Happens

Ztřeštěná komedie. Nicolas Cage co by tajný agent a herec, jehož opouští talent a jiskra herectví, se zaplete do politicky motivovaného únosu šéfem mexického kartelu. Film sám o sobě by měl mít tak 3 hvězdičky, ale dávám 4 * za ten LSD trip, kdy mi smíchem slzy tekly proudem.

Zvláštní komorní drama odehrávající se doslova v jedné místnosti, kde se rozklíčuje velmi pozvolným tempem celá širokoúhlá pomsta ušitá doslova na míru krejčovským mistrem. Připomíná mi to trochu detektivku, jak to tedy vlastně je s trochu tlačeným plot twistem na konci, ale ve výsledku funkčním.

Docela mě mrzí, že to bylo celkem bez emocí, příběhové linky neměly úplně lyrické ani epické vyústění. Víme akorát, že tu byla válka a že v Holandsku byli odbojáři, co to skopčákům zavařili. Ale abych si z toho odnesl v duši nějaké pojetí jednoho života, který mě zasáhl..? To úplně ne. Recenzi píšu s 14 denním zpožděním a stěží si vybavuji děj.

Milý doplněk k dvěma řadám působivého seriálu v pořádném nářezu světa Yakuzy z Cuberpunkové budoucnosti, kde bohatí neumírají, pouze si vyměňují těla.

Policejní šaráda vytvořená za účelem vymámit přiznání od vraha, perfektně zahraná, místy těžká a hutná atmosféra. Líbí se mi, jak do půlky člověk neví, co se děje. Kde začíná a končí vztah k podezřelému. Těžká a hutná atmosféra napůl gangsterského a napůl policejního prostředí.

Namachrovaný a herecký ne úplně přesvědčivý frajer, co dostane zvláštní propustku z vězení. Stačí rozpovídat vraha malých holčiček. Ve vězení se náš macho trochu proměňuje v empatického člověka, studie charakteru není úplně koherentní, ale co už - pořád to je atmosférické drama z vězení dle skutečné události a těch není mnoho.

Až na ten jeden absurdně zbytečný díl s párečkem gayů, který si scénáristi vycucali z prstů, aby to ještě více udělali společensky přijatelným seriálem(?), to byl nářez. Absolutní nářez! Tak jak to známe ze hry. Trochu se to ztratila akce, ta je tu spíš lyrická, nežli epická jak ve hře, chybí i lekačky. Nicméně příběh je natolik silný, že i tak pevně drží s celou tou charakterově silnou cestou za možností léčby zombie postapokalyptického světa.

Zase jedna kvalitní španělská mysteriózní bomba s možná trochu ohraným prostředím psychiatrické léčebny. Scénář architektonicky zapadá to skládanky, kterou divák dostává zpětně s přeházenou chronologií. Možná trochu moc plot twistů včetně rádo by grandiózního finále trochu ubírají na kráse. Ale i tak. Patří tam, nebo nepatří? Kdo je tu oběť a kdo blázen?

Sociopat otrávený vařením jídla pro nevděčnou společnost, která ubližuje jeho osobnosti a jeho umění. Nepochopený umělec. Odpadlík ve vysokých patrech smetánky. Hlavní protagonista a antagonista v jednom se pokusí vytvořit nejhlubší pomstu a poslední odkaz dokonalosti v poskytování nejlepších pokrmů.

Jožin - pardon, Holka z bažin prožívá kruté dětství, kde od ní utečou v postupném pořadí úplně všichni členové rodiny. Nakonec se postupem času odvrátí i zbytek společnosti od ní, příběh plný reciproční nenávisti. Nakonec se zjeví láska, která všechnu tu hořkost tak trochu osladí. Pro zajímavost ohledně konce doplním úryvek z básně, která říká, jak to ta koc vlastně udělala. Spoiler alert. "The last step, a trap. Down, down he falls." (viz posunutá mříž na počátku).