namísto sezení nad papírem (a vrátili se ke své práci až na část finální epizody), ale lhal bych, kdybych nepřiznal, že mě to bavilo. Sice ze zcela (ale ZCELA) jiných důvodů než doposud, ale bavilo, ne že ne.

<< předchozí 1 2 3 4 27 54 80 106
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace