mala_kea

Slušný detox.. Samotným Raimim vybraný Alavarez se absolutně vykašlal na nějaký černý humor, či pekelný sarkasmus a jen systematicky utahuje závity intenzivních jatek. Odkazy se to zhusta hemží, od sprchy v horké vodě nebývale přímočaré, ale… necítil jsem tam to tvůrčí nadšení originálu, spíš jen snahu zalíbit se sedíc na mráčku sebevědomých proklamací. Každopádně ponaučení, že vulgární označení dámského pohlavního orgánu na pět se nahlas nevyslovuje, obzvláště když to čtete z nějakého Saxánina lexikonu vázaného v kůži. On vám pak totiž do ní může vlézt lesní duch..

Tohle už je moc. Zatímco první mačeta byla ujetá jen v detailech a samotná zápletka byla relativně normální (opakuju: RELATIVNĚ. Samozřejmě je to hrozná zhovadilost), ale dvojka je ulítlá úplně celá, a to ještě dost přes čáru. Samozřejmě, že je to tak ulítlé naschvál, samozřejmě, že se ten film nebere nikdy ani trochu vážně. Ale jen vršení blbostí mi ke štěstí nestačí. Tohle je prostě příliš na hlavu, než aby se na to dalo dívat. Zároveň nemůžu ani hýkat v guilty pleasure opojení, protože to technicky není úplně špatně natočené. Machete byla grindhouse, Machete Kills je už jen demence.

Perfektně sladěný scénář s režií i hudbou. Čert vem dávno viděné klišé, nic neříkající pasáže, které prostě jen film nepochopitelně natahují. Tady se jde až do morku kostí, tady hra na diváka rozhodně funguje. Pro slabší povahy určitě velmi fyzioterapeutický kousek. Škoda jen nefungující digitálního plastronu v podobě mámy. Velmi příjemné však bylo psychologické rozpoložení hlavních protagonistek, které by určitě přivedly k šílenství sebe samotné. Nebudu-li brát (a udělám to rád) do očí bíjící americké "udělávky a dodatky", jedná se o slušně atmosferický kousek, kterým není ničím zlomovým, ale v "moderním" trendu hororů určitě schopně obstojí.

Není to sice až takový zázrak, nad kterým se tu rozplývaly první nadšené komentáře, ale na tu bídu amerických komedií v posledních letech celkem milé překvapení u kterého jsem se sice nesvíjel smíchy, ale docela jsem se bavil. Jasně, že je to dost předvídatelné, nekomplikované a samozřejmě se to neobejde bez dojemných okamžiků, kdy si svérázná falešná famílie uvědomí hodnotu rodinného života. No což, to už k tomu tak nějak patří, a že mi to tentokrát ani nevadilo je také zásluhou moc sympatické čtveřice a několika povedených hlášek. Jako oddechová pohodovka dobrý.

Velkolepá podívaná s propracovanými efekty a to je asi všechno. Příběh je chaotický, dynamika vyprávění nestálá, a postavy a vztahy mezi nimi jsou načrtnuty jen povrchně. Drama tak nepřichází, i když se o to film někdy snaží. Možná kdyby bylo ve scénáři více místa pro rozvoj dramatu a postav, místo šílené rvačky s jakýmisi chapadly, tak by se to i podařilo. Jinak až na Russella Crowea postrádá film lidskou tvář, kterou nahradila snaha o epičnost bojiště, která se na druhou stranu myslím vydařila.

Lone Survivor je technicky, vizuálně, herecky a hlavně zvukově naprosto dokonalý film. Příběhově však absolutně zbytečný a často nudící. Avšak jako akčňák o nesmrtelném Marky Markovi a zlém otčímovi princezny Šeherezády je to docela fajn.

Těžce předvídatelné sci-fi jedoucí podle už tolikrát viděné šablony. Scéna od scény jakoby vypadla desítkám, ne-li stovkám podobným velkofilmů. Nicméně nečekáte-li nic dechberoucího, tak jde o šablonu vcelku osvědčenou a film pobaví. Vše sice funguje podle zaběhlých standardů, ale chybí cokoliv zapamatováníhodného. Film tak do "Nevědomí" upadne okamžitě po startu závěrečných titulků.

Velice dobrý námět, napínavé, strhující a překvapivé. Být to o něco drsnější, neváhal bych dát 5*. Pan DeMonaco ví, jak jak udržet diváka v napětí a ještě to pěkně naservírovat. Filmařsky řemeslně zvládnuté. V rámci žánru naprostá spokojenost, jednu ubírám za mírnější podání scén, ktreré mohly být brutálnější a syrovější. Jdu na dvojku, a jsem zvědav, jak dopadne

Na olympiádě krimi seriálů by se po příletu Pádu hrálo už jenom o druhé místo. A mně po těch sedmnácti hodinách přijde velká škoda, že se do kina nedá chodit i na seriály. Málo postav a pomalé tempo jsou pro mě dva klíčové faktory, protože díky tomu jsem se dokázal sžít úplně s každým. Nemusel jsem poslouchat slovní průjem a ani mě nebolela hlava z tiků kameramana, tak jako to je u většiny současných seriálů. Pohltila mě atmosféra a kdybych náhodou byla ženská z Belfastu, ani nebalím kufry a rovnou zdrhám. Prostě paráda, co si budeme, a nejlepší na tom všem je zakončení. Gratulace do Anglie.

Nebýt toho nevkusného proslovu a úchylného tleskání v závěru, snad bych uvažoval o čtyřhvězdičkovém hodnocení, protože Pád Bílého domu v rámci svého žánru dostává svým závazkům. Sice je konec dlouho dopředu předvídatelný a také příběh je zcela zasazen do klasické žánrové šablony, která se asi nikdy nevyčerpá – zneuznaný hrdina, který se ve správnou dobu objeví na správném místě a všechny gaunery přechytračí, protože je prostě pořád nejlepší. A k tomu tasí z rukávu jednu drsnou hlášku za druhou. Ale proč ne, pokud to nenudí (a mě Pád Bílého domu nenudil) a nabídne to dostatečnou porci akce, napětí a zábavy. V tomto ohledu mě snímek také nezklamal. Navíc Gerard Butler mi do téhle hrdinské role docela sednul, snad ještě víc pak Morgan Freeman v roli „prvního muže“. Rozhodně spíše doporučuji lepšího bratra v kroji a to White House Down