Mikita

Když komedie, tak tato. Točená pár km od mého rodiště. Krajina plná nostalgie, postavy plné důvěrně známých vlastností a tradiční milý český humor, který je možná za hranicemi těžké pochopit. I proto je mou nejoblíbenější komedií, nejoblíbenějším filmem. Báječné charaktery, skvělé dialogy plné kultovních hlášek, povedené režisérské ztvárnění. Vždy, když si ji pustím, vrátím se v duchu domů.

Kdo může říct, že poznal dokonalé štěstí? Alex Supertramp. Zamyšlení nad vlastním životem plné báječné muziky (vyrazilo mi trochu dech, že autorem je Eddie Vedder z Pearl Jam). Film podle jednoho skutečného života vám umí nevtíravě naservírovat skutečné emoce jednoho snílka.

Jeden z prvních filmů, který se mi vryl hodně hluboko. Bylo mi něco přes deset, když jsem ho poprvé viděla a už nikdy se mi nevymazal z paměti. Tento film u mě ověřil čas. Je to film, který nestárne. Vždy se na něj ráda podívám a pokaždé fandím, utíkej Forreste, utíkej.

Tento snímek řadím do filmové klasiky. Milá romantika s netradičním humorem plná absurdních situací. Ukazuje, jak malý krůček občas vede k lásce a že láska není vždy dokonalá. V několika mini příbězích je zachyceno tolik druhů lásky, až zrak přechází. A ty barvy, ta kamera, a navíc ta úchvatná muzika.... 5*

Film s duší. Ty barvy, ten kouzelný svět plný zajímavých postav, pohádková atmosféra uprostřed běžného života. Svět by byl bez podobných filmů tak smutný. Tohle není film pro lidi bez fantazie. Musíte mít v sobě trochu té hravosti, abyste dokázali ocenit poetiku Velké ryby. Nejen příběh, ale vizuální stránka je tak zajímavá a tak burtonovsky charakteristická, že poznáte, když ji některý film či seriál kopíruje.

Pocit, který jsem si odnesla z kina, je nepopsatelný. Pokaždé, když ten film vidím, znovu mě zamrazí. Obstojí i jako samostatný film, znalost série či komiksů není nutná. Charaktery postav jsou tak zajímavé, město Gothem tak temné a tak realistické, že už to snad i komiksový žánr přesahuje. Čekáte klasického superhrdinu, co vše zachrání a všechny spasí? Čekáte, že padouchové jsou čistě jen zlí a budete je nenávidět? Zapomeňte. Tohle není žádná pohádka. Batman byl vždy temný, tohle je ale temnota maximální úrovně.

Tak mé pocity dokonale vystihl uživatel Psema. Tohle je Star Trek, jak si ho chci pamatovat já. Výborná akční podívaná, která funguje i bez trekkies znalostí, ale která fandům nabízí neskutečné perličky a zahřeje na duši (např. Kobayashi Maru-moje srdce plesalo). Všechny postavy mají vtip a charisma. Film je prošpikovaný hláškama a i když některé scény jsou zbytečné (úvodní jízda mladého Kirka, podivná příšerka, jak vystřižená ze Star Wars, Scottovo cestování potrubím,...), přesto má děj spád, je chytrý a občas i mile překvapí. Přišlo mi to jako dokonalá pocta původní sérii. Je to znát i na podobném stylu hudby, na stejných kostýmech a i efekty se snaží nebít příliš do očí. V bitevních scénách je obraz často roztřesen a aspoň je tím tak utlumen ten propastný rozdíl nových technologií oproti původním efektům Star Treku. Přišlo mi to milé. A šerm jako druh bojového výcviku? Tomu se budu smát ještě dlouho. Celá hlavní parta byla okouzlující. Od Kirka, Spoka až k vtipnému Antonu "Čekov" Yelchinovi, už kůli němu byste si měli pouštět originální znění. Co dodat. Pro mě to byl nejlepší filmový zážitek roku 2009 .

Můj první film M. Night Shyamalana. Stala se z něj srdcová záležitost. Je těžké to vysvětlit, ale pro člověka, co nemusí horory je pobíhání v kukuřici vrchol hrůzy. A štěknutí psů do ticha? Vím, že přijde štěknutí, ale vždy nadskočím. Ta hra s atmosférou, vypointování příběhu a dokonalá kombinace Joaquina Phoenixe, Mela Gibson, Roryho Culkina, to prostě nikdy nezklame.

Osudový dotek byl pro mě osudový film. Tehdy mě začal zajímat butterfly effect a podobné filmy. A i když v daném žánru určitě není tím nejlepším, vždy zůstane takovou tou první vlaštovkou a možná právě proto je zde tak vysoce hodnocen. Film nenásilnou a stravitelnou formou vysvětluje tento fyzikální pojem, vtáhne vás do děje a naservíruje příjemnou podívanou s několika zápletkami a netradiční romantickou linkou. Výpadky paměti už nikdy nebudete s jistotou přisuzovat pouze kocovině, bude ve vás hlodat, zda v tom není něco víc.

Ano, v popisu je sice akční/thriller, ale mně tam chybí ještě komedie. Toto jsou Pravdivé lži dohnané k akčnejší podívané. Baví mě tu nejen McClaneovy hlášky (ano, to je John, jak si ho pamatujeme), ale baví mě tu i přehnané megalomanské akce. Možná to nebylo úmyslem, ale pro mě z toho vyšla dokonalá podívaná, která si z akčního žánru dělá tak trochu legraci. Jen škoda, že scénář nebyl propracovanější a nevyužil potenciálu ukázat Johna víc, jako otce než jen jako superhrdinu.