JakeBlues

Jeden z mých neoblíbenějších a tudíž z mého pohledu nejlepších filmů skvělého autora a režiséra (alespoň tedy z těch co jsem viděl, pokud někdo dokáže stíhat jeho ďábelské tempo a viděl všechny jeho snímky, pak se mu klaním). Koukám že jsem možná jedním z mála lidí kteří ač milují "obvyklou" Allenovu tvorbu, mají velice rádi i tento snímek. Ano, opravdu zde na první pohled nic z typického Woodyho nenajdete, jak lze dostatečně pochopit z komentářů ostatních uživatelů. Ve skutečnosti však při sledování snímku vidím tu samou povahu, stejný (možná trochu smutný) velmi uvědomělý pohled na život a na svět - zkrátka a dobře vidím stejné oči které vypozorovali to co napsala ta samá mysl, woodyho mysl, jako u všech jeho scénářů ostatních. To že zvolil jinou formu je věc jiná a jedině dokazuje jeho talent a profesionalitu co se týče samotného procesu režie. Tj. podle mě snímek nejenom vizuálně dokonalý po všech stránkách, ale především obsahově velmi hutný, tak trochu pohled do hlubin tvůrcovi melancholické duše, jenom poněkud otevřeněji než jeho obvyklou formou. Mohlo by se zdát, že zde lze najít zprostředkovaný autorův pohled na svět daleko snadněji než v obvyklé schovávačce vtipných dialogů a hlášek, podle některých komentářů to ale vypadá na pravý opak. Nebo možná jejich autoři nenalezli v ostatních woodyho filmech také nic, zde však nemůžou předstírat smích z pochopení, jelikož je vše podáno výjimečně přímo, ne ironicky.

Co se mi na tomto filmu líbilo? Každý záběr, každá minuta zvukové stopy. Jak někoho nalákat k jeho shlédnutí? Možná umístit sem nahrávku harmoniky ze soundtracku.. to bohužel nejde. Vše zde již snad bylo řečeno, stačí si přečíst diskuzi...