DaViD´82

DaViD´82

Libůrek Nývltů

okres Praha
(ne)Kulturní referent bez názoru

homepage

819 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2 3 4 30 58 87 115
    • 4.5.2021  17:05
    Eat. Race. Win. (TV seriál) (2018)
    ***

    "There´s two Tour de Frances, right? There´s the rider´s tour and there´s the chef´s tour." Sportovní dokusérie patří mezi to nejlepší co se pro televizní obrazovky v posledních letech produkuje. A kulinářské série s charismatickými šéfkuchaři, tak to je stálice. Zkombinovat obojí je nápad za všechny prachy. Tedy sledovat tři týdny Tour de France zákulisním pohledem "z doprovodného týmového vozidla" ambiciózního týmu po sportovní stránce a optikou "výkonnostní šéfkuchařky" a jejího týmu, který kočuje a shání lokální potraviny. A funguje to. První pohled ukazuje týmové strategie, ambice, průběh etap, útrapy Tour, úkoly nosičů vody i hvězd (navíc jde o tým s Romanem Kreuzigerem), zatímco ten druhý se soustředí na logistické problémy přesouvání kuchyně od hotelu k hotelu, vyrážení po místních trzích a farmářích, přípravu jídla splňujícího nároky na regeneraci i dodání energie apod. Jenomže po třech epizodách se následující dvě zacyklí a je to stále to samé; a co hůře, poslední díl je utnut v podstatě televizním zpravodajstvím "jak to dopadlo", kuchařská linie jde do kopru, týmu kuchtíků to ani nedá sbohem, prostě v jednom dílu jsou a pak již ne. O co lepší a nosnější koncept, o to rozporuplnější výsledek. Vůbec bych se však nezlobil, kdyby vznikla i druhá řada, která by ty největší problémy adresovala. Protože potenciál v tom je nezměrný.

    • 30.4.2021  22:53

    "I´ll show them what a pawn can do to a king." Nablblé přímočaré devadesátkové VHS béčko, které jakž takž (u)táhne nekompromisně zavilý Jordan, Sollimova chladně odtažitá režie a přehledná nepřepálená akce.

    • 30.4.2021  19:59

    Griswoldovic ve zběsile přepáleném "millerovsky" hravém animovaném hávu. Ke své škodě to neví, kdy skončit, ale PrasoPes a duo vadných robotů to spolehlivě drží nad vodou i v těch nejslabších momentech. A ono jich zase tak moc stejně není.

    • 18.4.2021  03:57

    John Wick, motorkářský gang, prostitut, kauzalita, korelace, Vánoce a ajťáci. Je to stejnou měrou psychologické drama, severský noir se společenským přesahem, echt černá komedie, nekompromisní akčňák, komorní rodinné drama o vyrovnávání se s nečekanou ztrátou, "(not so) fell good buddy movie", situační komedie, vánoční náladu rozdávající biják a... A několik dalších žánrů i škatulek nádavkem. Obdivuhodné je, že ani na moment nejde o nesourodý mišmaš a přetahovanou o to, který žánr zrovna bude tahat pilku. Navzdory multižánrové neukotvenosti je to celistvé, jelikož to funguje hned v několika rovinách i protichůdných žánrech současně. Čili scény, u kterých se chlámete smíchy, zatímco se buduje nervy drásající napětí a k tomu se mimo jiné dostáváme na dřeň postavám, nejsou výjimkou potvrzující pravidlo.

    • 14.4.2021  17:20
    Fernando (TV pořad) (2020)
    *****

    I´m a very competitive person, and the only thing I care about in life is winning. Fernando Alonso po (dočasném) ukončení kariéry v F1 po sezóně 2018 rozhodně nezahálel. Před návratem stihl vyhrát vytrvalostní šampionát včetně Le Mans, zkusil vyhrát Indianapolis, testovat pro McLaren, zkusit rallye, zajet Dakar, dozorovat svou lifestylovou firmu i muzeum svých úspěchů (s vítěznými monoposty apod.). A do toho vyjednávat o návratu do F1, udržovat statut sportovní ikony a legendy, promlouvat kolotočem mediální pozornosti apod. Není to však ryze běloskvoucí výstavba "Alonsova kultu" a jde spíše o nezaujatý respekt k zarputilosti a umu usednout do čehokoli. A být sakra rychlý a konkurenceschopný i mimo svou odnož (motor)sportu. Do toho moře vzletů i pádů; ať již dané chybou týmu, selháním techniky či jeho jezdeckou chybou. Každá z epizod se zaobírá trochu něčím jiným, jedna je o Alonsově cestě ke slávě, rodinném zázemí i dvěma titulům mistra světa, druhá o opakovaném pokusu zdolat Indianapolis, třetí o Le Mans a tak dále. Do toho se line linka, jak moc zásadní jsou pro top jezdce lidi a tým kolem něj. Není to ani oslavné ani kritické, jen to tak nezaujatě s odstupem sleduje necelé dva roky kariéry profesionálního jezdce, který i na prahu čtyřicítky má stále ty nejvyšší ambice i touhu zkusit vše a být přitom (motor)sportu plně oddaným absolutním profesionálem s respektem. A ideálně, samozřejmě, to vše i vyhrát. Technická stránka se nebojí prodat vizuální přednosti asfaltových oválů i nekonečné pouště, v tomto ohledu si nelze stěžovat. První sezóna končí "cliffhangerem" v podobě návratu do F1 čili ani druhá sezóna by nemusela být bez zajímavosti. Speciálně v klopýtajícím týmu Alpine. | S1: 5/5 |

    • 6.4.2021  11:14
    Grand Prix Driver (TV seriál) (2018)
    ****

    It takes years to build F1 team, but you can kill it in six months. Vhled do zákulisí předsezónních činností týmu F1 v zimní pauze; tedy práce mechaniků, designerů, inženýrů, pilotů, marketérů, (nej)vyššího managementu... Navíc v době, kdy upadající legendu motorsportu (podruhé) opouští Ron Dennis a nastupují nový investoři s ambiciózními plány na navrácení ztraceného lesku značky McLaren. A především dokusérie, která možná původně měla ukázat tuto organizaci v lepším světle po nástupu nové vlastnické struktury, ale ve výsledku mimoděk propálila, proč po sezóně 2012 nastal úpadek a ústup z desítky let držených pozic. Začíná to sluníčkově (nový začátek, nové auto, nový pilot, nová vize), pak se začínají projevovat třenice, nestíhání uzávěrek, nesoulady s Hondou, vším tím rozladěný/odevzdaný Alonso, o iluze přicházející Vandoorne a končí se ostudným fiaskem během testovacího týdne v Barceloně, který vyústil v snad nejhorší sezónu McLarenu vůbec (což už není, bohužel, předmětem série), ale ukázal problémy, které se následně sezónu po sezóně dařilo adresovat (je škoda, že nevznikly následné série z ročníků 2018 a dále). Pokud jste F1 nepolíbení, tak toto je spíše pro fajnšmekry, kterým nestačí, že se podívají na sestřih nejzajímavějších událostí Velké ceny XY. Přeci jen sledovat, jak několik desítek lidí s napětím sleduje, zda se partě montérů z Japonska (ne)podaří nasadit a zažehnout motor skrze softwarový update, je hodně specifická záležitost. Ovšem jsou zde i pro běžného diváka vděčnější věci typu fyzické a PR přípravy nováčka F1 apod. Každopádně to je především o běžně skrytém zákulisí centrály stáje F1 a nikoli o F1/pilotech/závodech apod.

    • 29.3.2021  22:41
    F2: Chasing The Dream (TV seriál) (2020)
    ***

    Uhlazený produkt bez ksichtu, který sleduje uceleně sezónu "formulové juniorky" (první řada ročník 2019 atd.) rekapitulačním kolovrátkovým hrr přístupem co epizoda to tři kvalifikace/závody/sprinty a nádavkem mikromedailonek vítězů "jak moc chtějí získat body pro superlicenci, případnou šanci usednout do F1 či aspoň být testovacím jezdcem". Závody samotné jsou sestříhané do (mnohdy ani ne) třiceti vteřin čili je to matoucí mišmaš míhajících se monopostů, ze kterého nelze nic vyčíst (o tom, že to nemá kontext, náboj, dynamiku a "příběh daného závodu" ani nemluvě) a medailonky mladých pušek jsou z ranku "musím makat, dám tomu vše" na sto a jeden způsob. Vše je nekonfliktní (ignoruje se fakt, že z dvaceti kluků má šanci v dané sezóně postoupit do F1 maximálně jeden či dva), vyžehlené a v podstatě bez přínosu. Sezónu "jak šel závodní víkend za víkendem" šlo pojmout záživněji, materiál pro to nesporně je, F2 umí být řádné maso na trati, v garážích i v zákulisí (tam především). Přeci jen jsou plné echt ambiciózních kluků s táákhle velkým egem a bez pudu sebezáchovy, kde se rivalita "proti všem včetně týmového kolegy" projevuje snad ještě o chlup více než u F1. A díky v podstatě stejným možnostem auta napříč startovním polem je to především o jejich umu. Nečekal bych produkční hodnoty a celkové kvality "velkého brášky od Netflixu" (je jasné, že to vzniklo jako reakce na zájem, který o F1 vyvolal Drive to Survive, a jde o pokus učinit to samé v menším měřítku pro F2) ale ani ne až takový... Odosobněný produkt, který by jako unylý a zbytečný působil i na oficiálním formulovém YouTube kanále. Kde je, mimochodem, o F2 lepší obsah. A co nejhůře, když už to je (či by chtělo být) o možných budoucích nadějích pro F1 (týmy jako takové jsou zde nadbytečné), tak se o nikom nedozvíte ale lautr nic. I z wikiny vyčtete více. A že by na to koukal kdokoliv, kdo nemá o F2 alespoň základní přehled nehrozí čili je záhadou, komu to má být vlastně určeno. Druhá řada se v mnohém poučila (čti "opsala fungující postupy od zmíněného bratříčka z F1"), je tedy lépe pojatá stranou dramaturgie (covid, méně "výsledkové"), střihu (závody najednou mají prostor i náboj), je méně uspěchaná, nabízí příběhy napříč sezónou, je mnohem (mnohem!) více o jezdcích nad rámec "makám, musím, mám na to" i zázemí (zákulisí, činovníci, jezdecké akademie, vazby na velké týmy, život mimo dráhu apod.), emocích (uhlazenost je ta tam, dokonce znějí i týmová "fuck sem, fuck tam" rádia) a je o poznání ve všech ohledech zajímavější, informativnější a celkově lepší. | S1: 2/5 | S2: 3/5 |

    • 25.3.2021  23:29

    Zátoka 2/Černý zabiják 2. Jenom o poznání více (ale jakože opravdu více) manipulativní, zavádějící, utopené ve vycucaných konspiracích a až dětinsky směšně naivní v tom, jak se předávají závažné informace, které je nesporně více než vhodné adresovat a upozorňovat na ně. Jeden z aktivistických dokumentů (u těch by jeden i překousl jistou prvoplánovitost sdělení), u kterého je lehké si splést sílu tématu/sdělení s (ne)kvalitami dokumentu jako takového. Nakousne se kde co, téma/zaměření se změní v průběhu stopáže snad desetkrát. Ale nic z toho, nikdy se nic nedořeší, nic se nedořekne a nedostane se to za rámec dobře známých (a jinými již lépe pokrytých) informací. Zde umocněné skrze "investigativního" týpka, který sám sebe cpe do popředí všeho. Pokud si myslíte, že to je o "odvrácené tváři rybolovu a dopadu znečišťování oceánů", tak ano, ale především to je o Alim Tabrizim. Navíc se stylizuje do role, kdy po něm jde komplet (nejen) Japonsko na každém kroku, je opakovaně v šoku z dobře známých věcí ve stylu "s nasazením života jsem objevil, jak se delfíni/kosatky ocitají v parcích, chodil jsem tam rád, nyní tam ani nepáchnu". Ehm... Jakože cože? Na to se potřeboval vydat "za oponu rybolovu a regulí"? Je to škoda, protože témata, která adresuje, jsou silná, nosná a zásadní. Ovšem adresuje je způsobem pro TikTok generaci ve stylu záběru na sebe, kdy vám v temném rohu nočního města dramaticky šeptá do kamery, kterak "je v šoku, protože celý život otevírá ledničku a pije mléko z kartonu, nyní se pro vás exkluzivně s nasazením života vydal potají s kamerou do rodinné mlékárny a zjistil, jak mléko vzniká a jak se dostává do kartonů čili již nikdy nebude pít mléko". Nejlepší možný důkaz, že pouze záslužné téma dobrý dokument nedělá.

    • 18.3.2021  15:05
    Tiger (TV film) (2021)
    ***

    Tři hodiny utečou jako voda a ani na moment to nenudí. Ostatně těch vzestupů, pádů a komplikovaných rodinných vztahů je v kariéře i osobním životě Woodse pěkná řádka. Dokonce i obrácený koncept, kdy to je o Tigerovi člověku a až v druhé řadě jen tak mimochodem i o Tigerovi golfistovi, nevadí. Problém je, že se to plně soustřeďuje na Tigerovy pohnutky, emoce a jejich (ne)prožívání, přičemž o tom nevypráví Tiger či jeho nejbližší (jediná výjimka je ex-caddie, který byl po jeho boku většinu kariéry), ale lidé jako "první vážná známost, kámoš taťky z práce, rodinný přítel, kamarádka Tigera", což samo o sobě je příliš z druhé ruky. To že se navíc vůbec nespecifikuje, jak blízká kamarádka to byla/je a zda to je "nějaká +1 někoho na kalbě, kde se Tiger také ocitnul" či jeho nejbližší přítelkyně se kterou řeší vše, je nemalý problém také. Musíte vzít jako bernou minci, že údajný rodinný přítel tu má vhled do rodiny Woodsových, o kterém by si mohl nechat zdát leckterý stálý člen té domácnosti. V tomto to hraničí až s bulvárem. Vypulírovaným, strhujícím, informativním a zajímavým zdaleka nejen pro fanoušky golfu, ale přeci jen bulvárem. V neposlední řadě je to na rekapitulující dokument příliš brzo, jak ostatně dokazuje poslední havárie z počátku roku 2021.

    • 18.3.2021  14:20

    Not impressed. Je nesporně vidět, že to je v jedné lajně se Snyderovou vizí z Ultimate Cutu Batmana versus Supermana. Zda na(ne)štěstí, je věc zcela jiná. Nepůsobí to jako celistvý film s čtyřhodinovým obloukem, ale jako epizodní minisérie (což podporuje rozdělení na kapitoly), kde na každou ucházející akční scénu připadá několik minut zaměnitelného otupujícího digibordelu a na zdařilou scénu typu "Diana se škorpí s Alfredem nad postupem přípravy čaje" připadá jedna WTF scéna (byť nic ve stylu "Martičky"). Chvíli je to odlehčené, chvíli se jede v duchu těžké wagnerovské opulentnosti "o bozích a lidech (akorát bez lidí)" a chvíli zase zcela jinak. Chvíli to je echt velkospektáklové a chvíli to vypadá jak v papundeklových lokacích s nedodělanými efekty. Utvrdíte se v tom, že Affleck je vynikající Bruce, ale tuctový Batman. A tak je to tu se vším a každým. Je to prostě plné rozporů. Mnohé zachraňuje, že Aquaman a Wonder Woman již mezitím měli své filmy a tak je čas na Cyborga (což jakž takž funguje) a Flashe (to zase až tak nefunguje). Výhrou je, že to působí jako týmovka, kde každý hraje důležitou roli, to se o kinoverzi říci nedalo. Záporáci opět trestuhodně nijací (aspoň však s motivací). Opodstatnění čtyř hodin stopáže veškeré žádné; utáhlo by to stěží tři. Čili ano, Snyder vizi má a evidentně ji měl po celou dobu. Ovšem vize film nedělá a ta jeho na papíře působí lépe než po převedení do praxe. Stále to totiž není dobrý film. Je to film s nejednou dobrou až památnou scénou/výjevem/momentem, ale jako celek je to nezáživný mišmaš všeho a ničeho. Akorát oproti Whedonově sestřihu alespoň (do)koukatelný nezáživný mišmaš všeho a ničeho.

    • 15.3.2021  01:21
    Jeho temné esence (TV seriál) (2019)
    ***

    Zdlouhavé, zdlouhavé a nádavkem zdlouhavé. V osmi epizodách úvodní řady je materiál na perfektní čtyři epizody. V každé jsou mnohé pasáže i scény, kdy to funguje přesně jak má; emocemi, dávkováním informací i napětím. Nemalé produkční hodnoty a výtečné obsazení takové momenty umí náležitě p(r)odat. Ovšem než se to k tomu dostane, tak to t-r-v-á. Je paradoxní, že byť se tvůrci nebáli šáhnout do toho, jak je předloha vystavěna (od počátku se tu například jedou paralelní světy, je to i o poznání méně náboženské/o prvním hříchu, přesto stále jde v duchu předlohy o fantasy pro mládež s dopady činů), tak to není ku prospěchu věci (anabáze Willa a jeho matky se dala odbít prologem jedné epizody, ale tady se kolovrátkově táhne napříč půlkou série; a tak je to tu bez nadsázky se vším). I když se však mlátí prázdná sláma, která nemá v adaptaci do seriálové/filmové podoby co dělat, tak to není nuda. To zase ne. Všichni dobře hrají, vypadá i zní to k světu. Jen je to k unylé a bez tempa. A nemuselo/nemělo to tak být. Aby toho nebylo snad málo, tak to má ještě jeden zásadní problém; stěžejní vztah a dynamika Lyry a jejího dæmona nefunguje, protože Pantík je tu postava bez duše a osobnosti. Což zaráží o to více, že u jiných postav a jejich dæmonů ten vztah naopak funguje perfektně. Kdyby ovšem toto byla největší výtka k seriálu, tak to bych si spokojeně výskal. | S1: 3/5 |

    • 11.3.2021  12:06

    Největší problém je, že sám Netflix to samé (tedy kterak školní basket nabízí jedinou případnou cestu z neutěšeného prostředí a aspoň jakés takés vyhlídky na vzdělání, stipendium a tedy budoucnost) nedávno nabídl v lepší formě v případě "rezballu". Tam šlo o středoškolský basket a naději na únik z rezervace namísto útěku před realitou ghett LA pro o generaci starší kluky, ale v jádru to má mnoho společného. Výhoda Last Chance U je, že má štěstí na velmi výrazné charaktery, které mají rády kameru, to o té druhé dokusérii až tak neplatilo. Zde zaujmou všichni, ať již svérázný starající se trenér, který často chytí rapl, či směska vyděděnců, kde se potkává kluk, co má talent i vizi, ale má to těžké (v krátké době přišel o oba rodiče), mladík co má talent jako hrom, ale nemá přičinlivost a vůli s tím něco udělat, kluk co navzdory sportovním kvalitám balancuje i na škole, kde se na průměry až tak nehraje, na hranici "pětky ze všeho" až po týpka bez pokory, co měl našlápnuto na slušné školy i šanci na NBA, ale utopil to v drogách, obviňování jiných až po delikty, kterého dostali za mříže. Na sledování tedy nesporně vděčná cháska, ale chybí tam celková sympatičnost a fandění "ať to zvládnou", kterou oplývaly právě konkurenční (mimo) basketové osudy kluků z rezervace. | S1: 3/5 |

    • 7.3.2021  13:59
    Troll Bridge (2019)
    ****

    Komunitou zafinancovaná zeměplošská "nostalgická" povídka Trollí most ze sbírky Divadlo krutosti, ve které Cohen s trollem vzpomínají na staré dobré časy. Výhoda je, že to vypadá k světu; od produkce (stylizace je převzata od Kidbyho "realistického" pojetí) přes hudbu a efekty až po výkony. Nevýhoda je, že jde o echt věrnou ilustraci 1:1 k původnímu textu bez vlastní invence (snad až na titulkovou píseň jak od barda). Což se projevuje jako problém především v případě délky, jelikož na ani ne dvaceti stránkovou povídku je stopáž poněkud přepálená. Každopádně první adaptace Zeměplochy, která je suchým humorem, stylem, vizuálem, pojetím a duchem přesně dle mého gusta.

    • 5.3.2021  15:01
    WandaVision (TV seriál) (2021)
    ***

    WandaVision je seriál, o kterém se skvěle mluví s kámoši, ale není zase až tak zábavné se na něj koukat. Jenže díky tomu, že je o čem mluvit i co řešit (ať již stranou formy, stylu, dopadů na MCU do budoucna, teoretizování nad odkazy a náznaky, není toho málo; škoda že tyto teorie a náznaky jsou nakonec zajímavější než jaké se to ukáže být), tak to značně klame tělem a vytváří se dojem, že je to vlastně zábavné. Jenže není, zábava je čistě v oné meta rovině "kolem WandaVision a nikoli s ní/u ní".

    • 28.2.2021  02:13

    Chtělo by se napsat všechno špatně. Jenže by to nebyla pravda, protože celkový dojem je násobně horší o to, že spousta toho špatně být nemusela. Choreografie je nápaditá, hravá a založená na poctivé kaskadérské akci. Jenže nemá žádnou šťávu. Jakože osmdesátková flitrově-popíková wannabe punková stylizace je nedůsledná "deset minut nic a pak dvě minuty na 110 procent", což jde ruku v ruce s nekoncepčně se střídajícím přestřeleným tónem a bezmála až vážnou polohou. Vyprávění je na papíře překotné, plné flashbacků, prostě jak od Ritchieho. Jenže tak tomu bylo možná na tom papíře, ale při převodu do praxe skutek utek. A pak ten casting... Nezadá si to s kultovně špatným castingem Schumacherových Batmanů. Není tu dobře obsazené role. Včetně Margot Robbie. Zdejší Harley je více přepálená, diblíkovská a stylizovaná do odvaru Deadpoola/Gwenpool. Nemá s umírněnější polohou téže postavy ze Sebevražedného oddílu mnoho co společného (navíc tam byla na třetí koleji a ne v popředí) a tuhle polohu Margot nedává. Přitom scény typu "vajíčkový sendvič" šly prodat vtipně (ostatně Deadpool či animovaná Harley Quinn právě na takových scénách stojí). To samé oba záporáci i ostatní; v čele s obsazením bezmála šedesátileté babičkovské Rosie Perez do drsné role z ranku "na tělo napsané pro Michelle Rodriguez, ale neměla zrovna čas". Castingový úlet desetiletky, navíc neumětelsky maskovaný v akci skrze konstantní zabírání zad s parukou. To by bylo na pováženou v amatérském fan filmu, natož v blockbusterové produkci. A ne, nejde o podvratný prvek. Navíc při trefeném obsazení ta postava i mohla fungovat. A takto je to tu se vším. Mohlo to fungovat, ale nefunguje. Bohužel však ne natolik, aby to bylo alespoň nechtěně směšné. Takže je to jen esence nudné nezáživnosti.

    • 24.2.2021  02:05
    Pelé (2021)
    ***

    Záhy se to překlopí v prosté poplácávání bývalých vybraných spoluhráčů Pelého po zádech jako "nejlepšího fotbalisty všech dob". Jenomže o tom, proč ho za něj mnozí považují, to není. Ostatně za celou dobu nezazní, proč byl tím, čím byl/je. O jeho hře, stylu a specifikách ticho. O tom, čím předběhl dobu ticho. O kariéře jako takové ticho (o působení v Santos a Americe padne dohromady tak deset vět). O soukromí ticho (naťukne se první manželství i nevěry; ty doslova naťuknou, jednou větou). O významu pro fotbal mimo Brazílii ticho. Je to v podstatě čistě "brazilský pohled na Pelého a jeho čtyři MS". Což není málo; speciálně když se to podpoří mnoha unikátními a lahůdkově vyčištěnými záběry. Jenomže i tak je to příliš letem světem. Z prvních třech mistrovství se ukáže nějaká ta akce a pár výsledků ("naše" finále 1962 se dokonce obejde i bez toho) a prim hraje Pelého nejslavnější MS 1970. A mezitím pár jeho spoluhráčů či tehdejších brazilských novinářů vzpomíná. Zoufale tomu chybí jasný koncept, hloubka a aspoň náznak konfliktu. Chápu, že oproti dokumentům jiných sportovním velikánů (a nemusí jít hned o Maradonu či Jordana) se zrovna u Pelého odvrácená tvář génia hledá těžko (i když ten nesmysl s bezmála třinácti sty góly by jeden myslel, že již nikdo krom něj samotného neuvádí), ale bez toho je to takové nezajímavé nostalgické plácání se po zádech "jo, tenkrát jsme byli jedineční a to díky němu a Bohu" bez jakékoli hloubky. A to natolik, že se přechází i role ostatních hráčů, kteří měli mnohdy nemenší či i větší podíl na titulech než Pelé; existence a role Garrinchy včetně jeho statusu v Brazílii se tu pak tají snad až cíleně. Pár náznaků, že by do toho autoři nějaký ten konflikt chtěli dostat tu je (nejistá forma před MS 1970, neřešení politiky/režimu, stigma Uruguay), ne že ne, ale opět, je to obecné a v momentě, kdy se o tom začne, tak se tím také dané téma skončí. Čili není to rekapitulace Pelého kariéry, není to sonda do Pelého statusu "nejlepšího hráče všech dob", není to o jeho soukromém životě před/během/po kariéře a ve výsledku kdo ví, o čem to vlastně je. Neodnesete si z toho nic, co by každý sváteční fanoušek fotbalu již stejně dávno velmi dobře nevěděl. A kdo jiný než nesváteční fanda fotbalu by na to vůbec koukal, že? Čili zbývá uctivá pocta jednomu z největších hráčů všech dob; nic více a nic méně. I když něco přeci jen; je tu vidět, jakým rozvojem prošel světový fotbal mezi lety 1958 a 1970, jak se z vycházkového sportu, kde jste měli ve vápně čas si s míčem dát šlofíka, vydal na cestu modernějšího pojetí a jak je tedy nesmysl hledat "nejlepšího hráče" napříč generacemi, každá měla ty své. Pro našince je pak největší odměnou, že si v restaurovaném obrazu vychutná Petrášův gól z Mexika 1970.

    • 21.2.2021  11:38
    Euforie (TV seriál) (2019)
    ****

    Čůráčci a čůzinky ve strhující generační výpovědi další ztracené generace, kde nahota, sdílení, omamné látky, závislosti, úzkosti, rodiče co nic nechápou a videa hrají prim. Hledají sebe sama i objevují sexualitu; tedy věci, kterými si prošly veškeré generace. Akorát to hledají skrze jiné prostředky a jinak než generace před nimi. Výtečně podané, zahrané, celou dobu mrtě znepokojivé a nepříjemné způsobem ne nepodobným svého času Requiemu za sen. Místy to působí až moc literárně; speciálně sáhodlouhé monology Rue na počátku epizod, kdy stačilo bohatě informaci předat vizuálem (což se děje) a není třeba to celé minuty a minuty i popisně a nadbytečně říkat. To je však detail. Jediná skutečná výtka snad k tomu, že to záhy řekne v podstatě vše a pak se to... Ne, že přímo točí v kruhu či mlátí prázdnou slámu, ale s trochou nadsázky platí "viděli jste jednu epizodu, viděli jste všechny". Jsou do jedné stejně dobré, silné, vypovídající a bez výjimky jde o "echt silnou kávu", ale ten pocit, že to možná nemusel být formátem až tak seriál jako minisérie, ten nezmizí. | S1: 4/5 |

    • 21.2.2021  10:52
    Tři tygři (TV seriál) (2019)
    **

    Je relativně jedno, zda to je či není vtipné, zda jsou trapné momenty záměrně (ne)vtipné, zda klouzání po povrchu skrze "děláme si srandy z nekontroverzních věcí/témat" (vostravština, práglhumory) není sázka na jistotu či zda, když to nejde, tak se sklouzne v laciné pitvoření se, že by srdéčko všech těch troškových čerťísků a vodňásků zaplesalo. Jde o to, že to je komediální improvizace, která až na výjimky potvrzující pravidlo nemůže fungovat bez vaší přímé účasti (v publiku, hospodě, to je jedno kde). Takhle se totiž kluci neladí na smích přítomných diváků (a tedy nemohou štelovat volume humorů dle toho "co na ně dnes funguje"), ale na sebe sama a... V mých očích se na jeden zdařilý gag na sebe naladí asi tak jednou za uherský rok; je tam až příliš výstřelů do prázdna či momentů, kdy jeden rozjíždí něco, z čeho by něco i mohlo vylézt, ale nikdo se k němu nepřidá čili to opět sklouzne v dělání opiček. Je to jako koukat na kámošova videa z kalby, kde se jely gagy a hlášky, ovšem je to mezi lidma, které neznáte a na té kalbě jste nebyli. A kámoš se může potrhat, zatímco vy nechápavě zíráte "co je na tom jakože vtipného". Jediné co klukům nelze upřít je, že dva z nich mají dar za pochodu ze sebe cedit hlášky, které si mnohdy říkají o zlidovění. Díky čemuž stojí za to jednou za čas si to protrpět s nadějí, zda zrovna dneska jim to aspoň jednou nesedlo. Ve čtyřech z pěti případů nesedlo, ale ten pátý je to, co stojí za vidění.

    • 21.2.2021  01:58

    Zkazky o tom, že jde do značné míry o Poslední vlak z Gun Hillu v o poznání špinavějším, drsnějším a nečernobílém podání nikterak nelžou. Není tu kladných či záporných postav; snad jen jedna k tomu sklouzává pro svou horkokrevnost. Jinak se to poctivě až do posledních momentů sympaticky drží v šedé zóně "kde začíná/končí právo na spravedlnost a kde/kdy se přílišné až fanaticky zaslepené lpění na liteře překlápí ve vytváření zlé krve s dopady vysoce přesahujícími původní (zlo)čin". Právě spirála činů a následků vtahuje více a více postav, které s původními výtržnostmi neměli co dočinění. A to vše podané skrze skvěle napsané dialogy spíše než přestřelky. Byť i na ty dojde a když už, tak se drží v mantinelech uvěřitelných duelů, do kterých se ani jedné straně dvakrát moc nechce. Stále je to však primárně western, kde často hvízdne nějaká ta kulka, nikoli psychologická studie. Navíc western setsakra dobrý.

    • 14.2.2021  13:19

    Svádělo by to k tomu, že to má nekritický úspěch u kritiky především díky tématu a tomu, kdo za tím scénářem a režií genderově stojí. Což by bylo vůči autorce nefér; tady jsou kvality díky tomu, jak je aktuální #MeToo tématika pojatá "s koulema" a prosta mravokárných deklamací. Nesdílím výtky na černobílé vidění autorky "co muž to prasák", když k celkovému efektu/dopadu "kultury znásilnění" tu přispívají právě i ženy (Madison, děkanka, ambivalentní antihrdinka Cassie samotná); vždyť o tom jsou celé dva akty plánu pomsty. Navíc i kdyby, tak se to veze na tak chirurgicky přesně trefené černohumorné vlně o echt seriózním tématu s vymazlenou záměrně přepálenou osmdesátkovou popíkovou neonovou stylizací, že tomu nelze nepodlehnout. Carey je pak svým komplexním "PTSD výkonem" ve víru sebezničující spirály vendety stejně tak strhující jako znepokojivá a tak snad jedině linie s Ryanem šustí příliš papírem, kdy je od počátku příliš okaté, proč tam je a kam se s ní míří. Nejslabším článkem je ovšem hojně diskutovaný závěr. I když závěr ne, ten je perfektní... Spíše epilog po něm. Na první dobrou je podaný tak, že přináší zadostiučinění, ale čím větší odstup od projekce, tím evidentnější je, že je nadbytečný a posouvající to celé poněkud jinam. Mohlo (mělo!) to skončit již v ordinaci či nedoslovně poštovním balíčkem a bohatě by to stačilo.

    • 14.2.2021  02:28

    Škoda neskonale otravné a ukrutně nesnesitelně přehrávající jakože diblíkovské a pitvořící se malé Blanarovičové (a není to o tom, že má být sebestředný hajzlík), která jinak sympaticky echt stupidní béčkovou "osmdesátkovou amblinovku naruby" sráží ke dnu. Je vidět, že se týpci z Astron-6 vyblbli, protože nápaditý design kostýmů, vyňuňané gore efekty, přepálená amorálnost a nepoučnost jsou prvky od fanoušků pro fanoušky. Nadšenecká zapálenost z toho je cítit po většinu stopáže a zcela přebíjí fakt, že celý (ne)rozpočet padl právě na masky a praktické efekty čili se to odehraje asi tak v pěti lokacích na dvorku a za dvorkem baráku, který patrně patří někomu ze štábu. Umí to být vtipné (a záměrně vtipně nevtipné), nahláškované a na černohumorné vlně, stejně jako až obdivuhodně dětinsky debilní; a na hraně těchto dvou poloh to tu více tu méně úspěšně balancuje. Ano, nesporně je to od tvůrců poněkud vychtěné guilty pleasure, ale ve snesitelné míře. Konstantně to navíc táhne nahoru PG s cynickými průpovídkami a interakcí během poznávání pozemských zvyklostí. Dokud to hned vzápětí neposílá do kopru Ta-jejíž-jméno-nesmíme-vyslovit-ani-napsat-aby-snad-nechytla-slinu-a-nechtěla-se-stát-herečkou-na-plný-úvazek; to pak jeden souzní s Goremanovou neskonalou touhou vyhladit pomalou a krutou smrtí celé lidstvo.

    • 13.2.2021  11:15

    It's difficult to accept the difference between who you are in your head and who you are in the world. Pokud Morganovi odpustíte, že poněkud podpásově jede v haluzním stylu náznaků "něco není takové jaké se zdá", aby se ukázalo, že "vše bylo přesně takové, jaké se zdálo", tak jde o hravé pohrávání si s žánrem. Černá ne-až-tak-komedie, která zvolna více a více zabředává do seriózních a řádně temných vod pochmurného neo-noiru s nějakým tím sociálním přesahem, kde kvůli plnému soustředění na hlavní postavu je slibná krimi linie odsunuta na vedlejší kolej. Což vadí méně než bych čekal, protože Brody je v té roli strhující. Ovšem nenechám si vymluvit, že kdyby si Morgan přeci jen odpustil to "matení pro matení", tak by to bylo ještě o jeden dva chlupy lepší. Možná ne s tak specifickou atmosférou, ale aspoň by jeden věděl, na čem je.

    • 12.2.2021  02:44

    Skvostně se pracuje s tolika rovinami a ambivalentností "já jsem přece dobrý člověk, vždyť i arizuji v podstatě proti své vůli, navíc když z toho něco kápne, ale potichu, to nemusí nikdo vědět, hlavně když mám klid" i vykreslením všech postav, které korzují před obchodem, v něm či za jeho světnicí. Je to hravé formou (schovávání se před divákem/kamerou je přesně tím, co by jeden čekal, že s tím přišel Herz) a funguje to v mnoha polohách, umí to být nevydíravě emocionální, všichni hrají s gustem a určující je jednání postav a nikoli deklamující proslovy, ke kterým by to mnohé jiné tvůrce svádělo. Nejde o sondu do duše slovenského národa skrze adresování tisovsko-hlinkovských historických kostlivců, ale o sondu do duše obyčejného člověka pod tlakem doby. Tečka. Právě díky tomu je to nadčasové. Celé to však pohnojí závěr, kdy ze všech nabízejících se vyústění, je to použité zdaleka (ale zdaleka) tím nejméně zajímavým; a v důsledku tedy i nejméně působivým. Kdyby "to" aspoň bylo učiněno vědomě... S ohledem na to, jak je se stěžejním dilema po celou dobu nakládáno, jde od Grosmana až o nedůstojně lacinou cestu "jak z toho ven".

    • 7.2.2021  10:36
    Skleněný (2019)
    ***

    Tématy, zapojením těch tří, úlohou Paulsonové v dění a dějovým obloukem (napříč všemi díly jako celku, nikoli tímto), jde nesporně o zajímavé a zároveň logické vyvrcholení trilogie, které funguje především v meta rovině, jelikož od dob Vyvoleného, se nyní nacházíme v časech "kinematografické době superhrdinské". V první hodině to navíc přesně tak i funguje a s ohledem na výše uvedené se to vydává po zajímavých cestách, kdy si Shyamalan nebojí pohrávat si s očekáváními. Problém, a to zcela zásadní, je druhá polovina, kdy to ani ne tak přešlapuje na místě, jako se šourá pozpátku na centimetru čtverečním. Utahaně se to rázem odvíjí ve scénách, kdy vždy bezpečně dopředu víte co a jak se odehraje i k čemu a kudy to míří, abyste někdy i desítky minut čekali než se tak konečně stane a ještě vám je to pak polopaticky dlouze vysvětlováno. I potenciálně silné scény "našeptávání té trojici" jsou odbité a ani na moment přesvědčivé. Což zamrzí dvojnásob, protože druhá půlka se tváří "jakože to našeptávání zabralo a dotyčné nahlodalo", čemuž nikdo díky nepřesvědčivému podání nemůže podlehnout ani na vteřinu. Na papíře to vše Shyamalanovi mohlo dávat smysl a působit na úrovni Vyvoleného, realizace však vázne a navzdory solidnímu vyšlápnutí i nosné celkové rovině, to zpropadená druhá polovina krutě potápí. Není to špatné, není to nechtěně směšné, jen je to nejprve velmi dobré než je to následně pohříchu velmi nudné.

    • 7.2.2021  00:10

    Dvacetiminutový nechtěně směšný prolog, kdy se mísí idealizovanost "starých dobrých časů" s padesátiletým Redfordem jakožto ani ne dvacetiletým švarným jinochem, je čirý odpad. Naštěstí se to kvalitou zvedne skokem o 16 let vpřed. Sice stále padesátiletý Redford neúspěšně předstírá, že je o generaci mladší (přitom mu je jako Brimleymu v roli seschlého kouče), ale už se to dá alespoň skousnout. Sice stěží, ale dá. Což je dobře, protože byť to obsahuje hned několik stěží uvěřitelných WTF momentů (ano, odchod Madsena ze scény především), tak to umí být i sakra dobré sportovní drama, kde se mnohdy nejede nutně pouze dle vyjetých kolejí obdobného typu snímků. Krom momentů kdy ano; a v těch to paradoxně klopýtá především, protože se v nich bijí realistické, naivní, nadsazené až místy pohádkové motivy s klasickými klišé. Což pospolu neštymuje.

    • 6.2.2021  13:31
    Modré stíny (TV seriál) (2016)
    ***

    Pro samou živou debatu nad nestravitelností formy či naopak svěží vodě v zatuchlých veřejnoprávních vodách se poněkud zapomnělo na to, zda je to vůbec forma odpovídající látce. Což není. Sýkorovy kriminálky jsou kvalitní tuctové žánrové řemeslo, které po přečtení pouštíte z hlavy jakmile v knihovně jeho titul vracíte a naslepo mezi stovkami krimi vytáhnete nemlich tu samou jen s jiným zasazením a jmény. Na to naroubovat mrtě svébytnou "éterickou" estetiku (od snímání, svícení, vedení herců, výstavby, rámování obrazu, prací se zvukem), která je důsledná ve svém záměru, to je jako jít na mravence se silnou lupou s těmi nejlepšími úmysly se na něj podívat zblízka, ale neuvědomit si, že jste pod přímým odpoledním sluncem čili mu žádnou službu rozhodně neprokazujete. Velký problém je, že předloha o nějakých čtyři sta stranách neutáhne stopáž blížící se pěti hodinám. Navíc to trpí syndromem NPC, kdy mnoho postav se vyskytuje jen na jednom místě jako by neměli žádný život, vždy k dispozici a bez práce, se stejným oblečením napříč několika dny. Vedle toho rozhašená časová posloupnost před finále, závěrečná střela, která je čistou popravou, navíc mířenou ve směru kolegů, klíčovou informaci si Výrová jak z blesk z čistého nebe vyvodí mimo obraz, není toho málo. Nemalé problémy plynou i z předlohy (všichni svorně tvrdí, že zavražděný měl jednu vlastnost, která ho definovala a kterou proti sobě poštvával kde koho, jeden již i tak z jiných důvodů podezřelý o zavražděném tvrdí něco v přímém rozporu s tímto a nikdo to nereflektuje, nikdo se na to nezeptá, prostě nic). Dále se to snaží po vzoru moderních kriminálek o přesahové adresování tuzemských kostlivců ve skříni, zde konkrétně STBáci po revoluci a korupční svět vyšší politiky (nejen) devadesátkového "kompra řeší vše, na každého se něco najde a já na bráchu brácha na mě". Ovšem je to příliš na první dobrou a nic moc z toho krom dvou či tří silných scén. Nad vodou to drží detektivní parta a nejedno lehké dilema vycházející z vyšetřování dotýkajících se jich osobně. Dále většina výkonů, opakuji většina (aneb kdo Taušovi povolil obsadit sebe sama je na vyhazov, točit umí, hrát opravdu ne). Ve výsledku je to nesporně zajímavé pozornost budící formou (ať už ji skousnete či nikoli), bohužel nikoli i (ne)žánrovými kvalitami.

    • 31.1.2021  00:50
    Pod palbou (1983)
    *****

    And for all the right reasons, your poets choose the wrong side. Iluzí zbavený vhled do půtek "třetího světa" během studené války. Na jedné straně fašistický diktátor, na druhé revoltující marxističtí povstalci, v pozadí zájmy velmocí, mezitím "chceme-být-nestranní" novináři přicházející o iluze během konfliktu, který má jen poražené v podobě opakující se historie a lidských tragédií. Kdykoli hrozí, že by se to překlopilo v sentimentální agitku či se zaujal neskrývaný levičácký postoj (jako velmi podobný Stoneův Salvador), tak se to relativizuje a hodí do šedé zóny. Syrové, působivé, skvěle zahrané a jediné co na tom je nádherné, je překvapivě hutný Goldsmithův soundtrack kombinující synťáky s jihoamerickými flétnami a motivy. Což by dle vší logiky nemělo fungovat, ale funguje.

    • 28.1.2021  19:19
    Vymítač (TV seriál) (2017)
    ****

    Poláci mají slabost pro "vymítačské" typy antihrdinů; Geralt, Vandrovec a nyní Bogdan "polský Ash" Boner. Chtě nechtě tu musí padnout srovnání se South Parkem, ona totiž animace a na první pohled i styl humoru k tomu přímo vybízejí (navíc se Walaszek inspiroval v přístupu Parkera se Stonem a dělá si vše sám). Jenomže satirický společenský přesah, ne že by přímo absentoval (a umí tnout i do živého, ne že ne), ale je až někde na třetí odstavné koleji. Jede se mnohem více na první brutálně-alkoholicky-nahláškovaně-fekální. Čili ano, někdy je to poněkud na jedno brdo (necelých deset minut na díl je naštěstí tak akorát), ale v každé epizodě je hned několik hlášek/gagů, které rozesmějí nahlas. Hodně nahlas. A co teprve díly, kdy si vše sedne jak má, tam už to nemá pouhý potenciál na kultovní náběh, tam už to je kultovka jak vyšitá (první taková epizoda je pátá "chuť na cígo"). Trochu tupá zábava, ale zábava. I bez faktury. | S1: 4/5 | S2: 3/5 |

    • 27.1.2021  10:12
    Steins;Gate (TV seriál) (2011)
    ****

    Dlouho se to tváří jako sofistikovaná komorní víceméně konverzačka party „geeků“ (a jednoho předobrazu Ricka Sancheze v podání doktorovského Tennanta) během jednoho parného léta nad pravidly a možnostmi cestování časem/paralelními instancemi, pak se to nějakou dobu přetvařuje jako stále komorní a osobní napravovačka předchozích chyb a boj proti nezvratnosti osudu (kde již v případě potřeby jsou některá pravidla ignorována), aby se nakonec ukázalo, že nešlo o nic více než emocionální vztahovou pohádku, protože se v závěru trapnou deus ex machinou popírají nastavená pravidla úplně. Půl seriálu je to „cesta tam“ a půl zase „cesta zpátky“, kde mezi úvodem a finále mohlo být stejně tak o dvacet epizod méně jako o dvacet více a nemělo by to zápletkou na nic vliv. Když to však samo sobě podrazí nohy a přestane to fungovat jako „časové sci-fi“, tak to drží nad vodou, a nutno uznat že zdárně, postavy. Ty jsou natolik sympatické, že díky nim to drží pohromadě. První třetina je zdaleka nejlepší, navozuje pocit paranoi (jakkoli podpásově mnohdy tím, že všichni nosí po několik týdnů/světů/realit neustále stejné oblečení), dává do placu dobrá témata i pravidla cestování časem (jde o derivát nápadů z jiných děl/teorií, ale ne nezajímavý) a člověk jí odpustí, že spoustu okatých časohrátkových obezliček prokouknete právě proto, že si tvůrci pohrávají s teoriemi, které znáte či jste je viděli/četli zpracované jinde. Pokud byste se tedy nechali nachytat některým z online žebříčků „nejlepších filmů/seriálů o cestování časem“, kde toto anime často figuruje, hrozí nemalé zklamání, protože „sci-fi o cestování časem“ to sice je, ale kvůli druhé polovině a především pak závěru ne příliš dobré. Pokud vám však tohle je jedno a akceptujete, že cestování časem je tu pouhý prostředek "jak se dostat postavám na emocionální kobylku", tak to doporučit jednoznačně lze. Na nich to totiž staví. Tuturůů!

    • 18.1.2021  10:19

    Bezmála hodina a půl překotné rozhlasové veselohry se zpívánkami (proč je k tomu i nadbytečný obraz netuším) ztvárňující úpadek Britského impéria očima piana plné "humorů kolem pindíků a falických hraček pro dámy", kde u jedenácti z deseti pokusů o vtípek platí, že i děcka ve školce by si u nich ťukala na čelo, protože byly ohrané a trapné již v jesličkách. Jede se na vlně, kdy jednu každou pointu, rým, dvojsmysl i slovní hříčku vidíte na míle daleko, jelikož jsou na jedno brdo. Určeno je to tak pro vaše prababičky, které by se nad vší tou lascivností mohly snad i začervenat. Co z "troškoviny" plné pokusů o humor na první pokleslou dobrou (v tuzemské verzi by to sedlo do reportoáru divadla Kalich či silvestrovského programu N@vy) dělá skoro snesitelnou podívan... Ehm, poslouchatelnou audiokulisu je vymazlené hlasové obsazení. Ansámbl je to totiž natolik dobrý, že i navzdory vší té trapné nevtipnosti na papíře, to místy díky podání (speciálně v případě tria Curry/Izzard/Ullmanová) bezmála i vtipné je. Bezmála.

<< předchozí 1 2 3 4 30 58 87 115