MaedhRos

Kvalitní wuxia komornějšího ražení, na níž je rukopis Johna Woo znát - a je to jedině dobře. Skvělá choreografie, dynamicky snímané souboje, výrazné či alespoň zajímavě načrtnuté postavy... A zápletka, která v ledasčem připomíná ducha a humor některých mých velmi oblíbených wuxia příběhů ze staré školy.

Detective Dee trpí tímtéž, čím naprostá většina Tsui Harkových filmů, co znám. Má hrubé švy, je toho v něm na dvě hodiny trochu moc - a člověku před očima zpětně vyvstávají spíš jednotlivé scény a individuální aspekty filmu, než film jako kompaktní celek. A tak jako u těch ostatních dobrých filmů, které Tsui natočil, ani v tomhle případě to až tak extra nevadí. Mám hodně silné cukání dát plných pět, ale pár dní s tím počkám a nechám opadnout momentální nadšení. Přeci jen, ty švy prostě hrubé jsou - a Detective Dee hraje *hodně* na efekt, pročež není tak docela prost velmi okatých samoúčelností - a hodně spoléhá na CGI, což u filmů čínské/HK provenience vždycky trochu smrdí průserem. Ale sper to čert. Tahle úžasná rakvičkárna v čínském stylu dá vzpomenout na okouzlující new wave šílenosti, když jí to dovolíte. Tsui je možná fakt zpátky s plnou parádou - a těch ***** pořád visí ve vzduchu. EDIT: S mírným pocitem provinění (protože - objektivně vzato - si Di Renjie plných pět prostě nezaslouží) těch plných pět nakonec dávám. Ač nedokonalý, poněkud roztěkaný a místy velmi povrchní, tenhle film je prostě jedna z mých letošních srdcovek. Jo, a Deng Chao rulez.

Lincolna prostě nejde nemít rád. Nesporné ale je, že výraznější tahoun na straně "těch našich" chybí a filmu to dost ubírá grády. (Docela by bodl nějaký ten spešl release pro zápaďáky, kterým je srdečně jedno, s kolika řoštěnkama Edison Chen spal, a co ve volném čase fotí.)

Ucházející policejní akční drama, které bohužel velmi doplácí na poněkud nedotaženou charakterizaci postav a na to, že chování hlavní hrdinky přestane v závěrečné třetině dávat jakýkoli smysl (pokud se divák nerozhodne předpokládat, že jí v důsledku emocionálních otřesů IQ spadlo na 40).

Velmi roztomilá a poměrně svěží duchařská komedie o tom, kterak se tři zesnulí manželé snaží dohodit svoji krásné mladé vdově ženicha.

Eye candy.

Special FX vyžadují velkou, opravdu velkou dávku shovívavosti, ale příběh je to okouzlující a Fu Sheng v titulní roli mě vlastně okouzlil taky (nepočítám se mezi jeho fanynky, ale tenhle typ hrdiny mu dokonale sednul).

Jsou to silné, poctivé 2/5 za "ukoukatelný" MA film, ale v porovnání s ostatní Changovou tvorbou žádná sláva. Kmotr vykrádá sám sebe už naprosto bezostyšně - a výsledek je tak nějak bez šťávy a bez nálady. I poněkud úpadkové Venom filmy s sebou přinášely nějakou inovaci, stavěly na parádně sehraném hereckém ansámblu a nepostrádaly drive a gusto, díky nimž dovedou být i slabší Changovy filmy podmanivou podívanou. Da Shanghai 1937 opakuje storkát omleté formulky, aniž by dodal to něco málo navíc, co diváka přiměje dojem už mnohokrát viděného velkomyslně odmávnout a užít si tu podívanou znova. Zkoukla jsem, neusnula jsem - netoužím vidět znovu.

Tohle musí být to absolutně nejbrutálnější záměrné nadhodnocení, jakého jsem se kdy na ČSFD dopustila, ale Xeně dávám 10/10 - z hecu, za Áreovu náušnici - a protože je dát chci. (Propos - intelektuální hody Xena rozhodně neskýtá, ale zdaleka to nebylo TAK blbé, jak se to tu ledaskdo snaží malovat.)

Gay romance o jednom nešťastném vztahovém propletenci, jejíž největší síla pravděpodobně vězí v sympatických, výborně zahraných a - proč to zastírat - velice pohledných protagonistech. Meishaonian zhi lian je melodramatická romanťárna (ovšem *dobrá* a příjemně civilní melodramatická romanťárna), nic víc, nic míň - a pokud k tomuhle filmu budete jako k melodramatické lovestory přistupovat, neměli byste být zklamaní. Vyprávění formou flashbacků příležitostně doprovázené voice-overem je příjemným ozvláštněním a dodává tomuhle filmu poměrně specifickou náladu a šmrnc. 9/10. Asi mírně nadhodnocuji, ale Bishonen mě zjevně zastihl v té správné náladě.