PollyJean

Vypadá to slibně. Prušinovský si vždycky potrpěl na kvalitní hudební podkres, ale za Jiřího Bulise a samozřejmé prosazování místní (zde tedy brněnské) hudební scény (viz i trička režiséra v předešlé sérii) rozhodně hvězdička nahoru.

Hezky se nám zápletka zaplétá. Dobrá byla Pája a její metafory. A Radka, která na Veveří nenakupuje v Albertu ale v (Al)Brechtu.

Dejvické divadlo je fenomén a dejvičtí herci jsou skvělí. Proto je dobře, že o nich vznikl dokument, ale myslím si, že mohl být mnohem lepší a hlavně podrobnější než jen ukázky z vybraných her se stručnými komentáři. Vzhledem k obtížné dostupnosti divadla samozřejmě potěší i tahle verze.

Myslím, že jde o důstojné završení Mijazakiho díla. Jde po motivech, které mu připadnou důležité, místy i bez ohledu na logiku nebo završení příběhu. Hodně se mi taky líbila střídmější Hisaišiho hudba. Shodou náhod se mi povedlo jít za sebou do kina na pohádku českou - japonskou - americkou (to omylem) - a anglickou. Hodně zajímavé srovnání. Samozřejmě nepřekvapí, že japonská dá divákovi nejvíc - když dokáže opravdu poslouchat a dívat se.

Pixar se stále umíněně snaží přijít s něčím novým (formální stránka), ale Disney mu spolehlivě podráží nohy s dokonale prefabrikovaným scénářem. Bylo to vidět už v V hlavě nebo Duši - kdyby nemuseli uzpůsobovat obsah tak, aby ho pochopily i americké děti, servírovat zásadní sdělení co nejpřímočařeji a všude strkat rádobyžertovné postavičky, mohly v Pixaru vznikat nádherné filmy.

Jelikož Idiot je moje srdeční záležitost, dost jsem se této verze bála, ale nakonec to nebylo tak zlé. V tom zásadním měl doopravdy navrch F.M.D. a nikoli nové pojetí, za což patří autorovi / autorce dík. Škoda jen, že poslední dialog díky škrtnutí dvou předešlých třetin knihy nemůže mít tu sílu a logiku v návaznosti. Škoda v závěru úplně zbytečného dovysvětlování Nastasjiny minulosti a sebevnímání. Výborné dějství v klaustrofobickém bytě Ivolginových, naopak oslava působí snad až moc tlumeně a matně. Sílu Natasjina monologu zde hodně sráží její neustálé a úplně zbytečné zpíjení se. Potěšily i nenápadné připomínky Návratu idiota.

V Dlouhé zkrátka umějí, o tom není pochyb. Hodně zajímavé je, ale to je spíš obecný trend, jak se dnešní doba děsně bojí pathosu a čehokoli opravdu vážného (což ale rozhodně neplatí pro divadlo v Dlouhé - edit po zhlédnutí dokumentu o divadle). Proto i tady se musí Odjinudovy monology neustále něčím shazovat a zcizovat. Mimochodem, mezi stálicemi z Dlouhé (Vondráček, Táborský, Hanuš) se Marek Němec rozhodně neztratil - další z herců, kteří umí, ale ve filmu a televizi nemají (zatím?) štěstí na slušné role.

Opravdu to vypadá, že v druhé půlce seriálu Kolečko konečně trochu chytilo dech, takže to nebude úplná katastrofa, ale možná nakonec i snesitelný průměr. I když si tedy neustále pomáhá využitím nejtuctovějších stereotypů (to se týká zejména "šlechtice") nebo berliček typu že byznysmen si za dvacet let neumí zjistit, kolik uteče měsíců od početí do porodu. Jen nevím, kterýho chytráka v TV napadlo dávat na konec upoutávky, které nejen navnadí ale rovnou prozradí pointu následujícího dílu.

Tak bohužel, druhý dech vydržel na dva díly a pak jsme se zase vrátili k utrpení. Chápu, že bylo třeba uzavřít všechny dějové linky a skončit na pohodu, protože chataření, ale takhle odbytým způsobem jsem to vážně nečekala. Ať u finálního posezení u ohně odhalí kdokoli cokoli (kriminální minulost jedné z postav, odhalení zloděje, přiznání bohatství), nikdo na ta překvapení téměř nereaguje, všechno se přijme, jakoby nic... Postavy v průběhu seriálu mění názory a charakter (případně se zamilovávají) jak se to autorovi hodí, maximálně aby se z toho vytěžila nějaká momentální legrace. Kolečko by rozhodně neměl nikdy psát a tvořit sám, potřebuje někoho, kdo jeho nápady srovná a koriguje (viz třeba skoro na mizině)...

Dívala jsem se jen kvůli oblíbenému Mir. Hanušovi, ale i ten mírně zklamal, některé jeho repliky byly spíše matné a do prázdna. Nutno ale uznat, že předávači mu to moc neulehčovali. Skutečnost, že čeští filmoví kritici vyberou jako nejlepší český film třicetiletí Kolju, jsem nicméně doteď nerozdýchala. Kdyby v takové anketě hlasovali třeba čtenáři idnesu nebo i zdejší přispěvatelé, tak se to dá pochopit, ale profesionálové, co maji filmu fakt rozumět? Nechápu.