Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (383)

plakát

Tři do páru (2004) 

Film totálně okleštěny o to, co dělá z Domova na konci světa takový literární unikát, což mě neskutečně udivuje, když si scénář psal sám autor předlohy. A napsal ho tedy pěkně necitelně na to, s jakým umem napsal knihu. Asi je marné jakkoliv film více hodnotit - děj lehce plyne, ale je hrozně povrchní. Ono taky nacpat tolik myšlenek a pamětihodných okamžiků z knihy do 94 minut je lehce filmařská sebevražda. Nicméně tenhle film ničím neurazí, je podán velmi decentně, ale mrzí mě, že se z toho udělal takový prvoplánový gay film - předloha totiž taková vůbec není, je mnohem hlubší. Pro příště by možná Cunningham měl zůstat u psaní knih a od scénářů (obzvláště ke svým dílům) upustit.

plakát

Špinavý trik (2013) 

Utrpení! American hustle mohu s přehledem zařadit k nejnudnějším filmům, které jsem kdy měl tu smůlu vidět. Hvězdné obsazení jede na plné obrátky, ale ani jemu se nedaří utáhnout tuhle rozkecanou a negradující nudu. Spád je nulový, celou dobu se nestane žádný zásadní zvrat, u kterého by se zvýšila moje pozornost. Po zhruba hodině a půl jsem se naštval už natolik, že jsem znechuceně film vypnul - většinou jsem zvědavej na konec, a to i v případě, že se jedná o těžce podprůměrný film. V tomhle případě jde ale moje nízké hodnocení na vrub scénáristům, protože to pěkně doje*ali.

plakát

Ledové království (2013) 

Mám pocit, že tentokrát útočí tahle nádherně animovaná Disneyovka především na dětské publikum, protože já jsem postrádal nějaký inteligentnější a lépe vygradovaný příběh - něco, kde se humor nezakládá na pádech a jiných až příliš infantilních eskapádách. Nicméně, písničky fakt hezký, ty mi tam nikterak nevadily, ačkoliv jich bylo poněkud více, než v Na vlásku. Celkově jsem byl však zklamán. Pohádka je to roztahaná, uzívaná a moc negraduje.

plakát

Gravitace (2013) 

Kdo přežije: Space edition. Nelze nesouhlasit s tím, že Gravitace postrádá nějaký hlubší děj, ale tenhle film o kvalitním příběhu opravdu není. Tentokrát jde čistě o přenesení pocitů a atmosféry z obrazovky k divákům. A tento prvek funguje opravdu bezchybně. Pocit prázdnoty a nekonečna totiž paradoxně způsobuje naprosto klaustrofobickou úzkost, kterou jsem z neustálého se převracení po vesmíru pocítil i já a co se týče vjemů, tak je Gravitace opravdu neuvěřitelně silná a autentická.

plakát

Enderova hra (2013) 

Knihy mají tu nespornou výhodu, že hlavní protagonisté se klidně můžou celou dobu šťourat v nose, ale když jsou napsány dobře a poutavě, je to zábava. Oproti tomu jsou filmy o tento prvek značně ochuzeny a musí si vystačit se svými vlastními prostředky. Proto není divu, že to, co možná funguje v psané formě, ve filmu nefunguje ani trochu. Za ty necelé dvě hodiny se totiž nic kloudného nestane a civět na arogantního pubescentního anarchistu, kterej má neskonalou touhu poroučet, není úplně má ideální představa o dějovém spádu. Více než na boj s mimozemšťany je totiž ve filmu zacíleno právě na rozpolcenost hlavního protagonisty, jeho přerod a vývoj, díky čemu to nemá daleko k pubertálnímu Stmívání - ale i to mělo větší spád, než tohle. Enderova hra negraduje a závěrečná pointa se naprosto utopí, protože není nijak vypíchnutá a splývá se zbytkem filmu.

plakát

Pomsta mrtvého muže (2013) 

Velmi povedený a napínavý thriller. Na můj vkus má tedy trochu pomalý spád a některé scény jsou vyloženě hluché a roztahané - tento pocit jsem měl především v první půlce. V druhé už to začne nabírat na obrátkách a intenzitě, k mému malému zklamání to však vede k příliš klišoidnímu finále, kdy masově stříká krev a lítá oheň.

plakát

Sherlock (2010) (seriál) 

Už jsem říkal, že miluju britské seriály? Skvělé napětí, sem tam nějaká ironie a britský humor, perfektní gradace a famózní herci - tak asi takhle nějak si představuju ideální odpoledne. Sherlock nenechá ani na minutu vydechnout, servíruje zvraty jeden za druhým. Jsem zvědav, jestli si tuhle laťku udrží i v následujících dílech, protože první série ji nasadila velmi vysoko. Sherlock zkrátka kloubí vše, co by správná kriminálka měla mít - kvalitní zápletku a strhující akci.

plakát

Rivalové (2013) 

Vážení, tohle je hodně velký krok vedle - zdejší hodnocení absolutně nechápu a s ním spojené vynášení filmu do nebes už vůbec ne! Nepřijde mi, že tohle "veledílo" bylo něčím jiné a že by se mě něčím dotklo. Formule bytostně nesnáším, a když mi byl tento film doporučován, říkal jsem to. Vrátila se mi odpověď, že to vůbec není o formulích. Aha, tak to tam asi závodili s angličákama na chodníku. První hodina je nechutně rozvleklá, ale je mi jasné, že u takového typu filmu budou všichni tvrdit, že to je kvůli rozehrání psychologie postav. Ani náhodou. Znám spoustu filmů, kde je psychologie postav zvládnutá daleko lépe, záživněji a také rychleji. Druhá půlka nicméně už aspoň odsejpá. I tak je však zdejší masový entusiasmus neadekvátní, protože film s 92 procenty si představuju teda úplně jinak! Ještě bych rád dodal, že jestli tohle dostane Oskara, tak dojedu do USA a velectěné akademii nakopu pr*el a donutim je dát dodatečně ocenění Nolanovi za Batmana!

plakát

Mafiánovi (2013) 

Černá komedie, kde se prakticky za celou dobu nic pořádnýho nestane. Celou dobu pozorujem jen americkou rodinu ve francouzském prostředí, akce přijde až v posledních 10 minutách a pak film skončí. Nuda to neni, naopak, bavil jsem se dobře, ale když se na to podívám mírně kritickým okem, tak tomu zkrátka chybí spád. Jako seriálová epizoda ze života mafiána v programu ochrany svědků ale víc než uspokojivé.

plakát

Hobit: Šmakova dračí poušť (2013) 

V životě bych nečekal, že mě něco z Tolkienova pera bude tolik bavit. Hobita jsem si po prvním díle přečetl a utvrdil se v tom, že Středozem nikdy nebude mojí srdcovou záležitostí z fantasy světů. Ale Desolation of Smaug (tohle bych taky nečekal, že někdy řeknu) je asi nejlepším filmem letošního roku. Je to vyrovnané ze všech možných úhlů. Temnější vizuál Pána prstenů přechází v pohádkové akční scény a především se do dvojky Hobita promítne i styl, kterým je psaná knížka - dialog mezi Bilbem a Šmakem nebo scéna se sudy, zkrátka Tolkienova nepopiratelná hravost se slovy, lehká ironie a hlavně nadhled. Scéna se sudy byla mimochodem asi jednou z nejlepších, nejvtipnějších a nejakčnějších scén ve filmu. Jediné, co mě na filmu možná trochu vadilo byla ta nahodilá romantická linka s elfkou a trpajzlíkem. Díky bohu, že nedošlo na hollywoodské ocucávání. Narozdíl od prvního dílu to mělo i pořádně vygradovaný konec s krásnou tečkou, ačkoliv jsem osobně očekával, že stmívačka přijde už po poslední větě draka. Na poslední díl jsem teď opravdu zvědav, když podle knížky zbývají do konce asi tři kapitoly. Snad z toho nebude zbytečně rozblemcaná kaše jako Neočekávaná cesta, protože po tak "masakrálním" zlepšení u dvojky, by to bylo lehké zklamání. :)

Ovládací panel
11 bodů