Goldbeater

Vau, přátelé, tak od tohohle ruce pryč. Pokud vás zláká zajímavá synopse, mezinárodní obsazení a příslib brakového exploitation, sáhněte radši někam jinam. Tenhle úmorný francouzský bizár vám přinese jen dvě hodiny ošívání na gauči a případně silný bolehlav. Když hledáte vážně pojatý film o smrtelném sportu v dystopické budoucnosti, kde se tvůrci snaží o přesah, tak sáhněte raději třeba po Jewisonově Rollerballu, ale Terminus bych se opravdu zdráhal doporučit komukoliv.

Ďáblova dcera je prakticky labutí písní studia Hammer Films. Je to solidní žánrovka s velmi působivým obsazením (Richard Widmark X Christopher Lee = bomba), ale bavilo mě to spíš svými prvními dvěma třetinami, kdy je dobře budována temná atmosféra, než finálem, které působí strašně uspěchaně a skončí tak antiklimaticky, jak si jen dokážete představit. Dát na konec nějaký pamětihodný zvrat, bylo by to fajn.

Má to naprosto kouzelné miniatury futuristického Říma, zábavně špatné herecké výkony a enormní brakový potenciál, který ale bohužel nebyl vytěžen. Ono je to totiž zároveň i dost úmorné a ve scénáři se celý čas účelově chodí kolem horké kaše a moc mluví, aby se ušetřilo na akčních scénách, na které divák marně čeká.

Kingsman: První mise není ničím jiným než sledem náhodných scén v hodně mlhavé paralele s historickými událostmi. Scén, které dávají divákovi dostatek vizuálních lákadel a wtf momentů, aby nemusel přemýšlet nad tím, jak je zápletka nicotná a vlastně vůbec nedává smysl. A odhalení hlavního záporáka podávané jako obří překvapení (které si divák domyslí v páté minutě filmu), to snad Matthew Vaughn nemohl myslet vážně.

Vřískot se zákonitě někdy musel vrátit i bez Cravena, tak proč ne zrovna v tomhle provedení. Všehovšudy je tenhle snímek solidním pokračovatelem série, i když nepřináší moc nového a nad některými tvůrčími rozhodnutími jsem lehce kroutil hlavou a u jednoho specifického jsem si dokonce řekl, že tenhle film snad ani nebudu počítat do kánonu (a nebudu), přesto je to bezesporu velmi zábavný slasher, jenž je příjemně meta. Několika dialogy vás rozesměje a zabaví solidními novými postavami, mezi nimiž jednoznačně vyčnívá Jack Quaid. A Kyle Gallner jako white trash redneck tam měl být setsakramentsky víc! S dalším dílem musí tvůrci jít už jen hodně crazy cestou, aby to nebylo furt to samé dokola, takže očekávám přinejmenším návrat Matthewa Lillarda, jemuž televizor na ksichtě musel v jedničce způsobit jen drobné jizvy.

Pro mě je to vlastně podobně jako loňský Mortal Kombat takovým dosavadním „guilty pleasure“ roku. Jako samostatně stojící snímek čtvrtý Matrix v mých očích moc neobstojí a bez znalosti jistých reálií a smyslu pro ironii si ho málokdo užije. Přesto jsem se v kině opravdu škodolibě bavil a žasl nad tím, jak tenhle scénář mohl u studia dostat zelenou. Vlastně mi to celé trochu připomnělo třetí sérii Městečka Twin Peaks, kde se David Lynch utrhl ze řetězu, byl svým osobitým způsobem meta, nechal populární postavy většinu stopáže v hibernaci a k tomu stihl nasrat polovinu diváků. Ono by se to dost možná dalo shrnout i následovně: Jestli patříte k těm, kteří čtvrtý Matrix chtěli a vyhlíželi, budete nejspíš zklamaní jak nikdy. Pokud patříte mezi ty, kteří mají originál za ohraničený masterpiece a o pokračování nestáli, dostanete zábavný a zajímavý experiment. Asi tak.

Přes 110. ulici je zajímavá kriminálka, v níž se nedočkáme jasně stanovených klaďasů a záporáků jako v mnoha jiných filmech. Děj snímku prožíváme s lidmi, jejichž cíle a způsoby lze morálně napadnout, a proto jde o zcela uvěřitelné postavy, které nepodléhají černobílosti vyprávění. Příběh je tím daleko víc osvěžující a lépe kriticky poukazuje na sociální prostředí, které z poctivých lidí dělá křiváky a z chudáků zabijáky.

Soudce je prakticky terapeutický rodinný snímek přesně na hraně mainstreamového dramatu a divácky náročnějšího thrilleru, který vyhoví většině diváků díky hvězdnému obsazení a celkové filmařské opatrnosti. Vytknout se mu dá málo a jen přemýšlím, o kolik by film vyzněl jinak bez „baviče“ Roberta Downeyho Jr. v hlavní roli, takže po prvním zhlédnutí u mě převažuje spokojenost, i když bych si to dokázal představit jako solidní drama v daleko menším měřítku, než to nakonec mělo - ale rozumím, že by pak většina diváků odpadla.

Poutavá, na mainstreamový thriller v detailech nečekaně brutální a po všech směrech solidně odvedená filmařina, v níž se debutujícímu Edwardu Nortonovi ve vedlejší roli podařilo dokonale zastínit hvězdného tahouna, jakým byl v té době Richard Gere... což vlastně skvěle koresponduje s vyzněním snímku. Bravo.

Two Thumbs Up!