Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (410)

plakát

The Spirit of the Sword (1982) 

Velmi fantazijní, až pohádkově laděný wuxia film, kde Lo Lieh, Lau Wing, Sun Chien a pár dalších soupeří o titul nositele nejpitomější paruky v jianghu, a to v půvabně papundeklových SB kulisách, na pozadí dramatického zápasu o dominanci ve světě bojovníků, v němž pro intriky a nože do zad není kam plivnout, a tak dál a tak dál a tak...dál. Vzato kolem a kolem je to nikterak převratná variace na stokrát omleté motivy, ale kouká se na to tuze hezky. Hlavně na Lau Winga (až na tu paruku, teda) a Ku Kuan-Chunga (který se naštěstí soutěže o titul nositele nejpitomější paruky neúčastní). A na akci, samozřejmě. Choreografie soubojů je velmi slušná a občas do toho zasáhnou i zábavně komičtí zvláštní efektové, takže nudit byste se neměli. Dojde i na potyčky s chlápky, kteří velmi nápadně připomínají ku-klux-klan. Wuxia na LSD. Me likes...:-)

plakát

14 ostří (2010) 

Od Jinyiwei jsem čekala hodně, rozhodně víc, než se mi nakonec dostalo. Příběh opravdu nepatří mezi nejvymazlenější, ale to by nemuselo vadit, kdyby mě film dokázal vtáhnout skrze nějakou jinou králičí noru. Třeba přes postavy. A právě v nich jako na potvoru tkví největší kámen úrazu. Jsou takové jakési napsané nenapsané, k uzoufání ploché, nicneříkající a naprosto, naprosto prázdné. Čestnou výjimkou jsou samozřejmě Donnieho Qinglong a jeho parťačka v podání Zhao Wei, ale ani tihle dva nejsou dost zajímaví na to, aby bez potíží utáhli dvouhodinový film. Co hůř, s výjimkou Qinglonga a jeho nemesis Tuo Tuo nejsou protagonisté a antagonisté ani nijak extra "kewl", což je především v případě Sky Eagle gangu a jejich šéfa dost trapný fail, protože u těch šlo evidentně především právě o to "bejt jaksepatří hustý" (ten ohoz a la Jack Sparrow byl ovšem naprostý overkill, přestože Wu Chunovi slušel). Abych ale jen nenadávala - akce je velmi podařená (až na tu digitální Kate Tsui - líbí se mi, oč se tvůrci snažili, ale IMHO se jim to moc nepovedlo), Donnie svojí bezvadnou formou a silou svého charismatu zachraňuje mnohé, na pokoukání je to velice příjemné, zasazení děje do západních krajů a ozvy středoasijské muziky v soundtracku rovněž vítám - a shledání se starými známými jako jsou Damian Lau, Fung Hak On, Wu Ma nebo Chen Kuan Tai je vždycky velmi příjemná záležitost. Hezkých, poctivých, trochu nostalgických, ovšem nijak oslnivých 7/10. Mohlo to být o hodně lepší.

plakát

Meng gui wu ting (1989) 

Hodně stupidní ghost flick, který v komediální rovině téměř nefunguje a v jakékoli jiné rovině nefunguje vůbec. Hvězdička za obsazení a tu špetičku ucházející akce. Nejvíc mi nakonec asi v paměti utkví poněkud nevkusná scéna s mrtvolou a tělesnými otvory (něco je se mnou hodně špatně, protože jsem se zasmála) - a bohužel i to velice nedůstojné opilé cameo, které v jednom momentě sehraje Lo Lieh. (Od Ghost Ballroom prostě ruce pryč.)

plakát

Ssanghwajeom (2008) 

Strašně ráda bych dala plných pět. Tohle je jeden z těch filmů, kterým lidi jako já obvykle dávají plná hodnocení. A nesebralo mě to o nic méně, než nejeden počin, jemuž jsem těch pět dala. Žel, nejsem bůhvíjaký fanda explicitní erotiky ve filmech, které se bez ní dokonale obejdou - a tohle rozhodně je ten případ. Většina souloží (byť se na ně koukalo hezky, WTZ) by zasloužila pořádně prostříhat (a některé vystřihnout úplně). Nač všechny ty rafinované obrazové kompozice, subtilní detaily, výmluvná gesta a herecké úsilí hlavních představitelů, když to každou čtvrthodinu (plus mínus) rozbijete přímočarou mrdačkou... A pak je tu Jo In-seong, jehož zjednobrdělé psí pohledy působí v porovnání s koncertem, který předvádějí Ju Jin-mo a Song Ji-hyo, jako blbý vtip. Jinak je ale Ssanghwajeom příběh podle mého gusta - a ten závěr mi natolik připomněl defilé padlých z některých filmů Changa Cheh, že operovat ČSFD s půlhvězdičkami, přidám ji...:-) Podrobněji a s obrázky na Heroes of the East... EDIT: Všechny dosavadní výtky víceméně platí, ale na ČSFD bývám subjektivní, nadhodnocuji - a to cukání směrem k páté bylo příliš silné a příliš vytrvalé... Filmu, který vám při každé repríze ve finále zlomí srdce, se prostě nedává pod pět.

plakát

Long hu jia zu (1989) 

Všechna možná klišé, která jste kdy v akčních dramatech o triádách potkali, tady potkáte znovu - a nového tu neuvidíte nic. Nicméně jako jednohubka na jedno zkouknutí je to tak akorát. Wilson Tong natočil celkem koukatelnou a slušně odsýpající variaci na klasické téma, která - když už nic jiného - má poměrně kvalitní obsazení (i když Norman Chu nemá zrovna moc o čem hrát, pořád je to Norman Chu) a nabídne pár pěkných rvaček.

plakát

Xie zi zhi mie sha xing dong (1993) 

Sequel k o rok staršímu Sting of the Scorpion. Maggie Siu (opět) válí a film sám o sobě je o poznání lepší než jeho předchůdce (byť je to dost nepokrytá vykrádačka kdečeho). Jenže je to právě ta návaznost na Sting of the Scorpion, která táhne výsledný dojem dolů: a) aby člověk přijal premisu "Murders Made to Order", musel by v první řadě přijmout to, co se dělo v závěrečné třetině filmu předchozího - a já celý ten dějový oblouk i jeho hlavní aktéry shledávám jen dost těžko uvěřitelnými; b) příběh sequelu je na první film naroubován poněkud násilně a líp by vyzněl sám o sobě. Atmosféru to má ale solidní a akce není nejhorší. A jak jsem už zmínila - Maggie Siu prostě válí.

plakát

Li gui chan juan (1987) 

Mstiví duchové jsou vděčný materiál, ale "Split of the Spirit" se ne a ne rozhodnout, za jaký konec to vzít - zanechá ve vás pocit, že jste sledovali nějakou tu "guishen" romanci, mrazivě atmosférickou bubu duchařinu a HK melodrama, kterak si navzájem dávají přes hubu. Nekoukalo se na to nejhůř, byť si doteď nejsem jistá, kdo ten zápas vlastně vyhrál. Za podívání tenhle film ale rozhodně stojí, přinejmenším pokud se počítáte mezi fanoušky dané provenience a žánru.

plakát

Hvězdná brána (1997) (seriál) 

Stargate JE americká militaristická agitka napěchovaná ideologickými podtóny, které se mi nelíbí. Asi nejméně se mi na tom líbí podpásová kombinace téměř nekritické oslavy euro-americké civilizace s chytrou dehonestací civilizací podstatně starších a občas možná funkčnějších. Seriál navíc docela pružně reagoval na soudobé poměry na domácí i mezinárodní politické scéně, takže poselství je nad slunce jasné. Euro-americká civilizace (případně převládající euro-americké náboženství) je to jediné legitimní, pravé a ořechové. (Což já si nemyslím.) -- Stargate je zkrátka tak neuvěřitelně white-anglo-saxon-protestant-centrická, až to občas opravdu bolí. Ale protože mám jistou slabost pro propagandu, a protože SG je výborně napsaná, skvěle obsazená a špičkově zahraná záležitost, já Hvězdné bráně ten pitomý spasitelský komplex odpustím.

plakát

Da nao guang chang long (1993) 

Velmi solidní, atmosférická a příjemně "noir" duchařina, která by bez vší té komedie asi měla mnohem větší tah na bránu. Ačkoli komediální scény v jinak vážných filmech mě obvykle neruší a nevadí mi, v tomhle konkrétním případě zbytečně ředily atmosféru. Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi, ale díky silnému finále (a poslednímu záběru těsně před tím, než naběhnou titulky), to bylo váhání poměrně krátké.

plakát

Fatal Vacation (1990) 

HK turisti na Filipínách. Vděčné téma už v roce 1989. Autobus plný čínských turistů se dostane do rukou ozbrojeným rebelům, kteří chtějí rukojmí vyměnit za jednoho ze svých vůdců. Od začátku do konce poměrně bulvární exploatace, která těká mezi naturalistickou hrou na city a nervy (kategorie II B, takže o něco méně extrémní než CAT III šílenosti, ale možná právě o to znepokojivější), sentimentem a přímočarou akcí - a od začátku do konce drží diváka v klepetech. Na plné hodnocení to není, ale jestli mě v poslední době nějaký kousek hodně příjemně překvapil, tak tenhle. Přestože zub času se na "Fatal Vacation" stačil poněkud podepsat, je tohle určitě jeden z těch filmů, které vám nějakou chvíli zůstanou vězet v paměti (společně s tou Aguilarovou písničkou, kterou už den nejsem s to dostat z hlavy).